Stárnutí

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.

Výdaje českého zdravotnictví příští rok znovu výrazně porostou. Ministerstvo zdravotnictví začíná pracovat na takzvané úhradové vyhlášce. Podle ní z veřejného zdravotního pojištění půjde na péči o pacienty 607 miliard korun, tedy o 36 miliard víc než letos. Za posledních devět let se suma více než zdvojnásobila. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) má ovšem ambici vytvořit na příští rok vyrovnanou úhradovou vyhlášku.

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.

Ruští vědci vyvíjejí genovou terapii zaměřenou na zpomalení buněčného stárnutí, oznámila minulý měsíc tamní vláda. Výzkum zahrnuje například 3D tisk orgánů nebo chov zvláštního plemene prasat. Iniciativu ruského vládce Vladimira Putina pro dlouhověkost, do které vláda investuje v přepočtu přibližně 26 miliard dolarů (přes 540 miliard korun), rozebírá v rozsáhlé analýze deník The Wall Street Journal (WSJ).

Už přes 700 tisíc lidí se potýká s nějakou formou revmatického onemocnění. Číslo podobně jako u jiných nemocí roste kvůli stárnutí populace a lepší diagnostice. Jenže revmatologové chybí. I proto odborná společnost, pacientská organizace a resort zdravotnictví pracují na plánu, který by systém posílil. Mezi hlavní rizikové faktory revmatických onemocnění patří genetika, infekce, obezita i kouření.

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.

Podle nového výzkumu může rakovina regulovat u soupeřivých savců množství starších zvířat, která berou zdroje těm mladším. Může tak pro druh být evolučně výhodná. U zvířat, která spolupracují, to ale neplatí, protože i starší jedinci plní důležité role. Vědci se podívali také na to, jak je tomu u člověka a co to pro prevenci rakoviny může znamenat.

Afrika se potýká s problémem, na který nejsou tamní státy připravené. Důchodové systémy nefungují nebo vůbec neexistují. Lidé se přitom i díky lékařské péči začínají dožívat vysokého věku – podle průzkumů se v subsaharské Africe za posledních patnáct let zvýšil počet obyvatel starších šedesáti let o padesát procent. Společnosti jsou nastavené tak, že se o stárnoucí generace mají postarat děti. Ty se však často stěhují do měst a lidé pak dožívají v chudobě a o samotě.

Takzvaný index stáří, který odpovídá počtu seniorů na stovku dětí, se v Česku zvyšuje. Na sto chlapců a děvčat do patnácti let připadalo loni 133 osob nad 65 let, meziročně asi o čtyři víc a proti roku 2018 o deset víc. Po pandemii nemoci covid-19 se znovu prodlužuje život. Naděje dožití pětašedesátníků a pětašedesátnic se v různých krajích ale liší, mezi Prahou a Ústeckým krajem je rozdíl 2,5 roku.

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.

Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.

Nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůř se jim tak plánují investice do oprav nebo nového vybavení. Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé dvanáct let volají, už resort práce (MPSV) do konce volebního období nestihne připravit. Šlo přitom o jednu z priorit, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení.

Dosavadní výzkumy naznačovaly, že život v osamělosti je u starších lidí spojený častěji se vznikem demence. Rozsáhlá americká studie ale naznačuje pravý opak.

Stát i zřizovatelé škol řeší, jak v příštích letech vyřešit odchod tisíců učitelů do důchodu. Pedagogů do třiceti let je na základních školách jen jedenáct procent. Více než třetině už naopak bylo padesát let. Stát si chce od univerzit objednat více budoucích učitelů. Podle resortu školství to ale stačit nebude. Problémem je totiž také demografie. Čerství učitelé, kteří teď míří do škol, jsou narození ve slabých ročnících. Naopak do důchodu budou odcházet nejsilnější ročníky sedmdesátých let.

Čínská vláda vůbec poprvé od padesátých let minulého století zvyšuje důchodový věk v zemi. Snaží se tak zejména pomoci ekonomice, na kterou těžce dopadá stárnutí a úbytek obyvatel. Nepopulárnímu rozhodnutí předcházely roky diskusí.

Někdo může mít pocit, že v určitém roce zestárl rychleji než za deset předchozích dohromady. Podle nového výzkumu to může být pravda: jeho výsledky naznačují, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.

Japonská populace stárne takovým tempem, že se jí musí přizpůsobovat i ekonomika. Nové bankovky nesou větší písmo, čitelnější slabším zrakem. A například výrobci dětských plen přecházejí na výrobu pomůcek pro seniory. Každý desátý Japonec je přitom starší osmdesáti let, naopak počet narozených dětí už osmým rokem klesá, loni dokonce dosáhl rekordního minima.