Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě. V úvodním kole naopak podpořila návrh, že vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem.
V obcích by v souvislosti se schválenými změnami v podpoře bydlení mělo přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností, počítá čerstvě schválená novela zákona o podpoře v bydlení. Senát ji přijal i přes to, že jeho garanční výbor pro veřejnou správu doporučil zamítnutí. Předlohu dostane k podpisu prezident. Změny by pak měly začít platit postupně.
„Cílem je zjednodušit a zefektivnit systém podpory, aby byl funkční, přehledný a adresný,“ řekla v Senátu ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Podle ní norma zachovává poradenství v kontaktních místech, pobídky a záruky pro poskytovatele bytů či asistenci pro potřebné.
Upravuje příjem pro nárok na pomoc z až 1,6násobku na až dvojnásobek životního minima. Poradenství by mělo být bez ohledu na jejich bydliště pro ty, co bydlení ztratili nebo jim ztráta hrozí. Mrázová dodala, že podoba novely je výsledkem debaty ve sněmovně a zahrnuje koaliční i opoziční úpravy.
Důchodci mohou získat náhradu
Senioři, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli kvůli tomu o státní podporu, nebo dokonce o vlastní peníze, získají náhradu. Předpokládá to koaliční novela o doplňkovém penzijním spoření, kterou ve středu schválil Senát.
Novela je reakcí na změnu podmínek, kdy stát přestal od poloviny roku 2024 starobním důchodcům vyplácet příspěvky k penzijnímu spoření. Opatření bylo součástí konsolidačního balíčku bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Ministerstvo financí v té době argumentovalo, že účelem příspěvku je motivovat lidi k tvorbě úspor pro důchodový věk. Penzisté buď museli spořit dál, ale bez příspěvku státu, nebo spoření ukončit. Přišli však o již připsané státní příspěvky, případně i o své vlastní peníze.
Penzijní společnosti mají zajistit dostatek informací
Důchodci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním spoření před koncem roku 2023, budou moct podle nynější novely spoření ukončit bez sankce i bez splnění pětileté minimální doby spoření. Podle resortu financí je takových klientů zhruba 150 tisíc.
Penzisté, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli kvůli tomu o státní podporu, nebo dokonce o vlastní peníze, budou moci získat náhradu. Právo na státní příspěvek by podle novely měli v případě, jestliže o něj písemně požádají penzijní společnost, u níž měli zaniklé doplňkové penzijní spoření. Jde o zhruba 16 tisíc lidí.
Senát požádal vládu, aby ve spolupráci s penzijními společnostmi zajistila co nejširší informování všech, kterých se nová úprava o doplňkovém penzijním spoření může týkat.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už dříve uvedla, že pokud by všichni oprávnění využili postup podle nynější novely, dopady na státní rozpočet by činily 60 milionů korun. Částku označila za rozumnou investici do obnovení důvěry klientů ve státem podporované spoření na stáří. Hnutí ANO v minulém volebním období napadlo zrušení státního příspěvku k penzijnímu spoření pro spořící důchodce u Ústavního soudu, ale neuspělo.
Senát podpořil srovnání doby nemocenské invalidů s ostatními pracovníky
Lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. Při delší nemoci či nařízené karanténě by se jim tak mohla prodloužit z nynějších sedmdesáti dnů na 380 dnů, horní komora návrh podpořila.
„Nerovnoprávnost je potřeba napravit,“ řekl jeden z autorů návrhu Zbyněk Sýkora (ODS). Podle něj je nastavení rozdílné doby podpory pro pracovníky s invalidní penzí diskriminační. Senátní novelu podpořilo 57 ze 67 přítomných senátorek a senátorů. Stejný počet byl také pro to, aby sněmovna schválila návrh zrychleně v prvním čtení.
Pracovník s invalidním důchodem třetího stupně a nemocenským pojištěním dostává od patnáctého dne nemoci či karantény od sociální správy nemocenskou stejně jako ostatní pracovníci. Na rozdíl od nich ji ale nemůže pobírat 380 dnů, ale nejvýš sedmdesát. Po deseti týdnech se vyplácení zastaví. Senátní novela lhůty srovnává. I invalidé by mohli nemocenskou pobírat 380 dnů. Čas by se mohl zkrátit tehdy, pokud by invalidům skončil pracovní poměr nebo doba pojištění jako osobám samostatně výdělečně činným.
Podle autorů novely by změna stála ročně čtyřicet až šedesát milionů korun navíc. Předloni bylo v Česku podle důvodové zprávy celkem asi 41 100 pracujících invalidů třetího stupně. V pracovní neschopnosti jich bylo zhruba 25 500, v průměru přibližně 63 dnů.
Srovnání lhůt požadovala už dřív Česká asociace paraplegiků, která současný stav označila za diskriminační. Ve svém stanovisku odkázala na postoj kanceláře ombudsmana, podle níž je postavení příjemců starobního a invalidního důchodu v nemocenském pojištění výrazně nevýhodnější oproti právnímu postavení lidí, kteří důchody nepobírají.
Právo šestnáctiletých vystupovat na zastupitelstvech
Horní komora zároveň neschválila návrh senátora Václava Lásky (SEN 21), který usiloval o to, aby zákonné právo vystoupit na jednáních místních zastupitelstev měli lidé již od šestnácti let. K předloze nepřijala žádné usnesení. Nezamítla ji podle návrhu ústavně právního výboru, ale ani ji neschválila s drobnou technickou úpravou podle návrhu výboru pro územní rozvoj.
