Putinovo úsilí o oddálení stárnutí je nyní státní prioritou, píše WSJ

Ruští vědci vyvíjejí genovou terapii zaměřenou na zpomalení buněčného stárnutí, oznámila minulý měsíc tamní vláda. Výzkum zahrnuje například 3D tisk orgánů nebo chov zvláštního plemene prasat. Iniciativu ruského vládce Vladimira Putina pro dlouhověkost, do které vláda investuje v přepočtu přibližně 26 miliard dolarů (přes 540 miliard korun), rozebírá v rozsáhlé analýze deník The Wall Street Journal (WSJ).

Stejně jako miliardáři ze Silicon Valley, včetně Jeffa Bezose, Sama Altmana a Petera Thiela, je ruský vládce již dlouho fascinován výzkumem na oddálení stárnutí. Podle The Wall Street Journal je v Rusku jeho úsilí v této oblasti nyní státní prioritou, která se opírá o metody, jako jsou už zmíněný tisk orgánů, chov zvláštního plemene prasat nebo vystavování se extrémně nízkým teplotám.

Vytváření lidských orgánů v laboratoři pro transplantaci je jednou z inovací prodlužujících život, o které Putin rovněž hovořil při návštěvě Pekingu. Všechny tyto snahy jsou součástí národní iniciativy pro dlouhověkost, kterou představil v roce 2024 a která slibuje zachránit do konce desetiletí 175 tisíc životů.

Vědci placení ruským státem se ve svém výzkumu zaměřili na dvě klíčové technologie: biotisk, neboli 3D tisk živé tkáně, a xenotransplantaci, tedy pěstování lidských orgánů a tkání uvnitř takzvaných miniprasátek, plemene považovaného za geneticky kompatibilní s lidmi, a jejich následný přenos do těl lidských pacientů.

Ruští vědci prostřednictvím vládních agentur tvrdí, že biotiskem například již vyrobili lidskou chrupavkovou tkáň. Jejich cílem je dosáhnout náhrady lidských orgánů do roku 2030. Podobný časový plán se týká i pěstování orgánů uvnitř prasat.

V čele výzkumu stojí i Putinova dcera

Ruskou iniciativu v oblasti dlouhověkosti vedou dvě osoby blízké Putinovi: jeho dcera Maria Voroncovová, endokrinoložka dohlížející na státem podporované genetické programy, a fyzik Michail Kovalčuk, ředitel Kurčatovova institutu, tedy jaderného výzkumného centra z dob Sovětského svazu.

Kovalčuk – bratr Putinova blízkého spojence Jurije Kovalčuka, bankéře a investora do médií – se stal „intelektuálním architektem“ kremelské kampaně za dlouhověkost. Tvrdí, že věda brzy umožní lidem neomezeně opravovat a nahrazovat části těla.

Výzkum bez širšího vědeckého uznání

Na rozdíl od podobného výzkumu financovaného Bezosem, Altmanem nebo Thielem se může Putinova snaha na oddálení dlouhověkosti „pochlubit“ jen malým počtem výzkumných prací recenzovaných v předních mezinárodních časopisech.

„Pokud neexistují žádné publikace, neexistují ani skutečné výsledky a jejich prohlášení by měla být pravděpodobně brána jako aspirace, ne-li přímo sny,“ je přesvědčený vědec Alexandr Ostrovskij. Ten dříve v Rusku vlastnil firmu, ale prodal ji a opustil zemi poté, co v roce 2022 Putin rozpoutal plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 16 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 36 mminutami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 54 mminutami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 3 hhodinami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.