Česko má první vydání dřevořezu Nosorožec od německého malíře a grafika Albrechta Dürera. Potvrdila to expertiza Ústavu dějin umění Akademie věd. Podle odborníků jde o klíčové dílo evropské vizuální kultury a je jedním ze sta nejvýznamnějších ve světové historii. Knihovna AV ČR Nosorožce představila na zahájení Týdnu Akademie věd.
První vydání Dürerova Nosorožce vlastní pouze několik dalších sbírkových institucí na světě, například Britské muzeum, pařížský Louvre anebo Metropolitní muzeum umění v New Yorku.
Dürer nosorožce nikdy neviděl
Dřevořez z roku 1515 není přesným vyobrazením skutečného nosorožce, neboť Dürer (1471 až 1528) ho nikdy neviděl. Při interpretaci náčrtku a přiložené zprávy, které se k němu dostaly, se dopustil několika chyb. Nesprávný je kupříkladu malý roh na šíji zvířete či zpodobení trupu.
Německý text na vyobrazení v pěti řádcích shrnuje část příběhu zvířete, který se stal předobrazem díla. První nosorožec připlul z Indie do Lisabonu jako dar portugalskému králi Manuelovi I. až v roce 1515. Zvíře vyvolalo okamžitou senzaci, neboť šlo o prvního živého jedince, kterého Evropané spatřili po více než tisíci letech.
Nosorožec vyvolal rozruch i na královském dvoře Manuela I., kde byl zinscenován souboj nosorožce se slonem. Událost však nesplnila očekávání legendárního boje na život a na smrt, protože slon se zalekl a utekl. Manuel I. později nosorožce daroval papeži Lvu X. a zaslal ho lodí do Říma, nicméně plavidlo ztroskotalo a nosorožec utonul. K papeži se zvíře dostalo v podobě vycpaniny.
Dříve než příběh nosorožce skončil, zanechal trvalou stopu v umění: na základě slovního popisu a náčrtku, které obdržel z Portugalska, vyryl německý malíř a grafik Albrecht Dürer dřevěný štoček jako formu pro tisk jednotlivých listů. Účelem bylo informovat o exotickém tvoru co nejvíce lidí.
Dürerovo vyobrazení určovalo až do osmnáctého století podobu, jak Evropané nosorožce viděli, a přestože se postupně začaly objevovat i jiné ilustrace, Dürerovo dílo bylo velice oblíbené a stalo se součástí mnoha encyklopedií a učebnic.
Považovali ho za kopii
Knihovna AV ČR Dürerova Nosorožce získala zřejmě v roce 1958 jako nákup z antikvariátu. Předpokládalo se ale, že jde pouze o kopii. Z archivních dokumentů experti vyvozují, že nejspíš šlo o akvizici Františka Horáka, tehdejšího ředitele knihovny. Byla uložena v depozitáři starých tisků.
Grafickému listu se dostalo větší pozornosti u příležitosti loňské přednášky historičky umění Sylvy Dobalové z Ústavu dějin umění Akademie věd. Tisk byl vystaven pro veřejnost, aby doplnil téma přednášky na akci Noc vědců. Po přednášce si Dobalová dřevořez prohlédla a vyslovila domněnku, že by mohlo jít o první vydání. Její předpoklad odborná expertiza potvrdila.
„Jedná se o mimořádně cenné první vydání. Otisk pochází z neopotřebené ostré desky. O původnosti tisku svědčí mimo jiné renesanční filigrán – kotva v kruhu, který lze při prosvícení pozorovat v místě hlavy tlustokožce,“ uvedla Dobalová.
Na tisku je nad hlavou nosorožce uvedeno datum vytištění grafiky, tedy rok 1515, a také slavný Dürerův monogram.
Nosorožec bude součástí Týdne Akademie věd
Vzácnému Nosorožci se věnuje také jedna z přednášek, která je součástí programu Týdne Akademie věd. Cílem akce, která trvá do 9. listopadu je přiblížit vědu a její instituce veřejnosti. Vedle přednášek zahrnuje také prohlídky a workshopy a koná se po celé republice.
Přednáška s názvem 1515: Vzácný objev prvního vydání Dürerova dřevořezu bude ve středu 5. listopadu od 18:00 také živě přenášena na YouTube kanálu akademie.
