Polská opozice neuspěla. Nejvyšší soud potvrdil Dudovu výhru ve volbě prezidenta

Polský nejvyšší soud v pondělí potvrdil, že nedávné prezidentské volby jsou platné. Otevřel tak cestu k tomu, aby prezident Andrzej Duda, který v nich svůj post obhájil, složil tento čtvrtek přísahu před oběma komorami parlamentu. Duda je blízkým spojencem vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Polský nejvyšší soud dostal asi 5800 stížností od voličů i štábu Dudova protikandidáta, varšavského primátora Rafala Trzaskowského. Ten se ohrazoval proti chování veřejnoprávní Polské televize, která podle něho za veřejné peníze připravovala volební materiály Andrzeje Dudy.

Volební tým Trzaskowského poukazoval na to, že členové vlády se zapojili do volební kampaně ve prospěch Dudy. Informoval i o údajných trestných činech provázejících volby, například ničení volebních lístků, uvedl portál onet.pl. Podle soudců tým Trzaskowského nedodal nutné důkazy týkající se času a míst, kde se údajně takové incidenty staly.

Celkem nejvyšší soud jako oprávněné uznal asi 90 stížností. Důvody, kvůli kterým je lidé podávali, ale podle něho neměly dopad na výsledek hlasování.

Ve druhém kole prezidentských voleb konaném 12. července získal Duda 51,03 procenta hlasů, Trzaskowski 48,97 procenta. Poláci o nové hlavě státu původně měli rozhodovat už v květnu, hlasování bylo odloženo kvůli pandemii covidu-19 i zmatkům ohledně toho, jak se má hlasování vůbec uskutečnit. Jeho první kolo bylo 28. června.

Komplikace kvůli epidemii koronaviru

Portál wirtualna polska napsal, že zatím není jasné, zda se společné schůze Senátu i Sejmu, na níž Duda přísahu složí, budou moci zúčastnit všichni zákonodárci. Souvisí to s tím, že u lidoveckého senátora Jana Filipa Libického test v sobotu prokázal nákazu koronavirem. Ve středu mají být k dispozici výsledky testů politiků a pracovníků Sejmu a Senátu, kteří s Libickým přišli do styku.

Vedení Sejmu, v jehož jednacím sále Duda bude slib skládat, uvažuje o tom, že by se slavnosti účastnili jen předsedové parlamentních klubů a ostatní poslanci a senátoři by ji sledovali z jiné místnosti. Už nyní je ale jasné, že ti, kdo do sálu půjdou, budou muset mít nasazenou roušku, a místa, kam si budou sedat, budou vydezinfikovaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...