Nemocenská

V koalici se debatuje o možném návratu karenční doby – tedy neproplácení prvních dnů nemoci. České televizi to potvrdili zástupci vládních stran. Po prvních diskusích by se návrh mohl brzy dostat i na program koaliční rady. Politici teď řeší, zda a v jaké formě takovou věc případně zavést. Podporu by našli u části opozice. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je zatím zdrženlivý.

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě. V úvodním kole naopak podpořila návrh, že vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem.

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.

Je krátce před prázdninami a na řadě pracovišť už řešili to, kdo a kdy si vezme dovolenou, aby nedošlo k narušení provozu. Zaměstnanci mají zaručené volno nejméně ve výši čtyř týdnů za rok, většina firem v Česku však poskytuje dovolenou v délce pěti a více týdnů. Pokud si pracovník chce vzít dovolenou, zaměstnavatel hraje zásadní roli.

Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

Zájem živnostníků o platbu státního nemocenského pojištění klesl. Loni si ho hradilo zhruba 99 tisíc samostatně vydělávajících, tedy asi o tři tisíce méně než v roce předchozím. Celkově přitom živnostníků přibylo, vyplývá z dat České správy sociálního zabezpečení.

Úsporný balíček podle vládní pětikoalice přibrzdí zadlužování státu. Schodky rozpočtů má v příštích dvou letech srazit zhruba o 151 miliard. Snížení výdajů má přinést 78 miliard korun, zvýšení odvodů 72 miliard. Přinášíme přehled změn, které konsolidační balíček obsahuje. Většina má vstoupit v platnost příští rok.

Necelý den zbývá do sněmovního rozhodnutí o úsporném balíčku. Vláda chce díky němu zbrzdit hospodaření na dluh v příštím roce skoro o 98 miliard korun. Zhruba třetinu má vynést zvýšení některých odvodů, mimo jiné z alkoholu, tabáku, nemovitostí i příjmu firem. A právě to je hlavní důvod, proč příští rok vzroste celkové daňové zatížení na nejvyšší hodnotu od roku 2020. Opozici se to nelíbí.

Zaměstnanci by mohli nově ze svých výdělků platit i nemocenské pojištění. Jeho znovuzavedení zvažuje vláda. Česká televize to zjistila ze seznamu možných rozpočtových úspor. Nový odvod ve výši 1,1 procenta by státu přinesl až 24 miliard korun ročně.

Vládní strany debatují o možném obnovení karenční doby. Zaměstnanci by tak znovu nedostávali náhradu mzdy za první tři dny nemoci. Rozhodne i analýza, kterou ministerstvo zdravotnictví získá v průběhu dubna. Většina koaličních stran opatření považuje za smysluplné šetření. Teď zaměstnanci dostávají šedesát procent základu výdělku už od prvního dne pracovní neschopnosti.

Vládní koalice neplánuje obnovit karenční dobu. Zaměstnanci tak budou nadále dostávat náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Strany současného kabinetu přitom dříve považovaly karenční dobu za důležitý zdroj úspor a kritizovaly její zrušení předchozí vládou Andreje Babiše (ANO). Náklady od té doby stouply i firmám.

Vláda v demisi schválila konec používání testů jako covidového certifikátu. Pro vstup do provozoven služeb, restaurací či na hromadné akce by tak od pondělí 22. listopadu už museli mít lidé jen potvrzení o očkování či prodělání nemoci covid-19. Vláda také znovu zavede povinné testování na covid-19 ve firmách. Ke koronavirovým opatřením se kabinet sejde znovu v pátek v poledne, kdy rozhodne o textu některých opatření. O kompenzacích bude jednat v pondělí.

Už přes dva roky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ke konci letošního června bylo zhruba o třetinu víc ukončených neschopenek než před změnou systému. Vliv na to měl i koronavirus. Většina současných sněmovních stran se shoduje, že karenční doba by se obnovit neměla.

Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně do konce června. Ošetřovné kvůli epidemii budou moci nově získat nejen rodiče, ale i další příbuzní, kteří se o děti kvůli zavření škol starají. Novely, které s tím počítají, podepsal prezident Miloš Zeman. Ve čtvrtek přibylo nejméně potvrzených případů covidu ve všední den od konce září, a to 2216. Zdravotníci ve čtvrtek aplikovali 72 843 dávek očkování proti covidu, nejvíc za den. K očkování se nově budou moci hlásit i akademičtí pracovníci vysokých škol. Národní referenční laboratoř potvrdila takzvanou indickou variantu koronaviru v Hradci Králové.