Zaznívaly například argumenty, že návrh je populistický a zbytečný. Láska mimo jiné uváděl, že ne všichni starostové jsou tak osvícení, aby nechali mladé lidi promluvit již za současného zákona.
Senátoři opět zamítli hotovost v ústavě
Senát ve středu zamítl již čtvrtý pokus zakotvit v ústavě a Listině základních práv a svobod právo platit hotovostí. S návrhem přišlo dvacet senátorů v čele s předsedkyní klubu ANO Janou Mračkovou Vildumetzovou. Postupující digitalizace ekonomiky sice podle nich rozšiřuje možnosti účastníků trhu, současně ale vytváří prostor pro postupné vytlačování hotovosti z běžného peněžního styku. Horní komora obdobné iniciativy už třikrát odmítla, naposledy letos v květnu. Část z nich se týkala i práva být off-line či zakotvení koruny jako národní měny.
Pro zamítnutí návrhu ústavní novely hlasovalo 32 ze 63 přítomných senátorů, což bylo přesně potřebné množství hlasů.
Mračková Vildumetzová argumentovala možnými případy výpadku komunikačních sítí, kybernetických útoků nebo živelních katastrof, kdy by bylo vhodné mít právo platit hotově. Návrh označila za minimalistickou verzi. Zastánci návrhu také upozorňovali na rostoucí nebezpečí kybernetických útoků.
Zamítnutí navrhl předseda senátního ústavně právního výboru Tomáš Goláň (klub ODS a TOP 09). Změny ústavního pořádku by měly být vymezeny pro zásadní věci, ale právo na hotovost takovým fundamentálním právem není, uvedl. „Tento návrh neřeší vůbec nic,“ konstatoval a poukázal na to, že podrobnosti má stanovit zákon. Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) řekl, že Senát má být pojistkou proti unáhleným zásahům do ústavního pořádku.
Činnost investičních fondů se rozšíří
Investiční společnosti a fondy by mohly do budoucna nabývat a spravovat pohledávky z nevýkonných a fondových úvěrů. Umožní jim to novela, kterou ve středu přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Novela přejímá evropskou směrnici, kterou tuzemsko mělo převzít do letošního 16. dubna. Podle předkládací zprávy k zákonu by změny měly podpořit rozvoj investování na kapitálových trzích v Evropské unii.
Novela stanoví podmínky pro fondy, které poskytují úvěry. Bude stanovený limit výše úvěru pro jednoho dlužníka, zároveň fondy budou muset vypracovat pravidla pro posuzování úvěrových rizik a správu úvěrového portfolia. Zákon rovněž výslovně uvádí, že investiční fondy nesmí poskytovat spotřebitelské úvěry. Zahraniční investiční fondy budou moci poskytovat spotřebitelské úvěry v zahraničí, ale nikoliv v tuzemsku.
Vražda jako možný nepromlčitelný trestný čin
Vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem. Senát v úvodním kole podpořil návrh skupiny senátorů v čele se svojí místopředsedkyní Jitkou Seitlovou (klub KDU-ČSL a nezávislí), která s touto změnou přichází. Návrh podle navrhujících zákonodárců vyjadřuje hodnotové pravidlo, že stát na spravedlnosti za úmyslné usmrcení člověka nikdy nerezignuje. Je pod ním podepsaný například lékař Jan Pirk nebo místopředseda Senátu Jiří Růžička (oba ODS a TOP 09). Návrh posoudí senátní ústavně právní výbor.
Promlčecí doba vražd je nyní v tuzemsku třicetiletá. Předkládající senátoři argumentují rozvojem forenzních technik i zájmem pozůstalých a veřejnosti. Zrušením promlčecí doby vražd by se podle dřívějšího vyjádření Seitlové Česko připojilo k řadě států včetně sousedních Rakouska a Německa. Promlčitelnost vraždy, která znamená zánik trestní odpovědnosti pachatele, vnímá jako historický pozůstatek z rakouského práva předminulého století.
Senátoři v důvodové zprávě mimo jiné uvádějí, že tradiční důvod promlčení, tedy slábnutí důkazů, je u vraždy do značné míry překonán rozvojem forenzních věd. „Riziku justičního omylu čelí presumpce neviny a zásada in dubio pro reo, nikoli zánik trestnosti,“ uvádějí.
Režim v Bělorusku označil Senát za zločinný, protizákonný a nelegitimní
Senátoři ve středu také přijali usnesení, z něhož vyplývá, že horní komora považuje režim panující v Bělorusku za zločinný, nelegitimní a protizákonný. Senát chce, aby Česko i nadále podporovalo běloruskou komunitu v exilu.
V usnesení senátoři také požadují, aby vláda umožnila návštěvy příbuzných u těch Bělorusů, kteří získali mezinárodní ochranu v tuzemsku. Horní komora vyzvala kabinet i k tomu, aby podporoval tamní obránce práv i nezávislá média.
Návrh usnesení vzešel ze senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Senát už přede dvěma lety vyzval tehdejší vládu Petra Fialy (ODS), aby zahájila řízení proti Minsku na základě úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení.
