Životní styl

Oblast na západě Finska je výjimečná tím, jak dlouho tam lidé žijí a jak zdraví přitom jsou. Osmdesátníky tam průměrně čeká dalších devět let života. Vědci teď region označovaný jako zřejmě další modrá zóna zkoumají, aby zjistili, čím to je.

Chytré náramky v rámci projektu Buď fit 24 po půl roce pomáhají už 367 dětem s nadváhou. Pro ČT to uvedlo Národní screeningové centrum (NSC). Cílem ministerstva zdravotnictví je do roční hry s mobilní aplikací zapojit až tisícovku dětí od šesti do jedenácti let, a předejít tak pokud možno obezitě. Náramky a aplikaci získají rodiče pro své děti u pediatrů. Těch už je do programu zapojených téměř sto.

Do roku 2050 bude každých deset let přibývat v Česku pacientů s demencí o dvě třetiny. V polovině století jich bude už téměř 266 tisíc. Informace zazněly tento týden na semináři ve sněmovně. Předloni mělo přitom diagnózu Alzheimerovy demence, při níž jsou často pacienti odkázaní na péči okolí, jen přibližně 80 tisíc lidí.

Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.

Polští vědci prozkoumali vliv různých faktorů na vznik obezity. Zjistili, že významnou roli má i manželství, ale pouze pro jedno pohlaví.

Více než dvě třetiny Čechů mají nadváhu a podstatná část populace podle lékařů trpí obezitou. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje plán, který by měl zlepšit například dostupnost specializovaných ambulancí. Víc peněz chce resort nasměrovat také na prevenci. O zdravý životní styl se podle aktuálního šetření Všeobecné zdravotní pojišťovny zajímají dvě třetiny populace. Více na něj dbají ženy než muži.

Němci v přepočtu na osobu vypijí ročně téměř o polovinu méně piva než v době pádu Berlínské zdi. Tak jako jinde na světě, i v Německu je důvodem změna životní stylu. Klesá i počet pivovarů. Ty aktivní hledají, jak se na trhu udržet. Předloni byla spotřeba piva na osobu v Německu na hranici 88 litrů.

Výdaje na školní a vysokoškolský sport klesly od roku 2020 téměř o pětinu. Roste naopak podpora toho vrcholového – investice loni dosáhly bezmála sedmi miliard korun. Podíl dětí s nadváhou však od roku 1996 stoupl z deseti na pětadvacet procent. Tématu sportování a pohybu mladé generace se věnoval pořad Zkraje. O vhodných krocích debatovali například hejtman Moravskoslezského kraje a karatista Josef Bělica (ANO), matka hokejisty Davida Pastrňáka Marcela Ziembová či hlavní trenér juniorského týmu v Třinci René Mucha.

Na plaveckých závodech na pražském Slovanském ostrově se sešlo 360 otužilců. Memoriál Alfreda Nikodéma každoročně pořádají právě na druhý svátek Vánoční. Nejstarší otužilecký závod v Česku se letos konal už po osmasedmdesáté. Vodou, která měla málo přes čtyři stupně, vedly hned tři tratě.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Každý rok se přibližně tři tisíce lidí v Česku od lékařů dozví, že trpí revmatoidní artritidou. Ta způsobuje nejen bolesti kloubů, ale také vyšší riziko zlomených kostí, plicní embolie nebo infekcí. Podle lékaře Pavla Horáka z České revmatologické společnosti se nemoc může objevit v jakémkoliv věku, dokonce i u dětí. Při jejím vzniku hraje roli řada faktorů. Horák zmiňuje genetické predispozice, virová onemocnění či kouření, které má negativní vliv i v pasivní formě.

Experti z různých vědních oborů jsou silně znepokojeni změnou klimatu. Řada z nich už změnila svůj životní styl nebo se zapojili do propagace a protestů a ještě více z nich je ochotno tak učinit v budoucnu. Ukázal to unikátní výzkum.

Rakovina plic zůstává přes stále pokročilejší léčbu pořád extrémně nebezpečnou nemocí. Protože může rychle metastázovat, doporučují lékaři kromě změny životního stylu také co nejúčinnější diagnostiku. Pomáhají v tom nové biotechnologie.

V kanceláři, doma, v autě nebo veřejné dopravě – většina lidí je zvyklá každý den sedět. Převážně sedavý způsob života ale může například kvůli hrozícím cévním poruchám zvýšit riziko závažných zdravotních potíží, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovka.

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Asi stovka účastníků soutěže spolu změřila síly ve speciální technice spánku – takzvaném „power napu“. Ta nabízí během krátké chvíle odpočinku nabrat značné množství sil. Tato metoda má svá úzce vymezená pravidla, kdy spánek nesmí například přesáhnout délku dvaceti minut. Pořadatelé akce chtěli upozornit na důležitost spánku pro život, protože obyvatelé Jižní Koreje patří mezi ty, kteří spí nejméně z celého světa.

Ministerstvo školství chce zastavit negativní trend posledních let, kdy narůstá množství dětí s nadváhou a každé čtvrté dokonce trpí obezitou. Má to změnit čtyřletý strategický plán, který ministru Mikuláši Bekovi (STAN) schválila vláda. Jeho cílem je dostat do školní výuky více pohybu, a to nejen v hodinách tělesné výchovy.

Přes šedesát procent Čechů má nadváhu, s kily navíc se potýká skoro čtvrtina dětí. Obezita vede k řadě zdravotních problémů, jako je například cukrovka, onemocnění srdce a cév nebo kloubní potíže. Experti upozorňují, že při léčbě obezity u dětí by měla projít změnou životního stylu celá rodina.

Pouhých dvacet minut cvičení dokáže zlepšit výkon mozku po probdělé noci, vyplývá ze studie, o které informoval server Independent. Její autoři zdůraznili, že až čtyřicet procent světové populace nemá dostatek spánku, který je podle nich základem zdravého životního stylu.

Dospělé dle psychiatrů nyní trápí projevy deprese ještě častěji, než tomu bylo během pandemie covidu. Ukazuje to výzkum Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Asi čtvrtina lidí měla na jaře také vážné příznaky syndromu vyhoření, který může přerůst v depresi. Prevencí i samotným lékem na syndrom vyhoření je dle odborníků úprava životního stylu. To může pomoci i u lehkých depresí.

Co rozhoduje o tom, jestli má člověk nadváhu? Největší vliv má životní styl, ale už řadu let se ví, že významnou roli hrají i zděděné vlastnosti. Jenže ani geny nemohou plně vysvětlit dědičný sklon k nadváze. Vědci teď popsali, jak významný vliv hraje takzvaná epigenetika.

Na sobotu připadá Evropský den obezity. Jedná se o nezávislou iniciativu, která si klade za cíl podpořit aktivní přístup k zvládání problému nadváhy a obezity. Nadměrná hmotnost je totiž rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a s ní spojený srdeční infarkt. Podle kardiologa Nemocnice Na Homolce a předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala roli hraje genetika, ale v nemalé míře i životní styl, který lidé mohou ovlivnit a tím snížit riziko onemocnění.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.