Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.
„Vysoký tlak nebolí a jeho příznaky mohou být pro pacienta dlouho nepovšimnuty. Přitom v České republice se vysoký krevní tlak objevuje u čtyřiceti procent obyvatel ve věku 25 až 64 let a u více než sedmdesáti procent obyvatel mezi 55 až 64 roky,“ popisuje doktor Jiří Emmer.
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla. První (systolické) číslo představuje tlak v cévách, když se srdce stahuje nebo bije. Druhé (diastolické) číslo představuje tlak v cévách, když srdce odpočívá mezi údery. Normální krevní tlak je v klidovém stavu u zdravého dospělého člověka 120/80 mmHg.
Hypertenze nastane, když je tlak v cévách příliš vysoký (140/90 mmHg nebo vyšší). Může být závažná, pokud se neléčí. Jediný způsob, jak člověk zjistí, jestli netrpí vysokým krevním tlakem, je nechat si zkontrolovat krevní tlak ať už v rámci prevence u praktického lékaře jednou za dva roky, nebo když se necítíme dobře, radí odborníci.
Bolest hlavy i špatné vidění
Mezi příznaky hypertenze, které mohou upozornit na to, že není něco v pořádku, patří časté bolesti hlavy nebo i závratě. Člověk s vysokým krevním tlakem se také může mnohdy podle lékařů zadýchávat, může cítit bolesti na hrudi a v neposlední řadě to mohou být i problémy se zrakem.
Údaje z běžných zdravotních statistik poskytují pouze informace o pacientech s již diagnostikovaným onemocněním. Pro skutečné hodnocení zdravotního stavu všech obyvatel jsou podle lékařů potřebné právě takové studie, které zahrnou do zkoumání i „zdravou“ část obyvatelstva, jednou z nich je například studie EHES.
Právě údaje o obecném zdravotním stavu obyvatel a výskytu rizikových faktorů jsou velmi užitečné a nepostradatelné pro vznik nejrůznějších preventivních programů a vytváření zdravotních strategií. V případě hypertenze zejména proto, že podle statistik celosvětově způsobuje až šest procent všech úmrtí.
Ze studie dále vyplývá, že výskyt rizikových faktorů onemocnění srdce a cév je u Čechů stále velmi vysoký. Na vzniku hypertenze se podílí řada okolností. Vliv může mít dědičnost, ale u většiny případů jsou na vině právě ovlivnitelné rizikové faktory životního stylu. Patří mezi ně nadváha, kouření, stres, konzumace alkoholu, nezdravé stravování, nadměrné užívání cukrů a soli nebo nedostatek pohybu.
Hypertenze trápí víc muže než ženy
Státní zdravotní ústav uvádí, že podle dostupných dat nemoc postihuje přibližně čtyřicet procent osob ve věku 30 až 79 let, čímž se řadí Česká republika na desáté místo v evropském žebříčku.
Například ve studii byla hypertenze zjištěna u 47 procent mužů a 26 procent žen. U mužů byl celkově častější výskyt vysokého tlaku než u žen, a to ve všech věkových skupinách. Muži mají většinou vyšší pravděpodobnost hypertenze v mladším věku.
„Bohužel již ve věkové kategorii 35 až 45 let měla polovina mužů naměřený vysoký krevní tlak nebo zvýšený krevní tlak, ve starších věkových skupinách byl tento rizikový faktor zjištěn u 75 procent mužů. U žen dochází k nárůstu hodnot krevního tlaku zejména v období po menopauze, přičemž více než padesát procent žen má, na rozdíl od mužů, hypertenzi až ve věku 55 až 64 let,“ upozorňuje lékař.
Ze studie dále například vyplývá, že o svém zdravotním problému s vysokým tlakem nevědělo 40 procent mužů a 24 procent žen s naměřenou hypertenzí. A léky ke snížení krevního tlaku užívalo 42 procent mužů a 58 procent žen s hypertenzí.
Jak si udržet normální tlak?
Udržet si normální krevní tlak lze podle lékařů několika způsoby, které lidé zvládnou sami v běžném životě. Jde například o pravidelnou a vyváženou stravu. Je dobré nezapomínat na každodenní přísun ovoce a zeleniny. V neposlední řadě lékaři radí, aby se lidé vyhnuli i přejídání se. Důležité je také omezit přísun soli. Doporučený denní příjem je maximálně pět gramů na osobu, což je zarovnaná čajová lžička. A v neposlední řadě se rovněž vyhnout alkoholickým nápojům a nekouřit.
Lidé by také neměli zapomínat na pravidelný pohyb. Například alespoň třicet až čtyřicet minut denně se věnovat svižné chůzi. K vysokým hodnotám krevního tlaku může přispět i dlouhodobý stres, a proto je dobré se mu snažit vyhnout.
Riziko hypertenze podle studií snižuje i dostatečný, pravidelný a kvalitní spánek. Dospělý člověk by mu měl denně věnovat alespoň sedm až osm hodin.
