Polský Sejm, dolní komora parlamentu, pověřil Donalda Tuska sestavením nové vlády. Pro hlasovalo 248 poslanců, 201 bylo proti. Tusk potvrdil, že v úterý znovu předstoupí před poslance, aby požádal o důvěru pro svou vládu. Kabinet polského premiéra Mateusze Morawieckého z národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po své bezmála dvoutýdenní vládě končí. Morawieckého vláda v pondělí důvěru Sejmu nezískala. Pro kabinet hlasovalo 190 poslanců, proti bylo 266 hlasů.
„Chci poděkovat Polkám a Polákům. Děkuji, Polsko, je to opravdu nádherný den. Ne pro mne, ale pro všechny, kteří dlouhá léta věřili, že ještě bude líp a že zaženeme temnotu a zlo. Díky vám se to stalo,“ řekl Tusk. Ironicky poděkoval i zástupcům PiS za to, že svou politikou probudili miliony Poláků, kteří je nakonec odstranili od moci. S nápravou křivd se začne hned, slíbil.
Tuska v pondělí jeden z předáků dosavadní opozice Borys Budka označil za „kandidáta demokratické většiny“ v novém parlamentu. „Mám mimořádnou čest a potěšení ohlásit jménem 248 poslanců kandidaturu Tuska na premiéra. Tento návrh je předkládán nejen jménem poslanců a poslankyň, je to návrh ve jménu více než jedenácti milionů Polek a Poláků, kteří 15. října zvolili opravdu dobrou změnu,“ prohlásil před hlasováním o pověření Budka.
Zákonodárcům z dosud vládnoucí PiS vytkl, že se jen snaží co nejdéle udržet u moci, přestože volby prohráli. „Nepřekážejte, respektujte výsledek voleb. Uznejte, že si Poláci zaslouží opravdového premiéra,“ vzkázal Budka.
Kaczyński: Tusk je „německý agent“
Jménem klubu poslanců PiS vystoupil dosavadní ministr obrany Mariusz Blaszczak, podle kterého Tusk na cestě k moci nebere na nikoho a na nic ohledy a manipuluje voliči. „Tusk (jako premiér) zacházel s Poláky jako lacinou pracovní silou pracující pro německou ekonomiku,“ prohlásil.
„Vše už tu bylo a pamatujeme si, jak to dopadlo: útěkem do Bruselu pro milionovou penzi,“ řekl na adresu Tuska, který byl premiérem v letech 2007 až 2014 a následně také předsedou Evropské rady.
Na závěr pondělního jednání vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński přistoupil k řečnickému pultu a mikrofonu a obvinil Tuska, že je „německý agent“. Maršálek Sejmu Szymon Holownia se za takové chování omluvil. Holownia již dříve Kaczyńskému radil, že prohrávat se musí umět.
Tusk následně jednal s prezidentem Andrzejem Dudou. Aby se mohla nová vláda chopit svých pravomocí, je potřebné, aby její přísahu přijala hlava státu. Šéfka prezidentské kanceláře Gražyna Ignaczaková-Bandychová po setkání Dudy a Tuska oznámila, že nová vláda složí přísahu ve středu v Prezidentském paláci.
Po říjnových parlamentních volbách získala strana PiS v Sejmu nejvíce mandátů, ale nikoli většinu potřebnou k sestavení stabilní vlády. Koaličního partnera strana posléze nesehnala. Na vládní spolupráci se naopak dohodly strany dosavadní opozice v čele s Tuskovou Občanskou koalicí. Opoziční lídr chce nyní kabinet sestavit se středovou Třetí cestou a Novou levicí.
Návrat k Evropské unii
Tuskovi už poblahopřála předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tusk se bude snažit vylepšit vztahy mezi Varšavou a Bruselem, míní Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. „Bude velká snaha o to, aby Polsko zase hrálo výraznou roli v rámci Evropské unie,“ zdůraznil.
Analytik okomentoval i možné změny v transatlantických vazbách Polska. „Je možné, že se hlavní důraz skutečně přesune směrem k EU, ale Spojené státy určitě zůstanou klíčovým spojencem Polska,“ řekl, ale dodal, že záležet bude i na výsledku amerických prezidentských voleb a vzájemné dynamice s novou hlavou státu.
