Poslanci ve středu schválili řešení takzvaných uzamknutých klientů. Důchodci, kteří si před rokem 2023 založili spoření na penzi, ho budou moci bez sankce ukončit. Poslanci pak naplnili 13člennou vyšetřovací komisi, která se bude zabývat kauzou Dozimetr. Neúspěch nominantů opozičních stran do funkcí volených sněmovnou rozhořčil předsedu klubu Marka Bendu, který následně požádal o svolání politického grémia. Zákonodárci také hovořili o novele stavebního zákona, kvůli nízké účasti předsedající projednávání přerušil.
Novela předpokládá, že klienti, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním spoření před koncem roku 2023 a je jim již přiznán starobní důchod, budou moct spoření ukončit bez sankce i bez splnění pětileté minimální doby spoření. Podle ministerstva financí je takových klientů zhruba 150 tisíc.
Návrh rovněž umožní důchodcům, kteří penzijní spoření předčasně ukončili a přišli kvůli tomu o státní příspěvky nebo i o vlastní vložené prostředky, aby požádali o vrácení ušlých peněz. Týká se to zhruba 16 tisíc lidí. Náklady na státní rozpočet budou podle důvodové zprávy zhruba 60 milionů korun.
„Jedná se o nízkou cenu za obnovení důvěry,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), podle níž novela napravuje nespravedlnost. Hnutí ANO v minulém volebním období napadlo zrušení státního příspěvku k penzijnímu spoření pro spořící důchodce u Ústavního soudu, ale neuspělo.
Koaliční návrh reaguje na to, že stát přestal od poloviny roku 2024 starobním důchodcům vyplácet příspěvky k penzijnímu spoření. Toto opatření bylo součástí konsolidačního balíčku, který v roce 2023 prosadila tehdejší vláda Petra Fialy (ODS).
Ministerstvo financí tehdy argumentovalo tím, že účelem příspěvku je motivovat lidi k tvorbě úspor pro důchodový věk. Důchodci, kterým se to ale nelíbilo, museli buďto spořit dál, ale bez příspěvku státu, nebo spoření ukončit. Přišli však o již připsané státní příspěvky, případně i o své vlastní peníze, popsala již v prvním čtení ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Někdy se jim říká uzamknutí klienti.
Kompletní vyšetřovací komise kauzy Dozimetr
Sněmovna podle nominací poslaneckých klubů naplnila 13člennou vyšetřovací komisi, která bude prověřovat korupční kauzu Dozimetr. Svou činnost může zahájit až po zvolení předsedy, jeho volba by se mohla konat podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) za týden.
Komise se zaměří na okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy, středočeských krajských silničářů a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Závěry by měla předložit plénu sněmovny do roka od svého vzniku koncem letošního března.
Za ANO budou členy komise Tomáš Helebrant, Hubert Lang a Barbora Rázga, Jiří Mašek a Helena Válková. Dále budou v komisi vládní poslanci Radek Koten (SPD), Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) a Renata Vesecká (za Motoristy).
ODS nominovala svého poslance Pavla Žáčka a hnutí STAN Jana Papajanovského. Za Piráty bude v komisi zasedat Hana Ančincová, za lidovce Václav Pláteník a za TOP 09 Michal Zuna.
V kauze se nyní zpovídá před soudem šest mužů v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem. Všichni vinu odmítají. Mezi obžalovanými je i bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN).
Koaliční zástupci mluvili ve sněmovně v souvislosti s případem Dozimetr také o financování TOP 09 a STAN. Opozice naopak hovořila o své kriminalizaci.
Nový člen Rady Českého rozhlasu
Do Rady Českého rozhlasu sněmovna ve středu zvolila publicistu a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského. Neuspěl bývalý předseda této rady Miroslav Dittrich ani její bývalý místopředseda Tomáš Kňourek. Žantovský získal v tajné volbě 91 hlasů, zapotřebí jich bylo nejméně 85. Dittrich získal 64 hlasů a Kňourek jen jeden.
Žantovský v minulosti působil v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a později v Radě České tiskové kanceláře. V roce 2020 neúspěšně kandidoval za SPD do Senátu v senátním obvodu Kolín.
Rada Českého rozhlasu je ze zákona devítičlenná. Neobsazená jsou v ní nyní dvě místa. Sněmovna obsazuje v rozhlasové radě dvě třetiny míst. Výběr tří radních je v pravomoci horní parlamentní komory. Rady veřejnoprávních médií představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.
Během středy poslanci hlasovali o novém ombudsmanovi, ale v prvním kole z pěti kandidátů nevybrali. Ve druhém kole se patrně příští týden utkají právnička kanceláře veřejného ochránce práv Eva Kostolanská a někdejší zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Neúspěch nominantů opozičních stran do funkcí volených Poslaneckou sněmovnou ve středeční tajné volbě rozhořčil předsedu klubu ODS Marka Bendu natolik, že požádal o svolání politického grémia dolní komory. Přibližně dvouhodinové jednání členů širšího vedení dolní komory podle informací ČTK žádný výsledek nepřineslo.
Zákonodárci například nezvolili poslance ODS Pavla Žáčka do funkce předsedy stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo poslankyni Barboru Urbanovou z hnutí STAN do pozice místopředsedkyně sněmovny.
Nové možnosti pro investiční společnosti a fondy
Sněmovna schválila novelu, která umožňuje investičním společnostem a fondům, aby mohly do budoucna nabývat a spravovat pohledávky z nevýkonných a fondových úvěrů. Nyní ji dostane k projednání Senát.
