Volební účast

Příprava Strategického podnikatelského parku v Chebu bude pokračovat. K referendu, které se ve městě konalo v sobotu, nepřišlo dost lidí. Volit přišlo jen 20,71 procenta oprávněných voličů, pro platnost referenda bylo potřeba podle zákona 35 procent. Z 22 912 voličů přišlo vyjádřit svůj názor 4745 lidí. Podle starosty Chebu Jana Vrby (ANO) ti, kteří proti záměru nemají větší výhrady, k referendu nepřišli. Příprava dle něj může dál pokračovat.

Pravicová koalice prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského Kongresu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes čtyřicet procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků.

Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít rekordní počet žen. Bude jich 67 ze 200 poslanců, tedy třetina. Největší podíl jich bude u Pirátů nebo v hnutí STAN, zastoupení žen v dolní komoře dlouhodobě stoupá. Mezi nimi zasedne ve sněmovně i nejmladší členka dolní komory od vzniku České republiky Julie Smejkalová (STAN). Letos byla nejvyšší volební účast ve sněmovních volbách po roce 2000.

Kdo vedl v jaké fázi sčítání voleb, kolik bylo preferenčních hlasů a kolik mandátů připadlo jednotlivým krajům – to a další podrobnosti můžete zjistit ve videích a interaktivních grafech a mapách, které připravila redakce ČT24.

Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO. Na druhém místě by s devatenácti procenty skončila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Kandidátka SPD s podporou dalších stran by byla třetí se čtrnácti procenty. Pětiprocentní hranici by překročili ještě STAN, Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě. Průzkum se konal v době, kdy vypukla kauza bitcoinů spojená s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).

V atmosféře rozčarování a obecné nedůvěry v politiky se Rumunsko připravuje na nedělní opakované prezidentské volby. Příznivci Calina Georgescua, který překvapivě zvítězil ve volbách později anulovaných kvůli ruskému vměšování, obviňují vládu z pošlapání demokracie. Nespokojené hlasy sbírá opoziční ultrakonzervativec a euroskeptik George Simion, který zemi slibuje velké změny.

Proč někteří Češi rezignovali na volby? Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je jedním z hlavních důvodů to, že nemají koho volit. U některých dalších je příčinou fakt, že se o politiku vůbec nezajímají. Další nevoliči pak míní, že volby nic nezmění. K tomu, aby přišli hlasovat, by je motivovalo, kdyby viděli reálné dopady voleb a změny k lepšímu a kdyby politici plnili své sliby. Výsledkům průzkumu se věnovaly i Události, komentáře moderované Barborou Kroužkovou.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Druhá koalice Spolu by měla 18,5 procenta, hnutí STAN 13 procent. Následují Piráti s osmi procenty. Hnutí SPD by získalo 7,5 procenta, Motoristé sobě šest procent a hnutí Stačilo! 5,5 procenta. Od února si výrazněji polepšili Starostové a Piráti, pokles naopak zaznamenalo ANO, Motoristé a Stačilo!. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Konal se od 1. do 31. března a zúčastnilo se ho 1025 lidí.

Sobotní mimořádné volby do zastupitelstev šesti obcí přilákaly celkem 53 procent voličů. Je to méně než při předchozích komunálních volbách loni v prosinci, k nimž ve čtyřech obcích přišlo v průměru 61 procent voličů, oznámil Český statistický úřad.

V šesti obcích si lidé vybírali nové zastupitele. Volby se konaly v Heřmani na Písecku, Lánech u Dašic na Pardubicku, Niměřicích na Mladoboleslavsku, Ratboři na Kolínsku, Solenicích na Příbramsku a Toužetíně na Lounsku. Volební účast se v obcích pohybovala zhruba mezi třiceti až čtyřiceti procenty.

V Brně skončil první den hlasování v rámci prvního kola doplňovacích senátních voleb. Volební místnosti se znovu otevřou v sobotu v osm hodin ráno. Volební účast v jedenácti městských částech byla k páteční 21. hodině 13,68 procenta z celkem 90 tisíc oprávněných voličů. Nový senátor obsadí místo po Romanu Krausovi z ODS, který zemřel loni na konci října. V pátek bylo poprvé možné prokázat totožnost voliče i pomocí aplikace eDoklady v mobilu. Poprvé jako volební místnost sloužil také prostor v nedávno opravené Arnoldově vile v Černých Polích.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala dvanáct a STAN jedenáct procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do dolní komory by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejichž předsedové nedávno podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici SPOLU. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.

Krajské volby ukázaly, jaký vliv má celostátní politika na regionální úroveň, řekl politolog z historického ústavu Akademie věd ČR Jan Květina. Navzdory tomuto trendu však podle něj v krajích dokázaly zabodovat některé charismatické osobnosti. Výsledky hlasování nicméně nemusí nutně naznačovat, jak dopadnou parlamentní volby příští rok. Pokud ale mají Piráti politicky přežít a uspět ve volbách do sněmovny, musí zásadním způsobem změnit své fungování i komunikaci s voliči, míní odborník.

Krajské a senátní volby probíhají i v oblastech nejvíce zasažených povodněmi v Moravskoslezském kraji. V pěti obcích volby zorganizovalo ministerstvo vnitra v různých stanech a provizorních prostorách. Počítá se s nižší účastí než obyčejně, mnoho občanů se stále vypořádává s následky záplav a projevují nechuť navíc řešit ještě hlasování.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu v Česku slaví ANO, získalo sedm mandátů. Druhá koalice SPOLU bude mít v europarlamentu šest zástupců, třetí Přísaha a Motoristé dva, stejně jako Stačilo! a Starostové. Po jednom křesle získali Piráti a SPD s Trikolorou. Češi o právě skončené eurovolby projevili velký zájem, volební účast byla v tuzemsku dosud nejvyšší.

Politická scéna v Česku je stále rozbitá, 21 mandátů, které v Evropském parlamentu připadají České republice, si rozebralo hned sedm uskupení, z toho navíc čtyři koalice. Upozorňují na to povolební komentáře na českých webech. Podle některých je jednoznačným poraženým evropských voleb v České republice vládní koalice, především její starostensko-pirátské křídlo. Naopak ANO generálka na bitvu o sněmovnu na podzim příštího roku jednoznačně vyšla, individuálními vítězi jsou lídryně kandidátky Stačilo! komunistka Kateřina Konečná a společná jednička Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek, míní komentáře.

Účast v letošních evropských volbách by mohla být vyšší než před pěti lety, přesto je nižší, než když se rozhoduje o obsazení sněmovny nebo hlavě státu. Šéfové koaličních i opozičních stran přiznávají, že se jim nedaří občanům dostatečně vysvětlit, proč je toto hlasování důležité. Velká část zákonů, které přijímá český parlament, přitom vzniká právě na unijní úrovni.

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla třináct procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Do předčasných parlamentních voleb na Slovensku zbývá už jen týden. Finále kampaně je dále napjaté. Lídr průzkumů Smer-SD ohlásil, že po volbách podá žalobu na prezidentku, kterou viní ze zásahů do vyšetřování a porušení ústavy. Strany mezitím usilují o nerozhodnuté voliče, kterých může být až třetina. Otazníkem zůstává volební účast, vyzývají k ní strany i občanská sdružení.

V sobotu si lidé v osmi českých obcích volili nové zastupitele. Například ve středích Čechách si nové vedení v opakovaných volbách vybrali obyvatelé Kadlína na Mělnicku a Plchova na Kladensku. V Plzeňském kraji se volilo v obcích Líšina na jihu Plzeňska a Mnichov na Domažlicku, na Vysočině ve Vísce. A lidé vyrazili k urnám také v Ústeckém kraji, kde se znovu volilo v Bynovci na Děčínsku, v Žiželicích na Lounsku a Domašíně na Chomutovsku.

K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.