Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.

Výzkum, který vyšel v odborném žurnálu eBioMedicine, trval dva roky a byl provedený standardní metodou dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie – což znamená, že splňuje všechny požadavky na kvalitu a spolehlivost.

Celkem vědci studovali 365 lidí ve věku mezi 55 a 80 lety, u nichž předpokládali riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Zkoumaní lidé měli totiž gen APOE4, což je nejvýznamnější genetický rizikový faktor vzniku této nemoci.

Naděje a zklamání

Autoři se pokusili přijít na to, jak vysoké dávky omega-3 mastných kyselin jsou u seniorů potřebné, aby došlo ke zlepšení paměti, zabránilo se duševnímu úpadku a úbytku buněk v souvislosti s Alzheimerovou chorobou.

Senioři byli rozděleni do dvou skupin: jedna dostávala 2000 miligramů kyseliny dokosahexaenové, která je nejdůležitější omega-3 mastnou kyselinou podílející se na fungování mozku, druhá jen placebo.

Všichni bychom si přáli, aby existoval zázračný lék na prevenci Alzheimerovy choroby, ale naše výsledky ukázaly, že doplňky stravy s rybím olejem zřejmě zdraví mozku nechrání.
Hussein Naji Yassine, ředitel Centra pro personalizované zdraví mozku na Univerzitě Jižní Kalifornie

První část analýzy skončila příjemným překvapením. Půl roku po užívání tohoto doplňku se zvýšilo množství této kyseliny průměrně o sedmnáct procent, což znamená, že se látka dostala přesně na místo, kam měla proniknout.

O to větším zklamáním byla druhá fáze. Ta proběhla dva roky po začátku experimentu a vědci v ní měřili rozumové a paměťové schopnosti seniorů. A tady se ukázalo, že účastníci studie, kteří užívali doplňky s omega-3 mastnou kyselinou, neměli v testech lepší výsledky než ti užívající placebo. Současně přípravky nedokážou zabránit tomu, aby došlo ke zmenšení hipokampu, což je oblast mozku důležitá pro paměť, která se často používá jako ukazatel stárnutí mozku a rizika Alzheimerovy choroby.

Co se děje v mozku?

Výsledek představuje pro vědce velký křiklavý otazník. Jak je možné, že se omega-3 doplňky stravy sice dostanou do mozku, ale v podstatě tam nic nedělají?

Autoři na to nemají jasnou odpověď, ale s možnou variantou přišli. Problém může být v tom, jak se dopady omega-3 mastných kyselin až doposud vyhodnocovaly. Celá řada studií totiž popsala, že potrava spojená s konzumací ryb opravdu snižuje riziko Alzheimera.

Podle autorů to ale možná spíš naznačuje, že omega-3 mastné kyseliny mohou působit vlastně jen v kontextu středomořské stravy, která je přirozeně bohatá na omega-3 mastné kyseliny, a je spojená s nižším rizikem Alzheimerovy choroby. Samostatně ale nemusí dělat nic.

Vědci zdůrazňují, že jejich výsledky jsou dalším silným argumentem pro to, aby se lidé nespoléhali na nějaký zázračný lék nebo doplněk. Tím nejlepším způsobem, jak si ochránit mozek co nejdéle, je podle nich celkově zdravý životní styl. Tedy dostatek fyzické i duševní aktivity, kvalitní potrava bez ultrazpracovaných potravin a také – a to mimořádně důležité – co nejvíc sociální aktivity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 8 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.