Duch Pankráce vypráví o lásce pod gilotinou

Nahrávám video

Krutost, smrt, ale také láska. Spisovatelka Petra Klabouchová ve své nové knize vypráví skutečné příběhy lidí popravených nacisty v jedné z pražských věznic za druhé světové války. Román nese název Duch Pankráce.

„Byla to asi nejtěžší kniha, co jsem kdy napsala. Některé motáky byly psané třeba jen několik minut před smrtí v přípravné cele během čekání na popravu, četla jsem v životě máloco takhle silného,“ přiznává Petra Klabouchová. „Každý den mohl být jejich posledním. Oni to věděli. Já taky. Přesto bylo šílené číst jejich dopisy, otočit na další stránku a vidět, že najednou ten den nadešel,“ dodala.

„Milovaná ženo a drahé děti, přijměte ode mě ještě naposledy mnoho vzpomínek a pozdravů. Až budete číst tento dopis, nebudu už mezi živými a budu na vás hledět z onoho světa,“ psal například své rodině Bohumil Jeřábek z cely smrti v pankrácké věznici. Až donedávna si jeho vnuk Zdeněk myslel, že dědu nacisté zatkli kvůli jediné nepřihlášené pušce.

Jenže důvod byl jiný. „Děda měl odbojovou skupinu osmi lidí. Byl vedoucí. Je to logické, protože jako hajný měl volný pohyb po lese. Opravdu jsme byli překvapení, že to nebyla jedna puška, ale že těch zbraní bylo mnohem víc,“ upřesnil Zdeněk Jeřábek.

Láska za mřížemi

Ke zjištění o rodinné historii došel díky rešerším spisovatelky Petry Klabouchové. Bohumila Jeřábka nacisté popravili jen několik minut před mužem, který se stal jednou z hlavních postav jejího nového románu.

„Bohužel všechno je realita. U této knížky jsem neměla prostor si vymýšlet,“ říká autorka. Čerpala z více než šesti tisíc motáků, tedy vzkazů, které si vězni mezi sebou tajně předávali. Mezi nimi byla také milostná vyznání. Skutečná láska dvou odsouzených, kteří se tváří v tvář nikdy nesetkali, stojí v centru příběhu.

„Právě tito dva zamilovaní si mezi sebou psali, jak se o nich jednou po válce budou psát romány. Takže to mělo být možná trošku i poslední splněné přání,“ dodává Petra Klabouchová ke knize.

Příběhu Anny a Roberta, jak se v románu jmenují, si už v sedmdesátých letech všimla tehdejší Československá televize. Na základě motáků vznikla inscenace Láska pod gilotinou.

Duch Pankráce existoval

Vzkazy šířil vězeň Karel Rameš, odpykával si trest za hospodářský delikt. Jeho přezdívka Duch Pankráce se stala titulem románu. Jako takzvaný chodbař měl volnější pohyb po věznici, což on i jeho pomocníci využívali k ilegální „poštovní“ síti.

Osudy popravených se Ramešovi podařilo uchovat. Sám také o věznici napsal knihu na základě vynesených motáků a svého deníku. Pod názvem Žaluji: Pankrácká kalvárie vyšla v roce 1946, od té doby už ale ne.

„V mé knize se ale jeho celé jméno neobjevuje. Byl pro samotné vězně i dozorce jen tajemnou postavou bez tváře a beze jména. Musel skrývat svou identitu. Pro většinu z nich zůstal jen Karlíčkem, jeho spolupracovníci si pak říkali Karlovci,“ popisuje Klabouchová.

Její nejnovější román se kromě Pankráce odehrává také ve Strašnickém krematoriu, kam nacisté odváželi těla popravených. Ředitel krematoria František Suchý tu navzdory zákazu přechovával popel vězňů. „Zvládl to až do konce války, jeho syn mezitím přepisoval potají všechna jména popravených, abychom věděli, kdo tady skončil,“ doplnila spisovatelka.

Návrat na Pankrác

Podle dochovaných záznamů skončilo pod pankráckou gilotinou 1075 lidí. Drtivá většina jejich příběhů stále čeká na odvyprávění.

Petra Klabouchová se ve své nejnovější próze do pankrácké věznice vrací. V románu U severní zdi se věnovala tématu z padesátých let, kdy byly mezi politickými vězeňkyněmi vyslýchány a mučeny také těhotné ženy. Přestože šlo o beletrii, i v líčení z dob komunistické totality autorka vycházela ze skutečných událostí.

Petra Klabouchová
Zdroj: Nakladatelství Host/Věra Marčíková

Původně do něj zvažovala zařadit i motákovou lásku ze sekyrárny – ta ale dramaturgicky do románu nezapadla, a nakonec se dočkala samostatné knihy.

Podle spisovatelky dávalo smysl psát další román z období druhé světové války tím spíš, že vypráví o obyčejných mužích a ženách. „Vždycky když někdo mluví o Češích jako o národě zbabělců a udavačů, zlobím se a myslím na tyhle malé velké hrdiny. I proto jsem chtěla jejich zapomenuté osudy znovu vyprávět lidem. Cítila jsem svým způsobem povinnost je skrze své psaní připomenout,“ říká.

