Vojsko

Moskva oznámila, že posílá další dělostřelectvo do ruské Kurské oblasti, kde pokračuje průnik ukrajinských jednotek. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ho označil za preventivní tah, který má zabránit obsazení města Sumy. Právě Sumský region na Ukrajině nepřestává čelit silnému ostřelování, útoky tak dál vyhánějí tamní obyvatele z domovů v pohraničí. V oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Nové vrtulníky, tanky, protiletecká obrana a další. Polsko bezprecedentně navyšuje vybavenost a početní stav své armády s cílem stát se největší pozemní silou v Evropě. Zlomek nově nabyté síly, jejíž růst uspíšily ruské imperialistické ambice v sousední Ukrajině, se předvedl ve čtvrtek ve Varšavě na vojenské přehlídce u příležitosti Dne polské armády.

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR), vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Resort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opomenul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority.

Izraelské obranné síly (IDF) prohlásily, že v noci na pondělí provedly v Pásmu Gazy zhruba dvě stě úderů na infrastrukturu palestinského teroristického hnutí Hamás. Izraelská armáda v pondělí také přeskupila své síly do jižní části Pásma Gazy. Na úrovni města Chán Júnis svědci viděli desítky izraelských tanků i vojenských vozidel. Pokud Izrael nezmění svou taktiku, budou podle Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií, kvůli velké koncentraci obyvatel obrovské ztráty na civilních životech.

Z Pásma Gazy byly v noci hlášeny těžké boje, které se zaměřily zejména na oblast měst Gaza na severu a Chán Júnis na jihu tohoto úzkého pobřežního pásma, informoval server deníku The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda ráno podle ToI oznámila, že za posledních 24 hodin od vypršení příměří s palestinským hnutím Hamás a obnovení bojů uskutečnila v celém pásmu vzdušné údery na více než 400 cílů. Jednání o možném prodloužení příměří se prý dostala do „slepé uličky“.

Vůdce KLDR Kim Čong-un vyzval severokorejskou armádu, aby byla připravena reagovat na provokace ze strany nepřátel. V pátek to podle agentury Reuters uvedla severokorejská státní média. Na Korejském poloostrově se znovu zvýšilo napětí poté, co KLDR vypustila v listopadu na oběžnou dráhu svou špionážní družici.

Izraelské vojákyně se podle izraelské armády zapsaly do historie jako první členky obrněných posádek v Izraeli, a dost možná na celém světě, které se zúčastnily ostrých bojů. V rozhovoru s izraelskou televizní stanicí Channel 12 z minulého týdne zmíněné vojákyně hovořily o tom, jak se 7. října řítily v tancích po hlavních silničních tazích, aby se dostaly do některé z dvacítky obcí na jihu Izraele, které se toho rána staly terčem masivního útoku teroristického palestinského hnutí Hamás. Objevují se ale také zprávy o tom, že jiné vojačky, které před útokem varovaly, jejich nadřízení neposlouchali.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Ukrajinská námořní pěchota dosáhla důležitého válečného cíle. Překročila řeku Dněpr a vytvořila předmostí. Podle mluvčího Ukrajinské dobrovolnické armády Jih Serhije Bratčuka obsadili vojáci okupované země několik předmostí, která se jim daří držet bez ohledu na palebný tlak ze strany nepřítele, jenž používá všechny typy zbraní včetně letectva.

Izraelské obranné síly (IDF) v neděli oznámily, že v areálu nemocnice Šífa v Pásmu Gazy nalezly tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívají, že ho využívalo teroristické hnutí Hamás. Izraelští vojáci učinili nález při prohledávání nemocnice, spustit se pod zem je však pro ně velmi riskantní, protože tamní prostředí eliminuje jejich početní a technologickou převahu. Vstupy do tunelů ovšem nelze vyhodit do povětří, protože Hamás ve svém podzemí zřejmě drží rukojmí unesená 7. října, míní zahraniční média.

Dvojice radarových expertů ze švédského obranného výzkumu ve spolupráci s meteorologem ze Švédského meteorologického a hydrologického institutu oznámila, že nalezla přesvědčivé důkazy, které naznačují, jak se povedlo Ukrajincům potopit ruský křižník Moskva. Vědci tvrdí, že chytře využili vzácný meteorologický jev.

