Letectvo strana 2 z 3

Skončené letecké manévry Air Defender 23, největší v historii NATO, byly úspěšné. V pátek to na závěr cvičení, které vedlo Německo, řekl velitel německého letectva Ingo Gerhartz. Poukázal také na to, že manévry odhalily i nedostatky v podobě technických problémů a nedostatku munice. Kancléř Olaf Scholz již dříve označil cvičení za symbol spojenecké spolupráce a ukázku připravenosti bránit alianční území.

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.

Americká armáda v pátek nařídila všem leteckým jednotkám, které se nepodílí na životně důležitých misích, aby přerušily letecká cvičení a přezkoumaly své bezpečnostní postupy. Informují o tom agentury Reuters a AP, podle nichž tak armáda reaguje na dvojici nedávných nehod vrtulníků, při nichž zemřelo dohromady dvanáct vojáků.

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Kompenzaci, kterou České republice poskytly USA za techniku dodanou na Ukrajinu, využije armáda na modernizaci darovaných vrtulníků. Dodané budou do roku 2026, řekl při návštěvě 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku velitel českých vzdušných sil Petr Čepelka. První nové vrtulníky, které Česká republika objednala ve Spojených státech amerických, přijdou v květnu.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Severní Korea odpálila podle Soulu další balistickou raketu, uvedla agentura Reuters. Poslední přitom odpálila předchozí den. Severní Korea prohlásila, že v sobotu otestovala mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-15. Střela vystoupala do výšky 5768 kilometrů a doletěla do vzdálenosti 989 kilometrů, uvedla severokorejská tisková agentura KCNA. Údaje ze zkoušky ukazují, že tato zbraň by teoreticky byla schopná dosáhnout pevninské části Spojených států, pokud by letěla po standardní trajektorii, napsala agentura AP. USA nejprve s Jižní Koreou a následně i s Japonskem v neděli v reakci na sobotní odpálení rakety uskutečnily společné cvičení letectva.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Kanada koupí osmaosmdesát bojových letounů F-35 od americké společností Lockheed Martin za 14,2 miliardy dolarů (317 miliard korun). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž půjde o největší investici do kanadského letectva za více než třicet let. O nákupu stejného typu letounů jedná se Spojenými státy také Česko.

„Nenosím na palubu ani fotky, ani talisman, ale letadlo pohladím, protože chci, aby mě dovezlo, kam má,“ řekl v Interview ČT24 velitel 21. křídla taktického letectva v Čáslavi a stíhací pilot Pavel Pavlík. Stát se stíhačem byl už jeho dětský sen, o letadla se zajímali i jeho děda a otec. A do letectva ho nalákal také americký film Top Gun.

Den po severokorejském raketovém testu, o němž Pchongjang tvrdí, že v něm zkoušel mezikontinentální balistickou střelu, uspořádaly společné vojenské cvičení vzdušné síly Jižní Koreje a Spojených států. Nad Korejským poloostrovem se objevily i nadzvukové bombardéry B-1B zkonstruované jako nosiče jaderných zbraní.

Ukrajinští operátoři dronů se pohybují velmi blízko fronty, jen těsně z dohledu nepřátel. A přesto, že ve válečných podmínkách používají jen upravené civilní stroje, daří se jim Rusům vzdorovat a znepříjemňovat bojové operace už měsíce. Pokud nepřítele objeví, informace okamžitě předávají letectvu či dělostřelcům.

Po pádu železné opony se státy Varšavské smlouvy a Severoatlantické aliance dohodly na snížení počtu zbraní v Evropě. Smlouva podepsaná 19. listopadu 1990 v Paříži (přestože reportáž chybně hovoří o vídeňské úmluvě) zavazovala i tehdejší Československo. Na jejím základě armáda začala likvidovat přebytečnou vojenskou techniku. Šlo například o obrněné transportéry OT-810, jejichž předchůdce používal německý Wehrmacht během druhé světové války.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině – stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. S odkazem na mluvčího resortu Igora Konašenkova o tom informovala agentura Interfax.

Investigativní reportáž odhaluje podezřelé obchody několika tuzemských i zahraničních firem se sovětskými vojenskými vrtulníky, maskovanými za civilní. Stroje zadržené celní správou na ruzyňském letišti se měly dostat do Chorvatska. Jenže na vývoz vojenského materiálu do Jugoslávie, kde právě probíhala válka, se vztahovalo zbrojní embargo OSN.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Čeští stíhači střeží se svými čtrnácti gripeny vzdušný prostor pěti zemí. Kromě Česka létají také nad třemi pobaltskými republikami a nově i nad Slovenskem. Podle velitele čáslavské základny taktického letectva Jaroslava Míky není situace vzhledem k malému počtu nadzvukových stíhaček ideální, mimo jiné je důsledkem redukce plánované účasti nadzvukového letectva na velkém cvičení Ample Strike. Míka ale v rozhovoru pro Studio 6 zdůraznil, že čeští stíhači své úkoly dokážou plnit, gripeny mohou po startu z Čáslavi operovat i na nejzazším východě Slovenska.

Pokud Česká republika zakoupí ze Spojených států dvě letky nadzvukových letounů F-35, sníží se podle ministerstva obrany počet bitevníků L-159 Alca o jednu letku. Armáda nyní uvažuje o tom, že po skončení technické životnosti všech L-159 by mohly stroje vystřídat bezpilotní prostředky.

České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning II. Vláda o jejich nákupu hodlá jednat s USA. Kabinet také zrušil tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany nyní osloví švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Po jednání vlády to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ruská ofenziva na Ukrajině začala více využívat letectvo k podpoře pozemních jednotek, uvádí ukrajinský generální štáb. Nejtvrdší boje se nyní svádějí o město Severodoněck. Hlava Luhanské oblasti Serhij Hajdaj řekl, že ruské jednotky úmyslně míří na úkryty civilistů. Ujistil, že ukrajinští vojáci budou oblast bránit do posledních sil. Rozhovor poskytl spolupracovnici České televize Julii Netidové.

Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že Rusko zintenzivnilo používání letadel na podporu pozemních sil, protože mu chybí dodávky vysoce přesných raket. Podle ukrajinské armády hrozí také útoky z území Běloruska, pokračuje ostřelování v Sumské oblasti a u Charkova. Ruské síly zahájily ve středu ofenzivu na města na východě Ukrajiny, přičemž minometné ostřelování zničilo několik domů a zabilo civilisty.

Izraelské letectvo brzy ráno zaútočilo na několik cílů v Pásmu Gazy. Útoky byly podle agentury AFP odvetou za vypuštění rakety z palestinského území proti Izraeli v pondělí večer. Napětí mezi Izraelem a Palestinci v posledních dnech vzrostlo kvůli střetům na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.

Ukrajinská armáda odolává té ruské mnohem lépe, než tušili západní i východní analytici. Velký pozitivní vliv na její bojeschopnost měly nedávné reformy – ty učinily ze zastaralého vojska moderní armádu.

Ruskému letectvu se přes početní výhodu stále nepodařilo plně ovládnout nebe nad Ukrajinou. Podle vojenských analytiků je zřejmě příčin více – od neschopnosti přes obavy ze ztrát drahé techniky až po nedostatečný výcvik.