Rafal Trzaskowski

Nový polský prezident Karol Nawrocki se na společném zasedání dolní a horní komory parlamentu oficiálně ujal úřadu, když složil přísahu. V prezidentském paláci ve Varšavě vystřídá Andrzeje Dudu, který stejně jako on nemá blízko k současné vládě Donalda Tuska. Nawrocki ve svém prvním projevu jako hlava státu řekl, že bude hlasem obyvatel, kteří chtějí suverénní Polsko, a odmítl přijetí eura.

Polský premiér Donald Tusk oznámil změny ve vládě. Šéf diplomacie Radoslaw Sikorski bude vicepremiérem, končí ministr spravedlnosti Adam Bodnar. Personální obměna čeká i resorty vnitra či zdravotnictví. Zároveň vzniká ministerstvo hospodářství, pod které se sloučí hned několik resortů.

Prezident Petr Pavel zdůraznil po pondělním jednání s končícím polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě vysokou kvalitu vztahů s Polskem. Je podle něj dána nejen dlouhou historií a sdílenými hodnotami, ale také zájmy v bezpečnosti, energetice či ekonomice. Duda při své poslední zahraniční návštěvě ve funkci, v níž ho za měsíc nahradí Karol Nawrocki, vyjádřil přesvědčení, že spolupráce zemí bude pokračovat i s jeho nástupcem.

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.

Polské prezidentské volby vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Po sečtení sta procent okrsků má Nawrocki 10 606 628 hlasů (50,89 procenta), liberálního kandidáta vládní Občanské koalice Rafala Trzaskowského volilo 10 237 177 lidí (49,11 procenta), píší polská média. Nawrocki v prezidentském úřadě nahradí jiného představitele PiS Andrzeje Dudu.

Ve druhém kole polských prezidentských voleb zvítězil podle zpřesněných odhadů kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Podle dat agentury IPSOS získal 50,7 procenta hlasů. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski je aktuálně druhý se 49,3 procenta. Původní odhady jej však označovaly za vítěze. Další data mají být známá v průběhu noci na pondělí. Výsledek však nemusí být s ohledem na statistickou chybu konečný. Volební účast se podle prvotních dat pohybuje okolo 72 procent.

V druhém kole polských prezidentských voleb může k urnám dorazit rekordní počet voličů. Právě účast podle zpravodajů ČT v Polsku Lukáše Mathého a Andrease Papadopulose výsledek v očekávaném těsném souboji mezi primátorem Varšavy a vládním kandidátem Rafalem Trzaskowským a zástupcem opoziční strany Právo a spravedlnost Karolem Nawrockým určí. Oba kandidáti o hlasy dosud nerozhodnutých lidí podle Mathého usilovali do posledního momentu. Vítězné jméno podle Papadopulose ukáže, zda Poláci v prezidentovi chtějí vidět protiváhu k vládě Donalda Tuska, či nikoliv.

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.

Desítky tisíc lidí v neděli vyšly do ulic Varšavy, aby podpořily kandidáty v prezidentských volbách, které se budou konat příští týden. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procenta občanů.

Finalisté polských prezidentských voleb Rafal Trzaskowski a Karol Nawrocki se střetli v závěrečné televizní debatě před druhým kolem, které se bude konat 1. června. Dominovalo jí mimo jiné téma ruské války na Ukrajině. Oba kandidáti se shodli na pokračující podpoře napadené země. Rozdílný pohled mají ale mimo jiné na případné členství Ukrajiny v NATO. Nejčastějším slovem, které hodnotilo výsledek debaty, byla remíza.

V prvním kole polských prezidentských voleb vyhrál s jen těsným rozdílem liberální kandidát a starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila v pondělí dopoledne státní volební komise. Utká se s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Ten obdržel celkem 29,54 procenta hlasů. Oba muži se spolu střetnou ve druhém kole za necelé dva týdny.

V prvním kole polských prezidentských voleb podle exit pollů zvítězil liberální varšavský starosta Rafal Trzaskowski z vládnoucí Občanské koalice (KO), získal 30,8 procenta, zatímco kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki získal 29,1 procenta. Pokud se potvrdí, že žádný z kandidátů nezískal přes polovinu hlasů potřebných k vítězství, o nástupci konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy rozhodne až druhé kolo 1. června.

Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.

Dlouho to vypadalo, že kampani před polskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo připadá na tuto neděli, budou dominovat především témata spojená s bezpečností. Vyplývalo to mimo jiné z pokračující ruské agrese proti Ukrajině či často nepředvídatelných kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. V závěru kampaně ale všechno přebila kauza kolem bytu jednoho ze dvou favoritů voleb.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi, upozornil v úterý podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň už je přitom v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Poláci budou přesně za měsíc volit nového prezidenta. V předvolebních průzkumech se ustálila trojice uchazečů s šancí na postup do druhého kola. S odstupem v nich vede nominant vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski. Kampani zatím dominuje téma národní bezpečnosti, mluví se ale i o amerických clech.

Před ostře sledovanými prezidentskými volbami v Polsku, které se uskuteční v květnu, roste podpora kandidáta krajní pravice. Slawomir Mentzen je označován za černého koně. Hlasy sbírá i díky protiukrajinské rétorice.

Za Občanskou koalici polského premiéra Donalda Tuska bude v květnových prezidentských volbách kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Při vnitrostranickém hlasování vyhrál nad ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským. Trzaskowski je odborníkem na evropské záležitosti, podporuje větší evropskou integraci, ekologickou transformaci, větší roli samospráv či registrované partnerství stejnopohlavních párů. Opoziční konzervativci podle médií vsadí na méně známou tvář – historika Karola Nawrockého.

Polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) sice v nedělních regionálních a komunálních volbách získala nejvíce hlasů, vládnoucí proevropská Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska ovšem ovládla devět ze šestnácti vojvodství. Vyplývá to z konečných výsledků, které v pondělí pozdě večer zveřejnila volební komise.

Ukrajinská metropole si nepřipouští strach ani paniku. A to přesto, že jedním z ruských válečných scénářů je podle západních rozvědek bombardování klíčových cílů v Kyjevě. Na rozdíl od běžných lidí se však zatím úřady připravují na nejhorší. Informoval o tom zvláštní zpravodaj ČT v Kyjevě Jakub Szántó.

Ve Varšavě prasklo odpadní potrubí pod řekou Vislou. Situaci pomohla vyřešit armáda, která přes pontonový most natáhla provizorní trubky. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) viní z poruchy primátora Rafala Trzaskowského z opoziční Občanské platformy (PO). Havárii odpadního potrubí řešilo polské hlavní město už před rokem.

Polský nejvyšší soud v pondělí potvrdil, že nedávné prezidentské volby jsou platné. Otevřel tak cestu k tomu, aby prezident Andrzej Duda, který v nich svůj post obhájil, složil tento čtvrtek přísahu před oběma komorami parlamentu. Duda je blízkým spojencem vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost.