TÉMA

Volební účast

Francie míří k nejvyšší volební účasti za dekády. Levice v průzkumech posílila

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.
7. 7. 2024Aktualizováno7. 7. 2024, 18:39|

Eurovolby v Česku vyhrálo ANO. Pirátům může kvůli neúspěchu hrozit štěpení, míní odborníci

Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu v Česku slaví ANO, získalo sedm mandátů. Druhá koalice SPOLU bude mít v europarlamentu šest zástupců, třetí Přísaha a Motoristé dva, stejně jako Stačilo! a Starostové. Po jednom křesle získali Piráti a SPD s Trikolorou. Češi o právě skončené eurovolby projevili velký zájem, volební účast byla v tuzemsku dosud nejvyšší.
10. 6. 2024Aktualizováno10. 6. 2024, 14:26|

Média: Česká politická scéna je rozbitá

Politická scéna v Česku je stále rozbitá, 21 mandátů, které v Evropském parlamentu připadají České republice, si rozebralo hned sedm uskupení, z toho navíc čtyři koalice. Upozorňují na to povolební komentáře na českých webech. Podle některých je jednoznačným poraženým evropských voleb v České republice vládní koalice, především její starostensko-pirátské křídlo. Naopak ANO generálka na bitvu o sněmovnu na podzim příštího roku jednoznačně vyšla, individuálními vítězi jsou lídryně kandidátky Stačilo! komunistka Kateřina Konečná a společná jednička Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek, míní komentáře.
10. 6. 2024|

Zajímají Čechy evropské volby? Rakušan čeká rekordní účast, podle Okamury se lidé s EU neztotožňují

Účast v letošních evropských volbách by mohla být vyšší než před pěti lety, přesto je nižší, než když se rozhoduje o obsazení sněmovny nebo hlavě státu. Šéfové koaličních i opozičních stran přiznávají, že se jim nedaří občanům dostatečně vysvětlit, proč je toto hlasování důležité. Velká část zákonů, které přijímá český parlament, přitom vzniká právě na unijní úrovni.
9. 6. 2024|

Sněmovní volby by v dubnu podle Medianu vyhrálo ANO, polepšila by si SPD

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla třináct procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.
2. 5. 2024Aktualizováno2. 5. 2024, 10:14|

Dekádu po českém vstupu poslal Cameron Británii proti proudu evropské integrace

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.
28. 4. 2024|

Slovenské volby se blíží. K hlasování vyzývají strany i občanská sdružení, zájem mladých roste

Do předčasných parlamentních voleb na Slovensku zbývá už jen týden. Finále kampaně je dále napjaté. Lídr průzkumů Smer-SD ohlásil, že po volbách podá žalobu na prezidentku, kterou viní ze zásahů do vyšetřování a porušení ústavy. Strany mezitím usilují o nerozhodnuté voliče, kterých může být až třetina. Otazníkem zůstává volební účast, vyzývají k ní strany i občanská sdružení.
23. 9. 2023|

V osmi českých obcích si lidé v sobotu vybrali nové zastupitele

V sobotu si lidé v osmi českých obcích volili nové zastupitele. Například ve středích Čechách si nové vedení v opakovaných volbách vybrali obyvatelé Kadlína na Mělnicku a Plchova na Kladensku. V Plzeňském kraji se volilo v obcích Líšina na jihu Plzeňska a Mnichov na Domažlicku, na Vysočině ve Vísce. A lidé vyrazili k urnám také v Ústeckém kraji, kde se znovu volilo v Bynovci na Děčínsku, v Žiželicích na Lounsku a Domašíně na Chomutovsku.
18. 6. 2023Aktualizováno18. 6. 2023, 09:25|

Volby do parlamentu na Kubě měly zřejmě nejnižší účast od roku 1976

K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.
27. 3. 2023|

K hlasovacím urnám ve 33 obcích přišlo v průměru 70 procent voličů. Nejvyšší účast byla v Hradišti na Rokycansku

K sobotním komunálním volbám, které proběhly ve 33 obcích v Čechách a na Moravě, přišlo v průměru sedmdesát procent voličů. Téměř stoprocentní byla účast v Hradišti na Rokycansku, kde z 37 voličů nepřišel hlasovat pouze jeden. Naopak nejnižší účast byla ve Lhánicích na Třebíčsku, kde odvolilo 46,88 procenta ze 128 voličů, oznámil mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar. Loni v září v celorepublikových obecních volbách dosáhla průměrná účast 46 procent.
26. 3. 2023Aktualizováno26. 3. 2023, 12:53|

Obyvatelé víc než tří desítek obcí si volili nové zastupitele

Celkem třiatřicet obcí získá nová zastupitelstva namísto těch, která se od loňských zářijových voleb rozpadla. Sobotní volby byly jedny z nejrozsáhlejších mimo řádný podzimní termín. Ve více obcích a městech se volilo jen v březnu 2015, tehdy jich bylo dvaačtyřicet. V nekterých obcích volební účast podle předběžných čísel přesáhla sedmdesát procent. Třeba v Křenovicích na Písecku odvolilo před 17:00 zhruba 75 procent ze 150 oprávněných voličů, v Senince na Vsetínsku a Horní Myslové na Jihlavsku to bylo kolem sedmdesáti procent lidí.
25. 3. 2023Aktualizováno25. 3. 2023, 22:02|

Když padají trakaře. Vědci zkoumají, jak počasí ovlivňuje volební účast

Počasí má v některých zemích jasný vliv na volební účast. Je pouze jedním z mnoha faktorů, v kombinaci s dalšími ale může rozhodovat o výsledcích, jsou-li těsné.
29. 1. 2023|

Voliči apel kandidátů vyslyšeli, k volbám jich přišlo nejvíce od zavedení přímé volby prezidenta

Prezidentští kandidáti po prvním kole apelovali na své voliče, aby k urnám dorazili i v tom druhém. Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) do něj postoupili s relativně vyrovnaným výsledkem, rozdíl mezi nimi činil necelých 23 tisíc hlasů. Ve druhém kole nakonec Petr Pavel zvítězil s rozdílem téměř milionu hlasů.
29. 1. 2023|

Novým prezidentem bude Petr Pavel. Andreje Babiše předstihl téměř o milion hlasů

Petr Pavel vyhrál boj o Hrad, přímo do jeho volebního štábu mu přišla pogratulovat slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Po sečtení všech volebních okrsků náleží Pavlovi 58,3 procenta hlasů. Jeho protikandidát Andrej Babiš (ANO) dosáhl na 41,7 procenta. Poté, co bylo již jasné, že zvítězil, vystoupil Pavel s děkovnou řečí a dal najevo, že bude usilovat o sjednocení společnosti. Děkovnou řeč pronesl také Babiš. Vyzval své podporovatele, aby akceptovali jeho prohru, a požádal Pavla, aby vyzval své voliče k uklidnění emocí.
28. 1. 2023Aktualizováno28. 1. 2023, 21:42|

Volební místnosti se zavřely, prezidenta mohli lidé vybírat do 14 hodin

Skončilo druhé kolo volby prezidenta republiky. Volební místnosti byly v sobotu otevřené do 14 hodin, poté začalo sčítání hlasů. Novou hlavou státu se může stát buď bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, nebo bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). V prvním kole zvítězil Pavel, ale oba kandidáty v prvním kole dělilo jen 23 tisíc hlasů.
28. 1. 2023Aktualizováno28. 1. 2023, 14:00|

Na noc se zavřely volební místnosti, prezidentské volby vyvrcholí v sobotu

Po osmi hodinách hlasování se v deset večer na noc uzavřely volební místnosti. Odezvdat hlasy ve druhém kole volby prezidenta republiky bude ale ještě možné v sobotu od osmi hodin ráno do dvou odpoledne. Rozhodne se o tom, zda se čtvrtou hlavou samostatného českého státu stane bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, nebo předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Oba již odevzdali své hlasy, Pavel asi hodinu po otevření volebních místností v Černoučku, Babiš o další hodinu později v Průhonicích.
27. 1. 2023Aktualizováno27. 1. 2023, 22:00|

Skončila první část hlasování o prezidentovi. Hlasy odevzdali lidé s nařízenou izolací kvůli covidu

Lidé, kteří mají covid-19, a jsou proto v izolaci, již mohli hlasovat ve druhém kole volby prezidenta republiky. Volební stanoviště, kam bylo možné přijet autem, jim byla k dispozici do pěti hodin odpoledne. Podle údajů ministerstva zdravotnictví mělo pozitivní test 1900 lidí, volit jich přijelo 650. I když to byla jen asi třetina, zájem o hlasování z auta byl výrazně větší než před dvěma týdny při prvním kole. Na některých místech odbavili již za první hodinu či dvě víc aut než v prvním kole za celý den.
25. 1. 2023Aktualizováno25. 1. 2023, 19:09|

