Nemocenská

Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

Zájem živnostníků o platbu státního nemocenského pojištění klesl. Loni si ho hradilo zhruba 99 tisíc samostatně vydělávajících, tedy asi o tři tisíce méně než v roce předchozím. Celkově přitom živnostníků přibylo, vyplývá z dat České správy sociálního zabezpečení.

Úsporný balíček podle vládní pětikoalice přibrzdí zadlužování státu. Schodky rozpočtů má v příštích dvou letech srazit zhruba o 151 miliard. Snížení výdajů má přinést 78 miliard korun, zvýšení odvodů 72 miliard. Přinášíme přehled změn, které konsolidační balíček obsahuje. Většina má vstoupit v platnost příští rok.

Necelý den zbývá do sněmovního rozhodnutí o úsporném balíčku. Vláda chce díky němu zbrzdit hospodaření na dluh v příštím roce skoro o 98 miliard korun. Zhruba třetinu má vynést zvýšení některých odvodů, mimo jiné z alkoholu, tabáku, nemovitostí i příjmu firem. A právě to je hlavní důvod, proč příští rok vzroste celkové daňové zatížení na nejvyšší hodnotu od roku 2020. Opozici se to nelíbí.

Zaměstnanci by mohli nově ze svých výdělků platit i nemocenské pojištění. Jeho znovuzavedení zvažuje vláda. Česká televize to zjistila ze seznamu možných rozpočtových úspor. Nový odvod ve výši 1,1 procenta by státu přinesl až 24 miliard korun ročně.

Vládní strany debatují o možném obnovení karenční doby. Zaměstnanci by tak znovu nedostávali náhradu mzdy za první tři dny nemoci. Rozhodne i analýza, kterou ministerstvo zdravotnictví získá v průběhu dubna. Většina koaličních stran opatření považuje za smysluplné šetření. Teď zaměstnanci dostávají šedesát procent základu výdělku už od prvního dne pracovní neschopnosti.

Vládní koalice neplánuje obnovit karenční dobu. Zaměstnanci tak budou nadále dostávat náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Strany současného kabinetu přitom dříve považovaly karenční dobu za důležitý zdroj úspor a kritizovaly její zrušení předchozí vládou Andreje Babiše (ANO). Náklady od té doby stouply i firmám.

Vláda v demisi schválila konec používání testů jako covidového certifikátu. Pro vstup do provozoven služeb, restaurací či na hromadné akce by tak od pondělí 22. listopadu už museli mít lidé jen potvrzení o očkování či prodělání nemoci covid-19. Vláda také znovu zavede povinné testování na covid-19 ve firmách. Ke koronavirovým opatřením se kabinet sejde znovu v pátek v poledne, kdy rozhodne o textu některých opatření. O kompenzacích bude jednat v pondělí.

Už přes dva roky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ke konci letošního června bylo zhruba o třetinu víc ukončených neschopenek než před změnou systému. Vliv na to měl i koronavirus. Většina současných sněmovních stran se shoduje, že karenční doba by se obnovit neměla.

Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně do konce června. Ošetřovné kvůli epidemii budou moci nově získat nejen rodiče, ale i další příbuzní, kteří se o děti kvůli zavření škol starají. Novely, které s tím počítají, podepsal prezident Miloš Zeman. Ve čtvrtek přibylo nejméně potvrzených případů covidu ve všední den od konce září, a to 2216. Zdravotníci ve čtvrtek aplikovali 72 843 dávek očkování proti covidu, nejvíc za den. K očkování se nově budou moci hlásit i akademičtí pracovníci vysokých škol. Národní referenční laboratoř potvrdila takzvanou indickou variantu koronaviru v Hradci Králové.

Ošetřovné kvůli epidemii koronaviru budou moci získat nejen rodiče, ale i další příbuzní, kteří se o děti kvůli zavření škol starají, novelu podpořil Senát. Zároveň prodloužil vyplácení příspěvku k nemocenské pro lidi v karanténě nebo izolaci až do konce června. Horní komora chce také zmírnit podmínky bank při poskytování hypoték a pozměňovací návrh k novele o České národní bance poslala zpátky do sněmovny. Senát omezil i vymáhání dluhů u dětí. Nová pravidla se budou vztahovat na lidi do 21 let věku.

Příspěvek až 370 korun zřejmě budou dostávat lidé v izolaci a karanténě až do konce června. Předpokládá to vládní novela, kterou schválili poslanci zrychleně ve stavu legislativní nouze. Schvalování návrhu KSČM na prodloužení zákonné dovolené o týden nejméně na pět týdnů provázely spory, sněmovna je tak opět nedokončila. Kdy se dolní komora k finálnímu kolu projednávání předlohy vrátí, není jasné. Poslanci naopak schválili vznik vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě, zjištění má předložit do září.

