Pieta strana 2 z 5

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.

Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou teď dostupná na webu www.svedectviromu.cz. Tato on-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Web spustily symbolicky na mezinárodní den památky romských obětí holocaustu, který připadá na středu 2. srpna. Při této příležitosti se také konají po celém Česku pietní akce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli společně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou ve městě Luck na západě Ukrajiny uctili památku obětí masakru na Volyni z druhé světové války, který dodnes zatěžuje vztahy obou zemí. Státníci to oznámili na sociálních sítích. Prezidenti se zúčastnili bohoslužby v katedrále svatého Petra a Pavla, informovala ukrajinská stanice Suspilne.

Prezident Petr Pavel na návštěvě pražského magistrátu řešil se zástupci vedení hlavního města a jeho částí zejména kapacity ve školství, dotkli se i dopravy či bydlení. Stát by podle prezidenta mohl využít část peněz z plánované půjčky od Evropské unie na posílení školských kapacit v metropoli. Prezidentský pár se v úterý zúčastnil také shromáždění k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě.

Na středoškolské a vysokoškolské studenty z Ukrajiny, kteří zemřeli v důsledku ruské agrese, vzpomněli v pondělí večer jejich vrstevníci v Praze – čeští studenti i mladí Ukrajinci, kteří do Prahy kvůli ruské válce odešli. Pietní akci uspořádala organizace Člověk v tísni v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách v předvečer Dne památky obětí komunistického režimu.

Den před výročím justiční vraždy národněsocialistické političky Milady Horákové připomněla pieta na Ďáblickém hřbitově v Praze ji i další oběti komunistického režimu v Československu. Na Miladu Horákovou odpoledne vzpomněli také účastníci další piety v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomínají výročí vyhlazení obce nacisty. Němci ji před 81 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se účastnil mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Páteční světové připomínky 78. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi se prolínaly s odkazy na aktuální ruskou agresi vůči Ukrajině. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k odporu proti nové genocidě ve východní Evropě. Zděšení z ruské války vyjadřovali také účastníci piety přímo v Osvětimi. Mezinárodní den památky obětí holocaustu si připomněli také v Jeruzalémě, Spolkovém sněmu v Berlíně nebo sídle OSN.

Ve čtvrtek uplynulo osmdesát let od vraždy generála Bedřicha Homoly v berlínské věznici Plötzensee. Byl legionářem a vrchním velitelem skupiny Obrana národa v období nacistické okupace. Komunistický režim jeho jméno nechal zapomenout a o zásluhách dlouho nevěděli ani jeho vnuci. Nyní se to ale snaží historici napravit.

Členové kurdské komunity a další lidé se v pondělí v Paříži zúčastnili pietního pochodu, který uctil památku tří Kurdů zabitých během pátku v centru francouzské metropole. Podle francouzských médií dorazily stovky lidí, kteří mimo jiné volali po „pravdě a spravedlnosti“. Muže zadrženého po útoku si v pondělí nechal předvovat soud, který ho formálně obvinil a poslal do vazby.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

Ve čtvrtek 17. listopadu si Česko připomene 33 let od sametové revoluce a 83 let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se budou po dvou letech konat bez jakýchkoliv protiepidemických opatření. Připravena jsou pietní setkání, průvody i koncerty, které se zaměří nejen na výročí, ale také na aktuální dění a politickou situaci. Tradičně se budou udělovat i Ceny Paměti národa.

Česko si připomnělo 104. výročí vzniku samostatné republiky. V Praze i v jiných městech se uskutečnily tradiční pietní akce. Prezident Miloš Zeman jmenoval nové generály a na večer pozval vybrané hosty na ceremoniál udělení státních vyznamenání. Některé památky a státní instituce také pořádaly dny otevřených dveří. Svátek oslavili také na Slovensku.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Lidé, kteří se chtějí rozloučit s královnou Alžbětou II. u její rakve, nyní stráví ve frontě asi deset hodin. Nečekaně je navštívil nový britský král Karel III. spolu se svým starším synem Williamem, novým princem z Walesu. Úřady již dříve vyzvaly další zájemce, aby přišli nejdříve v poledne, protože zájem je stále obrovský a do fronty míří další truchlící. Někteří, kteří panovnici vzdali úctu v noci na sobotu, strávili ve frontě dlouhých 25 hodin. Záchranáři za tři dny ošetřili 710 lidí, kteří čekali ve frontě. Do nemocnice jich odvezli dalších 81. Obávají se, že počty by mohly kvůli velmi chladnému počasí dále stoupat, napsal list The Guardian.

Smrt britské královny Alžběty II. zasáhla bezmála celý svět. Jednotlivé státy od čtvrtka vyjadřují hlubokou soustrast s královskou rodinou slovy i činy. Mnohé světové památky se zbarvily do rudé, modré, bílé nebo královské fialové. Státní vlajky pak byly vyvěšeny jen na půl žerdi.

Osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu v tamním Památníku holocaustu Romů a Sintů na Moravě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé si tam připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce.

Prvorepubliková senátorka Františka Plamínková, kterou před 80 lety popravili nacisté, byla podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinkou. Zasloužila se nejen o práva žen, ale obětovala svůj život, když odmítla odvolat svou kritiku nacismu. Vystrčil to uvedl při pietním aktu k uctění památky ženy, kterou připomíná pamětní deska na sídle horní komory parlamentu.

Politici, pamětníci i řada občanů si v neděli v Praze připomněli oběti komunistického režimu. Pietní akce se konaly v Ďáblicích a na Vyšehradě. Den památky obětí komunistů připadá na 27. června. Tentýž den uplyne 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové, jíž byla věnována jedna z nedělních piet.

Před osmdesáti lety, 24. června 1942, nacisté vypálili obec Ležáky na Chrudimsku jako pomstu za útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památník Ležáky připravil na pátek celodenní pietní program. U bývalého Švandova mlýna se také uskuteční první klapka natáčení nového filmu Ležáky.

Seskok výsadkářů z velitelství vzdušných sil české armády a také bohoslužba a pietní akt připomněly hrdiny z operace Anthropoid. Středobodem připomínek se stal pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje. Právě v tomto kostele před osmdesáti lety podlehli nacistické přesile českoslovenští výsadkáři, včetně těch, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejich památku připomínají v sobotu i další akce pro veřejnost. Tradiční piety se poprvé zúčastnil i německý velvyslanec v České republice.

Před osmdesáti lety provedli nacisté odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V den jeho pohřbu padlo v Berlíně rozhodnutí vyhladit středočeské Lidice. V noci na 10. června gestapo a policie Lidice obklíčily a začaly se zatýkáním a vražděním obyvatel i s vypalováním domů. Krutost, s jakou si německé jednotky počínaly, vzbudila vlnu rozhořčení po celém světě.

Americký prezident Joe Biden s manželkou položili květiny u základní školy v texaském městě Uvalde, kde 18letý útočník v místní základní škole zastřelil 19 dětí a dvě učitelky. Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že prošetří postup zasahujících složek při útoku ve škole.