Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.
Válka přinesla „nepředstavitelné utrpení“, řekl kancléř Scholz k výročí útoku
Už dvanáct měsíců žijí obyvatelé židovského státu ve válečném stavu. Zdi Jeruzalémského starého města v neděli večer rozsvítily fotografie rukojmí. „Nepřipadá mi to jako jeden rok. Připadá mi to jako jeden den. Je zničující pomyslet na to, že tam stále jsou a my nevidíme žádné světlo na konci tunelu,“ posteskla si matka jednoho z unesených Izraelců Herut Nimrodiová.
Mezi prvními napadenými místy byl loni brzy ráno 7. října kibuc Reim, kde se uskutečnil smuteční ceremoniál za účasti prezidenta Herzoga. Ten se setkal s rodinami obětí a v 6:29 místního času (5:29 SELČ), tedy v čase prvního útoku, držel minutu ticha.
Herzog při akci zdůraznil, že svět musí podpořit Izrael v boji proti jeho nepřátelům. Útok ze 7. října označil za „jizvu na tváři Země“. Podle agentury AFP na ceremoniál doléhaly zvuky pokračujících bojů v nedalekém Pásmu Gazy. Podobné akce se konaly i v dalších obcích, na které zaútočil Hamás.
„Vzpomínáme na naše padlé, na naše rukojmí, která máme povinnost přivést domů, na naše hrdiny zemřelé při obraně vlasti,“ pronesl Netanjahu při pietní akci u památníku v Jeruzalémě. „Jak nás dobře naučily tyto měsíce války, naše síla je v jednotě. Jen společně zvítězíme,“ zdůraznil.
GALERIE
Rok od útoku Hamásu na židovský stát
Den, kdy se „zastavil čas“
Brzy ráno v Tel Avivu před rezidencí předsedy vlády začalo další shromáždění příbuzných rukojmí držených Hamásem. Premiér Benjamin Netanjahu čelí kritice, že jeho vláda nedostatečně usiluje o propuštění desítek lidí, kteří jsou i po roce v zajetí stále naživu. „Jsme tady, abychom připomněli, že jsme na ně (rukojmí) nezapomněli,“ řekla agentuře Reuters Širi Albagová, matka jedné z unesených žen. „Pro mě se zastavil čas,“ prohlásil otec muže, jehož teroristé odvlekli do Gazy.
„Hlavní akce v sobě obsahuje i rozpolcenost a trauma, kterým prochází izraelská společnost. Tato akce bude organizována zezdola, tak trochu natruc vládě. Organizuje ji bratr jednoho z rukojmí, který se dokázal jako zázrakem vymanit ze zajetí, několik dnů se s dalšími dvěma rukojmími potloukali Gazou, načež byli omylem zabiti izraelskou armádou,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Podle agentury AP izraelská státní média odvysílají večer státní vzpomínkovou ceremonii, která se „zaměří na činy hrdinství a naději“. Kvůli obavám z narušení však byla ceremonie předtočena.
Piety v Thajsku, Německu i USA
Výročí útoku si připomínají lidé i jinde ve světě. Bolest je přítomná jako před rokem, uvedl šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron. Britský předseda vlády Keir Starmer označil 7. říjen za nejtemnější den v židovských dějinách od holocaustu. Naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovořil o izraelské genocidě na Palestincích a prohlásil, že Izrael za ni zaplatí.
Írán vydal v den výročí prohlášení, podle kterého je loňský říjnový útok Hamásu proti Izraeli zlomovým okamžikem v dějinách palestinského boje proti okupaci, napsala agentura AFP. Prohlášení dále obviňuje Spojené státy, že se podílí na „zločinech tohoto režimu“ proti lidu v Palestině, Libanonu, Sýrii a Jemenu. Hamás mezitím uvedl, že situace izraelských rukojmí, která během útoku odvlekl do Pásma Gazy, je složitá.
„Říkáme (Izraelcům), že mohli dostat zpět všechna svá rukojmí živá již před rokem. Situace zbývajících rukojmí, psychicky i zdravotně, se stala velmi složitou,“ řekl mluvčí Hamásu Abú Ubajda. Dále v prohlášení uvedl, že ze strany Hamásu by bylo „nerozumné“ rukojmí zabít, nicméně že desítky rukojmí mohou v zajetí zůstat dlouhou dobu a možná se nikdy nevrátí.
