Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
„Mého synovce roztrhaly rakety. Desítky mrtvých v Arab Salím. Všechny podoby války jsme tady viděli na vlastní oči,“ sdělil malíř Alí Mahmúd Šamsuddín.
Terén jižního Libanonu ho před lety uchvátil, a tak si vybudoval dům na kopci, aby měl výhled a inspiraci pro své obrazy. To ale ještě malíř Šamsuddín nevěděl, že ze svého balkonu bude sledovat válku. Izraelská raketa přímo naproti zasáhla dům, který patřil jeho příbuzným.
I přes četné izraelské výzvy k evakuaci Šamsuddín vesnici neopustil a tato zkušenost se propsala i do jeho děl – některá podle něj už zůstanou černobílá. I když pochází z šíitské rodiny, zakládá si na tom, že není věřící. Nicméně hrůzy, které viděl, ho vedou k podpoře hnutí Hizballáh, které počátkem března válku proti Izraeli rozpoutalo.
„Pokud je hlavním cílem Hizballáhu boj proti Izraeli, tak je podporuji a všechny naše odlišnosti házím za hlavu,“ prohlašuje Šamsuddín.
Podobně to vnímá velká část Libanonců. I přes neshody s Hizballáhem mu v posledním prosincovém průzkumu vyjádřilo podporu 18 procent obyvatel, na 45 procent si pak nepřeje, aby hnutí odevzdalo své zbraně tak, jak o tom s židovským státem vyjednává centrální vláda v Bejrútu.
Boje pokračují i přes příměří
Navzdory příměří prodlouženému do konce června na jihu Libanonu boje pokračují. Požár po jednom z úderů zničil ve vesnici Arab Salím i supermarket Husseina Hajdara. „Nikdy odsud neodejdu. Žádný útok mě nezastaví. Když mi vybombardují obchod, otevřu druhý. A když zničí i ten, otevřu třetí a čtvrtý,“ deklaruje Hajdar.
On sám vnímá Hizballáh jako jedinou sílu schopnou vzdorovat Izraeli. Státní moci nevěří, tvrdí, že Bejrút šíitské obyvatelstvo dlouhodobě opomíjí. „Proto říkám, že tady má hnutí podporu devadesáti nebo možná i sta procent místních. Tato země patří nám,“ míní Hajdar.
