Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.
Propad o téměř dvacet procentních bodů zaznamenala Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je druhá se 17,2 procenta hlasů a 15 křesly ve sněmu. CDU vedla dosavadní zemskou vládu a nedělní výsledek je její nejhorší ve volbách v Sasku-Anhaltsku.
Na třetím místě skončila sociální demokracie (SPD) s 9,3 procenta hlasů, následovaná stranou Zelených s 8,9 procenta a radikálně levicovou stranou Levice s 8,6 procenta hlasů. Tyto tři strany získají shodně osm křesel v zemském sněmu. BSW, která byla v prvních prognózách pod pětiprocentní hranicí, obdržela nakonec 5,3 procenta hlasů a pět mandátů.
Sasku-Anhaltsku dosud vládla koalice CDU, SPD a FDP. Všechny tři strany oproti předchozím zemským volbám oslabily, přičemž FDP se nyní do zemského sněmu vůbec nedostala.
Vysoká volební účast
Zájem o volby byl mimořádný. Volební účast dosáhla 77,8 procenta, v roce 2021 to bylo 60,3 procenta. Podle prvních analýz měla AfD větší podporu u mužů. Hlas jí dalo 50 procent všech mužů, kteří hlasovali. U žen to bylo 39 procent.
Největší úspěch měla AfD u lidí ve věkové kategorii 35 až 44 let, ve které ji podpořilo 53 procent hlasujících. U mladých mezi 18 a 24 lety byly úspěšné strany z obou krajů politického spektra – AfD, Levice a BSW dostaly dohromady 65 procent jejich hlasů.
AfD by mohla vládnout díky BSW
Situace v novém zemském parlamentu bude komplikovaná. AfD nemá většinu, aby mohla sestavit jednobarevnou vládu. Její lídr Ulrich Siegmund přitom před volbami říkal, že chce být premiérem jen v případě, že bude mít ve sněmu stabilní většinu. CDU, SPD, Zelení i Levice odmítají s AfD spolupracovat.
Rozhodující by tak mohlo být pět hlasů levicově populistické a proruské strany BSW, která se do sasko-anhaltského sněmu dostala poprvé. Její zakladatelka Wagenknechtová před volbami nevylučovala, že by mohla pomoci AfD dostat se k moci. Při volbě zemského premiéra by podle ní sice pro lídra AfD Siegmunda strana BSW přímo nehlasovala, ve třetím kole by se ale její poslanci zdrželi, a umožnili tak jeho zvolení.
Volba premiéra v Sasku-Anhaltsku je tajná; v prvním a v případném druhém kole potřebuje ke zvolení hlasy většiny členů sněmu, ve třetím kole ale stačí už jen většina odevzdaných hlasů. Bez BSW mají AfD a čtveřice ostatních stran shodně 39 mandátů.
Siegmund označil výsledek za historický a za jasný signál spolkové vládě v Berlíně. AfD podle něj dostala od voličů naprosto jasnou objednávku, aby složila novou zemskou vládu. Uvedl ale, že chce být premiérem jen v případě, že bude mít ve sněmu stabilní většinu. Připraven je prý jednat s každým, kdo bude chtít změnit směřování země, zároveň ale odmítl ustupovat v otázkách migrace, vnitřní bezpečnosti nebo energetické politiky.
Zdůraznil, že chce nyní jednat se stranami zastoupenými ve sněmu i s jednotlivými poslanci, a nevyloučil, že by se v některé straně mohl nakonec najít přeběhlík. „Nevím, jestli se najdou jednotliví poslanci, kteří řeknou: ‚Teď toho mám dost, už se na tom nebudu dál podílet,‘“ uvedl. Zároveň nevyloučil, že by se brzy mohly konat nové volby, které by situaci vyřešily. „A pak budeme mít 50 nebo 55 procent,“ dodal.
Rovněž celostátní spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová prohlásila, že strana získala jasný mandát sestavit vládu. „Pro AfD je to historické volební vítězství,“ uvedla. Strana v Sasku-Anhaltsku dosáhla nejlepšího výsledku v zemských volbách od svého vzniku v roce 2013. Dosud bylo rekordním ziskem 32,8 procenta z voleb v září 2024 v Durynsku.
CDU, které na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz, zažila „debakl“, řekla Weidelová a dodala, že v politiku spolkové vlády lidé v Německu ztratili důvěru. Merz je podle Weidelové už jen zátěží pro německou prosperitu.
Merz: Německo se změnilo, nelze pokračovat jako dřív
„Jsme všichni hluboce šokovaní,“ řekl sám Merz po zasedání předsednictva CDU. Kancléř připustil, že si nedělal iluze o výsledku voleb, „tohle jsme ale nečekali“. Podle Merze to byla nejhorší porážka CDU za poslední desítky let.
Nedělní volby podle Merze změnily nejen Sasko-Anhaltsko, ale i celé Německo. „Nemůžeme proto přejít k dennímu pořádku,“ dodal. Němce kancléř ujistil, že státní instituce jsou „obranyschopné a stabilní“, partnerům v Evropě a ve světě pak vzkázal, že Německo zachová své „politické zřízení a pevné zakotvení v Evropě“. „Víme, že Německo má zvláštní zodpovědnost kvůli svým dějinám,“ řekl.