Rozdíly ve volebních modelech jsou minimální, konečný výsledek může něco zvrátit jen těžko, soudí sociolog

V pondělí zveřejnily volební modely agentury Ipsos a Median, o víkendu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi a STEM pro CNN Prima News. Podle nich by druhé kolo prezidentské volby vyhrál Petr Pavel. Rozdíly v jejich výsledcích jsou dle ředitele společnosti STEM a sociologa Martina Buchtíka minimální. „Konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko,“ zhodnotil v Interview ČT24. Pravděpodobnost výhry je tak dle něj výrazně na straně Pavla, ačkoliv se může stát cokoliv, jak podotkl. Volební účast bude podle něj vysoká, pohybovat se bude mezi 65 a 71 procenty. Společnost totiž vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou, myslí si sociolog. Značnou roli však podle něj hrají také emoce.
23. 1. 2023Aktualizováno23. 1. 2023, 22:52|

Přechod voličů v Česku je nečitelný, jinde je volební morálka vyšší, říká politolog Macek

Doporučení neúspěšných kandidátů nemusí fungovat v České republice ani v zahraničí, tamní voliči se ale řídí jasnou politickou logikou a vnitřní koherencí. Už dříve se v tuzemsku ukázalo, že je složité uchopit přechody voličů mezi kandidáty v prvním a druhém kole, řekl v Otázkách Václava Moravce Lukáš Macek, vědecký pracovník na Institutu Jacquese Delorse a ředitel dijonské pobočky Sciences Po Paris.
22. 1. 2023|

ANALÝZA: Vysoká účast u voleb se týká celé země. V Praze a okolí pomohla Pavlovi, v pohraničí Babišovi

Účast v prvním kole prezidentských voleb překvapila. K urnám přišlo více než 68 procent voličů. S velkou přesností se tak naplnila predikce některých agentur zabývajících se průzkumy veřejného mínění. Jak ale účast promlouvá do voleb? A co říká srovnání s prezidentskými volbami v roce 2018?
15. 1. 2023|

Analýza: Nízká volební účast? V senátních volbách ani to neplatí vždy

Tématem po téměř každém hlasování do horní komory je nízká účast. Dokonce se pro odpůrce a nepřátele Senátu stává argumentem, proč ho zrušit, nebo alespoň změnit volební systém na většinový jednokolový. Malá atraktivita pro voliče ale není pravidlem. Jsou ochotni přijít i k druhému kolu, když vědí proč a když v tom vidí smysl, píše analytik ČT Kamil Švec.
2. 10. 2022|

K urnám může přijít až 370 tisíc prvovoličů, odhadují statistici

Letošních sněmovních voleb se může zúčastnit až 370 tisíc prvovoličů. ČT to řekl mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar. Podle něj jde o podobný počet jako před čtyřmi lety. Oslovení politologové a sociologové upozorňují, že mladí lidé chodí k urnám výrazně méně než ostatní voliči a že se na tom nic nezmění nejspíš ani letos.
23. 9. 2021|

Duda vyhrál polské prezidentské volby. Komise zveřejnila úplné výsledky

Polské prezidentské volby vyhrál konzervativec Andrzej Duda. Znovuzvolení dosavadní hlavy státu v pondělí večer potvrdila státní volební komise při ohlášení konečných výsledků. Podle nich v nedělním druhém kole získal Duda 51,03 procenta hlasů, jeho soupeř, varšavský primátor Rafal Trzaskowski z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma, dostal 48,97 procenta. Opozice si stěžuje především na průběh hlasování v zahraničí.
13. 7. 2020Aktualizováno13. 7. 2020, 21:18|

Finové ukazují, jak zvýšit volební účast. Možnosti hlasovat „v předstihu“ využila už třetina národa

Více než třetina Finů využila možnosti přijít k volbám do dvousetčlenného parlamentu v předstihu. Hlasování se oficiálně uskuteční až v neděli 14. dubna, země však tradičně poskytuje občanům možnost vhodit lístky do uren o více než týden dříve. Tento model se uplatňuje ve všech volbách, které se ve Finsku konají, popsal finský informační server InfoFinland.
14. 4. 2019|