Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Zástupce USA na ceremoniálu oznámil, že Washington poskytne Polsku novou čtyřmiliardovou půjčku na americké vojenské vybavení. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.

V rámci slavnostního převzetí nazvaného „Vítejte v Polsku“ absolvovaly nové stíhačky F-35 v doprovodu starších strojů F-16 inaugurační let nad územím země, přelétly například nad poloostrovem Westerplatte v Gdaňsku, Krakovem či nad centrem Varšavy.

„Díky těmto letadlům bude Polsko v nadcházejících letech silnější a bezpečnější,“ uvedl prezident Karol Nawrocki. Ocenil také spojenectví se Spojenými státy a jejich ochotu sdílet s Polskem americké technologie.

První tři stíhačky F-35 dorazily do Polska v druhé polovině května, kdy na základnu Lask v centrální části země přiletěly z americké základny v Texasu s mezipřistáním na portugalských Azorách. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz tehdy uvedl, že tyto stroje výrazně posílí operační schopnosti polské armády. „Stíhačky F-35 spolu se zbraněmi nakoupenými v posledních měsících změní tvář celé armády, nejen letectva,“ řekl Kosiniak-Kamysz.

Polsko se stalo první zemí východního křídla NATO vlastnící stroje F-35. Varšava si 31. ledna 2020 objednala celkem 32 stíhaček F-35A, hodnota celého kontraktu činí 4,6 miliardy dolarů (asi 97 miliard korun). Všechny má mít k dispozici do roku 2029. Polská armáda dala těmto stíhačkám název husarz (husar).

Stejné stíhačky kupuje i Česko. Pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV schválila minulá vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023, v lednu dalšího roku ho potvrdila podpisem memoranda. Česko za ně celkem zaplatí 150 miliard korun, jde o nejdražší český armádní nákup. Do Česka by měly první stroje dorazit v roce 2031.

USA poskytnou Varšavě novou půjčku na americké vojenské vybavení

Náměstek amerického ministra zahraničí pro kontrolu zbrojení Thomas DiNanno při pátečním inauguračním letu uvedl, že USA poskytnou Polsku novou půjčku ve výši čtyř miliard dolarů (přibližně 83,5 miliardy korun) prostřednictvím fondu FMF (Foreign Military Financing) na zakoupení amerického vojenského vybavení. 

DiNanno dodal, že půjčka zvýší objem finančních prostředků dostupných Polsku z fondu FMF na téměř dvacet miliard dolarů (přibližně 417,5 miliardy korun). Poslední smlouvu o obranné půjčce ve výši čtyř miliard dolarů v programu FMF podepsalo Polsko v červenci loňského roku, čímž se celková výše jeho dosavadních půjček zvýšila přibližně na patnáct miliard dolarů (přibližně 313 miliard korun).

Podle zástupce americké administrativy bude Polsko moci nově oznámené financování využít k nákupu nezbytné americké obranné techniky včetně rozšíření letecké flotily o další letouny F-35. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz potvrdil, že jeho země dostala další příležitost získat finance z programu FMF. „Pokud budou mít ozbrojené síly takové potřeby, určitě se vyplatí ji využít,“ uvedl.

FMF je program státní pomoci spočívající v grantech či půjčkách poskytovaných americkou vládou spřáteleným zahraničním zemím a mezinárodním organizacím na financování nákupu amerického obranného materiálu, služeb a výcviku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 52 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 7 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 7 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.