Akademie věd ČR

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.

Chemické procesy, historii významných budov i tajemství DNA odhaluje Týden Akademie věd. Akce má za cíl popularizovat vědu. Nabízí více než tři sta událostí ve dvaceti dvou městech po celém Česku. Program cílí hlavně na školy.

Česko má první vydání dřevořezu Nosorožec od německého malíře a grafika Albrechta Dürera. Potvrdila to expertiza Ústavu dějin umění Akademie věd. Podle odborníků jde o klíčové dílo evropské vizuální kultury a je jedním ze sta nejvýznamnějších ve světové historii. Knihovna AV ČR Nosorožce představila na zahájení Týdnu Akademie věd.

Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, pětice expertů a jedna expertka dostali z rukou předsedy Akademie věd Radomíra Pánka prestižní ocenění Praemium Academiae 2025 a prémii Lumina quaeruntur. Každá z udělovaných cen má podle Pánka jinou cílovou skupinu vědců v různých fázích kariéry, ale spojuje je to, že představují nejprestižnější formu podpory, kterou Akademie věd uděluje.

U Orlické přehrady zaznamenaly v pondělí přístroje dvě slabá zemětřesení. První mělo po poledni epicentrum u obce Klučenice na Příbramsku a podle předběžných údajů sílu 2,5 stupně. Odpoledne se objevily v oblasti o něco silnější otřesy kolem 2,6 stupně. Na Facebooku to uvedl Ústav fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který se zabývá především monitorováním seismické aktivity.

Hustá zástavba, nebo zeleň, divoký trávník či udržovaný park. Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR pracují na metodice, která by měla radnicím poradit, jak zasahovat do přírody pří tvorbě územních plánů. Projekt vzniká v Praze a Brně, ale použitelný má být pro kteroukoliv obec.

Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu expertů z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v osmnácti evropských zemích.

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.

Smyšlenou nabídkou na cestu do Číny napálil youtuber Martin Mikyska, známý jako Mikýř, několik osobností české internetové scény. Přestože postupně dával najevo, že by šlo o cestu propagandistickou, někteří oslovení influenceři měli zájem. „Pozornostním byznysem“, který pro své cíle zneužívají i autoritářské režimy, se zabývali hosté 90‘ ČT24 moderované Jakubem Musilem. Problematická je podle nich nízká úroveň mediální gramotnosti.

Výzkumný tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR zjistil, že během přechodu kapaliny z nekovového do kovového stavu vzniká nový fyzikální jev, který věda zatím nezná. Teď se vědci snaží dokázat správnost svých výpočtů pomocí experimentu.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Unikátní výzkum českých vědců v Súdánu zkoumá život lovců-sběračů v severovýchodní Africe. Mapuje povodí Nilu i extrémně suché oblasti. Přináší tak nové poznatky o adaptaci na klimatické podmínky i tamní kultuře. Zároveň výzkumníci mapují, jak vypadal přechod lidí k výrobnímu hospodářství. Dochovaly se taky kosterní pozůstatky a zuby. Díky nim vědci zjišťují, jak vypadal přechod od lovu a sběru k pastevectví.

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

Když Britové vyšetřovali několik havárií jaderných elektráren, které se v zemi staly ve druhé polovině dvacátého století, domnívali se, že jde o konstrukční vady. Nový výzkum českých vědců ale ukazuje, že problém byl hlubší, ležel až v jádru hmoty.

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.

Portugalský archeolog tvrdí, že rozluštil záhadu, kterou vědci řeší už desítky let. Mnoho zubů na lidských kostrách z doby ledové má na sobě neobvyklé oděrky. Podle nové studie by za ně mohly být zodpovědné estetické úpravy podobné piercingu.

Žijeme v době osvěty, která obětem a potenciálním terčům sexualizovaného násilí umožňuje o zkušenosti otevřeně mluvit, nebo jsme se dostali do bodu, kdy za obtěžování považujeme pouhý pohled? Aktuální téma zkoumal publicistický pořad ČT Fenomén doby. Zaměřil se na hnutí MeToo či jeho „české“ provedení v podobě soudu s usvědčenými násilníky Dominikem Ferim (tehdy TOP 09) nebo Janem Cimickým.