Letectvo

Několik stovek nejvýše postavených amerických generálů a admirálů se v úterý sešlo na výjimečném jednání na základně námořní pěchoty Quantico ve státě Virginia. Bez udání konkrétního důvodu jej svolal ministr obrany Pete Hegseth, který v projevu ostře kritizoval údajná „desetiletí úpadku“ ozbrojených sil, způsobenými politikou podporující diverzitu a inkluzi. K armádním špičkám promluvil i prezident USA Donald Trump.

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý útok, jehož cílem bylo vícero ukrajinských oblastí. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl ráno šéf oblasti Ivan Fedorov. Později během dne úřady zvýšily údaj o počtu zraněných na 34. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinerie.

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

Tým amerického ministra obrany Petea Hegsetha dostal podle deníku The Washington Post po stížnosti pokyn, aby zastavil vyšetření na detektorech lži. Stížnost měla podle listu přijít od Hegsethova vysoce postaveného poradce a „loajálního pěšáka prezidenta Donalda Trumpa“ Patricka Weavera. Část amerických médií již delší dobu informuje o údajných ministrových výhrůžkách a tlaku na generály a další spolupracovníky. Roste tak prý obava, že Hegsethovy kroky mohou ohrozit a podkopat připravenost a efektivitu ozbrojených sil USA.

Bangladéš drží v úterý smutek za 31 obětí pondělní nehody, při které se armádní letadlo zřítilo do areálu školy v metropoli Dháce. Proti desítkám studentů, které žádaly zveřejnění skutečného počtu obětí a odškodnění rodin obětí a zraněných, zasáhly bezpečnostní složky, uvedla agentura AP. Jedná se o největší leteckou tragédii v metropoli za desítky let.

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.

Jedenáct ministrů obrany členských zemí Evropské unie včetně šéfky českého resortu obrany Jany Černochové (ODS) napsalo v dopise eurokomisaři pro obranu Andriusovi Kubiliusovi, že armády kvůli stávající unijní byrokracii nejsou v případě potřeby plně připraveny k akci. Napsal to server Euractiv, podle něhož činitelé vyzvali Kubiliuse, aby v chystaném balíku pro zjednodušení obrany revidoval právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejných zakázek.

Satelity společnosti Maxar vyfotily ruské základny Belaja a Oleňja, které se před pár dny staly terčem ukrajinské operace Pavučina. Při ní ukrajinská rozvědka propašovala do Ruska drony s výbušninami schované v kamionech. Ty stály poblíž letišť s ruskými strategickými bombardéry a v neděli 1. června řadu z nich zničily.

Švédskou nabídku na prodloužení pronájmu dvanácti letounů JAS-39 Gripen za 16,695 miliardy korun schválilo kolegium ministryně obrany. Návrh smlouvy nyní dostane k projednání vláda. Cena podle resortu obrany zahrnuje kromě pronájmu dvanácti stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.

Ukrajina v noci na pátek přišla o víceúčelovou stíhačku F-16, přičemž pilot se před zřícením stroje úspěšně katapultoval. Příčinou incidentu byla blíže nespecifikovaná výjimečná situace na palubě letounu, který byl nasazen k odražení ruského útoku, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo.

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.

Místo Ondřeje Španka usedl do kokpitu stíhačky Gripen jako předváděcí pilot letectva Jan Ratz. Na základně v Čáslavi skládal zkoušku pro vydání osvědčení, aby mohl vystupovat před veřejností. Ratz se poprvé lidem představí během otevřených dveří na základně v Čáslavi v sobotu 17. května, později letos pak ještě ve Velké Británii, Belgii, Francii i na Dnech NATO v Ostravě.

Česká republika obdržela od Švédska novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat dvanáct letounů místo nynějších čtrnácti, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo obrany sdělilo, že aktuální nabídka je cenově asi o čtvrtinu výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nyní nabídku vyhodnocuje.

Ve věku 105 let zemřel John Hemingway, považovaný za posledního dosud žijícího pilota britského Královského letectva (RAF), který se zúčastnil v roce 1940 bitvy o Británii. Je to konec jedné éry, okomentovala v úterý BBC Hemingwayův pondělní skon.

Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. Věří, že ruský vůdce Vladimir Putin bude při jednání o ukončení války velkorysejší, než by musel. Zároveň však Rusům pohrozil zavedením cel a rozsáhlých sankcí, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda. Směrem k Ukrajincům řekl, že s Kyjevem se mu prý jedná hůře. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na páteční ruské vzdušné útoky znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

Bojový letoun jihokorejského letectva při cvičném letu nedopatřením svrhnul bomby mimo plánovaný výcvikový prostor. Zranění utrpělo třináct civilistů a dva vojáci, uvedly podle agentury Jonhap úřady.

Česká armáda zahájila přípravu pilotů na nové letouny F-35. Do Spojených států odletěla první skupina, která absolvovala výcvik na simulátoru i první seznámení s plnou verzí těchto strojů. Česko dá za přezbrojení nadzvukového letectva 150 miliard korun. Vojsko to označuje za největší modernizační projekt v historii.

Ve Spojených státech tento týden zemřel zřejmě poslední československý válečný pilot Antonín Fajkus. Nedávno oslavil 101. narozeniny. Informaci o jeho smrti přinesl historik a publicista Jiří Klůc. Fajkus, rodák z jižní Moravy, který většinu života prožil v USA, sloužil za druhé světové války v řadách 40. stíhací perutě amerického letectva zvané Rudí ďáblové (Red Devils).

Záběry z dronu ukazují zničený přístav v syrské Latákii, na který po pádu režimu Bašára Asada zaútočila izraelská armáda. Ta uvedla, že provedla více než 350 úderů na vojenská letiště, místa výroby zbraní, bojových letadel a raket. Izraelské rakety zasáhly v přístavu Latákie patnáct syrských lodí. Podle ní bylo cílem zničit strategickou armádní techniku, která by se mohla dostat do rukou povstaleckých skupin, které svrhly Asadův režim. Mnohé z nich vyrostly z hnutí napojených na al-Káidu či organizaci Islámský stát.

Izraelské letectvo pokračovalo v úderech na jihu Libanonu. Jsou to přitom teprve tři dny, co vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh. Izraelská armáda podle agentury AFP oznámila čtyři nové útoky na pozice radikálů. Libanonské zdroje hlásí nejméně dva mrtvé a několik zraněných. Židovský stát údajně soustředil své údery také proti teroristickému hnutí Hamás.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.