V pankrácké věznici zřídila německá okupační správa vyšetřovací vazbu gestapa. Tresty smrti se udělovaly za delikty politické, hospodářské, za odboj, ale i za činy čistě kriminální, v praxi to znamenalo, že lidé mohli být odsouzeni v podstatě za cokoliv.

Od dubna 1943 fungovalo na Pankráci zařízení k vykonávání poprav stětím gilotinou. V neblaze proslulé pankrácké „sekyrárně“ bylo do konce války popraveno 1075 osob, včetně 155 žen. Záznam o poslední exekuci pěti lidí zapsal do popravčí knihy německý kat Alois Weiss 26. dubna 1945. Údaje ke stovkám dalších poprav, provedených většinou oběšením, se nedochovaly.

Popravčí komora s gilotinou je v pankrácké věznici z pietních důvodů zachována dodnes. Na konci války sice Němci gilotinu rozebrali a hodili do Vltavy, po válce však byla vylovena a znovu sestavena. 

V padesátých letech byli na Pankráci popravováni političtí vězni, například Milada Horáková. Tyto popravy byly prováděny za budovou nemocnice, kde je dnes vybudován památník těmto obětem.

Ve věznici se popravovalo i za kriminální zločiny. Počínaje rokem 1954 sloužila Pankrác jako jediné místo výkonu trestu smrti v celém Československu. Teprve koncem šedesátých let bylo zřízeno další popraviště na Slovensku v Ilavě a později v Bratislavě.

V polovině sedmdesátých let byla v pankrácké věznici popravena poslední žena – Olga Hepnarová, která úmyslně vjela nákladním automobilem na tramvajovou zastávku, přičemž zabila osm lidí.

V únoru 1989 se Pankrác stala místem výkonu posledního absolutního trestu na českém území. Na šibenici tehdy skončil pětinásobný vrah Vladimír Lulek.

Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Já, Rocky, Hunger Games či Máma a Táta jsou Boží

V kinech se představuje hraný snímek Já, Rocky. Je příběhem vzniku slavné filmové boxerské série, která udělala hvězdu ze Sylvestra Stalloneho. Se sportem, tentokrát formulí 1, má co do činění i kanadské životopisné drama Villeneuve: Zrození šampióna. Režisér Francois Ozon se pak pustil do nové, černobílé adaptace existenciální klasiky, románu Cizinec od Alberta Camuse. Česká fantasy komedie Máma a Táta jsou Boží chce navázat na tradici rodinných, často trikových titulů. V roli rodičů, kteří dostanou božské schopnosti, se představují Vica Kerekes a Petr Lněnička. A kasovně úspěšné dystopické Hunger Games se vrací s dalším dílem nazvaným Úsvit sklizně.
20. 11. 2026‌‌

Československé cestovatelské plakáty zrcadlily dobu

Jako o oknech do neexistujícího světa mluví o cestovatelských plakátech autoři knihy Visit Czechoslovakia. Ta ukazuje, jak se Československo v různých obdobích snažilo podpořit turistiku a přitáhnout návštěvníky ze zahraničí.
19. 11. 2026‌‌

Van Goghův aukční rekord za Kvetoucí kaštany málem zhatila minulost

Za 190,4 milionu dolarů (téměř 4,3 miliardy korun) se prodal obraz Châtaigniers en fleurs (Kvetoucí kaštany) od Vincenta van Gogha. Malba se stala čtvrtým nejvýše vydraženým výtvarným dílem historie a také nejdražším dílem tohoto nizozemského výtvarníka prodaným v aukci. Nad jejím uskutečněním přitom do poslední chvíle visel otazník kvůli požadavku potomků někdejších majitelů.
19. 11. 2026‌‌

Z Puškinovy básně zmizel alkohol. Nepřípustné, uznalo ruské ministerstvo po kritice

Ruští vydavatelé učebnice literatury pro třetí třídu zkrátili báseň Alexandra Sergejeviče Puškina. Z veršů jednoho z nejvýznamnějších ruských poetů vypustili verše o alkoholu. To, co začalo jako údiv matky jednoho školáka, se přelilo do veřejné diskuse. V ní zaznělo i vyjádření z Kremlu, že do děl ruských velikánů by se nemělo zasahovat. Kritici nicméně vnímají krácení Puškinových veršů jako součást širší cenzury.
18. 11. 2026‌‌

Kvíz: Vyznáte se ve filmových Bondech?

Agentem 007 se v chystaném filmu stane Robert Pattinson. Slovy „Jsem Bond, James Bond“ se ale před ním představilo už šest jiných herců. Počínaje snímkem Dr. No v roce 1962. Kvíz ukáže, jak dobře se v představitelích neohroženého služebníka Jejího veličenstva vyznáte.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.