Státní příspěvek

Ubývá lidí, kteří si na penzi spoří se státním příspěvkem ve třetím pilíři. Za poslední rok jejich počet klesl zhruba o čtvrt milionu. Systém opustili hlavně lidi v důchodovém a předdůchodovém věku.

Od začátku července platí nové podmínky u státní podpory na penzijní spoření. Měsíční vklad si zatím zvýšilo půl milionu lidí. Na důchod si jich přitom v Česku spoří víc než čtyři miliony, vyplývá z dat Asociace penzijních společností. Ta věří, že v dalších letech si výši příspěvku upraví většina účastníků penzijního spoření.

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Opoziční ANO podalo ve čtvrtek Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce, uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.

Při sledování videí Petra Burdy, který si říká Stounman, možná leckomu ztuhne úsměv. Dělá si v nich legraci ze života člověka s handicapem. Někdy až drsnými vtipy bojuje se vzácným onemocněním, kterému se říká syndrom zkamenělých lidí. První příznaky nemoci se u něj začaly projevovat v sedmi letech, když chodil na hokejovou základní školu. K běžnému fungování potřebuje asistenta, který však stojí spoustu peněz. Chodí tak do práce a přivydělává si i jako člen kapely The Tap Tap.

Katolická církev se připravuje na rok 2030, kdy jí přestane na provoz přispívat stát. Arcibiskupství pražské si chce finance zajistit rovněž pronajímáním bytů, které pořizuje už teď. Nové kapacity nyní nabízí i mimo hlavní město. Zároveň se dál zbavuje majetku, který není hospodářsky výhodný.

Cena za koleje stoupla skoro o polovinu, státní příspěvek, který studenti dostávají na ubytování, je ale už přes deset let stejný. Vyplývá to z údajů, které ČT zjistila od ministerstva školství. Studenti, kteří chodí na vysokou školu jinde, než je jejich trvalé bydliště, tak mají od státu nárok na přibližně 540 korun měsíčně. Některé vysoké školy proto svým studentům doplácí na bydlení ze svého. Ministerstvo školství do budoucna plánuje navyšovat hlavně sociální stipendia, která pobírají ti nejpotřebnější. Okruh studentů, kteří by na ně měli mít nárok, by se měl rozšířit.

O takzvaném kurzarbeitu v pondělí jednali zástupci odborů a zaměstnavatelů s ministry na zasedání tripartity. Návrh na nařízení, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance, poslalo do zkráceného připomínkového řízení ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Podle šéfa tohoto resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by mohlo být nařízení jako pojistka nachystáno a Evropskou komisí schváleno do konce roku. „Nic ale nenasvědčuje tomu, že by bylo třeba ho nastartovat,“ uvedl s odkazem na zásoby plynu.

Letošní senátní volby budou znamenat propad příjmů z každoročních státních příspěvků za mandáty zejména pro hnutí Starostové a nezávislí a pro sociální demokracii. Nejvíce si naopak polepší pokladna občanských demokratů. Vyplývá to z výpočtů ČTK na základě údajů ze serveru volby.cz.

Státní příspěvek na pobyt dětí v klokánku či podobném zařízení by se mohl v příštím roce zhruba o čtvrtinu zvýšit. Místo 22 800 korun by dětské azylové domy mohly měsíčně na dítě dostávat 28 200 korun. Počítá s tím novela o ochraně dětí, kterou připravuje ministerstvo práce. Vyplývá to z materiálu pro vládu o financování zařízení pro okamžitou pomoc (ZDVOP). V Česku funguje 57 těchto domovů s 815 místy. Provozovatelé si dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz.