Vojsko strana 5 z 5

Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.

Na ostrov Gotland, který zaujímá v Baltském moři strategickou pozici, se vrátili švédští vojáci. Zatím jich je několik stovek, armáda ale plánuje v dalších letech jejich počet významně navýšit. Ostrov je totiž v dostřelu ruských raket umístěných v Kaliningradu. Jak tamní obyvatelé vnímají ruskou hrozbu, zjišťoval přímo na místě redaktor Reportérů ČT Ondřej Stratilík.

Na tisíc účastníků v historických uniformách si připomnělo 217. výročí bitvy tří císařů u Slavkova. Po dvou covidových letech program tentokrát nic neomezilo. Na rekonstrukci bitvy se přijelo podívat několik tisíc lidí.

Snížit financování škol a nemocnic. Zvýšit podporu vojenské agrese na Ukrajině a národní bezpečnosti. Tak zní plán ruské vlády, která dle Reuters pošle téměř třetinu rozpočtu pro příští rok armádě. Analýza zmíněné agentury ukazuje, že Moskva utratí 9,4 bilionu rublů (dle oficiálního kurzu 3,7 bilionu korun) za posílení obrany jak za hranicemi, tak uvnitř země.

Reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová navštívily české dobrovolníky, kteří se v oblasti Donbasu zapojili do obrany ukrajinského území před ruskou armádou. Jsou mezi nimi bývalí vojáci, ale například i lékař, který ještě donedávna působil v jedné východočeské nemocnici. Na rozdíl od jihoukrajinského Chersonu, který se v minulých týdnech dočkal osvobození od ruských okupantů, na Donbasu se fronta zasekla a nadále se zde vedou těžké boje.

Premiéři Česka a Slovenska Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger v pátek ráno v Praze na Novém Městě uctili památku československých legionářů, k jejich památníku položili věnce. Památku válečných veteránů si armáda, politici i veřejnost připomínali po celý den. Vzpomínky se netýkaly jen vojáků, ale také obětí válek.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil konec vojenských operací v Mali, kde působí i české jednotky. V projevu nastínil i obrannou strategii země do roku 2030, která se podle něj musí v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině přizpůsobit současné bezpečnostní situaci v Evropě. Dál počítá i s taktikou jaderného odstrašování.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru, uvedl podle agentury TASS jeho resort. Na pravém břehu řeky leží středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se ruským vojskům podařilo během invaze dobýt. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale upozornil, že dělat z prohlášení závěry ohledně stažení Rusů z Chersonu by bylo ukvapené. Kyjev podle něj nevidí žádné známky toho, že by se Rusové chystali opustit Cherson bez boje. Ve městě podle něj zůstává významná část ruských sil, a do regionu se dokonce přesouvají další ruští vojáci.

V současné době se v České republice nachází víc než tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků a v zimě možná budou přicházet další. Za posledních sto let se Češi museli vyrovnávat i s jinými migračními vlnami. V průběhu 20. století přicházeli Židé, Bosňané nebo Řekové a další etnické skupiny z různých koutů Evropy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Jižní Korea v pátek vyslala do vzduchu desítky svých válečných letounů, včetně stíhaček F-35A, v reakci na 180 přeletů severokorejských vojenských letadel nedaleko společné hranice. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jihokorejskou armádu. Několik hodin předtím Severokorejci cvičně odpálili více než 80 dělostřeleckých střel.

Ruské síly v posledních týdnech zdaleka nemluví jako jeden muž. Proti generálům řádné armády se ozývá stále hlasitější kritika ze strany Jevgenije Prigožina, který velí žoldnéřům z Wagnerovy skupiny. Proti armádě nasazené na Ukrajině se vymezuje i velitel čečenských bojovníků Ramzan Kadyrov. Kritika oficiálního velení jim zatím prochází, protože jsou oba schopni posílat další a další muže na místa nejtvrdších bojů.

Čeští dobrovolníci, kteří pomáhali ukrajinským ozbrojeným složkám v boji proti ruské agresi, jednali podle senátního výboru pro obranu v zájmu České republiky a její bezpečnosti. Výbor se na tom v úterý shodl jednomyslně. Reagoval tak podle senátora Václava Lásky (SEN 21) na desítky případů trestních řízení, v nichž figurují Češi kvůli službě v ukrajinské, tedy zahraniční armádě.

Ukrajinci jsou mimořádně houževnatý národ, na válku se adaptují už dlouho. V Interview ČT24 to řekl psycholog Daniel Štrobl. Útoky na civilní cíle podle něj obyvatele válkou zmítané země nezlomí. Bývalý vojenský psycholog působil v řadách Armády ČR, zúčastnil se také řady zahraničních misí – mimo jiné v Kosovu, Iráku nebo Afghánistánu. Pracoval i s veterány, kteří těmito misemi prošli.

