Nové vrtulníky, tanky, protiletecká obrana a další. Polsko bezprecedentně navyšuje vybavenost a početní stav své armády s cílem stát se největší pozemní silou v Evropě. Zlomek nově nabyté síly, jejíž růst uspíšily ruské imperialistické ambice v sousední Ukrajině, se předvedl ve čtvrtek ve Varšavě na vojenské přehlídce u příležitosti Dne polské armády.
Polsko roste do vojenského giganta Evropy
Varšavské přehlídky se účastnilo na 2500 polských vojáků a stovka vojáků ze spojeneckých zemí. K vidění bylo zhruba 220 kusů tanků, obrněných vozidel a další těžké techniky, včetně moderních západních zbraní, od tanků Abrams po raketomety HIMARS a stíhačky FA-50. Přehlídka připomíná polské vítězství ve válce s ruskými bolševiky v roce 1920, takzvaný „zázrak na Visle“.
„S velkou hrdostí se všichni společně díváme na vás, na polské uniformy, na vaše tváře plné odvahy a odhodlání. Jste solí této země, jste v srdcích všech Poláků, kteří milují svou vlast,“ prohlásil na přehlídce v projevu premiér Donald Tusk. Mezi veřejností má modernizace ozbrojených složek podporu, panuje na ní i politická shoda jinak rozhádaných stran.
Vrtulníky Apache
Poslední velkou akvizicí ze zahraničí je pro polskou armádu nákup 96 bitevních vrtulníků Apache AH-64E za deset miliard dolarů (skoro 230 miliard korun). Země podepsala konečnou smlouvu s americkým výrobcem Boeing v úterý. Součástí kontraktu je i vybavení pro údržbu vrtulníků, technika potřebná na letištích a v hangárech, technická podpora, výcvik, munice a náhradní díly.
Podle Boeingu je Apache „nejmodernější a nejosvědčenější útočný vrtulník na světě“. Nejstarší verze stroje, AH-64A, létala již v roce 1984. Tyto helikoptéry a jejich laserem naváděné rakety Hellfire si vydobyly značnou reputaci v devadesátých letech za války v Perském zálivu, kdy efektivně ničily irácké tanky a jiná obrněná vozidla. Početnou letkou operuje Izrael nebo Egypt. Nejnovější verze AH-64E disponuje silnějšími motory, vylepšenými zaměřovacími systémy a radary či schopností řídit bezpilotní letouny.
Stroje v Polsku nahradí postsovětské helikoptéry Mi-24, které jsou dnes podle expertů již několik generací zastaralé. Prvních osm kusů Apache Varšava obdrží ještě letos, zbytek po roce 2028. Polsko chce operovat druhou největší letkou těchto vrtulníků na světě, hned po Spojených státech, uvedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. „To nám v určitých místech dá jasnou převahu nad armádami jdoucími z východu – všichni víme, ze které země,“ prohlásil expert na obranu Maciej Szopa.
Studio ČT24: 96 bitevních vrtulníků pro Poláky (zdroj: ČT24)
„Apache pravděpodobně budou sloužit u brigád, které disponují velkým počtem tanků Abrams, také americké výroby, z toho důvodu, že bitevní vrtulníky Apache a tanky Abrams jsou kompatibilní a na moderním bojišti se doplňují,“ poznamenal Papadopulos.
Tanky Abrams
Kontrakt na dodávku zmiňovaných tanků Abrams M1A1 schválil Washington v prosinci 2022. V červnu tohoto roku do Polska dorazilo všech 116 objednaných kusů. Tanky Abrams ve verzi M1A1 ve vybavení polské armády vyplnily mezery po obrněncích, které Varšava předala Ukrajině na obranu před ruskými invazními silami. Polsko tanky Abrams koupilo jako první evropská země a jako první člen NATO mimo Spojené státy. Používá je na bojišti ale i Ukrajina, která jich má asi 31 kusů.
Tanky jsou vyzbrojeny 120mm kanonem M256, používají silnou pancéřovou ochranu a pokročilé elektronické vybavení. Jejich produkce začala roku 1985. Podobně jako Apache se Abramsy osvědčily za války v Zálivu, mimo jiné díky silné obraně a schopnosti spolehlivě zasáhnout cíle během jízdy v náročném terénu. Například ukrajinská armáda je ale v dubnu tohoto roku dočasně stáhla z bojiště, protože se ukázaly být zranitelné při nasazení dronů.
