Ve druhém kole polských prezidentských voleb zvítězil podle zpřesněných odhadů kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Podle dat agentury IPSOS získal 50,7 procenta hlasů. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski je aktuálně druhý se 49,3 procenta. Původní odhady jej však označovaly za vítěze. Další data mají být známá v průběhu noci na pondělí. Výsledek však nemusí být s ohledem na statistickou chybu konečný. Volební účast se podle prvotních dat pohybuje okolo 72 procent.
Oficiální výsledky by měla polská volební komise oznámit v pondělí ráno, respektive dopoledne. Ovšem po 21. hodině, tedy v čase uzavření volebních místností, se už očekávaly takzvané exit polly – tedy odhady vycházející z dat sbíraných v průběhu dne ve volebních místnostech. Vzhledem k vyrovnaným předvolebním průzkumům však tentokrát nemusejí být přesné.
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos ze štábu primátora Varšavy Trzaskowského poznamenal, že podle prvotních informací se volební účast pohybuje okolo 72 procent. Jde o nejvyšší volební účast ze všech prezidentských voleb v Polsku. Větší volební účast mají podle informací zpravodaje ČT ženy, k urnám dorazilo 75 procent z nich. Naopak mužů dorazilo zhruba 70 procent.
Více mužů naopak hlasovalo pro Nawrockého, podle exit pollů agentury IPSOS je to konkrétně 54 procent. Ženy naopak podporovaly více Trzaskowského, rovněž z 54 procent.
„Vyhráli jsme,“ řekl 53letý Trzaskowski jásajícím příznivcům a členům své strany podle agentury Reuters. „Budu lidi spojovat, budu konstruktivní, budu prezident všech Poláků. Budu vaším prezidentem,“ dodal.
Kandidát opozice Nawrocki ovšem nesouhlasil s prvotními odhady, které favorizovaly Trzaskowského. Chce počkat na další data. „Zvítězíme a zachráníme Polsko,“ řekl po ukončení hlasování 42letý Nawrocki, následně kritizoval premiéra Donalda Tuska. „Nedopustíme, aby se moc Donalda Tuska stala všeobjímající a monopol moci zla, který nám bere naše velké sny, se stal úplným,“ prohlásil.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na exit polly ocenil průběh demokratických voleb v Polsku. Výsledek je dle něj nicméně nejistý, vzhledem k vyrovnané podpoře obou kandidátů.
Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček se nedomnívá, že by se v česko-polských vztazích mělo nyní něco měnit, zůstávají prý nadále kvalitní. Upozornil na kvalitu exit pollů v Polsku, které dle něj „nejsou nejpřesnější“.
Možná rekordní účast
Podle údajů polské volební komise odvolilo k 17. hodině zhruba 55 procent Poláků. V porovnání se všemi ostatními hlasováními v uplynulých deseti letech jsou tak tyto volby druhými nejfrekventovanějšími, jak poznamenal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Nejvyšší účast byla v tomto období během parlamentních voleb v roce 2023 s účastí více než 74 procent oprávněných voličů.
Podle informací z polských médií přišlo více voličů na západě Polska, tato oblast tradičně volí spíše liberální kandidáty. Vysoká čísla však hlásí i východ země. Rozdíl by tak podle informací zpravodaje ČT měl být v řádech desetin procenta.
V druhém kole polských prezidentských voleb mohl k urnám dorazit rekordní počet voličů. Právě účast podle zpravodajů ČT v Polsku Lukáše Mathého a Andrease Papadopulose výsledek v očekávaném těsném souboji mezi Trzaskowským a Nawrockým určí. Oba kandidáti o hlasy dosud nerozhodnutých lidí podle Mathého usilovali do posledního momentu. Vítězné jméno podle Papadopulose ukáže, zda Poláci v prezidentovi chtějí vidět protiváhu k vládě Donalda Tuska, či nikoliv.
Nerozhodnutých voličů bylo podle průzkumů ještě před týdnem deset procent, v pátek už to byla jen dvě procenta, uvedl Papadopulos. Trzaskowski už o post prezidenta Polska usiloval před pěti lety, tehdy neúspěšně kandidoval proti končící hlavě státu Andrzeji Dudovi.
„Lidé přicházejí, zatím to nejsou žádné davy, ale není tady také úplný klid. Je to takové poklidné ráno. Jaká bude účast, ukáže samozřejmě až průběh dne,“ popsal v neděli hodinu po otevření volebních místností Mathé. Analytici podle něj uvádějí, že pokud bude účast zhruba 74 procent a výš, tak by to mělo nahrávat Trzaskowskému, pokud bude naopak nižší, tak by to mělo být dobré pro Nawrockého.
Mathé kampaň, která probíhala do poslední chvíle, zhodnotil jako drsnou a konfrontační, což ale v Polsku považuje za běžné. „O program a vize kandidátů příliš nešlo,“ shodli se ohledně dvou posledních týdnů oba zpravodajové.
Podle analytiků je ve hře i politická stabilita v zemi, která má důležitou pozici v Evropské unii i na východním křídle Severoatlantické aliance v situaci, kdy proti sousední Ukrajině čtvrtým rokem vede útočnou válku Rusko. O tom, kdo obsadí post prezidenta, mohou totiž rozhodnout lidé, kteří v prvním kole voleb podpořili krajní pravici.
První kolo rozhodla necelá dvě procenta
Trzaskowski vyhrál první kolo se ziskem 31,36 procenta hlasů a Nawrocki za ním zaostal jen o necelé dva procentní body s 29,54 procenta. Dřívější průzkumy přitom předpovídaly, že Trzaskowského náskok měl být přinejmenším pět procentních bodů nebo i více. Nawrockého navíc ve finiši kampaně zasáhl skandál kolem jeho bytu.
