Životní styl

Každý rok se přibližně tři tisíce lidí v Česku od lékařů dozví, že trpí revmatoidní artritidou. Ta způsobuje nejen bolesti kloubů, ale také vyšší riziko zlomených kostí, plicní embolie nebo infekcí. Podle lékaře Pavla Horáka z České revmatologické společnosti se nemoc může objevit v jakémkoliv věku, dokonce i u dětí. Při jejím vzniku hraje roli řada faktorů. Horák zmiňuje genetické predispozice, virová onemocnění či kouření, které má negativní vliv i v pasivní formě.

Experti z různých vědních oborů jsou silně znepokojeni změnou klimatu. Řada z nich už změnila svůj životní styl nebo se zapojili do propagace a protestů a ještě více z nich je ochotno tak učinit v budoucnu. Ukázal to unikátní výzkum.

Rakovina plic zůstává přes stále pokročilejší léčbu pořád extrémně nebezpečnou nemocí. Protože může rychle metastázovat, doporučují lékaři kromě změny životního stylu také co nejúčinnější diagnostiku. Pomáhají v tom nové biotechnologie.

V kanceláři, doma, v autě nebo veřejné dopravě – většina lidí je zvyklá každý den sedět. Převážně sedavý způsob života ale může například kvůli hrozícím cévním poruchám zvýšit riziko závažných zdravotních potíží, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovka.

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Asi stovka účastníků soutěže spolu změřila síly ve speciální technice spánku – takzvaném „power napu“. Ta nabízí během krátké chvíle odpočinku nabrat značné množství sil. Tato metoda má svá úzce vymezená pravidla, kdy spánek nesmí například přesáhnout délku dvaceti minut. Pořadatelé akce chtěli upozornit na důležitost spánku pro život, protože obyvatelé Jižní Koreje patří mezi ty, kteří spí nejméně z celého světa.

Ministerstvo školství chce zastavit negativní trend posledních let, kdy narůstá množství dětí s nadváhou a každé čtvrté dokonce trpí obezitou. Má to změnit čtyřletý strategický plán, který ministru Mikuláši Bekovi (STAN) schválila vláda. Jeho cílem je dostat do školní výuky více pohybu, a to nejen v hodinách tělesné výchovy.

Přes šedesát procent Čechů má nadváhu, s kily navíc se potýká skoro čtvrtina dětí. Obezita vede k řadě zdravotních problémů, jako je například cukrovka, onemocnění srdce a cév nebo kloubní potíže. Experti upozorňují, že při léčbě obezity u dětí by měla projít změnou životního stylu celá rodina.

Pouhých dvacet minut cvičení dokáže zlepšit výkon mozku po probdělé noci, vyplývá ze studie, o které informoval server Independent. Její autoři zdůraznili, že až čtyřicet procent světové populace nemá dostatek spánku, který je podle nich základem zdravého životního stylu.

Dospělé dle psychiatrů nyní trápí projevy deprese ještě častěji, než tomu bylo během pandemie covidu. Ukazuje to výzkum Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Asi čtvrtina lidí měla na jaře také vážné příznaky syndromu vyhoření, který může přerůst v depresi. Prevencí i samotným lékem na syndrom vyhoření je dle odborníků úprava životního stylu. To může pomoci i u lehkých depresí.

Co rozhoduje o tom, jestli má člověk nadváhu? Největší vliv má životní styl, ale už řadu let se ví, že významnou roli hrají i zděděné vlastnosti. Jenže ani geny nemohou plně vysvětlit dědičný sklon k nadváze. Vědci teď popsali, jak významný vliv hraje takzvaná epigenetika.

Na sobotu připadá Evropský den obezity. Jedná se o nezávislou iniciativu, která si klade za cíl podpořit aktivní přístup k zvládání problému nadváhy a obezity. Nadměrná hmotnost je totiž rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a s ní spojený srdeční infarkt. Podle kardiologa Nemocnice Na Homolce a předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala roli hraje genetika, ale v nemalé míře i životní styl, který lidé mohou ovlivnit a tím snížit riziko onemocnění.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

Se syndromem diabetické nohy, který patří mezi hlavní příčiny hospitalizace lidí s cukrovkou, se v Česku léčí sedmdesát tisíc pacientů. Může vést až k amputaci nebo úmrtí. Zásadní je návštěvu lékaře při jakémkoliv podezření neodkládat.

Česko ztrácí ročně kvůli nemocem zhruba 85 miliard korun. Předcházet je přitom možné až osmdesáti procentům chorob. Na konferenci o efektivní podpoře zdraví to řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Prevenci a správný životní styl podpořil pětiletý projekt, který se zaměřil na lidi s nižším vzděláním, z menšin či s postižením. Do preventivních programů se zapojilo na 104 tisíc osob. Na tiskové konferenci to v úterý uvedli organizátoři ze SZÚ.

Lékaři chtějí od ledna intenzivněji sledovat pacienty, u kterých je riziko vzniku rakoviny slinivky. Zapojit se hodlá na třicet nemocnic. Nádor patří k těm nejagresivnějším. Zdravotnické statistiky navíc u této diagnózy ukazují nejvýraznější nárůst.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Podle nového výzkumu badatelů z Bostonské univerzity věda potvrzuje rčení, že optimisté žijí déle. Nová studie popsala příčiny – tito lidé se během života musí vyrovnávat s menším množstvím stresujících událostí.

Na Slovensku, které je řazeno k tradičně katolickým zemím, dál ubývá věřících. Výrazně tam přibylo lidí bez náboženského vyznání, v loňském sčítání lidu se tak označila skoro čtvrtina obyvatel. Statistika odhalila bezmála dvojnásobný nárůst ve srovnání se stavem před deseti lety. Důvodů úbytku věřících může být víc, například generační obměna nebo změna životního stylu.

Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více než vlády, velké korporace nebo média.

Jeho kniha Raději zešílet v divočině o lidech, kteří dobrovolně odešli dál od civilizace, vzbudila široký zájem o téma samoty. A stále budí, obzvlášť v dnešní době. V rozhovoru se spisovatel Aleš Palán rozpovídal o tom, jak nezešílel v karanténě, jak mu práce pomáhá pochopit svět kolem sebe a jak může každý z nás využít izolaci k pohledu dovnitř.

Třicet až čtyřicet minut tělesné aktivity, jako je třeba jízda na kole, rychlá chůze či třeba práce na zahradě, vykompenzuje negativní následky mnohahodinového sezení. Vypočítali to vědci, jejichž výzkum publikoval British Journal of Sports Medicine. Právě v době koronavirových opatření, kdy lidé tráví více času doma, je sportovní činnost podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zvláště důležitá.

Životní styl školáků se během jarního nouzového stavu, kdy byly zavřené školy, změnil v mnoha ohledech k lepšímu. Například 60 procent více a taky lépe spalo. Třetina jedla více ovoce a zeleniny a skoro polovina omezila pití energetických nápojů. Na druhou stranu ale více než polovina žáků přiznala, že trávila více času na internetu a sociálních sítích, asi pětině pak chyběl někdo, s kým by si mohli promluvit. Vyplývá to ze studie Lockdown 2020 odborníků Univerzity Palackého v Olomouci. Zúčastnilo se jí bezmála tři a půl tisíce žáků druhého stupně z celého Česka. Hostem Studia 6 byl v pátek analytik výzkumného týmu Petr Baďura.