Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.

Po evakuačním apelu byly v sobotu izraelské údery hlášeny z řady vesnic v jižním Libanonu, včetně těch, které výzva nezahrnovala. Zahrnovala naopak obec Ansár, kde ovšem armáda provedla vzdušný úder již v noci na sobotu. Podle libanonské agentury NNA při něm zahynul otec se synem.

Armáda posléze výzvu rozšířila o dalších šest vesnic, jejichž obyvatele vyzvala, aby odešli na sever od řeky Zahrání. Ta přitom leží asi 45 kilometrů od izraelských hranic. Izraelská armáda tento týden označila území mezi hranicí a řekou za bojovou zónu a vyzvala tamní obyvatelstvo k odchodu.

Izrael přistupuje k evakuačním výzvám pravidelně a opakovaně po celou dobu konfliktu. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk již v březnu varoval, že rozsáhlé izraelské příkazy k masové evakuaci jižního Libanonu a předměstí Bejrútu vzbuzují vážné obavy z hlediska mezinárodního práva, zejména pokud jde o případy nuceného vysídlení.

Útočil i Hizballáh

Hizballáh v noci na sobotu na sever Izraele vypálil patnáct raket, přičemž protivzdušná obrana všechny zneškodnila. Podle serveru The Times of Israel to uvedla izraelská armáda, podle které teroristické hnutí odpálilo několik raket i později během dne. Hizballáh se k nočnímu útoku přihlásil a uvedl, že na jihu Libanonu zaútočil v blízkosti křižácké pevnosti Beaufort na izraelské jednotky, které se snaží postoupit dále na sever.

Právě křižáckou pevnost Beaufort v posledních dnech zasáhly izraelské nálety. Libanonské úřady izraelské útoky na okolí historických památek a kulturních statků na jihu země odsoudily. Bomby dopadly i do těsné blízkosti starověkých ruin ve městě Týros, které je na seznamu světového dědictví UNESCO. Některé objekty organizace řadí mezi místa se zvýšenou ochranou.

Proíránské hnutí Hizballáh se 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojilo do války, kterou 28. února zahájily izraelsko-americké útoky na Írán. Libanonská vláda údery Hizballáhu ihned odsoudila. Židovský stát na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu, kde okupuje část území.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac již v březnu uvedl, že armáda na obsazeném jihu Libanonu vytvoří nárazníkovou zónu, která bude sahat až po řeku Lítání asi třicet kilometrů od izraelských hranic. Armáda uvnitř této okupované zóny systematicky bourá budovy včetně obytných domů, jejichž umístění je podle ní strategické pro obranu Izraele před útoky Hizballáhu. Podle kritiků jde ale o záměrné ničení celých vesnic, které má znemožnit návrat tamních obyvatel.

Boje pokračují navzdory příměří

Konflikt pokračuje navzdory příměří, které vstoupilo v platnost v polovině dubna. Libanonská vláda, která do války není zapojena, ale usiluje o její ukončení, opakovaně izraelské útoky odsoudila a označila je za porušení příměří.

Ve Washingtonu mezitím začala jednání na bezpečnostní úrovni za účasti izraelské a libanonské vojenské delegace. Libanonští zástupci podle zdrojů AP usilují o obnovení činností výboru dohlížejícího na dodržování dřívějšího příměří zprostředkovaného Spojenými státy, které na konci roku 2024 ukončilo válku mezi Izraelem a Hizballáhem, či o důsledné respektování současného klidu zbraní. Rozhovory na diplomatické úrovni mají pokračovat příští týden.

Podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo od 2. března při izraelských úderech nejméně 3355 lidí. Více než 1,2 milionu obyvatel Libanonu muselo v důsledku konfliktu opustit své domovy. Na jihu Libanonu nebo u izraelsko-libanonských hranic zahynulo podle AP v tomto období 23 izraelských vojáků. Při vzdušných úderech Hizballáhu zahynuli na severu Izraele nejméně dva civilisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 18 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 7 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.