Biden vyzdvihl „nezlomného ducha Židů“
Americký prezident Joe Biden ze zúčastnil pietního ceremoniálu, kde zapálil svíčku a držel chvíli ticha. U příležitosti výročí ujistil, že je nadále plně oddán bezpečnosti Izraele a jeho právu na existenci a vyzdvihl „nezlomného ducha Židů“. „Buďme v tento den svědky nevýslovné brutality útoků ze 7. října, ale také krásy životů, které byly v ten den ukradeny," uvedl americký prezident.
Prezident se v den výročí spojil se svým izraelským protějškem Jicchakem Herzogem. V telefonátu podle komuniké vyjádřil smutek i nad zabíjením civilistů v Pásmu Gazy.
Viceprezidentka a kandidátka na hlavu státu Kamala Harrisová zase v prohlášení napsala, že nikdy nezapomene na hrůzu 7. října 2023. „To, co Hamás ten den udělal, bylo čiré zlo – bylo to brutální a odporné. A vyvolalo to hluboký strach židovského lidu nejen v Izraeli, ale i ve Spojených státech a na celém světě,“ upozornila Harrisová.
Výročí krveprolití, které spustilo pokračující izraelské tažení v Pásmu Gazy, provází ve Spojených státech manifestace na podporu Izraele i Palestiny.
Na masakr vzpomíná rovněž Německo. Shromáždění u Braniborské brány začalo v 05:29, tedy přesně v okamžiku, kdy do Izraele před rokem z Pásma Gazy vpadli první teroristé Hamásu a jeho spojenců. Aktivisté přečetli jména zavražděných a unesených lidí.
Ústřední pietní akce se uskutečnily odpoledne. Konala se mezináboženská bohoslužba v Pamětním kostele císaře Viléma na západě Berlína, které se účastnil také prezident Frank-Walter Steinmeier. Prohlásil, že povinností Německa je stát na straně Izraele, zároveň vyjádřil přání, aby boje na Blízkém východě brzy ustaly. „Tato válka už zabila příliš mnoho lidí, přinesla příliš mnoho utrpení: Izraelcům i Palestincům a teď i lidem v Libanonu,“ doplnil.
Kancléř Olaf Scholz v Hamburku vyjádřil solidaritu s „přáteli v Izraeli“ a dodal, že Německo stojí na jeho straně v boji proti teroristům z Hamásu. Válka v Pásmu Gazy ale podle něj přinesla Palestincům „nepředstavitelné utrpení“. Vyzval k uzavření příměří, propuštění rukojmí a zahájení politického procesu, na jehož konci by byly dva státy – Izrael a Palestina – které budou žít v míru.
GALERIE
Demonstranti během výročí teroristického útoku Hamásu na Izrael podporují palestinský lid
Australský premiér Tony Abbott v tamním parlamentu na akci věnované výročí vyjádřil zármutek i nad palestinskými civilními oběťmi následného konfliktu, ale vyjádřil obdiv nad tím, jak je Izrael „neuvěřitelně úzkostlivý ve snaze se jim vyhnout“. Podporu Jeruzalému vyjádřili také představitelé Japonska, Řecka, Itálie nebo Španělska.
Také šéf unijní diplomacie Josep Borrell znovu odsoudil teroristický útok Hamásu, ale uvedl také, že důležité je i to, co se stalo po něm. Připomněl i více než 40 tisíc mrtvých Palestinců v Pásmu Gazy během izraelské odvetné ofenzivy a katastrofální humanitární situaci v Gaze. „Izraelská vláda má právo bránit svůj lid, stejně jako jakákoliv jiná vláda, ale i to má své limity,“ řekl Borrell. Dodal, že „perspektiva příměří, zdá se, úplně zmizela“.
Události, komentáře: Bývalý premiér Mirek Topolánek a bývalý ministr Tomáš Petříček o roku války v Gaze (zdroj: ČT24)
Papež František v dopise katolíkům na Blízkém východě odsoudil „ostudnou neschopnost“ velmocí dosáhnout příměří v regionu. „Před rokem byla zažehnuta zápalnice nenávisti. Nezhasla, ale rozhořela se ve spirálu násilí“, které umožnila „ostudná neschopnost mezinárodního společenství a nejmocnějších zemí umlčet zbraně a ukončit tragédii války,“ napsala hlava římskokatolické církve.
