Vládní koalice neplánuje obnovit karenční dobu. Zaměstnanci tak budou nadále dostávat náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Strany současného kabinetu přitom dříve považovaly karenční dobu za důležitý zdroj úspor a kritizovaly její zrušení předchozí vládou Andreje Babiše (ANO). Náklady od té doby stouply i firmám.
Zaměstnanci budou mít nadále zaplacené první tři dny nemoci. Vláda neplánuje obnovit karenční dobu
5 minut
Události: Vláda neplánuje obnovit karenční dobu
„I s ohledem na to, že ještě nemáme za sebou takové věci, jako je pandemie covidu, myslím si, že to není na pořadu dne,“ zdůvodnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO) se domnívá, že to tak je správně. „Protože při dnešní době a inflaci by tři dny neplacené nemocenské byly špatně,“ řekla.
Současná koalice přitom ještě v opozici zrušení karenční doby odmítala. „Může dojít ke zvýšení krátkodobé nemocnosti. A samozřejmě to velmi zkomplikuje situaci na pracovním trhu,“ argumentoval v roce 2019 tehdejší místopředseda sociálního výboru Jan Bauer (ODS).
Navzdory dřívějším výhradám opatření současné vládní strany měnit neplánují. Má jít o kompromis uvnitř koalice – například Piráti totiž už před třemi lety podporovali zrušení karenční doby a její návrat se tak neobjevil ani v programovém prohlášení kabinetu.
„Nejdříve musíme splnit to, co jsme si tam napsali. A jsou to ambiciózní cíle. Navíc přišly dodatečné krize. Je válka na Ukrajině, vysoká inflace a vysoké ceny energií. Na to my napínáme veškerou politickou energii,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Statistiky ovlivněné covidem
Zatímco v první polovině roku 2019, kdy karenční doba ještě platila, lidí na neschopence meziročně ubylo, v druhé polovině roku, kdy se už proplácely i první tři dny nemoci, jich naopak přibylo. „Lidé přecházeli nemoci, jejich výkon pak byl samozřejmě nižší. Takže myslím, že to byl správný krok,“ míní Pastuchová.
Více případů pracovní neschopnosti Česká správa sociálního zabezpečení eviduje i v dalších letech. Jen za první tři měsíce toho letošního skoro milion a půl. Statistiku ale ovlivnila pandemie covidu, nelze z ní tak vyčíst, jaký vliv na to mělo zrušení karenční doby. Covid se začal šířit necelý rok po změně pravidel a do statistik se dostaly i desítky tisíc lidí v karanténě nebo izolaci.
Karenční doba v Česku existovala skoro jedenáct let. Poprvé ji stát zavedl v roce 2008. Zrušil ji Ústavní soud s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. S upravenými pravidly se opatření obnovilo v roce 2009.
Před zavedením karenční doby evidovala správa sociálního zabezpečení skoro tři miliony nemocných. O rok později už byl jejich počet nižší. Výrazně pak klesl ještě v roce 2009, kdy byla novinka zavedená nastálo. Nemocnost podle těchto dat zase začala stoupat s koncem karenční doby. Pak ale přišel covid.
S nárůstem počtu nemocných se také začala zkracovat průměrná délka pracovní neschopnosti. Po zavedení karenční doby trvala v průměru přes 48 dní. Část lidí si tehdy přestala brát na krátkou dobu neschopenku. Nyní je znát opačný trend.
Zaměstnanci v době nemocenské dostávají šedesát procent denního základu mzdy, zatímco těm, kteří využijí benefit zaměstnavatele, takzvaný sickday, proplatí plnou náhradu.