Abramsy připadly elitní 1. varšavské tankové brigádě a vyšly na asi 1,4 miliardy dolarů (32,6 miliardy korun). Pocházejí z vyřazované výzbroje americké námořní pěchoty a v rámci kontraktu Polsko kromě důkladně opravených tanků získalo také osm mostních tanků, 26 vyprošťovacích vozů, šest velitelských vozidel, stejně jako logistickou podporu a výcvik.
Polsko si také ve Spojených státech předloni v dubnu objednalo 250 tanků Abrams v nejnovější verzi M1A2 SEPv3. Hodnota této smlouvy je 4,7 miliardy dolarů a bude naplněna do roku 2026. „To bude opravdu technologický skok. Pokud dorazí všechny, budeme nejsilnější obrněnou brigádou Evropy,“ prohlásil mluvčí 1. varšavské obrněné brigády Jacek Piotrowski. M1A2 SEPv3 mají oproti starším verzím tanku ještě lepší pancíř, vylepšenou protiminovou ochranu, moderní řídicí a komunikační systémy a jsou schopné pálit ničivější munici.
Obrana ze vzduchu
V pondělí, jen den před podpisem smlouvy na nákup vrtulníků Apache, Polsko uzavřelo smlouvu v hodnotě 1,23 miliardy dolarů (skoro 28,4 miliardy korun) na výrobu 48 zařízení pro odpalování raket, které budou součástí amerického systému protiletecké obrany Patriot. Podle kontraktu mezi polskou skupinou Huta Stalowa Wola a americkou společností Raytheon se odpalovací zařízení M903 budou vyrábět v Polsku a tamní armáda je dostane v letech 2027 až 2029. Zařízení jsou součástí baterií Patriot, dohromady jich bude Varšava mít osm.
Další velkou armádní zakázkou je pro východoevropský stát nákup amerických stíhaček F-35A, těch si 31. ledna 2020 objednal 32 kusů. Samy stroje mají stát 2,8 miliardy dolarů, hodnota celého kontraktu činí 4,6 miliardy dolarů (asi 108 miliard korun). První letoun má polské letectvo formálně obdržet ještě letos, ale tento stroj poslouží na základně Ebbing Národní gardy amerického státu Arkansas k výcviku pilotů. Ročně má následovat čtyři až šest kusů, z nichž první do Polska přiletí asi za dva roky. Celá objednávka má být splněna do roku 2030.
Země posiluje od Američanů také své dělostřelectvo. Vynaložila asi 10 miliard dolarů na nákup 468 raketometů HIMARS, které se velmi osvědčily v ukrajinských rukou proti ruským jednotkám. Z minulosti polská armáda má již osmnáct těchto zbraní. Dodávky nových raketometů začnou koncem roku 2025. V nejbližších dvou letech bude polská armáda pracovat na tom, aby je zkombinovala se systémy, které už má ve výzbroji. Varšava plánuje, že raketomety HIMARS budou osazeny na podvozcích Jelcz a budou integrovány do systémů pro řízení palby dělostřelectva TOPAZ.
Nákupy v Koreji
Poláci nenakupují vojenskou techniku jenom ve Spojených státech. Významným partnerem je v tomto směru pro ně Jižní Korea. Od té polská vláda koupila především bojové tanky K2 Black Panther. Do konce roku 2025 by měla Varšava dostat od Koreje 180 kusů tanků, několik strojů již obdržela. Dalších až 820 těchto tanků se vyrobí během deseti let přímo v Polsku na základě licence, kterou od Korejců obdrží.
Portál gazeta.pl píše, že loni byly objednány v Jižní Koreji také raketomety, jde o typ K239 Chunmoo. Dohromady jich má být 288 kusů. První raketomet do Polska dorazil v srpnu 2023 a armáda ho osadila na podvozku Jelcz. Dále chce země nakoupit dohromady 364 jihokorejských houfnic K9 Thunder nebo 48 nadzvukových stíhaček FA-50.
Polsko zvyšuje i domácí zbrojní výrobu. V prosinci 2023 si třeba objednalo 152 nových samohybných houfnic AHS Krab od firmy Huta Stalowa Wola za asi 2,5 miliardy dolarů. Ty kombinují podvozek zmiňované jihokorejské houfnice K9 Thunder, dělovou věž původně vyvinutou pro britskou houfnici AS90M Braveheart a dělo polské výroby.