Trzaskowski během kampaně varoval, že Polsko si nemůže dovolit chaos, nabízel poctivost a „obyčejnou lidskou slušnost“. Sliboval také, že bude prezidentem, který bude rozdělenou polskou společnost spojovat. Nawrocki se snažil voliče přesvědčit slibem, že bude chránit křesťanské hodnoty, a prohlašoval, že „máme právo na to, aby migranti nezaplavovali naše ulice“. Nawrocki se nedávno sešel v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tento týden konzervativního kandidáta přímo v Polsko podpořila Trumpova ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová.
Na rozdíl od jiných euroskeptiků v Evropě Nawrocki nezpochybňuje západní vojenskou pomoc Ukrajině, dal však najevo, že je proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO. Agentura Reuters píše, že podle kritiků šéf Institutu národní paměti (IPN) podněcuje protiukrajinské nálady v polské společnosti výroky o tom, že pomáhat jiným je správné, ale nejdříve je potřeba pomoci vlastním občanům.
Volební aplikace Práva a spravedlnosti
Volební komise v Polsku hlásily místy problémy s nedostatkem volebních lístků, jak informoval v 16 hodin zpravodaj ČT Papadopulos. Kromě toho však ústřední komise hlásila další problém – opoziční strana PiS přes média vzkazovala, že „úplně nevěří volebnímu procesu“. Argumentovala mimo jiné voličskými průkazy, které si lidé vyřizovali pro odvolení mimo místo trvalého bydliště.
Podle Papadopulose jich byl vydán zhruba milion. Strana tak pár dní před volbami vydala aplikaci, kterou si na její popud měli nainstalovat členové volebních komisí. PiS tím chtěl verifikovat voličské průkazy a zabránit jejich možnému zneužití, například odvolení na jeden průkaz ve vícero místnostech.
Ústřední volební komise vyzvala ráno k tomu, aby členové komisí tuto aplikaci nepoužívali, neboť jí schází autorizace. Mohlo se totiž stát, že by členové komise na základě informací z aplikace mohli odmítnout některého z voličů.
O tomto problému informoval na sociální síti X reportér TVN24 Bartosz Bartkowiak. V jedné z volebních místností ve Štětíně musela zasahovat policie, jeden ze členů komise totiž na základě dat z aplikace odmítl vydat volební lístek jednomu z voličů.
Hlasy Poláků ze zahraničí
K volebním urnám chodili také Poláci žijící v zahraničí. „Rozdíl mezi oběma kandidáty bude velmi těsný. Proto do výsledku mohou promluvit hlasy velmi rozsáhlé polské diaspory. Ta je rozdělena do dvou částí, a před prezidentskými volbami se velmi mobilizuje. Zatímco z Polska do zemí Evropské unie odcestovaly dva miliony Poláků, za komunismu jich hodně emigrovalo do USA. Jsou to starší lidé, mají konzervativnější názory,“ vysvětlil redaktor České televize Filip Šusta.
Na hlasy ze zahraničí podle něj sází především Trzaskowski, což potvrzují výsledky prvního kola voleb v České republice, které byly velmi podobné tomu, jaké byly ve zbytku Evropské unie – právě kvůli tomu, že jsou to liberálnější mladší lidé. V České republice se čtyřiceti procenty vyhrál právě Trzaskowski, Nawrocki získal devět procent. Úplně jiná situace je v USA, tam drtivě vyhrál Nawrocki.
Oprávněných voličů je v Polsku téměř 29 milionů. V zahraničí se zaregistrovalo k hlasování více než půl milionu Poláků, což je o 100 tisíc více než před pěti lety, napsal server Onet.
Více než pětinu hlasů v prvním kole získali kandidáti krajní pravice v čele s libertariánem Sławomirem Mentzenem. Jeho voliči, často mladí muži silně skeptičtí vůči EU a frustrovaní politickým establishmentem léta ovládaným Tuskovou Občanskou platformou a Právem a spravedlností Jarosława Kaczyńského, se v posledních dvou týdnech stali nejžádanější voličskou skupinou v Polsku.
Agentura AP poznamenala, že Mentzenova silná pozice dokládá posun v polské politice, kdy krajní pravice, dříve považovaná za okrajový jev, má stále větší vliv na politiku v zemi. Odpovídá také trendu napříč Evropou, kde posilují strany z pravého okraje politického spektra.
Server Politico připomněl, že vítězstvím Trzaskowského by se Polsko definitivně zbavilo nálepky jednoho ze „zlobivých kluků“ v EU, výhra Nawrockého by předznamenala návrat k větším turbulencím ve vztazích s Bruselem. V letech 2015 až 2023, kdy v Polsku vládlo Právo a spravedlnost, EU i další mezinárodní organizace opakovaně vedly s Varšavou spory kvůli porušování principů právního státu, ovládnutí veřejnoprávních médií, restrikcím vůči lidem z komunity LGBT+ nebo zostření již beztak přísných potratových předpisů.
Trzaskowski dává najevo, že pokud do prezidentského křesla usedne on, pomůže proevropské Tuskově vládě urychlit zejména reformy justice, které brzdí současná hlava státu Duda, politický spojenec Práva a spravedlnosti. Vládní koalice tvořená Občanskou koalicí, středovou Třetí cestou a Levicí nemá v parlamentu dostatek hlasů pro prolomení prezidentského veta.
