Ondřej Benešík

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Vládní novela mysliveckého zákona, od něhož si kabinet slibuje posílit práva vlastníků pozemků a snížit škody způsobené zvěří, teď nemá ve sněmovně podporu. Zjistila to Česká televize. Zákon počítá třeba i se snížením minimální velikosti honitby. Právě to se nelíbí sněmovní opozici, ale i části koaličních stran.

Hnutí STAN by mělo v pondělí rozhodnout, koho nominuje na pozici eurokomisaře. Zmiňují se hned dvě možná jména – nově zvolená europoslankyně Danuše Nerudová a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Kabinet má kandidáta oficiálně navrhnout do konce srpna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by ale o jménu mohlo být jasno dříve. Pro Česko chce získat silné, ideálně ekonomické portfolio. Předseda vlády také uvedl, že se jménem kandidáta souvisí i šance na dosažení silného postu. Už nyní na evropské úrovni vede neformální jednání – další ho čeká v pondělí v Bruselu.

Ustupováním ruskému vládci Vladimiru Putinovi se míru nedosáhne, naopak povede podobně jako v roce 1938 k větší válce, míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře odmítl, aby se Evropa Putinovi podřizovala, na druhou stranu pochybuje, že dokáže Rusko uzbrojit.

Sněmovna měla ve čtvrtek na programu projednávání mezinárodních smluv v prvním i ve druhém čtení. Poslanci schválili například dohodu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Odpoledne jsou na programu ústní interpelace. Premiér Petr Fiala (ODS) při nich například hájil zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině. V odpovědi na dotazy Jana Volného (ANO) se také ohradil proti výtkám o účelovosti. Volný se mimo jiné ptal, zda korespondenční volba nemá přinést koaličním stranám nové hlasy, když v Česku už jim podle něho „nikdo nevěří“. Fiala opáčil, že to se ukáže ve volbách. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvily dvě třetiny z celkového počtu členů vlády a několik desítek poslanců, což bývá o čtvrtcích obvyklé.

NATO funguje jako záruka naší bezpečnosti a jiná možnost před čtvrtstoletím pro Česko nebyla a není, uvedli politici v Událostech, komentářích Speciál u příležitosti 25 let Česka v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) mluvil o referendu o členství v NATO, které by mělo přijít, až bude mít Česká republika přezbrojenou armádu. Kriticky se k tomu staví jak senátorka Miroslava Němcová (ODS), tak předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Polský Sejm, dolní komora parlamentu, pověřil Donalda Tuska sestavením nové vlády. Pro hlasovalo 248 poslanců, 201 bylo proti. Tusk potvrdil, že v úterý znovu předstoupí před poslance, aby požádal o důvěru pro svou vládu. Kabinet polského premiéra Mateusze Morawieckého z národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po své bezmála dvoutýdenní vládě končí. Morawieckého vláda v pondělí důvěru Sejmu nezískala. Pro kabinet hlasovalo 190 poslanců, proti bylo 266 hlasů.

Sněmovna odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření ze střetu zájmů. Opoziční ANO a SPD žádaly i debatu o vládním konsolidačním balíčku, který kabinet představil minulý týden, nesvedly ale na program schůze prosadit ani jeden z navrhovaných bodů. Schůze byla těsně před 21. hodinou přerušena, pokračovat bude ve středu ráno.

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili ve čtvrtek vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od ledna příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci těchto dvou zemí uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.

Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Zástupci sněmovních stran v pořadu Události, komentáře hodnotili první jednání Evropského politického společenství, kterého se na Pražském hradě zúčastnilo čtyřiačtyřicet hlav evropských států. Diskutující se zaměřili také na energetickou krizi a vývoj války na Ukrajině.

Zaměstnance českého ministerstva zahraničí, který roky vynášel informace pro ruskou civilní rozvědku, měl podle informací ČT nakontaktovat ruský rozvědčík v Africe. Pracovníka s nejvyšším stupněm prověrky odhalila Bezpečnostní informační služba (BIS), jak napsal Deník N. Na ministerstvu už skončil.

Krátce po zveřejnění prvních projekcí francouzských prezidentských voleb gratulovali Emmanuelu Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování „skvělé spolupráce“. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v „bouřlivém období“ dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie. Český premiér Petr Fiala (ODS) v gratulaci napsal, že Francie je důležitý partner a Česko má zájem intenzivně rozvíjet vztahy.