Strmý vzestup v síle
Celkem od roku 2022 Polsko nasmlouvalo dodávky více než tisíce kusů vojenské techniky. Podle serveru Euronews tak bude mít země ve výsledku větší palebnou sílu než Velká Británie, Francie, Německo a Itálie dohromady. Podle plánů se má také počet vojáků v polské armádě za dekádu zdvojnásobit na tři sta tisíc. Varšava do modernizace vojska investovala už před otevřeným ruským vpádem na Ukrajinu, invaze ji ale urychlila. Letos Polsko na obranu vydá přes čtyři procenta HDP, což je největší podíl ze všech zemí NATO. Aliance požaduje, aby její členové na obranu ročně vydávali nejméně dvě procenta HDP.
Server Notes from Poland tvrdí, že na počet vojáků již Polsko má třetí největší armádu v NATO. Údaje Aliance uvádějí, že tamní armáda disponuje více než 216 tisíci vojáky. Větší počet mají jen Spojené státy americké s 1,3 milionu a Turecko s 481 tisíci.
„Dnes musíme naše síly připravit na plnohodnotný konflikt, nikoliv na konflikt asymetrického typu,“ prohlásil v červenci podle agentury Reuters náčelník generálního štábu armády generál Wieslaw Kukula.
Americký server Army University Press míní, že v otázce zbrojení má Polsko oproti jiným zemím jisté „štěstí v neštěstí“. Protože se nachází přímo na místě, kde by se pravděpodobně vytvořila bojová fronta s agresorským Ruskem a Běloruskem, má země v případě konfliktu jednodušší logistiku a zásobování. Také prý nemusí vynakládat tolik zdrojů na odstrašování případného nepřítele a dávání najevo své síly. „Je pravděpodobné, že Polsko bude v oblasti informační podpory a projekce měkké síly do značné míry spoléhat na spojence v NATO,“ píše server.
Tlak na hranicích
S navýšením početního stavu armády souvisí obtížná situace u hranic s Běloruskem. Ještě nedávno se přes ně do Polska pokoušelo každý den nelegálně vniknout asi 250 migrantů, které k nim běloruské úřady navážely zřejmě s cílem destabilizovat situaci v sousední zemi. Poláci hranici v reakci na to opevnili, instalovali ploty a žiletkové dráty. Od letošního srpna pak země prudce zvýšila počet vojáků, kteří hranici střeží, ze šesti tisíc na asi sedmnáct tisíc, píše TVP World.
Polské ministerstvo vnitra zároveň v červenci oznámilo, že za posledních šest měsíců zadržely úřady osmnáct lidí pro podezření ze sabotáží ve spolupráci s Ruskem nebo Běloruskem. Podle protikorupčního projektu Dossier Center by se mělo jednat o speciální jednotku ruské vojenské zpravodajské agentury (GRU), která rekrutuje jednotlivce k provádění sabotážních operací v Evropě prostřednictvím sociálních sítí Telegramu a TikToku.
Pokusů o nelegální překročení hranice je přitom v posledních týdnech nyní až o dvě třetiny méně než dříve. Možná pomohl diplomatický tlak, který Varšava vyvinula v Číně, která má na Minsk a Moskvu značný vliv. Koncem června totiž polský prezident Andrzej Duda v Pekingu pohrozil uzavřením jednoho z klíčových železničních koridorů. Přes něj Čína vyváží zboží na polský trh a dále do EU.
Podle webu francouzského deníku La Croix International Polsko začalo na hranicích stavět linii opevnění, jakou Evropa nezažila od druhé světové války. Bude se nazývat „Východní štít“ a stát asi 2,4 miliardy eur. Dokončení asi sedm set kilometrů dlouhého a několik set metrů širokého projektu se plánuje v roce 2028. Východní štít ale nemá bránit hranice jen před nelegální migrací, ale i před možnou ruskou a běloruskou vojenskou invazí, jakou zažila Ukrajina. Součástí projektu budou kromě plotů a strážních věží také protitankové příkopy, minová pole nebo bunkry. Podobné obranné plány mají i pobaltské republiky.
