Reportáže ČT z Blízkého východu

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

Spojené státy začaly nad Pásmem Gazy používat drony, které monitorují dodržování příměří mezi Izraelem a Hamásem. Klid zbraní v Gaze je podle Washingtonu předstupněm širšího regionálního míru. To by se mělo týkat i Západního břehu, kde zůstává hluboký rozkol mezi Araby a Židy. Skoro tři pětiny tamních Palestinců označují útok Hamásu na Izrael za správný.

Týden od začátku příměří v Pásmu Gazy přetrvávají spory o předávání těl mrtvých Izraelců teroristickým hnutím Hamás. To propustilo všechna živá rukojmí a Izrael zase stovky palestinských vězňů. Jsou mezi nimi vrazi a teroristi, které teď v Gaze a na Západním břehu oslavují. Izraelská veřejnost to přijímá se smíšenými pocity. Někteří se obávají, že mezi Palestinci se zafixuje rovnice, že vraždění a únosy Izraelců z předloňského 7. října se vyplatily. Jiní zastávají názor, že izraelská rukojmí měla být propuštěna za každou cenu.

Na jih Pásma Gazy se kvůli bojům přesouvá malá klinika, na jejíž provoz přispívá Charita Česká republika a český stát. Za peníze z české pomoci se nakupují léky a platí se personál i energie. Poblíž této nemocnice zůstává většina ze zhruba šesti set palestinských křesťanů, kteří v jinak muslimské Gaze bydlí.

Ve stínu války v Pásmu Gazy zůstává konflikt na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. Od ledna setrvává izraelská armáda přímo v palestinském městě Džanín, kde obsadila a vysídlila tamní uprchlický tábor. Aktivita radikálů klesla, desetitisíce civilistů ale ztratily domov. Džanín je teď rozděleným městem. Sílící omezení dopadají i na další obyvatele palestinských území.

Z Jeruzaléma zní varování, že pokud některé západní vlády uznají Stát Palestina, může Izrael zabrat osady na Západním břehu Jordánu, který už nyní v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Právě na Západní břeh si přitom kompletně dělají nárok Palestinci. Případná anexe navíc ohrožuje diplomatické styky s umírněnými arabskými státy. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu proto téma na poslední chvíli vyřadil z porady politických a vojenských špiček. Část kabinetu i veřejnosti ale na záměru trvá.

Syrská vláda islamistů, která svrhla režim Bašára Asada, slibuje ochranu mnoha domácích menšin. Masakry alavitů a křesťanů v provincii Latákija a pokračující útoky proti drúzům v regionu Suvajda ukazují, že režim není schopný nebo ochotný svá slova plnit. Zpravodaj ČT24 David Borek v krizovém centru drúzské menšiny, které koordinuje obranu a pomoc ohroženým komunitám, natočil rozhovor s vůdcem, šejkem Muafakem Tarífem. Ten vyzývá Izrael i mezinárodní společenství k ochraně všech etnických a náboženských skupin v Sýrii včetně nejvíce postižených drúzů.

Izrael oznámil, že v úterý sestřelil raketu vypálenou z Jemenu. Útok přišel měsíc poté, co skončila krátká izraelsko-íránská válka, během které právě kvůli raketám deset tisíc Izraelců přišlo o domovy. Celou pětinu z nich tvoří lidé, kteří do Izraele přišli nedávno, zejména z Ruska a Ukrajiny.