Nálada v ukrajinské armádě je poněkud kolísavá, přetrvává v ní ale odhodlání ruské invazní síly porazit. O vítězství nikdo nepochybuje, nikdo ale také nechce zemřít zbytečně, popsal atmosféru v ukrajinských ozbrojených silách bývalý český voják, který se dobrovolně vypravil na Ukrajinu, aby pomohl napadené zemi v boji proti ruské vojenské agresi. Z bezpečnostních důvodů si nepřál zveřejnit své jméno, ČTK jeho totožnost zná. Nejtěžší podle něj bylo, když u Hryhorivky padli naráz čtyři jeho přátelé.

Ochranu ukrajinských měst před ruskými útoky by brzy měly zajistit systémy protivzdušné obrany NASAMS. První dva už zemi dodaly Spojené státy, neoficiálně se mluví také o další munici do raketometů HIMARS. Západní země však podle analýzy agentury AP začínají v podpoře Ukrajiny narážet na své limity. Vybavenost evropských armád, kapacitu obranného průmyslu i roli Spojených států v konfliktu diskutovali v pořadu Události, komentáře reportér Jan Gazdík z Aktuálně.cz, Tomáš Kolařík z CZDEFENCE a odborník na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Až osmdesát lidí zahynulo na severu Myanmaru při leteckém útoku, který zasáhl účastníky koncertu pořádaného etnickou menšinou Kačjinů. Mezi mrtvými jsou i zpěváci a hudebníci. Podle agentury AP o tom informovali místní svědci a hlavní kačjinská politická organizace, která z náletu obvinila myanmarskou armádu.

Jižní Korea a KLDR si v pondělí vyměnily varovné výstřely v blízkosti sporné západní námořní hranice. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na armády obou zemí. Incident se odehrál v době zvýšeného napětí mezi Pchjongjangem a Soulem kvůli nedávným raketovým testům Severní Koreje.

Při střelbě ve výcvikovém středisku v jihoruském Bělgorodu nedaleko ukrajinských hranic podle ruských státních agentur nejméně jedenáct lidí zahynulo a dalších patnáct utrpělo zranění. Do vojáků, kteří údajně přijeli dobrovolně bojovat na Ukrajinu, měli začít střílet dva z nich, původem z nejmenovaného bývalého sovětského státu. Ruské agentury se odvolávají na ministerstvo obrany, podle kterého se jednalo o teroristický čin. Střelci byli zabiti, dodala ruská média.

Ukrajinské jednotky se na jihu země přibližují k strategickému městu Cherson, které od začátku letošní invaze ovládají ruské jednotky. Z něj by měli během pátku dorazit první odvlečení lidé do ruského Rostovského regionu. O „evakuaci“ kvůli postupu Ukrajinců požádala tamní dosazená kolaborantská správa, což je v rozporu s mezinárodním právem. V dalších týdnech ve městě očekávají vojenští experti zásadní a dlouhé boje. Za poslední měsíc podle tamních úřadů osvobodila ukrajinská armáda přes šest stovek vesnic, mnoho z nich právě na jihu.

Patnáct evropských zemí chce společně pořídit systémy protivzdušné obrany. Evropa si musí uvědomit, že nemá tolik času, upozornil v Interview ČT24 prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Čeští zbrojaři podle něj také naráží na limity výrobních kapacit – a to jak materiální, tak personální. Pomoci by podle něj mohli kvalifikovaní ukrajinští pracovníci.

Izolované a vojensky strádající Rusko se v posledních měsících stále více obrací na protizápadní Írán, který Moskvě poskytuje potřebnou vojenskou podporu. Teherán již v srpnu poslal ruské armádě sebevražedné drony typu Šahíd-136, které Rusové hojně využívají po celé Ukrajině. Íránští představitelé jakoukoli účast v konfliktu popírají, země dle nich „principiálně zastává neutralitu“. Americký Institut pro studium války (ISW) však s odvoláním na ukrajinské zdroje přišel s informací, že Moskva pravděpodobně přivedla na Ukrajinu íránské vojáky, kteří Rusy učili drony ovládat.

Za potížemi terénních automobilů Toyota Hilux v české armádě jsou především problémy se vstřikovači a filtry pevných částic. Řekl to mluvčí dodavatelské firmy Glomex MS Jaroslav Major. Dodal, že příčinou je vadná série z Jihoafrické republiky. Problémy se objevily asi u 170 vozidel, tento týden armáda dostane tisící vozidlo. V české armádě Toyoty Hilux nahrazují letitá vozidla UAZ a Land Rover.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od čtyř set do sedmi set milionů dolarů (od 10,1 do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Ukrajinská protivzdušná obrana více než polovinu sestřelila. Podle listu The New York Times se pondělními útoky na civilní ukrajinské cíle snaží ruský diktátor Vladimir Putin uspokojit režimní jestřáby. Ruská státní televize se zásahy proti civilistům pochlubila.