Ošetřovné kvůli epidemii koronaviru budou moci získat nejen rodiče, ale i další příbuzní, kteří se o děti kvůli zavření škol starají, novelu podpořil Senát. Zároveň prodloužil vyplácení příspěvku k nemocenské pro lidi v karanténě nebo izolaci až do konce června. Horní komora chce také zmírnit podmínky bank při poskytování hypoték a pozměňovací návrh k novele o České národní bance poslala zpátky do sněmovny. Senát omezil i vymáhání dluhů u dětí. Nová pravidla se budou vztahovat na lidi do 21 let věku.

Příspěvek až 370 korun zřejmě budou dostávat lidé v izolaci a karanténě až do konce června. Předpokládá to vládní novela, kterou schválili poslanci zrychleně ve stavu legislativní nouze. Schvalování návrhu KSČM na prodloužení zákonné dovolené o týden nejméně na pět týdnů provázely spory, sněmovna je tak opět nedokončila. Kdy se dolní komora k finálnímu kolu projednávání předlohy vrátí, není jasné. Poslanci naopak schválili vznik vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě, zjištění má předložit do září.

Bonus 370 korun pro lidi v karanténě je jednou z motivací, aby zůstali doma a nebáli se o své příjmy, řekl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj vláda musí mít plán, jak pomůže nejohroženějším skupinám, až pandemie skončí. Kvůli kritické situaci v zemi ale není rezignace vlády namístě, uvedl Vystrčil, který byl hostem Interview ČT24.

Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat v březnu a v dubnu příspěvek k nemocenské až 370 korun denně. Předpokládá to návrh zákona, který schválil Senát hlasy všech 58 přítomných členů. Předlohu teď dostane k podpisu prezident.

Dolní komorou prošel návrh na příspěvek pro lidi v karanténě k nemocenské až ve výši 370 korun denně. S částí opozice se na částce shodla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), návrh tak zamíří do Senátu. Vláda přitom k zrychlenému projednávání navrhovala stoprocentní nemocenskou. Na programu březnové schůze byly také předlohy ve druhém čtení, poslanci ale schůzi po 21. hodině přerušili.

Poslanecká sněmovna v pátek odmítla prodloužení nouzového stavu. Vláda tak schválila vyhlášení nového, který bude platit od 27. února do 28. března, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Právě k tomu vládu sněmovna na pátečním jednání vybídla. Pandemický zákon poslanci schválili v senátní verzi, podepsal ho už i prezident Miloš Zeman. Naopak neschválili příspěvek 370 korun pro lidi v karanténě.

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, na které dopadla omezení proti koronaviru, se zdvojnásobí na tisíc korun denně, odhlasovala horní komora. Senát také chce, aby lidé v nařízené karanténě dostávali příspěvek k náhradě mzdy až po dobu dvou týdnů místo vládou navrhovaných deseti dnů. Senát hodlá vložit prodloužení lhůty do příslušné vládní předlohy, kterou ve čtvrtek se svým návrhem poslal zpět do sněmovny. O jeho výsledné podobě tak rozhodnou poslanci. Bonus k náhradě mzdy, takzvaná izolačka, může činit až 370 korun denně.

Pandemický zákon počítá s kompenzací pro živnostníky, kteří se ocitnou v karanténě. Dostat by měli pět set korun na den, a to od prvního dne. Má to ale háček – podmínkou bude účast na nemocenském pojištění. Na motivační podporu tak drtivá většina podnikatelů nedosáhne.

V nemocnicích je 5473 lidí nakažených covidem-19 a zejména v Karlovarském kraji nezbývají téměř žádná volná lůžka. I když minulý týden odvezly sanitky větší množství pacientů do jiných regionů, nemocnice jsou opět takřka plné. Podle ředitele sokolovské nemocnice musí převozy pokračovat. Epidemie covidu-19 v Česku neslábne, o víkendu přibylo o šest stovek nakažených více než na konci předchozího týdne, reprodukční číslo zůstává mírně nad jedničkou. Vláda schválila žádost na prodloužení nouzového stavu, sněmovna se jím bude zabývat ve čtvrtek.

Tripartita se v pondělí neshodla na podobě příspěvku pro ty, kteří jsou kvůli covidu-19 v karanténě nebo izolaci. Řešení má pracovní skupina najít do konce týdne. Ministerstvo práce předložilo tři varianty: příspěvek 250 nebo 500 korun na den, případně zvýšení nemocenské, ke kterému se kloní i odbory. Cílem příspěvku je dostat pandemii pod kontrolu za relativně malé peníze, řekla v pondělních Událostech, komentářích ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).