Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.
„Velvyslanec Pivoňka není odvoláván, zůstává velvyslancem a v roli jeho zástupce bude působit pan Čistecký,“ prohlásil Lipavský. O tom, že by měl Pivoňka v Rusku skončit, napsal na konci listopadu server Seznam Zprávy.
Server uvedl, že kabinet řeší to, jak nově nastavit vztahy s Ruskem. Pokud by Česko v době války na Ukrajině vyslalo do Moskvy nového plnohodnotného velvyslance, muselo by Rusko požádat o souhlas a velvyslanec by zároveň musel pověřovací listiny slavnostně předat prezidentu Vladimiru Putinovi. Server sdělil, že je možné, že by současný generální konzul ČR v Istanbulu Čistecký v Moskvě výhledově působil jako chargé d'affaires.
„Opravdu teďka do Moskvy nového velvyslance neposíláme, takže neřešíme otázku, komu by případně předával pověřovací listiny,“ řekl ministr. Česko podle něj zatím nedošlo do momentu, kdy by chtělo formálně v Rusku odvolat velvyslance a mít tam pouze chargé d'affaires. „Ale ta situace se neustále vyvíjí,“ uvedl. Dodal, že je pro Česko zatím výhodné diplomatické zastoupení v Moskvě mít.
Pivoňka je velvyslancem v Rusku od roku 2018, předtím čtyři roky stejný post zastával v Ázerbájdžánu. V letech 2006 až 2011 působil jako zástupce velvyslance v Kyjevě, zhruba rok také jako chargé d'affaires.
Čistecký pracuje na ministerstvu zahraničí od konce roku 1994. Byl mimo jiné ředitelem odboru států střední Evropy či tajemníkem pro analytickou činnost v kabinetu ministra zahraničí v letech 2014 až 2018. Dříve působil jako zástupce velvyslance ve Vídni, generálním konzulem v Istanbulu je od roku 2019. Ruská diplomatická mise v Praze i české zastoupení v Moskvě se výrazně omezily po loňském zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.
Počet ruských diplomatů v Česku byl dále snížen i po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů. Česko také odebralo Rusku souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech. Uzavřelo též své konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu a dočasně uzavřen je Český dům v Moskvě.
Putin cítí, že válku prohrává, soudí Perebyjnis
Ukrajina stále čelí rozsáhlým vzdušným útokům ruských sil na svou infrastrukturu. „To, co dělá Putin, je teroristická taktika. Když nemůže porazit ukrajinskou armádu na bitevním poli, tak útočí na civilní obyvatelstvo, elektrárny a kritickou infrastrukturu,“ říká Perebyjnis. „Řešíme to, dodávky elektřiny a vody se obnovují, ale samozřejmě problémy dále přetrvávají. Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že válku prohrává,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin se v pondělí chystá na schůzku s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v Minsku. Běloruská nezávislá média a opoziční politici si tak kladou otázku, zda Putin bude v Minsku naléhat na Lukašenka, aby se přímo zapojil do války na Ukrajině. „Putin určitě bude tlačit na Lukašenka, aby zapojil svou armádu, protože Rusko prohrává a on musí vymyslet něco, aby zvrátil chod války,“ podotkl Perebyjnis. Nicméně si nemyslí, že Putinova návštěva Lukašenka zásadním způsobem změní průběh konfliktu.
„Na druhou stranu vidíme, že Lukašenko se moc zapojit do války nechce. Cítí, že to může být jeho největší chybou. Běloruská společnost není tak homogenní, jako je ruská. Zdá se mi, že nebude tolerovat zapojení Běloruska do války tak jako společnost ruská,“ soudí náměstek ministra zahraničí Ukrajiny.
Nelze však podle něj vyloučit, že se Putinovi podaří Lukašenka k zapojení do války přesvědčit. „Také nevylučuji, že je tato návštěva určitou snahu o zastrašení Ukrajiny a celého světa,“ doplnil.
Pomoc Ukrajině musí pokračovat, shodl se Lipavský s Petříčkem
Ukrajině se daří bránit se také díky pomoci Západu. Snaha Putina utlumit pomoc západních zemí prodlužováním války dle Lipavského není úspěšná. „Pomoc musí pokračovat. Uvědomuji si, že všichni jsme válkou unaveni – chtěli bychom řešit Vánoce nebo nějaké jiné problémy. Ale v situaci, kdy tisíc kilometrů od našich hranic probíhá největší vojenský konflikt od konce druhé světové války, který má přímý bezpečnostní dopad na Česko, ceny energií… Uprchlická vlna – všechny tyto věci jsou způsobeny Putinovou invazí. Tak to řešit musíme,“ prohlásil ministr zahraničí.
