Malíř

Obraz malířky Toyen nazvaný Monte Carlo z roku 1926 se na nedělní aukci v Praze prodal za 64,8 milionu korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena díla byla osmnáct milionů korun a konečná cena překročila i maximální předaukční odhad. V nabídce dražby bylo ještě jedno dílo u českých sběratelů mimořádně oblíbené autorky, poválečné plátno Il s’anime z roku 1957, které se nabízelo za sedm milionů korun a prodalo za 13,4 milionu korun.

Pobyt stranou od rušné Paříže, ve vesnici Auvers-sur-Oise, byl dalším pokusem, jak by Vincent van Gogh mohl najít klid. Dalším marným pokusem. Klid totiž tehdy ještě nedoceněný nizozemský malíř našel až na tamním hřbitově poté, co ho opětovné deprese v červenci 1890 pravděpodobně dovedly k sebevraždě. V horečnatých dvou měsících, které v Auvers-sur-Oise strávil, vytvořil ale přes sedmdesát obrazů. Více než polovina z nich je k vidění v pařížském Musée d'Orsay na výstavě zaměřené právě na poslední období v životě Vincenta van Gogha.

Ve věku 91 let zemřel kolumbijský umělec Fernando Botero. Oznámil to bez dalších podrobností kolumbijský prezident Gustavo Petro. Zesnulý malíř a sochař proslul svým nezaměnitelným stylem až groteskně boubelatých figur a je považovaný za jednoho z největších umělců 20. století, napsala agentura AFP.

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Do barokního hospitalu Kuks na Trutnovsku se po téměř jednatřiceti letech vrátil ukradený obraz s podobiznou Jana Michaela Šporka. Obraz významného francouzského barokního malíře Nicolase de Largillierra se podařilo zajistit na konci loňského roku při pokusu o jeho vývoz do zahraničí. Informoval o tom kastelán Kuksu Libor Švec.

Malíře Josefa Ladu mají lidé v Česku spojeného zejména se zimním obdobím a Vánocemi. Pravnuci známého umělce Viktor a Martin Ladovi, kteří se o jeho odkaz starají, se ale snaží dostat Ladu do povědomí i ve zbytku roku – pořádají výstavy, ale bojují i proti zneužívání děl s typicky českou tématikou. Viktor Lada řekl, že jeho pradědeček byl velmi pracovitý člověk, který měl smysl pro humor. Měl rád svou rodinu, zvířata, přírodu. Podle Martina Lady byl ve stáří uzavřený do sebe, ale stále velmi lidský.