Bonus 370 korun pro lidi v karanténě je jednou z motivací, aby zůstali doma a nebáli se o své příjmy, řekl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj vláda musí mít plán, jak pomůže nejohroženějším skupinám, až pandemie skončí. Kvůli kritické situaci v zemi ale není rezignace vlády namístě, uvedl Vystrčil, který byl hostem Interview ČT24.

Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat v březnu a v dubnu příspěvek k nemocenské až 370 korun denně. Předpokládá to návrh zákona, který schválil Senát hlasy všech 58 přítomných členů. Předlohu teď dostane k podpisu prezident.

Dolní komorou prošel návrh na příspěvek pro lidi v karanténě k nemocenské až ve výši 370 korun denně. S částí opozice se na částce shodla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), návrh tak zamíří do Senátu. Vláda přitom k zrychlenému projednávání navrhovala stoprocentní nemocenskou. Na programu březnové schůze byly také předlohy ve druhém čtení, poslanci ale schůzi po 21. hodině přerušili.

Poslanecká sněmovna v pátek odmítla prodloužení nouzového stavu. Vláda tak schválila vyhlášení nového, který bude platit od 27. února do 28. března, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Právě k tomu vládu sněmovna na pátečním jednání vybídla. Pandemický zákon poslanci schválili v senátní verzi, podepsal ho už i prezident Miloš Zeman. Naopak neschválili příspěvek 370 korun pro lidi v karanténě.

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, na které dopadla omezení proti koronaviru, se zdvojnásobí na tisíc korun denně, odhlasovala horní komora. Senát také chce, aby lidé v nařízené karanténě dostávali příspěvek k náhradě mzdy až po dobu dvou týdnů místo vládou navrhovaných deseti dnů. Senát hodlá vložit prodloužení lhůty do příslušné vládní předlohy, kterou ve čtvrtek se svým návrhem poslal zpět do sněmovny. O jeho výsledné podobě tak rozhodnou poslanci. Bonus k náhradě mzdy, takzvaná izolačka, může činit až 370 korun denně.

Pandemický zákon počítá s kompenzací pro živnostníky, kteří se ocitnou v karanténě. Dostat by měli pět set korun na den, a to od prvního dne. Má to ale háček – podmínkou bude účast na nemocenském pojištění. Na motivační podporu tak drtivá většina podnikatelů nedosáhne.

V nemocnicích je 5473 lidí nakažených covidem-19 a zejména v Karlovarském kraji nezbývají téměř žádná volná lůžka. I když minulý týden odvezly sanitky větší množství pacientů do jiných regionů, nemocnice jsou opět takřka plné. Podle ředitele sokolovské nemocnice musí převozy pokračovat. Epidemie covidu-19 v Česku neslábne, o víkendu přibylo o šest stovek nakažených více než na konci předchozího týdne, reprodukční číslo zůstává mírně nad jedničkou. Vláda schválila žádost na prodloužení nouzového stavu, sněmovna se jím bude zabývat ve čtvrtek.

Tripartita se v pondělí neshodla na podobě příspěvku pro ty, kteří jsou kvůli covidu-19 v karanténě nebo izolaci. Řešení má pracovní skupina najít do konce týdne. Ministerstvo práce předložilo tři varianty: příspěvek 250 nebo 500 korun na den, případně zvýšení nemocenské, ke kterému se kloní i odbory. Cílem příspěvku je dostat pandemii pod kontrolu za relativně malé peníze, řekla v pondělních Událostech, komentářích ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vláda se na jednání se zaměstnavateli a odbory shodla na tom, že je potřeba zvýšit finanční příspěvek pro lidi, kteří kvůli koronaviru skončí na lůžku nebo v karanténě. Od štědřejší podpory si slibuje, že Češi nebudou kvůli možným finančním ztrátám riziko šíření nákazy podceňovat a přecházet. Ve hře jsou nyní tři scénáře podpory, jasno chce mít kabinet do konce týdne.

Rizikový index PES stoupl v pondělí na hodnotu 73, důvodem je další růst reprodukčního čísla, které se vrátilo nad hodnotu 1. Klesá počet hospitalizovaných, ale ne ve všech nemocnicích. Ta chebská zůstává přetížená. Česká statistická společnost uvedla, že nepříznivý vývoj epidemie souvisí s tím, že vláda nemá k dispozici správně zpracovaná data, a proto se politici rozhodují na základě dojmů, emocí, pocitů a přání. Ministerstvo zahraničí také připravuje novou kategorii zemí s velmi vysokým rizikem. Pro cestovatele z těchto států budou platit přísnější pravidla včetně karantény.

Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o třináct miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize, vyplývá z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Soustava se do deficitu propadla už loni, a to po deseti letech. Naposledy byla v minusu za minulé krize.

Těžební firma OKD vyplácí kmenovým zaměstnancům nakaženým koronavirem na nemocenské 60 procent z platu. S tím ale někteří nesouhlasí. Podle ministerstva práce lze nákazu koronavirem považovat za pracovní úraz, jen pokud má příznaky nemoci a dokáže, že byl nakažen na svém pracovišti. Dokázat to lze podle odborů jen těžko.