Lebduška také sdělil, že se dají očekávat změny „v řádu dnů a týdnů“ v polské televizi, která je podle něj „fakticky státní a s veřejnoprávní nemá nic společného“. Podle analytika bude také nová vláda řešit nepotismus ve státních firmách a soudnictví. Nepůjde ale prý navzdory očekávání kvůli široce rozkročené koalici o „výrazně liberální vládu“.
Také politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity si myslí, že start nové vlády bude rychlý, protože reformy jsou připraveny, to ale neznamená, že „doběhnou rychle do cíle“ – pravděpodobně je prý bude brzdit polský ústavní soud i prezident Duda s právem veta. „Budeme svědky docela zajímavých politických konfliktů,“ sdělil Hloušek v Událostech, komentářích.
Zrušení smluv vystaví Polsko nebezpečí, tvrdí ministr obrany
Nová polská vláda tvořená proevropskými stranami možná zruší některé smlouvy, které po volbách z 15. října uzavřelo vládnoucí PiS. Podle agentury Reuters panují pochybnosti o některých zbrojních smlouvách s Jižní Korejí. Polská vláda totiž pod vedením PiS uzavřela se Soulem zbrojní kontrakty řádově za miliardy dolarů ve snaze modernizovat armádu v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajině.
List Financial Times v listopadu napsal, že Jižní Korea si dělá starosti, že by některé smlouvy mohly být kvůli změně vlády ve Varšavě a nedostatku peněz zrušeny. Proto se Soul podle Reuters snažil dohodnout s jihokorejskými bankami, aby Polsku pomohly financovat zbraně za 22 miliard dolarů (499 miliard korun).
„Smlouvy podepsané dočasnou vládou Práva a spravedlnosti mohou být zneplatněné. Strana se po 15. říjnu měla omezit na správu státu a neměla vydávat veřejné peníze,“ řekl Holownia v rozhlasové stanici Radio Zet.
Předseda lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který se podle všeho stane polským ministrem obrany, také podotkl, že resort obrany překontroluje zbrojní smlouvy s Jižní Korejí a v případech, kdy to bude možné, armáda objedná výzbroj u polských zbrojovek.
Současný ministr obrany Blaszczak o zástupcích Polska 2050 uvedl, že „budou populisticky říkat, že nahradíme techniku z Jižní Koreje výzbrojí z polského zbrojního průmyslu a dopadne to tak, že budeme mít prázdné ruce“.
Tvrdí, že pokud nová vláda smlouvy s Jižní Korejí zruší, vystaví Polsko reálnému nebezpečí, „protože válka s Ruskem není scénářem ze science fiction“. Agentura Reuters píše, že Polsko nedávno uzavřelo se Soulem zbrojní smlouvy v hodnotě 2,6 miliardy dolarů. Týkají se nákupu více než 150 houfnic K9 a 288 raketometů Chunmoo.
Vztah s Českem
Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) v pořadu Interview ČT24 uvedl, že s novým polským kabinetem k žádnému dramatickému vývoji směrem k Česku nedojde. Už za Morawieckého vlády byla podle poslance spolupráce „nadstandardně dobrá“, ačkoliv existovaly třecí plochy.
„V4 funguje na základě společného jmenovatele. Pokud ho najdeme, tak ho společně razíme. Pokud ho nenajdeme, tak může dřímat. Tak to bylo vždy,“ míní poslanec. V4 podle něj funguje na několika úrovních včetně té lokální, ačkoliv ji někteří hodnotí jen podle té nejvyšší.
Europoslanec a 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja (Piráti) si myslí, že V4 „nabíhá do dvou bloků“, kdy v jednom je Slovensko a Maďarsko a ve druhém se formuje Česko a Polsko. V Událostech, komentářích zopakoval, že se „nemusíme bát špatných vztahů s Polskem“. Myslí si, že vláda PiS pracovala na tom, aby byl v Polsku „likvidován právní stát“, tudíž je teď úkolem „vrátit zemi na úroveň běžně fungujícího demokratického státu“.
