„Jizva na tváři Země,“ řekl na pietě k 7. říjnu izraelský prezident

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Symbolicky v předvečer tragického výročí se v Tel Avivu sešly rodiny rukojmí, která Hamás stále drží v zajetí. Prezident Jicchak Herzog, představitelé armády a pozůstalí v pondělí ráno dorazili k památníku poblíž kibucu Reim, který připomíná masakr na hudebním festivalu Nova. Hlava státu držela za oběti minutu ticha. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají po celém světě. ČT24 odvysílá k výročí od 20:00 tematický speciál.

Už dvanáct měsíců žijí obyvatelé židovského státu ve válečném stavu. Zdi Jeruzalémského starého města v neděli večer rozsvítily fotografie rukojmí. „Nepřipadá mi to jako jeden rok. Připadá mi to jako jeden den. Je zničující pomyslet na to, že tam stále jsou a my nevidíme žádné světlo na konci tunelu,“ posteskla si matka jednoho z unesených Izraelců Herut Nimrodiová.

Mezi prvními napadenými místy byl loni brzy ráno 7. října kibuc Reim, kde se uskutečnil smuteční ceremoniál za účasti prezidenta Herzoga. Ten se setkal s rodinami obětí a v 6:29 místního času (5:29 SELČ), tedy v čase prvního útoku, držel minutu ticha.

Herzog při akci zdůraznil, že svět musí podpořit Izrael v boji proti jeho nepřátelům. Útok ze 7. října označil za „jizvu na tváři Země“. Podle agentury AFP na ceremoniál doléhaly zvuky pokračujících bojů v nedalekém Pásmu Gazy. Podobné akce se konaly i v dalších obcích, na které zaútočil Hamás.

Den, kdy se „zastavil čas“

Ve stejnou dobu v Tel Avivu před rezidencí předsedy vlády začalo další shromáždění příbuzných rukojmí držených Hamásem. Premiér Benjamin Netanjahu čelí kritice, že jeho vláda nedostatečně usiluje o propuštění desítek lidí, kteří jsou i po roce v zajetí stále naživu. „Jsme tady, abychom připomněli, že jsme na ně (rukojmí) nezapomněli,“ řekla agentuře Reuters Širi Albagová, matka jedné z unesených žen. „Pro mě se zastavil čas,“ prohlásil otec muže, jehož teroristé odvlekli do Gazy.

Vzpomínkové akce se budou v Izraeli konat po celý den. Podle agentury AP izraelská státní média odvysílají večer státní vzpomínkovou ceremonii, která se „zaměří na činy hrdinství a naději“. Kvůli obavám z narušení však byla ceremonie předtočena.

Piety v Thajsku, Německu i USA

Výročí útoku si připomínají a ještě připomenou lidé i jinde ve světě. Bolest je přítomná jako před rokem, uvedl šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron. Britský předseda vlády Keir Starmer označil 7. říjen za nejtemnější den v židovských dějinách od holocaustu.

Na masakr vzpomíná rovněž Německo. Shromáždění u Braniborské brány začalo v 05:29, tedy přesně v okamžiku, kdy do Izraele před rokem z Pásma Gazy vpadli první teroristé Hamásu a jeho spojenců. Aktivisté přečetli jména zavražděných a unesených lidí.

Ústřední pietní akce se uskuteční odpoledne. Nejprve se bude konat mezináboženská bohoslužba v Pamětním kostele císaře Viléma na západě Berlína, které se zúčastní také prezident Frank-Walter Steinmeier. Následně se její účastníci vydají v tichém pochodu k Židovskému obecnímu domu. Podobné akce se konají i v dalších německých městech včetně Mnichova či Stuttgartu.

Kancléř Olaf Scholz se večer zúčastní piety v synagoze v Hamburku. Už v neděli v projevu znovu odsoudil teroristický útok Hamásu na Izrael a vyzval k rychlému uzavření příměří ve válce v Pásmu Gazy, které by snížilo napětí na Blízkém východě a umožnilo doručit humanitární pomoc Palestincům na izolovaném území u Středozemního moře.

