Krajské volby ukázaly, jaký vliv má celostátní politika na regionální úroveň, řekl politolog z historického ústavu Akademie věd ČR Jan Květina. Navzdory tomuto trendu však podle něj v krajích dokázaly zabodovat některé charismatické osobnosti. Výsledky hlasování nicméně nemusí nutně naznačovat, jak dopadnou parlamentní volby příští rok. Pokud ale mají Piráti politicky přežít a uspět ve volbách do sněmovny, musí zásadním způsobem změnit své fungování i komunikaci s voliči, míní odborník.
Celostátní politika hrála v krajských volbách prim, Pirátům vzaly iluze, míní politolog
„Tyto volby celkem přesvědčivě ukazují, že v nich celostátní politika hraje a hrála prim,“ míní politolog Květina. I pokud například dosavadní krajské koalice fungovaly a „nic nezkazily“, tak to nemuselo stačit, protože na výsledky voleb měla vliv i celostátní atmosféra, zejména „protestní vlna podpory pro hnutí ANO“, podotkl politolog.
„V okamžiku, kdy v regionech byly silné charismatické osobnosti, nebo uskupení, které vybočovalo a dokázalo se odlišit, tak to mohlo ten celostátní trend zvrátit,“ upozornil ale ve vysílání ČT24 Květina.
Politolog Jan Květina o krajských volbách (zdroj: ČT24)
S tím, že krajské volby ovlivňuje celorepubliková politická situace, souhlasí i politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michal Pink. „Na regionální úrovni, když politici vyjednávají o koalici, tak často vycházejí ze svých zkušeností z komunální úrovně, ale voliči je vnímají prizmatem celostátní politiky, z čehož mohou vycházet různá zbytečná nedopatření, nezamýšlené důsledky a občas i zklamání,“ řekl Pink.
Voliči pětikoalice jsou nespokojení, míní Květina
„Krajské volby jsou velkým odrazem toho, v jaké kondici se nachází celostátní ODS i celá pětikoalice,“ míní Květina. Podle něj jde o dlouhodobý problém. „Jak pokles volební účasti, tak i odliv elektorátu jednoznačně ukazuje, že řada voličů, kteří volili pětikoalici v parlamentních volbách, jsou zásadním způsobem nespokojeni s vládním směřováním,“ zhodnotil politolog.
Pokud tito voliči nenalezli vhodnou alternativu a nechtěli podpořit ANO nebo radikální stranu, tak podle Květiny k volbám nepřišli. „To je velký vzkaz vládě, aby před parlamentními volbami dokázala mobilizovat i voliče, kteří jsou zklamaní,“ dodal.
S tím souhlasí i politolog z Metropolitní univerzity Praha Ladislav Cabada. „V reakcích na výsledky voleb v krajích zapadá jedno číslo, které bych jako politolog neignoroval, a to je volební účast, která nedosáhla ani 33 procent, což je méně než v evropských volbách, to je v českém prostředí výrazná změna,“ podotkl. „Je velkou otázkou, jestli se dá z jedné třetiny populace vyvodit výsledek budoucích parlamentních voleb, u kterých předpokládáme dvakrát vyšší volební účast,“ upozornil.
I přesto ale představitelé vládních stran výsledek krajských voleb vnímají jako zdvižený prst. Vláda je v nešťastné situaci, situaci si ale často komplikuje i sama, míní politolog, podle kterého kabinet selhává hlavně v komunikaci. Opozice pak umí velmi dobře pracovat s emocemi, což se do české politiky velmi intenzivně propisuje, míní.
I podle Pinka voliči krajské hlasování částečně pojali jako „referendum o vládě“. Hlavním poselstvím krajských voleb ale podle něj je, že se vyplácí koalice. „Kdyby KSČM šla do voleb samostatně, a ne pod značkou Stačilo!, tak by tak dobře nedopadla,“ míní Pink.
Události: Výsledky koalice Stačilo! a propad Pirátů (zdroj: ČT24)
„Pokud mají Piráti politicky přežít, musí zásadním způsobem změnit nejenom své fungování“
Podle Květiny však výsledky krajských voleb nemusí nutně naznačovat, jak dopadnou ty parlamentní. Míní, že tento vliv je zřetelný spíše naopak – celostátní atmosféra má silnější dopady na výsledky krajských voleb než naopak. Existují ale i výjimky – například u Pirátů.
„Volby velmi silně vzaly Pirátské straně iluzi, že značka ještě funguje,“ míní Květina. „Je to už několikátý signál, který voliči ukazují,“ dodal. „Pokud mají Piráti politicky přežít, tak musí zásadním způsobem změnit nejen své fungování, ale především komunikaci s voliči, a řekl bych, i nějaké socioekonomické a ideologické zaměření, kterým se prezentují,“ shrnul politolog.
Průběžné výsledky krajských voleb
Celé Česko
Aktualizace
60 s
Zdroj: ČSÚ, ČT24
V poslední době se ale zejména dlouholetý šéf, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš musí potýkat s ostrou kritikou kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení, kterou má na starosti jeho resort. Rozjezd nového systému totiž provázejí problémy, kvůli kterým ministerstvo pro místní rozvoj a jeho šéfa kritizovali opoziční i koaliční politici, opozice se pokoušela ve sněmovně prosadit výzvu k Bartošově rezignaci.
Bartoš odejít odmítá a chce digitalizaci dokončit, po nynějším neúspěchu strany ale připustil, že na volby mohly mít vliv právě i problémy s digitalizovaným stavebním řízením.
Politolog z Historického ústavu AV ČR Jan Květina o situaci v Pirátské straně (zdroj: ČT24)
Piráti v letošních krajských volbách přišli ve srovnání s rokem 2020 o naprostou většinu mandátů krajských zastupitelů, v horní komoře zase neobhájí mandát pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.
Před čtyřmi lety Piráti získali 99 ze 675 krajských zastupitelských křesel a vytvořili vládnoucí koalice s jinými stranami v devíti ze třinácti krajů. Letos se jim podařilo překročit pětiprocentní hranici jen v Plzeňském kraji, kde dosáhli na tři zastupitele. Právě v tomto regionu měli svého jediného hejtmana, Rudolf Špoták v únoru 2022 nahradil po rozpadu původní krajské koalice ve funkci občanskou demokratku Ilonu Mauritzovou.
