Letectvo

Záběry z dronu ukazují zničený přístav v syrské Latákii, na který po pádu režimu Bašára Asada zaútočila izraelská armáda. Ta uvedla, že provedla více než 350 úderů na vojenská letiště, místa výroby zbraní, bojových letadel a raket. Izraelské rakety zasáhly v přístavu Latákie patnáct syrských lodí. Podle ní bylo cílem zničit strategickou armádní techniku, která by se mohla dostat do rukou povstaleckých skupin, které svrhly Asadův režim. Mnohé z nich vyrostly z hnutí napojených na al-Káidu či organizaci Islámský stát.

Izraelské letectvo pokračovalo v úderech na jihu Libanonu. Jsou to přitom teprve tři dny, co vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh. Izraelská armáda podle agentury AFP oznámila čtyři nové útoky na pozice radikálů. Libanonské zdroje hlásí nejméně dva mrtvé a několik zraněných. Židovský stát údajně soustředil své údery také proti teroristickému hnutí Hamás.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj pomocí dekretu odvolal velitele vzdušných sil Mykolu Oleščuka, píše agentura Reuters. Informace se poté objevila i na webu prezidentovy kanceláře. Zpráva přichází den po oznámení o havárii stíhačky F-16, kterou nyní prošetřuje zvláštní komise. Podle magazínu Forbes má skončit také šéf ukrajinského provozovatele elektrické sítě Ukrenergo Vadym Kudryckyj.

Nové vrtulníky, tanky, protiletecká obrana a další. Polsko bezprecedentně navyšuje vybavenost a početní stav své armády s cílem stát se největší pozemní silou v Evropě. Zlomek nově nabyté síly, jejíž růst uspíšily ruské imperialistické ambice v sousední Ukrajině, se předvedl ve čtvrtek ve Varšavě na vojenské přehlídce u příležitosti Dne polské armády.

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

Na Slovensku přistály první dvě z celkem čtrnácti objednaných stíhaček F-16 od americké společnosti General Dynamics. Země tak naplňuje největší armádní zakázku ve své historii. Kontrakt vyšel v přepočtu na více než 38 miliard korun. Jde o první nové stíhačky po téměř třiceti letech, upozorňují slovenská média.

Švýcarské ozbrojené síly ve středu přistály se stíhačkami na úseku dálnice na západě země a vyzkoušely tak schopnost bojových letounů operovat z improvizovaných míst. Výsadek na dálnici byl prvním od roku 1991 v neutrálním Švýcarsku, které bude koncem měsíce hostit mírovou konferenci o Ukrajině.

Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holocaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství. Za své aktivní působení při obnově vztahů mezi oběma státy získal v roce 2016 cenu Gratias Agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí krajanům a přátelům Česka za šíření dobrého jména republiky v zahraničí.

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

Rusko na Ukrajině začalo používat drtivé letecké bomby, proti kterým se ukrajinská obrana jen těžko chrání. Klouzavá puma FAB-1500 zdecimovala ukrajinské síly a vychýlila rovnováhu na stovky kilometrů dlouhé frontové linii, která se táhne od jihu na severovýchod Ukrajiny, píše server CNN.

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz. Německé ministerstvo obrany potvrdilo, že tento rozhovor byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Záznam se mimo jiné týkal toho, jak Ukrajina ve válce s Ruskem využívá německé zbraně, píše agentura DPA.

Izraelské letectvo podniklo v Libanonu rozsáhlou vlnu úderů na cíle šíitského hnutí Hizballáh. Armádní mluvčí Daniel Hagari na síti X potvrdil, že šlo o odvetu za raketový útok z Libanonu ze středečního rána, při kterém zemřela na severu Izraele jedna žena a dalších osm lidí utrpělo zranění. Hizballáh se k činu nepřihlásil. Katarská televize al-Džazíra tvrdí, že po izraelských náletech zůstalo několik civilních obětí včetně dvou dětí.

Velitel ukrajinského letectva oznámil, že ukrajinské síly vyhodily do povětří ruskou výsadkovou loď Novočerkassk. Výbuchy a následný požár se objevily na Krymu v Ruskem okupovaném přístavu ve městě Feodosija. Ruské ministerstvo obrany úder na Novočerkassk potvrdilo, podle něj je ale loď poničená. Velitel ukrajinského letectva poděkoval pilotům, kteří podle něj odvedli přesnou práci.

Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Program, který obsahuje vyčíslení výdajů na letectvo na příštích 13 let, ve středu schválila vláda. Kromě nákupu 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun, který vláda schválila na konci září, částka zahrnuje například náklady na pronájem nyní používaných gripenů. Dalších přibližně šest miliard má jít do roku 2029 na vývoj, výzkum a inovace v obranném sektoru.

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

U italského města Turín se v sobotu zřítil letoun akrobatické skupiny italského letectva, stroj při pádu narazil do automobilu a usmrtil pětiletou dívku. Bratr dívky i její rodiče byli zranění, informovala agentura ANSA. Stroj se podle prvních zpráv zřítil na přistávací dráhu letiště Turín-Caselle a následný výbuch zasáhl auto.

V pondělí začíná národní cvičení vzdušných sil Odolné nebe, dva týdny budou po celém Česku trénovat všechny útvary vzdušných sil i aktivní zálohy. Komplexní dvoustupňové cvičení v rámci Národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) potrvá do 8. září.

Nizozemsko a Dánsko se zavázaly Ukrajině dodat letouny F-16. Podle agentury Reuters to v neděli ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekli vrcholní představitelé v Amsterodamu a Kodani. Počet nizozemských stíhaček předseda vlády Mark Rutte nespecifikoval, připomněl jen, že nizozemské letectvo jich má 42. Zelenskyj později prohlásil, že by Kyjev mohl získat všechny. Dánsko naopak potvrdilo, že věnuje Ukrajině 19 stíhaček F-16 americké výroby.

Letošní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR nabídnou na letišti v Mošnově na Novojičínsku několik premiér i derniér. Naposledy lidé v Česku ve vzduchu uvidí například nadzvukové letouny Su-22 a Mig-29 polského letectva, poprvé naopak budou mít příležitost vidět nové české vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. Informovali o tom za pořadatele předseda organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík a velitel vzdušných sil Petr Čepelka. Akce bude o víkendu 16. a 17. září. Účast zatím potvrdilo osmnáct zemí.