Pieta proběhla v Argentině, Mexiku, Brazílii nebo v Thajsku. Hamás totiž při útoku zabil 41 Thajců a dalších třicet unesl. Podle tamních médií je v Pásmu Gazy stále šest z nich. V Izraeli pracovalo v době masakru na třicet tisíc lidí z Thajska, především v zemědělství.
Na podporu Izraele se také sešli lidé na Staroměstském náměstí v centru Prahy, velká část z nich si přinesla izraelské vlajky. Na akci na místě dohlíželi policisté včetně antikonfliktního týmu, obešla se ale bez problémů. „Byl zasažen celý židovský svět, i ten český. Dnes jsme se sešli, abychom uctili památku těch, kteří už nejsou mezi námi. Myslíme na unesené,“ řekl na úvod Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí, která akci pořádala.
Židovská rada: život Židů v Německu se změnil
Téměř polovina židovských obcí v Německu letos zaznamenala antisemitské incidenty, včetně násilných útoků, výhrůžných telefonátů, nápisů na zdech či urážek. Informoval o tom předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster na tiskové konferenci u příležitosti výročí útoku Hamásu.
„Německo se změnilo. Život Židovek a Židů v Německu se změnil,“ řekl Schuster. Na tiskové konferenci hovořil o „explozi“ počtu antisemitských trestných činů. Židovské obce v zemi kvůli nim musely přijmout bezpečnostní opatření, v důsledku kterých jsou podle něj personálně, emocionálně a organizačně „na pokraji svých sil“. Předseda organizace zastřešující židovské obce si rovněž stěžoval, že sympatie německé společnosti vůči Židům se „dramaticky zmenšily“, může za to přitom podle něj i „stále více negativní obraz Izraele v médiích“.
Podle průzkumu 82 procent židovských obcí po útoku z loňského 7. října považuje život Židů v sousední zemi za méně bezpečný. Antisemitské incidenty zaznamenalo letos 42 procent německých židovských obcí. Také statistika tamního ministerstva vnitra, o které hovořil mluvčí úřadu Maximilian Kall, dokládá, že antisemitských trestných činů v Německu přibývá. Za posledních dvanáct měsíců, tedy od teroristického útoku Hamásu, jich policie zaznamenala přes 3460.
Podle předsedy židovské obce v Praze Františka Bányaie je projev antisemitismu v Česku specifický. „V minulém roce jsme registrovali více než dvojnásobný nárůst antisemitismu. Ale ve srovnání se Západem je nižší a projevuje se jinak. V Praze je bezpečno, s nenávistí se člověk potká spíše na internetu,“ vysvětluje.
Úplná likvidace Hamásu se nekoná
Sedmého října 2023 vtrhli teroristi z palestinského hnutí Hamás nečekaně na území jižního Izraele. Zabili přes dvanáct set mužů, žen i dětí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Některé odvlečené se od té doby podařilo osvobodit, část vyměnit za palestinské vězně. V zajetí jich zůstává stovka, část je ale zřejmě po smrti.
Odpověď Izraele přišla okamžitě, po necelém měsíci následovala masivní pozemní operace. Podle úřadů v enklávě ovládaných Hamásem dosud zemřelo skoro 42 tisíc lidí, podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Armáda po roce hlásí, že Hamás už nefunguje jako vojenská organizace, dál ale vede partyzánskou válku. Mrtvá je velká část jeho vedení, včetně nejvyššího představitele – Ismaíla Haníji.
Rozdělená společnost
Izrael si stále pamatuje, že do země po útoku Hamásu v rámci takzvaných „návštěv solidarity“ přiletěl jako první český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), vzpomíná velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, která tehdy se šéfem tuzemské diplomacie byla v letadle.
„Atmosféra (v Izraeli) je napjatá, protože se očekává, že teroristé z Hamásu i Hizballáhu se pokusí provést útoky na výročí 7. října. Jinak společnost je rozpolcená, protože příbuzní rukojmí, jejich rodiny a část společnosti si přejí, aby hlavním cílem války bylo osvobození jejich blízkých z Gazy, a domnívají se, že Netanjahu tomu věnuje příliš málo pozornosti. Pak je ta druhá část společnosti, která se domnívá, že hlavním cílem musí být zničení Hamásu,“ říká o atmosféře v židovském státu diplomatka.