Jedinou konstantou všech proměnných současného konfliktu na Blízkém východě je to, že Hamás chtěl válku. Brutální útok teroristů z Hamásu měl mimo jiné šokovat, zranit a mrzačit Izraelce, míní blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek, který o svých zkušenostech mluvil v Interview ČT24. V samotném Izraeli podle něj došlo za uplynulý měsíc k obrovským změnám.

V dohledné době by nemělo na ukrajinsko-ruské frontě dojít k nějakému totálnímu zvratu nebo vyřešení konfliktu, Ukrajinci přesto stále věří ve vítězství, řekl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka v Interview ČT24. Podle něho je potřeba síly Ukrajiny i nadále podporovat, jelikož má Rusko vůči bránící se zemi v opotřebovávací válce výhodu.

Pomocí cílených zpráv se podařilo ukrajinské armádě přesvědčit k dezerci už sedmnáct tisíc Rusů, napsal server Business Insider. Podrývat morálku okupantů pomáhají i jejich bývalí spolubojovníci, kteří přešli na stranu napadené země. Rusko ale pokusy o útěk z bojiště přísně trestá.

Izraelská armáda ve čtvrtek večer oznámila, že týden po zahájení pozemní operace na palestinském území „dokončila obklíčení města Gazy“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu o několik hodin dříve prohlásil, že jejich jednotky se při postupu proti bojovníkům z teroristického palestinského hnutí Hamás v severní části Pásma Gazy dostaly dále než na okraj města Gazy. Tvrzení válčících stran však není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Brutální útok palestinských teroristů ze 7. října i vyhlášená mobilizace se přímo dotýká i Čechů a Slováků ve smíšených izraelských rodinách. Někteří už své syny či manžele mají nasazené od začátku války, další na odvod čekají. Natáčel s nimi zpravodaj ČT David Borek.

Izraelská armáda uvedla, že v posledních několika hodinách sváděla „kruté boje“ s islamisty z hnutí Hamás „hluboko v Pásmu Gazy“. Při bojích podle Izraele zahynuly desítky ozbrojenců Hamásu a armáda zabavila „mnoho náloží a zbraní“. V bojích na severu Gazy přišli o život dva izraelští vojáci, oznámila také armáda. Zpravodajský web The Times of Israel informoval, že Egypt rozmístil tanky a obrněná vozidla poblíž hraničního přechodu Rafáh u Pásma Gazy.

Amatérský hledač artefaktů s detektorem kovu našel v lese v Rozdrojovicích na Brněnsku vojenský ešus z druhé světové války a pod ním také lidské kosti. Svůj nález oznámil a odborníci z Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP) ve válečném hrobě našli ostatky tří těl. Jejich výzkum poblíž frekventované cesty vyvolal u místních pozornost, proto o nálezu informovali na svých internetových stránkách, ač ostatky a nalezené předměty čeká ještě ohledání v laboratoři.

Arménie hledá partnery na Západě, tradiční spojenectví Jerevanu s Moskvou se drolí. Může za to ruská nečinnost ohledně dění v Náhorním Karabachu a nenaplněné smlouvy o dodávkách zbraní, ale i příklon Arménie na stranu Kyjeva v rusko-ukrajinském konfliktu. Z Moskvy znějí jako odpověď výroky proti arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi. Ten zároveň čelí i domácímu tlaku – protestům s násilnými střety, které se odehrávaly před sídlem jeho vlády.

Velel speciální jednotce Sajeret Matkal, jednal se slavnými izraelskými vojevůdci. V současnosti sleduje Doron Avital přípravu armády židovského státu na invazi do Gazy coby poučený divák. V rozhovoru pro Českou televizi mimo jiné nastínil možné scénáře očekávané pozemní operace.

Již před útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael se začaly projevovat limity obranného průmyslu západních zemí. Proto panuje nejistota, jestli Západ dokáže podporovat Ukrajinu i Izrael současně. „Můžeme zvládnout obojí a zvládneme obojí,“ míní americký ministr obrany Lloyd Austin. Jenže experti poukazují na výrazné změny, které americká administrativa musí udělat, aby k tomu opravdu došlo. Mezitím Ukrajina opouští státní zbrojní monopol, aby dokázala produkovat dostatečné množství dronů a dalšího vojenského materiálu.