Ani Petříček si nemyslí, že by prodlužování konfliktu nahrávalo Rusku. „Dovolil bych si parafrázovat bývalého britského premiéra Lloyda George, který zmiňoval, že diktátoři nechtějí dlouhé války. Sami potom čelí obrovským problémům. Kdežto demokracie jsou potom schopny mobilizovat podporu veřejnosti, i když to někdy bolí,“ uvedl. „Souhlasím s panem ministrem, že je v našem zájmu, aby Ukrajina uhájila svojí suverenitu a územní celistvost. A bez zahraniční pomoci to nepůjde,“ dodal.
Kdy Moskva začne jednat racionálně, se dle Lipavského těžko odhaduje. „Obávám se, že myšlení v Moskvě je za hranicí nějaké racionality. Oni uvažují racionálně v tom, jak vedou válku, ale jejich motivací je budování ruského impéria. To se obávám, že dialog úplně není na místě. Budeme muset ještě vydržet, než Rusko pochopí, jaká je realita, a než začnou reálná seriózní jednání,“ myslí si Lipavský.
„Svět si začíná uvědomovat, že jedinou cestou, jak situaci vyřešit, je porážka Ruska a vítězství Ukrajiny. Ano, zaznívají hlasy, že musíme s Putinem jednat, (…) ale většina civilizovaných zemí chápe, že to nepřipadá v úvahu a jediná cesta je vítězství Ukrajiny, a proto jí svět musí pomoci v první řadě zbraněmi a vojenskou technikou,“ okomentoval Perebyjnis.
„Potřebujeme zbraně a potřebujeme je v mnohem větším počtu a mnohem rychleji,“ sdělil. Dle něj je v zájmu České republiky, aby Ukrajina zvítězila, protože Kyjev bojuje proti společnému nepříteli. „Když my neporazíme Putina, Putin zítra přijde k vám.“
Nový balík protiruských sankcí
Státy Evropské unie formálně schválily devátý balík sankcí proti Rusku, které míří na některé další představitele ruské politiky, armády, a také na vývoz zboží, které může Moskva využít na výrobu zbraní. Dosud schválené balíky sankcí mají některé slabiny, soudí Petříček. „Jsou to třeba exporty přes třetí země, možnosti obcházení… Otázkou je například role Íránu v celém konfliktu,“ sdělil. „Je stále třeba něco zlepšovat, na to upozorňuje i řada expertů. Myslím, že EU má možnost ještě dále přitvrdit,“ míní bývalý ministr zahraničí.
Ukrajince podle Perebyjnise zklamalo na novém balíčku to, že někteří oligarchové byli ze sankcí vyjmuti. Rusko podle něj také nadále nachází nové možnosti, jak opatření obcházet a získávat součástky na výrobu raket. „Země je naopak vděčná za zavedení sankcí proti ruským propagandistickým médiím,“ řekl Perebyjnis.
Lipavský: Na MZV vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím proti Rusku
Zavádět konkrétní opatření umožnil Česku zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
„Na ministerstvu vzniká oddělení, které se problematice bude věnovat. Musíme ho naplnit lidmi,“ uvedl Lipavský. Ministerstvo podle něj zároveň na posílení sankcí dále spolupracuje s dalšími zeměmi, například Spojenými státy. Podle Petříčka je však potřeba zvážit, jaký reálný dopad mohou české sankce mít a zda se není třeba více soustředit na zpřísňování sankcí Evropské unie.
„Ale příklady táhnou,“ reagoval Lipavský. Podle něj Česko stejně bude nejprve navrhovat sankce v EU. Lipavský i Petříček se shodli na tom, že české předsednictví udělalo pro přitvrzení evropských sankcí vůči Rusku maximum. Opatření by ale mohla být důslednější. Podle bývalého ministra by například bylo možné více hlídat exporty do Ruska přes třetí státy nebo diskutovat o tom, zda sankce nepomáhají obcházet Írán či Turecko.
Perebyjnis: Ukrajina bude potřebovat dalších pět miliard dolarů měsíčně
Státy EU také ve čtvrtek schválily kompromis ohledně finanční podpory osmnáct miliard eur pro Ukrajinu v příštím roce. „Nyní se politicky rozhodlo a vyřešilo pokrytí té velké makrofinanční pomoci, která tvoří zhruba polovinu toho, co Ukrajina potřebuje na provoz státu. Tu druhou polovinu velice zhruba dávají Spojené státy americké,“ okomentoval Lipavský. Další kroky se podle něj budou odvíjet podle situace.
Podle Petříčka je možné, že se bude další debata o finanční pomoci Ukrajině odehrávat za mnohem nepříznivějších podmínek. Ve Spojených státech podle něj zaznívají hlasy, že by se EU měla na podpoře podílet více.
Ukrajina považuje dle Perebyjnise schválení půjčky za velmi důležité. Země očekává kvůli ruskému ostřelování energetických zdrojů další propad ekonomiky. „Podle předběžných údajů v roce 2023 budeme potřebovat dodatečných pět miliard amerických dolarů měsíčně, abychom mohli udržet chod naší ekonomiky,“ prohlásil.
