Vídeň

Evropská komise (EK) vyměřila pokutu 48,7 milionu eur (1,2 miliardy korun) Českým dráhám (ČD) a rakouské železniční společnosti ÖBB za to, že uzavřely tajnou dohodu o použitých osobních železničních vagonech, která poškozovala českého dopravce RegioJet. Obě společnosti porušily antimonopolní pravidla EU, uvedla Komise. ČD s rozhodnutím EK nesouhlasí, soukromého dopravce údajně nepoškodily. RegioJet uvedl, že se přihlásí o náhradu škody.

Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.

Obce a města v Česku by mohly v budoucnu omezit krátkodobá ubytování přes on-line platformy. Týkat se to může například platforem Airbnb nebo Booking. Novela zákona umožní obcím a městům určit maximální počet dní v roce a také období, kdy bude, či nebude možné v bytech, které se nachází v bytových domech, nabízet tento typ ubytování. Novou předlohu o podnikání v cestovním ruchu vláda schválila v polovině července, ještě ji budou muset posoudit poslanci a senátoři.

Vídeňské koncerty americké popové hvězdy Taylor Swiftové, plánované na čtvrtek, pátek a sobotu, byly kvůli teroristické hrozbě zrušeny, informovala ve středu večer rakouská tisková agentura APA. Policie předtím oznámila, že zadržela dvě osoby kvůli podezření z plánování teroristických útoků ve Vídni v době ohlášených koncertů.

Průtah Mikulovem, kterým prochází silnice první třídy spojující Vídeň a Brno, bude až do 25. června ve směru do Brna neprůjezdný. Silničáři tam v neděli zahájili opravu vozovky, řidiči tak musejí jet po objížďce ulicemi města, informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). V tomto týdnu budou silničáři pracovat v úseku ve směru na Brno, příští týden se přesunou na opačný směr.

V roce 1917 pózovala v ateliéru Gustava Klimta mladá žena z rodiny průmyslníka Liesera a nechala se portrétovat. Její tyrkysové šaty a pestrobarevnou pelerínu zachycoval umělec tahy štětce vedené vkusem vídeňské secese. Před svou smrtí ale podobiznu nestihl dokončit. Obraz, který byl dlouho považován za ztracený, se minulý týden vydražil ve Vídni za třicet milionů eur (758 milionů korun). Stále se ale neví, která ze slečen Lieserových na Klimtově malbě vlastně je – a co se s obrazem dělo po anšlusu Rakouska.

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Roste zájem o vzdělávací výjezdy do ciziny. Do programu Erasmus Plus se letos podle Domu zahraniční spolupráce přihlásilo 1400 škol a organizací. To je nejvíc od jeho spuštění v Česku. Jen loni díky unijnímu projektu vycestovalo přes dvacet pět tisíc lidí.

Ministerstvo dopravy dostalo první pozitivní stanovisko EIA v takzvaném zjišťovacím řízení na stavbu vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Vídní. Podle ministra Martina Kupky (ODS) to znamená, že by se v roce 2026 mohlo začít stavět. Správa železnic ale ještě musí získat konečné posouzení vlivů na životní prostředí a stavební povolení. Hovoří se o tom, že první vysokorychlostní úseky mají být hotové po roce 2030.

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

Ve vídeňské katedrále svatého Štěpána se uskutečnila zádušní mše za Karla Schwarzenberga. Vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn o bývalém českém ministrovi zahraničních věcí řekl, že to byl velký muž, patriot a Evropan. Obřadu se účastnil i rakouský prezident Alexander van der Bellen, který zesnulého Schwarzenberga označil za kosmopolitu a státníka. Na pietní akci přišli kromě Schwarzenbergovy rodiny také vrcholní současní i bývalí rakouští politici, jakož i diplomaté a veřejnost.

Ostatky Karla Schwarzenberga uložila v neděli rodina do hrobky u zámku Orlík na Písecku, sdělil její zástupce. Stalo se tak v den, kdy by bývalý politik a příslušník starobylého šlechtického rodu úzce spjatého s historií českých zemí oslavil 86. narozeniny. Uzavřený obřad, na který se sjeli hosté ze zahraničí, skončil zhruba v půl druhé odpoledne.

