Zemřel klavírista a československý rodák Alfred Brendel

V 94 letech zemřel v Londýně rakousko-britský klavírista, básník, malíř a esejista Alfred Brendel, který má na svém kontě interpretace Beethovenových či Schubertových skladeb. Rodák z někdejšího Československa, podle BBC jeden z nejvýznamnějších světových klavíristů, byl mimo jiné držitelem Řádu britského impéria.

Brendel se narodil 5. ledna 1931 v německé rodině, která žila v Loučné nad Desnou. Ve třech letech se přestěhoval na chorvatský ostrov Krk, kde rodiče provozovali hotel. Tehdy jako dítě poslouchal operetní zpěváky na klikovém gramofonu a napodoboval je, napsal list Le Monde.

Na klavír začal poprvé hrát v šesti letech, kdy také navštěvoval dětské divadelní kurzy. Kvůli válce musel s rodinou uprchnout do rakouského Štýrského Hradce, kde v letech 1943 až 1947 studoval na konzervatoři. V sedmnácti letech pak ve stejném městě vystoupil na svém prvním sólovém recitálu s Bachovými, Brahmsovými i Lisztovými díly, ale také vlastní sonátou.

Mistr klasického stylu

Brendel v roce 1952 nahrál svou první desku, Lisztovu suitu Vánoční strom, po které následovaly další. Vzápětí uskutečnil turné po Evropě a Jižní Americe a v roce 1958 provedl Beethovenův koncert v Londýně, čímž zaujal hned tři nahrávací společnosti. V britské metropoli poté žil od roku 1971.

Život se mu změnil v roce 1969, kdy podepsal smlouvu se společností Philips. Natočil například kompletní Beethovenovo dílo, více než dvacet Mozartových klavírních koncertů, Haydnovy sonáty či Schubertovy a Lisztovy skladby. Doslova přes noc se stal hvězdou největších koncertních sálů v Paříži, Londýně, New Yorku, Berlíně, Chicagu i Vídni a byl považován za mistra klasického stylu a raného německého romantismu.

Umělci, který se rozhodl svůj profesní život ukončit v 77 letech rozlučkovým koncertem ve vídeňském koncertním sále Musikverein, společnost Universal v roce 2016 vydala soubor nahrávek v boxu „Alfred Brendel. The Complete Philips Recordings“.

„Nebyl jsem zázračné dítě“

Kromě hudby se věnoval i malířství, literatuře, filozofii a psal také eseje a básně. Mezi jeho první ocenění patří čtvrté místo v mezinárodní soutěži pro mladé klavíristy Ferruccia Busoniho v italském Bolzanu (1949). Je také držitelem rytířského Řádu britského impéria (1989), Ceny Ernsta von Siemense (2004), německé ceny za celoživotní dílo v oblasti klasické hudby Echo Klassik (2016) nebo čestných doktorátů z univerzity v Oxfordu a Yale.

„Nebyl jsem zázračné dítě. Moji rodiče nebyli hudebníci. Neumím moc dobře číst noty. Vůbec nedokážu vysvětlit, proč jsem uspěl,“ citovala AFP umělcova slova z roku 2000.

Brendel, který několikrát vystoupil i v pražském Rudolfinu, byl dvakrát ženatý a zanechal po sobě tři dcery, jednoho syna a čtyři vnoučata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...