V prvním kole polských prezidentských voleb podle exit pollů zvítězil liberální varšavský starosta Rafal Trzaskowski z vládnoucí Občanské koalice (KO), získal 30,8 procenta, zatímco kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki získal 29,1 procenta. Pokud se potvrdí, že žádný z kandidátů nezískal přes polovinu hlasů potřebných k vítězství, o nástupci konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy rozhodne až druhé kolo 1. června.
V polských volbách podle odhadů těsně vede Trzaskowski
28 minut
Vysílání ČT24 o odhadech výsledků polských prezidentských voleb a projev Trzaskowského
Pokud jsou odhady správné, znamenalo by to, že se ve druhém kole hlasování utká Trzaskowski, jehož do volebního boje vysílá liberální Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska, s kandidátem opoziční národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) historikem Nawrockým, který je stoupencem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kandidát krajní pravice Konfederace Slawomir Mentzen na třetím místě podle odhadů získal 15,4 procenta, na čtvrtém místě by měl být překvapivě rovněž krajně pravicový Grzegorz Braun s 6,2 procenty, píšou tiskové agentury. Tuto dvojici krajně pravicových kandidátů tak podle odhadů volilo téměř 22 procent Poláků, což je podle agentury Reuters historicky nejvíce.
5 minut
Projev konzervativního polského prezidentského kandidáta Nawrockého
Například maršálek Sejmu a lídr vládní strany Polsko 2050 Szymon Holownia těsně nedosáhl na pět procent, vyplývá z odhadů, které zveřejnil deník Rzeczpospolita na svém webu. Celkem se o prezidentský úřad ucházelo třináct kandidátů.
První částečné výsledky se podle agentury Reuters očekávají v noci a v pondělí ráno. Ty konečné by měly být známy podle agentury AP nejpozději v úterý. Agentury se opírají o odhady společnosti Ipsos založené na průzkumech mezi voliči, kteří vycházejí z volebních místností.
Výsledek je těsnější, než se předpokládalo
Výsledek mezi favority je zatím těsnější, než průzkumy předpokládaly, píše Reuters. Trzaskowskému přisuzovaly náskok čtyř až šesti procentních bodů před Nawrockým. „Mobilizace voličů na východě Polska evidentně nahrála Nawrockému,“ poznamenal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Podle zpravodaje je pozice Trzaskowského slabší, než se očekávalo.
„Voliči zmiňovaného Brauna a Mentzena nebudou hlasovat pro Trzaskowského, tam je podle sociologických průzkumů minimální šance na přeliv hlasů. Trzaskowski bude hrát o voliče levicových kandidátů, kteří jsou ale v exit pollech spíše za očekáváním,“ vysvětlil Papadopulos. „Není to výsledek, který si polská vláda, jejímž kandidátem je Trzaskowski, představovala,“ dodal.
Liberální lídr před svými příznivci prohlásil, že vyhraje. Podle něj však bude k vítězství ve druhém kole potřeba hodně práce a „velké odhodlání“. Také Nawrocki prohlásil, že si je jist svým vítězstvím, a vyzval voliče, kteří podporovali krajně pravicové kandidáty, aby ho podpořili a „zachránili Polsko“.
„Příští dva týdny rozhodnou o budoucnosti Polska,“ napsal na síti X polský premiér Donald Tusk. Trzaskowski už na prezidenta kandidoval, ale v roce 2020 prohrál rozhodující duel se současnou hlavou státu Andrzejem Dudou.
10 minut
Zpravodaj ČT Andreas Papadopulos k polským prezidentským volbám
Komentátoři očekávali, že kandidátovi PiS uškodí aféra kolem zatajovaného bytu, který Nawrocki podle médií za nepříliš transparentních okolností získal od penzisty dožívajícího v nouzi v domově důchodců. Nawrocki na aféru zareagoval oznámením, že garsonku předal na charitativní účely a že bude sloužit bezdomovcům. Mnohé otázky ale ponechal bez odpovědi.
Oprávněných voličů je v Polsku téměř 29 milionů. V zahraničí se zaregistrovalo k hlasování více než půl milionu Poláků, což je o sto tisíc více než před pěti lety, napsal server Onet.
Význam prezidenta
Polsko je parlamentní demokracií, ale prezident má značný vliv. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, má právo veta, utváří zahraniční politiku a sehrává v zemi i symbolickou roli. Funkční období prezidenta je pět let a může být ve funkci maximálně dvě funkční období. Duda do značné míry prosazoval konzervativní agendu PiS. Když se na konci předloňského roku k moci dostala centristická koalice premiéra Tuska, začal Duda blokovat klíčové reformy zaměřené na obnovení nezávislosti soudnictví a nápravu vztahů s Evropskou unií, která s vládami PiS vedla spory o nezávislost justice.
Polské volby se konají v situaci, kdy se na sousední Ukrajině válčí. Na východní hranici, zejména pak na úseku s Běloruskem, je cítit migrační tlak. Část hranice má ale Polsko společnou i s ruskou Kaliningradskou oblastí. Polsko tak zaujímá klíčové místo na východním křídle NATO a slouží i jako hlavní překladiště západní pomoci Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání invazi ruských vojsk. Bezpečnost země je tak v prezidentských volbách v popředí, stejně jako budoucnost demokracie a role Polska v EU.
Trzaskowski i Nawrocki slíbili pokračovat v podpoře Ukrajiny, ale jejich vize pro Polsko se velmi liší v otázkách role EU a domácí sociální politiky. Oba přední kandidáti také podporují pokračující vojenské angažmá USA v Evropě. Trzaskowski klade větší důraz na prohloubení vazeb s EU, zatímco Nawrocki je skeptičtější vůči Bruselu a prosazuje více národně konzervativní agendu.