Novela stanoví podmínky pro fondy, které poskytují úvěry. Bude stanovený limit výše úvěru pro jednoho dlužníka, zároveň fondy budou muset vypracovat pravidla pro posuzování úvěrových rizik a správu úvěrového portfolia. Zákon rovněž výslovně uvádí, že investiční fondy nesmí poskytovat spotřebitelské úvěry. Zahraniční investiční fondy budou moci poskytovat spotřebitelské úvěry v zahraničí, ale nikoliv v Česku.
Poslanci do ní vložili na základě doporučení rozpočtového výboru pouze technické změny související s prováděcími předpisy k jedné z evropských směrnic, kterou předloha přebírá. Česko ji mělo převzít do letošního 16. dubna.
Sněmovna ve středu nedokončila závěrečné schvalování změny pravidel pro zaměstnávání státních úředníků, která má podle tvůrců mimo jiné usnadnit jejich výměnu. Zákon o státních zaměstnancích, který má podle plánu koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit nynější služební zákon, podle předkladatelů více přibližuje zaměstnávání státních úředníků běžnému pracovnímu poměru. Návrh čelil kritice části opozice. Finální kolo debaty by mohlo pokračovat nejdřív v pátek.
Opozice kritizuje stavební novelu
Sněmovna večer nedokončila druhé čtení koaliční novely stavebního zákona. Kvůli nízké účasti nemohli poslanci hlasovat o návrhu předsedy klubu ODS Marka Bendy, aby druhé čtení přerušili do příští středy do odpoledních hodin. Předsedající schůze Jiří Barták (Motoristé) proto schůzi přerušil. Poslanci se sejdou opět ve čtvrtek ráno, kdy mají na programu mimo jiné pravidelné čtvrteční písemné interpelace.
Benda svůj procedurální návrh zdůvodnil tím, že pokládá pozdní večerní dobu za nedůstojnou pro projednávání takové předlohy. Zatím není jasné, kdy se sněmovna k rozpravě o stavebním zákonu vrátí. Středeční debata trvala asi čtyři hodiny. Do rozpravy se stále hlásily tři desítky poslanců.
Z úst opozičních řečníků zaznívaly výtky směrem k chystané koaliční novele stavebního zákona. Zazněly obavy například z toho, že změna může poškodit stavební řízení. Některým řečníkům také vadí, že návrh z pera poslanců vládní koalice nepřišel z vlády a neprošel standardním připomínkovým řízením.
Bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) se ptal, proč je vlastně zapotřebí nový stavební zákon, který podle jeho názoru vnáší do stavebního prostředí zmatek a nejistotu. Argumentovat tím, že se ještě nepodařilo vyhodnotit poslední přijaté změny zákonů. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib označil novelu za „další případ babišovského chaosu“. Místopředseda klubu TOP 09 Michal Kučera měl výhrady k tomu, že musel vzniknout komplexní pozměňovací návrh na základě debat nad původním návrhem.
Konec jednání poznamenala roztržka mezi lidovcem Janem Bartoškem (KDU-ČSL) a předsedajícím Bartákem. Bartoškovi se nelíbilo, že Barták nespustil hlasování o Bendově procedurálním návrhu, a proto vznesl námitku proti jeho postupu. Barták ale odpověděl, že o námitce hlasovat nemůže, protože sněmovní technika nabíhá pomalu. Aby poslanci mohli hlasovat, musí jich být přihlášeno alespoň 67, ale podle světelné tabule jich bylo jen 65.
Ve druhém čtení můžou poslanci předkládat své pozměňovací návrhy. Ve sněmovním systému je jich už víc než stovka. Předkládají je opoziční i koaliční poslanci a některé z nich jsou i společné. Například poslanci ANO Eva Fialová a Miroslav Žbánek chtějí vypustit z novely ustanovení, které usnadňuje kácení dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace. Podle novely by pro to už nemělo být třeba povolení orgánu ochrany přírody, ale uvedení poslanci ho chtějí naopak zachovat.
Poslankyně ANO Barbora Rázga se svým stranickým kolegou Patrikem Nacherem a poslancem ODS Jiřím Havránkem chtějí usnadnit budování výdejních a podacích boxů. Komplexní pozměňovací návrh řadí boxy mezi drobné stavby, poslanci je chtějí místo toho vypustit. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib opět předkládá návrh na prodloužení platnosti stanoviska pro posuzování vlivu na životní prostředí, takzvanou EIA, pro dostavbu pražského Městského okruhu, Libeňskou spojku a Radlickou radiálu.
Lidovec Bartošek ve svém vystoupení označil vládu za „vládu betonu a železobetonu“ a „za agenty betonové lobby“. Koalice podle něj prosazuje svoji většinovou politiku bez dialogu s opozicí i bez konzultací s odbornou veřejností. Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty) označila novelu za nakloněnou developerům. I jí vadilo, že neprošla standardní přípravou a posouzením.
Návrh koaličních politiků, předložený jako poslanecká novela, chce hlavně do zákona vrátit centralizovanou státní stavební správu. Má zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Stavby hromadného bydlení označuje za vyhrazené stavby a za stavby ve veřejném zájmu. Předpokládá, že část úředníků z nynějších stavebních úřadů pod obcemi a kraji přejde pod nově zřízený Úřad rozvoje území, který má začít fungovat od příštího roku. Od roku 2028 pak mají začít fungovat jeho úřady v krajích.
