Ustupováním ruskému vládci Vladimiru Putinovi se míru nedosáhne, naopak povede podobně jako v roce 1938 k větší válce, míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře odmítl, aby se Evropa Putinovi podřizovala, na druhou stranu pochybuje, že dokáže Rusko uzbrojit.
Putinovi se ustupovat nedá, řekl Benešík. Koten se obává většího konfliktu
25 minut
Události, komentáře: Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten a předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík o projevu Vladimira Putina
Šéf Kremlu Vladimir Putin podmínil zahájení mírových jednání stažením všech ukrajinských vojáků z oblastí, které Moskva nezákonně anektovala a které ani momentálně plně neovládá. Zároveň žádá garanci, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil Putinova slova za ultimátum. Někdejší ruský vládce Dmitrij Medvěděv navíc nedávno prohlásil, že Rusko musí maximálně škodit zemím, které na něj uvalily sankce, nebo se dokonce zaměřovat na jejich občany.
„Rusko absolutně nestíhá na ukrajinské frontě, a taktika se tak změnila k uchylování se k těmto výrokům,“ myslí si Benešík. Rusko si podle něj klade za cíl podkopat důvěru občanů ve vlastní stát a instituce. „Je evidentní, že u části populace se to daří,“ dodal. Evropa podle něj má být jednotná a vyslat jasný signál, že je ochotná se bránit, ústupky by byly bláhovost.
Koten řekl, že se přístupem Západu Česko dostane do většího konfliktu. „Ten bude už rozjetý jako vlak a nepůjde zastavit,“ řekl. Prý by se tedy mělo co nejdříve jednat o míru na Ukrajině. Na druhou stranu odmítl, že by se měla Evropa zaleknout a Putinovi ve všem vyhovět. Má ale za to, že Evropa nedokáže Rusko uzbrojit například kvůli vysokým cenám energií, údajně způsobeným přijetím Green Dealu.
Podle Benešíka ale Rusko spoléhá na dodávky munice například ze Severní Koreje nebo Íránu. Evropa si na tyto spojence Ruska prý musí došlápnout. „Pokud jsou toto hlavní zdroje Ruska, pak je jasné samo o sobě, že je to papírový tygr,“ míní. Dodal, že podobné podmínky jako nyní Putin si kladl v roce 1938 nacistický vůdce Adolf Hitler vůči Československu, kdy jejich vyhovění vedlo ke druhé světové válce.
Žhářský útok
Oba diskutující se shodli, že je možné, že Rusko přechází od šíření dezinformací a hackerských útoků k útokům v reálném prostoru. K tomu podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) mohlo dojít i v Česku při teroristickém útoku na autobusy v Praze. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je zapojení ruských tajných služeb do útoku vysoce pravděpodobné.
Benešík přiznal, že k informacím bezpečnostních služeb, které zapojení Ruska naznačují, neměl osobně přístup. „Nicméně pokud se opravdu potvrdí, že za tímto útokem v Praze stojí Ruská federace, tak potom je to součást jakési rozšířené taktiky hybridní války vůči zemím Evropské unie,“ prohlásil. Také připomněl, že pro Česko nejde o nic nového, protože Rusko spáchalo útok a vraždu dvou Čechů už v roce 2014 ve Vrběticích. „Teď se to děje v uvozovkách v mírnější podobě i jinde v Evropě,“ zmínil Benešík.
Koten se k informacím o zapojení Ruska staví o něco skeptičtěji. „Musíme si skutečně počkat na výsledky vyšetřování,“ podotkl a relativizoval i slova premiéra a ministra vnitra o „vysoké pravděpodobnosti“ zapojení ruských tajných služeb do teroristického útoku v Praze. „Ona může být vysoká pravděpodobnost, že zítra bude pršet, nebo třeba nebude pršet.“ Koten nicméně míní, že nelze nic podcenit a ani predikovat, jak nebo zda budou probíhat útoky Ruska na Česko.
„Mně překvapilo, když se ta informace objevila uprostřed víkendu,“ řekl také s tím, že ve čtvrtek se sešel sněmovní výbor pro bezpečnost, na kterém ale varování před možnými útoky nezaznělo. Podle něj to mohlo být kvůli tomu, že se o den později v pátek a také v sobotu konaly volby do Evropského parlamentu. Myslí si tak, že cílem bylo neodradit občany od účasti ve volbách. „Ta informace se objevila téměř stejně nebo se kryla s uzavřením volebních místností,“ prohlásil Koten.