Jízdní řád pro rok 2024, který začíná platit už tuto neděli 10. prosince, není na českých kolejích nijak revoluční. Z pohledu cestujících přijdou největší novinky až později během příštího roku, kdy by se mělo postupně objevit výrazné množství nových vlaků pro dálkové i regionální spoje. Přesto ale není nový jízdní řád jen kopií toho starého. Na dvou tratích se střídají dopravci, mění se trasy některých dálkových vlaků a poněkud řídne provoz na vybraných lokálkách. Dopravu významně ovlivní také výluky. Až do března nepojedou každé pondělí mezistátní spoje do Německa, od března začne půlroční uzavírka hlavní trati na Vysočině.

Premiér Petr Fiala (ODS) je na návštěvě Rakouska, kde jednal s tamním spolkovým kancléřem Karlem Nehammerem. Hlavními tématy schůzky byla migrační situace v Evropě, rozšiřování Evropské unie, ruská invaze na Ukrajině a česko-rakouská spolupráce v oblasti dopravy nebo energetiky. Českého předsedu vlády přijme také prezident Alexander Van der Bellen. Setká se také se zástupci rakouské podnikatelské sféry.

Jen málokterá událost otřásla rakouskou politikou tolik jako aféra bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Sedmatřicetiletý politik se zářnou kariérou, kterého přezdívali „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stanul v říjnu před soudem, kde se poprvé podrobněji vyjádřil k obviněním z křivého svědectví v parlamentním vyšetřovacím výboru v korupční kauze Ibiza. V poslední době ale stále častěji vystupuje na veřejnosti a komentuje politické dění. Vznikly o něm také tři filmy a stále více se spekuluje o tom, zda se snaží očistit své jméno, nebo chystá návrat rovnou do nejvyšších pater politiky.

V katedrále svatého Štěpána ve Vídni se 16. prosince uskuteční zádušní mše za bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, informovala v sobotu agentura APA. Schwarzenberg zemřel minulý týden, bylo mu 85 let.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg. Poslední dny byl hospitalizován ve Vídni. Mnoho let patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem.

Soustrast nad úmrtím Karla Schwarzenberga, který v neděli zemřel ve Vídni ve věku 85 let, vyjádřila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Označila ho za „vzácného člověka, demokrata a bojovníka za svobodu“. Na úmrtí reagují také rakouští politici, stejně jako nejen tamní média. Označují ho za jednu z nejvýznamnějších postav české politické scény. Kondolují také zahraniční velvyslanci v Česku.

Koncem letošního roku bude v Česku rozestavěných rekordních víc než 210 kilometrů dálnic, ze základní dálniční sítě chybí dobudovat zhruba 650 kilometrů. Řekl to šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Věří, že hotovo by mohlo být do deseti let. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že příští rok se otevře 118 kilometrů nových dálničních úseků a spustí se výstavba 93 kilometrů dálnic. O financování výstavby chce jednat s opozicí.

Český premiér Petr Fiala (ODS) navštívil Izrael, kde jednal se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem. Fiala bude usilovat o to, aby summit Evropské unie tento týden potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Řekl, že Česko je díky silnému obrannému průmyslu připraveno poskytnout Izraeli pomoc.

Kvůli rostoucímu počtu migrantů zavede Česko od středy kontroly na hranicích se Slovenskem. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) budou namátkové a po celé délce hranice. Česko koordinuje krok s Polskem, které oznámilo obdobné opatření. Později avizovalo stejný záměr také Rakousko. Slovenský premiér Ľudovít Ódor vyzval k evropskému řešení, jeho kabinet o reakci rozhodne ve středu.

Výjimečný případ padělání známek řeší policie v Hradci Králové. Syn spolu s matkou nevytvářeli napodobeniny unikátů, ale falšovali známky v běžné korespondenci. Podle policistů šlo o stovky zásilek po Česku i do ciziny. Znalce překvapil i způsob provedení falzifikátů, už použité a orazítkované známky měnili pachatelé na zdánlivě nové.

Česko má už šesté letiště pro mezinárodní spoje, na kterém mohou přistávat velká letadla. Po Praze, Brnu, Ostravě, Karlových Varech a Pardubicích zahájilo provoz i letiště v Českých Budějovicích. Kraj i město do něj investovaly dvě miliardy korun. První let společnosti Smartwings odletěl do turecké Antalye. Od příštího týdne pak budou z Budějovic létat charterové lety do Řecka. Úkolem pro management teď bude zajistit vytížení letiště i pro zbytek roku, ostatní menší letiště v Česku jsou totiž dlouhodobě ztrátová.