Zpravodaj ČT Václav Černohorský s odkazem na deník The Washinton Post upozorňuje, že aktuální dění v pásmu Gazy nahrává Hamásu. „Hnutí je schopné poměrně jednoduše rekrutovat nový personál, kterému jde o pomstu,“ upozorňuje. Černohorský rovněž podtrhl napjatou situaci v židovském státu. „Podle průzkumu pro veřejnoprávní stanici čtvrtina občanů v uplynulém roce uvažovala nad tím, že Izrael opustí,“ poznamenal.
Měsíce ostřelování, bojů v ulicích a neustálých přesunů v Pásmu způsobily humanitární katastrofu. „Jak vidíte, celá Gaza je zničená. Nezůstal v ní žádný domov ani nic jiného. Celá Gaza je plná zkázy. Není tady jediný dům, ve kterém by se dalo bydlet. A navzdory vší té bolesti a všemu, čím procházíme, se lidé stále vracejí do svých domovů, seberou pár kusů dřeva, pár náhodných věcí, udělají si z nich stan a zůstanou ve svých domech. Jiná možnost není. Kam jinam můžeme jít?“ táže se Palestinec Chálid Saláh.
Utrpení v Gaze
Utrpení v blízkovýchodním konfliktu nerozlišuje podle etnika, náboženství a politického smýšlení. Dva a čtvrt milionu obyvatel Pásma Gazy se v uzavřené enklávě ocitlo v pasti. Mají nouzi o vodu, potraviny, léky, mnozí z nich přišli o domov a denně se bojí o život.
Dětí se v Pásmu Gazy za uplynulý rok narodilo 20 tisíc. Statisíce Palestinců za rok vystřídaly mnoho stanů. Izraelská armáda enklávu systematicky čistí od vojenské infrastruktury teroristů, která je i pod obytnými bloky, školami a mešitami. Obyvatele předem vyzývá k evakuaci. Na útěk bývá ale minimum času.
Civilisty vedle bojů ohrožuje nastalá anarchie, vznikající gangy a ozbrojenci Hamásu. Na obyvatele a den připadá méně než pět litrů vody. Musí pokrýt žízeň, mytí, vaření. WHO doporučuje 100 litrů. Černý trh žene ceny do závratných výšek a nezaměstnanost je víc než osmdesátiprocentní.
„Ekonomika Gazy je nyní méně než jedna šestina toho, co byla v roce 2022,“ informuje zástupce generálního tajemníka OSN pro obchod a rozvoj Pedro Manuel Moreno. Rozsáhlá území Gazy také leží po roce v troskách. Devastace patří mezi nejhorší v moderních dějinách. Jen odklízení sutin odhadují experti na čtrnáct let, a to válka ještě neskončila.
Události: Rok od krveprolití v Izraeli (zdroj: ČT24)
Boje na více frontách
V posledních týdnech ale přebírá pozornost severní fronta a s ní libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které ostřeluje už měsíce sever Izraele, jenž tak muselo opustit přes 60 tisíc lidí. Izrael v posledním týdnech stupňuje údery na pozice libanonského hnutí sponzorovaného Íránem, které od začátku podporuje Hamás.
Při jednom z izraelských úderů byl před více než týdnem zabit vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Následovala pozemní operace na jih Libanonu a íránská odveta, při níž islámská republika vypálila na židovský stát na dvě stě balistických střel.
„Ostřelování pozic Hizballáhu Izraelem postupuje železnou pravidelností každou noc dál a dál nejen jižním předměstím Bejrútu, ale také celým jižním Libanonem,“ komentoval vývoj zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Humanitární krize v Libanonu se podle něj prohlubuje a opustit domovy muselo od loňského října 540 tisíc lidí, uvádí OSN s tím, že více než polovina z nich odešla během posledního měsíce.
Jeruzalém chce zajistit návrat Izraelců na sever země a zlikvidovat pozice Hizballáhu u hranic. Vzniknout by mohlo nárazníkové pásmo vedoucí od hranic směrem k řece Lítání, to ale může trvat roky, podotkl Papadopulos s tím, že panují obavy z vleklé války.
Izrael ale bojuje i na dalších frontách. Útočí na něj povstalci hútíové z Jemenu a další Íránem podporované ozbrojené skupiny v regionu.
Načítání...