Radek Koten

Sněmovna vytvořila vyšetřovací komisi, která by měla objasnit tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK. Návrh opozičního ANO podpořila i koalice, která dříve považovala ustavení komise za nadbytečné s ohledem na závěry policejní kontroly. Pro vznik komise, která by na svou činnost měla mít půl roku, hlasovalo 132 ze 141 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.

Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Poslanci také v prvním kole schválili novelu zákona o majetku České republiky, která by mohla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Samosprávy by pak mohly převádět na stát nemovitosti, pro něž nemají využití.

Ustupováním ruskému vládci Vladimiru Putinovi se míru nedosáhne, naopak povede podobně jako v roce 1938 k větší válce, míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře odmítl, aby se Evropa Putinovi podřizovala, na druhou stranu pochybuje, že dokáže Rusko uzbrojit.

Poslanci v úterý na řádné schůzi podpořili zavedení povinnosti prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy. Návrh novely hojně kritizovali zástupci opozice. Do závěrečného kola dolní komora poslala návrh na nový významný den, který by připomněl samizdatový tisk.

Řada spojenců Kyjeva upravuje podmínky pro použití poskytnutých zbraní ukrajinskými vojáky, kteří tak nyní mohou zasahovat i cíle na ruském území. Omezení neumožňovala napadené zemi se efektivně bránit, uvedl v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). Podle Radka Kotena (SPD), člena bezpečnostního výboru, však tento krok může vést k eskalaci konfliktu.

Situace na Slovensku je po atentátu na premiéra a šéfa Smeru-SD Roberta Fica rozjitřená. Přestože jsou emocionální reakce politiků pochopitelné, je nyní nutné přispět ke zklidnění, shodli se v Událostech, komentářích vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO), předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).

Po osmi letech vyjednávání schválily země Evropské unie přelomový migrační pakt. Sedmadvacítce má pomoci lépe zvládat příliv migrantů. Zajistit má efektivnější kontroly žadatelů o azyl a rychlejší návraty těch neúspěšných. Obojí už na vnějších hranicích Unie. Na zvládání migrace se budou povinně podílet všechny členské země. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si myslí, že opatření budou mít pozitivní vliv, problém ale zásadně nevyřeší. Poslanec Radek Koten (SPD) míní, že pakt bude dokonce migraci akcelerovat.

Nový migrační pakt má k dokonalosti daleko, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře vládní a opoziční politici. Podle místopředsedy ODS Alexandra Vondry opatření migrační proud nezastaví, v normě navíc chybí klíčová návratová politika. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) se obává, že pro běžence může norma fungovat jako pozvánka. Místopředseda hnutí STAN Jan Farský je nicméně přesvědčen, že jde o pozitivní krok vpřed, i když zůstává „na půl cesty“.

Představitelé vládních a opozičních stran v pořadu Události, komentáře nenašli shodu ohledně kauz Dozimetr či kampelička ani ohledně hospodaření státu. Místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová prohlásila, že v kauze Dozimetr jsou zapletení i členové ANO, což silně odmítl místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher. Podle poslance Karla Haase (ODS) premiér Petr Fiala (ODS) vysvětlil své angažmá v kampeličce dostatečně. Poslanec Jan Lacina (STAN) míní, že v kauze Dozimetr je třeba počkat na závěry soudu. Obě zmíněné kauzy nevrhají na vládu dobré světlo, míní zase poslanec SPD Radek Koten.

Poslanecká sněmovna by do prázdnin mohla zvolit členy Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi premiér Petr Fiala (ODS). Zákon s touto institucí počítá přes šest let, doteď se ji ale nepovedlo personálně obsadit. Opozice nicméně s některými kandidáty navrženými vládou nesouhlasí a vyčítá kabinetu, že s ní v této věci dostatečně nekomunikoval. Vláda kritiku odmítá.

Bezpečnostní situace ve světě je podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. Tento výrok prý nepřekvapil vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti resortu vnitra Jana Paďourka. „Tvrdíme to už nějakou dobu,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) souhlasí, že bezpečnostní situace není dobrá, přičemž varoval před eskalací ruské války na Ukrajině. To by se mohlo stát, pokud podle něj mocnosti nevyzvou válčící strany k jednání. Rusko a další totalitní síly chtějí dle předsedy výboru pro bezpečnosti Pavla Žáčka (ODS) demontovat mezinárodní řád.

Mimořádná sněmovní schůze má podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka nastolit základní hodnotový směr dalších kroků vůči Ukrajině. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích souhlasil, že Česká republika potřebuje jednoznačnou pozici. Je potřeba přemýšlet, co nastane, když se věci nebudou dařit tak, jak si všichni představujeme, řekl k situaci v zemi bránící se ruské agresi místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) prohlásil, že kabinet „chce zajistit další financování pokračování zabíjení na Ukrajině“.