KDU-ČSL nadále povede ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Získal 224 z celkového počtu 275 odevzdaných hlasů. Ve volbě neměl protikandidáta. Lidovci si v Ostravě na dvoudenním sjezdu volí vedení strany na další dva roky, místopředsedou zvolili Jana Bartoška. Podle Jurečky by měla křesťanská demokracie pracovat tak, aby mohla vládnout minimálně osm let.

Česko po Rusku dál požaduje odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi potvrdil, že by stát mohl nároky vymáhat razantněji. Je to přesně rok od chvíle, kdy tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že exploze zavinili ruští agenti.

Česko zřejmě poslalo na Ukrajinu bojová vozidla pěchoty a několik starších tanků T-72. Na sociálních sítích to uvedl lidovecký poslanec Ondřej Benešík. Vlak s takovým nákladem zaznamenal i štáb České televize na nádraží Jihlava město. Armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily, že by takovou techniku česká armáda Ukrajině darovala. Tvrdí, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. Česko už válčící zemi darovalo vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.

Skutečnost, že se prezident Miloš Zeman hodlá o zahraniční politice bavit jen s premiérem Petrem Fialou (ODS), je sice škoda, ale zásadní problém to není. V Interview ČT24 to řekl předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a člen zahraničního výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Za prezidentovým rozhodnutím vidí osobní animozity.

Ve sněmovně po středečních hlasováních skončily ve čtvrtek volby vedení jednotlivých výborů. Sněmovna celkem zřídila 18 výborů. Do čela sněmovního petičního výboru zvolili členové předsedu SPD Tomia Okamuru, výbor pro evropské záležitosti povede opět poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík a předsedou výboru pro média bude Aleš Juchelka z ANO. Do čela branného výboru míří Miloslav Janulík (ANO), zdravotního Bohuslav Svoboda (ODS) a kontrolního Radovan Vích (SPD). V čele výboru pro veřejnou správu stane Robert Stržínek (ANO).

Bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) by mohl ve sněmovně vést ústavně-právní výbor. Spekuluje se o tom v kuloárech. On sám to nevyloučil. Výbory by měly vzniknout na první řádné schůzi. Posty předsedů pro jednotlivé strany a hnutí už jsou rozdělené.

Budoucnost není příliš optimistická, připouštějí evropští politici. Pandemie covidu rozhodně není na ústupu, očkovací kampaně přestávají zabírat, rostou ceny, vázne výroba a do toho se promítají politické odstředivé tendence v soudržnosti Evropské unie. O stavu EU mluvili v Událostech, komentářích eurokomisařka Věra Jourová (ANO) a poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v České televizi prohlásil, že jedná s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) o zastropování záloh pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI). Chce tím pomoci ohroženým rodinám.

V nově vznikající vládě by mohl být i post člena vlády pro evropské záležitosti. Už dřív o tom mluvil kandidát koalic na premiéra Petr Fiala (ODS). Zástupci dalších stran souhlasí. Jedním z důvodů je blížící se předsednictví Česka Radě EU v příštím roce.

Poslanci jednali o závěrečné zprávě vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě. Vzali ji na vědomí a požádali vládu, aby závěry komise zohlednila. ANO to nepodpořilo. Část opozice ve sněmovně kritizovala postup úřadů, zejména České inspekce životního prostředí (ČIŽP) i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Ten ale pokládá zprávu za zmanipulovanou, částečně vylhanou a ohnutou s cílem hodit vinu na inspekci. Sněmovna také na jiné mimořádné schůzi projednávala vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Lídři politických stran, hnutí a uskupení ve Zlínském kraji diskutovali v předvolební debatě České televize o zdravotnictví. Hovořili například o tom, jak udržet zdravotníky v tuzemských nemocnicích a jak by se měli vzdělávat. Mluvili ale také o prevenci na školách. Hosty byli Ondřej Benešík (SPOLU), František Elfmark (PirátiSTAN), Alena Gajdůšková (ČSSD), Marie Pěnčíková (KSČM), Radek Vondráček (ANO) a Vladimír Zlínský (SPD). Zbyněk Schaffer (PŘÍSAHA) se ze zdravotních důvodů omluvil, přičemž hnutí nevyužilo možnosti nominovat dalšího zástupce.