Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Zástupce USA na ceremoniálu oznámil, že Washington poskytne Polsku novou čtyřmiliardovou půjčku na americké vojenské vybavení. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.

V rámci slavnostního převzetí nazvaného „Vítejte v Polsku“ absolvovaly nové stíhačky F-35 v doprovodu starších strojů F-16 inaugurační let nad územím země, přelétly například nad poloostrovem Westerplatte v Gdaňsku, Krakovem či nad centrem Varšavy.

„Díky těmto letadlům bude Polsko v nadcházejících letech silnější a bezpečnější,“ uvedl prezident Karol Nawrocki. Ocenil také spojenectví se Spojenými státy a jejich ochotu sdílet s Polskem americké technologie.

První tři stíhačky F-35 dorazily do Polska v druhé polovině května, kdy na základnu Lask v centrální části země přiletěly z americké základny v Texasu s mezipřistáním na portugalských Azorách. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz tehdy uvedl, že tyto stroje výrazně posílí operační schopnosti polské armády. „Stíhačky F-35 spolu se zbraněmi nakoupenými v posledních měsících změní tvář celé armády, nejen letectva,“ řekl Kosiniak-Kamysz.

Polsko se stalo první zemí východního křídla NATO vlastnící stroje F-35. Varšava si 31. ledna 2020 objednala celkem 32 stíhaček F-35A, hodnota celého kontraktu činí 4,6 miliardy dolarů (asi 97 miliard korun). Všechny má mít k dispozici do roku 2029. Polská armáda dala těmto stíhačkám název husarz (husar).

Stejné stíhačky kupuje i Česko. Pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV schválila minulá vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023, v lednu dalšího roku ho potvrdila podpisem memoranda. Česko za ně celkem zaplatí 150 miliard korun, jde o nejdražší český armádní nákup. Do Česka by měly první stroje dorazit v roce 2031.

USA poskytnou Varšavě novou půjčku na americké vojenské vybavení

Náměstek amerického ministra zahraničí pro kontrolu zbrojení Thomas DiNanno při pátečním inauguračním letu uvedl, že USA poskytnou Polsku novou půjčku ve výši čtyř miliard dolarů (přibližně 83,5 miliardy korun) prostřednictvím fondu FMF (Foreign Military Financing) na zakoupení amerického vojenského vybavení. 

DiNanno dodal, že půjčka zvýší objem finančních prostředků dostupných Polsku z fondu FMF na téměř dvacet miliard dolarů (přibližně 417,5 miliardy korun). Poslední smlouvu o obranné půjčce ve výši čtyř miliard dolarů v programu FMF podepsalo Polsko v červenci loňského roku, čímž se celková výše jeho dosavadních půjček zvýšila přibližně na patnáct miliard dolarů (přibližně 313 miliard korun).

Podle zástupce americké administrativy bude Polsko moci nově oznámené financování využít k nákupu nezbytné americké obranné techniky včetně rozšíření letecké flotily o další letouny F-35. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz potvrdil, že jeho země dostala další příležitost získat finance z programu FMF. „Pokud budou mít ozbrojené síly takové potřeby, určitě se vyplatí ji využít,“ uvedl.

FMF je program státní pomoci spočívající v grantech či půjčkách poskytovaných americkou vládou spřáteleným zahraničním zemím a mezinárodním organizacím na financování nákupu amerického obranného materiálu, služeb a výcviku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 13 mminutami

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí v Africe, Asii a Latinské Americe, vyplývá z údajů irské rozvojové organizace Misean Cara. Pomoc poskytovaly navzdory celosvětové krizi financování humanitárních a rozvojových programů, kterou vyvolalo ukončení americké zahraniční pomoci.
před 1 hhodinou

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő.
16:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli dva Češi, další se zranil

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli v noci na středu dva Češi, sdělili francouzští četníci z Chamonix specializovaní na operace v Alpách (PGHM). Třetí účastník výpravy, který podle nich také pocházel z tuzemska, utrpěl zranění.
15:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tbilisi po dvaceti letech obnoví tramvajovou dopravu

„Výběrové řízení na projektování a výstavbu nové tramvajové trati, která propojí Didi Dighomi se stanicí metra Didube, vyhrálo konsorcium registrované v Turecku,“ oznámil tbiliský starosta Kacha Kaladze na středečním zasedání městské rady. Tramvajová doprava ve městě skončila v prosinci 2006.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Devět zemí EU chce konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.