Dokument o fotografce Jarcovjákové ztratil šanci na Oscara, má ji ale krátkometrážní Hurikán

Nahrávám video

Český dokument Ještě nejsem, kým chci být se nedostal do nejužšího výběru na ceny Oscar. Snímek Kláry Tasovské o fotografce Libuši Jarcovjákové, natočený v koprodukci České televize, tak ztratil šanci získat cenu pro nejlepší zahraniční film. Zato krátkometrážní snímek Hurikán českého režiséra Jana Sasky se dostal do užšího výběru v kategorii krátký animovaný film.

Dokument Ještě nejsem, kým chci být vznikl ze soukromých deníků a tisíců analogových snímků osobité fotografky Libuše Jarcovjákové. Zachycuje underground osmdesátých let v Československu, dramatický útěk do Západního Berlína i focení pro módní špičky v Tokiu.

Ve světové premiéře byl titul uveden v loňském roce na festivalu Berlinale a letos získal Českého lva za nejlepší dokumentární film. Na Oscary se ovšem nepodívá.

Producent dokumentu Lukáš Kokeš věří, že šanci získat si pozornost akademiků dokumentární snímek měl. „Byli jsme inspirováni příběhem rumunského filmu Colectiv nebo makedonského filmu Země medu, což byly dokumenty, které tyto země vyslaly jako své národní kandidáty, a ony se nakonec umístily v nominacích jak pro mezinárodní film, tak pro nejlepší dokument,“ uvedl.

Na shortlistu byly filmy Vlny či Šarlatán

Česká kinematografie tak nezopakovala úspěch z loňského roku, kdy se na shortlist dostal tehdejší „vyslanec“, jímž bylo drama scenáristy a režiséra Jiřího Mádla Vlny z prostředí Československého rozhlasu.

Kandidát z Česka se v předvýběru objevil rovněž v letech 2019 a 2020, kdy postoupila černobílá adaptace oceňovaného románu Nabarvené ptáče v pojetí Václava Marhoula, respektive životopisný snímek o léčiteli Šarlatán natočený v české koprodukci polskou režisérkou Agnieszkou Hollandovou (ani ta letos neuspěla, když o nominaci usiloval snímek o Franzi Kafkovi, který vznikl v české koprodukci).

Nahrávám video

Předtím tuzemská kinematografie na šanci „aspoň“ užšího výběru čekala poměrně dlouho – od dramatu z dob druhé světová války Želary, které je zároveň zatím posledním českým titulem ve finálových nominacích na Oscara. Jde nicméně o úspěch vzdálený více než dvacet let.

  • Mezi pět nominovaných se český film naposledy probojoval za rok 2003 díky snímku Želary.
  • Do finálového výběru se podařilo dostat ještě dalším pěti snímkům: komediím Lásky jedné plavovlásky (1965), Hoří, má panenko (1967) a Vesničko má středisková (1985) a také dramatům Obecná škola (1991) a Musíme si pomáhat (2000).
  • Soška Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek putovala do Česka naposledy za film Kolja, natočený Janem Svěrákem v roce 1996.
  • Dva Oscary si Československo připsalo v šedesátých letech – za Obchod na korze a za Ostře sledované vlaky.

Šance v krátkometrážní kategorii

Úplně bez šance Česko letos nebude díky krátkometrážnímu Hurikánu, který se dostal do užšího výběru na ocenění Oscar v kategorii krátký animovaný film. V ní uspělo rovněž drama I Died in Irpin debutující ukrajinské režisérky Anastasije Falilejevové produkované českým studiem Maurfilm. 

Hurikán, označovaný za drsnou romanci z pražského Žižkova, uspěl loni na festivalu ve francouzském Annecy, kde získal cenu publika. Černobílý Hurikán bodoval mezi krátkými filmy také v hodnocení členů Sdružení české filmové kritiky.

„Hurikán se zakouká do Báry ze stánku s pivem. To vzápětí dojde a Hurikán se vypravuje pro nový sud. Jednoduchá mise, kdyby se nekonala na Žižkově, který má stejně jako Hurikán věčně kocovinu,“ uvádí společnost Maurfilm, která za filmem stojí.

Krátkometrážní film Hurikán
Zdroj: Maur Film

Je třeba také zmínit, že v kategorii dokumentární film se na zúžený seznam dostal snímek Pan Nikdo proti Putinovi ruského režiséra Pavla Talankina a amerického dokumentaristy působícího v Kodani Davida Borensteina. Film vznikl ve spolupráci dánské produkční společnosti Made in Copenhagen a české společnosti PINK.

Akademie filmových umění a věd nyní zveřejnila zkrácené seznamy uchazečů o ceny Oscar ve dvanácti kategoriích, mimo jiné animovaný krátkometrážní film, dokumentární film, zahraniční film, hudba, zvukové a vizuální efekty, obsazení či kamera. Všechny nominace včetně těch nejsledovanějších kategorií, jako jsou nejlepší film, režie či nejlepší herec a herečka, akademie oznámí 22. ledna. Vítězové jednotlivých kategorií 98. ročníku si pak pro prestižní sošky dojdou v polovině března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 21 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 23 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.