Šokující podle Merze je, že téměř šedesát procent voličů dalo svůj hlas stranám, které podle něj zpochybňují demokratické instituce. Odkazoval zřejmě na AfD, radikálně levicovou Levici a levicově populistický a proruský Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW). „Dva a půl tisíce kilometrů na východ odsud panuje z tohoto volebního výsledku obzvlášť velká radost,“ dodal kancléř.
Navzdory tomu, že podle něj nelze jen tak pokračovat v dosavadním kurzu, od reforem Merz upustit nechce. „Naše země zásadní reformy potřebuje,“ dodal. Vláda i on samotný je prý jen budou muset lidem lépe vysvětlovat.
Dosavadní zemský premiér Sven Schulze (CDU) už předtím připustil, že si představoval lepší výsledek. AfD pogratuloval k vítězství a uvedl, že se jeho strana bude muset s výsledkem vypořádat. Vysokou volební účast označil za „velký svátek demokracie“.
Řada zahraničních politiků vyjadřuje znepokojení
Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku pro Česko nic neznamená. Babiš míní, že Německo udělalo fatální chyby odstavením jádra a pozváním migrantů.
Francouzský ministr zahraničí Roland Lescure prohlásil, že je vítězstvím AfD znepokojen. Za „velmi znepokojující signál“ označil výsledek voleb i polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že hrozba extremismu v Evropě roste.
Naopak předseda maďarské opoziční národněkonzervativní strany Fidesz Viktor Orbán mluví o „skvělé (volební) noci pro Německo a pro Evropu“. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), který dlouhodobě odmítá vojenskou podporu Ruskem napadené Ukrajiny, vyjádřil „přání“, aby výsledek nevedl německé vládní strany ke snaze ho zamaskovat „nabídkou války s Ruskem“.
Německá média píší o politickém zemětřesení, triumfu pravicových extremistů či modré bouři. „Na škále politických zemětřesení dosahují tyto volby hodnoty 9,0. Jejich poselstvím je, že velká část obyvatel považuje xenofobní nacionalisty opět za přijatelné,“ uvedl časopis Der Spiegel.
List Süddeutsche Zeitung píše o „politickém patu po volbách,“ vyloučené podle něj nejsou ani předčasné volby. Podle komentáře listu Bild jsou Němci zoufalí ze stavu své země. Výsledek nedělních voleb v Sasku-Anhaltsku je „implozí politického středu“.
Podle médií se na spolkové úrovni rýsuje střet mezi koaličními stranami – konzervativní CDU/CSU a sociálními demokraty. List Frankfurter Allgemeine Zeitung pak vyzývá, aby se politici nepokoušeli o žádné experimenty a nepromýšleli nezodpovědné scénáře. „Koalice má jediný úkol: stabilitu,“ napsal deník.
Varování zástupců hospodářství, církví, židovské a turecké obce
„Politika izolace a vyčleňování vede na scestí,“ komentoval výsledek voleb předseda Svazu německého maloobchodu (HDE) Alexander von Preen. Hospodářská situace Německa podle něj sice není dobrá, izolovaná národní řešení, jaká nabízí AfD, ale nevedou k dobrým výsledkům. „Obávám se, že Německu jako místu pro podnikání uškodí, když se nyní potenciální pracovní síly ze zahraničí budou bát přijít,“ dodal s odkazem na protiimigrační rétoriku AfD.
Podle předsedy Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Petera Adriana je nyní na tahu ústřední vláda kancléře Merze, která musí rychle provést reformy, aby z Německa opět učinila konkurenceschopnou zemi orientovanou na budoucnost.
„Velké obavy“ mají podle společného prohlášení biskupové evangelické a katolické církve zodpovědní za oblast Saska-Anhaltska Friedrich Kramer a Gerhard Feige. „Země je rozdělená. Máme obavy o sociální smír a soužití lidí v naší spolkové zemi,“ uvedli. Znepokojují je především možné důsledky vlády AfD pro kulturu, školství, zdravotnictví, církve a charitativní činnost.
Už po zveřejnění prvních prognóz volebních výsledků v neděli vyjádřil znepokojení předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster. „Jsem z tohoto výsledku šokovaný,“ řekl listu Die Welt. Podle něj bylo v posledních měsících jasné, o co AfD usiluje. „Kdo ji dnes volil – navzdory nebo právě kvůli těmto cílům – nese za výsledek zodpovědnost,“ dodal Schuster. Také on vyjádřil obavy z možného vlivu AfD na vzdělávací politiku.
Turecká obec v Německu varovala před nárůstem pravicově extremistických útoků na menšiny. „Nejde teď o abstraktní procenta. Jde o konkrétní lidi, kteří se dnes ráno ptají, jestli je pro ně ještě na ulici bezpečno,“ uvedla předsedkyně obce Mehtap Çaglarová.
Německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci například ve školství a vnitřní bezpečnosti, připomíná agentura AP. Prostřednictvím svých vlád jsou zastoupeny také ve Spolkové radě, která se podílí na schvalování části spolkových zákonů. Sasko-Anhaltsko v ní disponuje čtyřmi z celkových 69 hlasů.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která byla obnovena po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má přibližně 2,1 milionu obyvatel a 1,7 milionu oprávněných voličů. Největšími městy jsou metropole Magdeburk s 240 tisíci obyvateli a Halle s 220 tisíci. V rámci Německa patří Sasko-Anhaltsko ke spolkovým zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