Australský premiér Tony Abbott v tamním parlamentu na akci věnované výročí vyjádřil zármutek i nad palestinskými civilními oběťmi následného konfliktu, ale vyjádřil obdiv nad tím, jak je Izrael „neuvěřitelně úzkostlivý ve snaze se jim vyhnout“.

Na shromáždění připomínající oběti útoku v Miami má promluvit republikánský prezidentský kandidát Donald Trump. V USA se ale uskuteční i akce opačně zaměřené. Ve Washingtonu se má u Bílého domu konat připomínka palestinských obětí války v Pásmu Gazy. V New Yorku je pak ohlášená propalestinská demonstrace.

Pieta proběhla v Argentině, Mexiku, Brazílii nebo v Thajsku. Hamás totiž při útoku zabil 41 Thajců a dalších třicet unesl. Podle tamních médií je v Pásmu Gazy stále šest z nich. V Izraeli pracovalo v době masakru na třicet tisíc lidí z Thajska, především v zemědělství.

Úplná likvidace Hamásu se nekoná

Sedmého října 2023 vtrhli teroristi z palestinského hnutí Hamás nečekaně na území jižního Izraele. Zabili přes dvanáct set mužů, žen i dětí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Některé odvlečené se od té doby podařilo osvobodit, část vyměnit za palestinské vězně. V zajetí jich zůstává stovka, část je ale zřejmě po smrti.

Odpověď Izraele přišla okamžitě, po necelém měsíci následovala masivní pozemní operace. Podle úřadů v enklávě ovládaných Hamásem dosud zemřelo skoro 42 tisíc lidí, podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Armáda po roce hlásí, že Hamás už nefunguje jako vojenská organizace, dál ale vede partyzánskou válku. Mrtvá je velká část jeho vedení, včetně nejvyššího představitele – Ismaíla Haníji.

Rozdělená společnost

Izrael si stále pamatuje, že do země po útoku Hamásu v rámci takzvaných „návštěv solidarity“ přiletěl jako první český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), vzpomíná velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, která tehdy se šéfem tuzemské diplomacie byla v letadle.

„Atmosféra (v Izraeli) je napjatá, protože se očekává, že teroristé z Hamásu i Hizballáhu se pokusí provést útoky na výročí 7. října. Jinak společnost je rozpolcená, protože příbuzní rukojmí, jejich rodiny a část společnosti si přejí, aby hlavním cílem války bylo osvobození jejich blízkých z Gazy, a domnívají se, že Netanjahu tomu věnuje příliš málo pozornosti. Pak je ta druhá část společnosti, která se domnívá, že hlavním cílem musí být zničení Hamásu,“ říká o atmosféře v židovském státu diplomatka.

Měsíce ostřelování, bojů v ulicích a neustálých přesunů v Pásmu způsobily humanitární katastrofu. „Jak vidíte, celá Gaza je zničená. Nezůstal v ní žádný domov ani nic jiného. Celá Gaza je plná zkázy. Není tady jediný dům, ve kterém by se dalo bydlet. A navzdory vší té bolesti a všemu, čím procházíme, se lidé stále vracejí do svých domovů, seberou pár kusů dřeva, pár náhodných věcí, udělají si z nich stan a zůstanou ve svých domech. Jiná možnost není. Kam jinam můžeme jít?“ táže se Palestinec Chálid Saláh.

Boje na více frontách

V posledních týdnech ale přebírá pozornost severní fronta a s ní libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které ostřeluje už měsíce sever Izraele, jenž tak muselo opustit přes 60 tisíc lidí. Izrael v posledním týdnech stupňuje údery na pozice libanonského hnutí sponzorovaného Íránem, které od začátku podporuje Hamás.

Při jednom z izraelských úderů byl před více než týdnem zabit vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Následovala pozemní operace na jih Libanonu a íránská odveta, při níž islámská republika vypálila na židovský stát na dvě stě balistických střel.

Izrael ale bojuje i na dalších frontách. Útočí na něj povstalci hútíové z Jemenu a další Íránem podporované ozbrojené skupiny v regionu.

Načítání...