NATO funguje jako záruka naší bezpečnosti a jiná možnost před čtvrtstoletím pro Česko nebyla a není, uvedli politici v Událostech, komentářích Speciál u příležitosti 25 let Česka v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) mluvil o referendu o členství v NATO, které by mělo přijít, až bude mít Česká republika přezbrojenou armádu. Kriticky se k tomu staví jak senátorka Miroslava Němcová (ODS), tak předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Ve sněmovně leží návrhy na vznik dvou sněmovních vyšetřovacích komisí. Opozice chce prosadit jednu z nich kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, koalice zase chce zkoumat dění na Pražském hradě během prezidentského mandátu Miloše Zemana. Poslanci mají začít jednat o podpoře obou záměrů.

Sněmovna schválila nový zákon o zbraních a střelivu, který ukládá prodejcům zbraní hlásit podezřelé obchody, umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní. Poslanci v pátek navzdory nesouhlasu resortu vnitra do vládního návrhu vložili dosavadní ustanovení, které zachovává právo pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za zákonných podmínek. Normu nyní dostane k projednání Senát. Dolní komora rovněž schválila, že použití vojenské munice zřejmě bude mít vlastní zákonná pravidla. Podpořila také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz nebo pravidla pro správce nesplácených úvěrů.

Poslanci se v pátek znovu vrátili k úvodní debatě o sporném zavedení možnosti poštovního hlasování v některých volbách pro Čechy žijící v cizině. Předlohu prosazuje koalice, aby ulehčila těmto lidem hlasování. Nyní musí cestovat na zastupitelské úřady někdy stovky i tisíce kilometrů. Opozice projednávání předlohy v nynějším prvním čtení brzdila a poukazovala na možnost rozporů s ústavou i na rozšíření prostoru pro manipulace. Po šesti hodinách pak sněmovna opět přerušila projednávání tohoto návrhu a vrátí se k němu v úterý 23. ledna. Korespondenční volbě a jednacímu řádu sněmovny se bude věnovat ústavní právník Jan Kysela, který bude v pátek večer hostem pořadu Interview ČT24.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) dosud nezahájila trestní řízení v souvislosti s policejním zásahem při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) loni v prosinci, řekl ve čtvrtek poslancům z bezpečnostního výboru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle kterého byl postup policie i dalších složek záchranného systému profesionální. Zásah už zkoumala vnitřní kontrola, pochybení nezjistila. Na jednání měl emotivní vystoupení jeden z poslanců, jehož dceru útočník postřelil. Vytkl policii i vedení školy styl komunikace. Sněmovní výbor projednávání po zhruba třech hodinách bez přijetí závěrů či úkolů přerušil na neurčito.

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.

Útočník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy disponoval celým arzenálem zbraní. Politici napříč stranami se ale shodují, že Česko má k jejich držení odpovídající legislativu. Útokům osamělých střelců se podle nich dá předcházet jen velmi těžko.

Kvůli rostoucímu počtu migrantů zavede Česko od středy kontroly na hranicích se Slovenskem. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) budou namátkové a po celé délce hranice. Česko koordinuje krok s Polskem, které oznámilo obdobné opatření. Později avizovalo stejný záměr také Rakousko. Slovenský premiér Ľudovít Ódor vyzval k evropskému řešení, jeho kabinet o reakci rozhodne ve středu.

Požadavky, aby se každý migrant, který se pokusí nelegálním způsobem proniknout do Evropské unie, vracel do země původu, považuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za nereálné. Často podle něj nelze zjistit, odkud dotyční lidé přišli, a navíc považuje na neuskutečnitelné vracet je například až do oblasti Sahelu. Opoziční poslanec Radek Koten (SPD) by ale považoval důsledné vracení nelegálních migrantů za vhodné řešení krize, se kterou se Evropa již léta potýká. Rakušan považuje za správné řešení celounijní sjednocení pravidel prostřednictvím evropského migračního paktu. O migraci diskutovali Vít Rakušan a Radek Koten v Událostech, komentářích.

Policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v úterý provedli zásah na generálním štábu Armády České republiky a dalších místech. Kvůli veřejným zakázkám ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě obvinili šest lidí a tři firmy. O návrzích na vazbu rozhodne státní zástupce ve středu.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Schodek státního rozpočtu činil ke konci srpna 194,6 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Je to lepší výsledek než v červenci i než v minulých letech. Státnímu hospodaření podle ministerstva pomohla dividenda ČEZu ve výši 54 miliard korun. Meziročně rostly v rozpočtu příjmy i výdaje.