TÉMA

Literatura

Už pominul boom, kdy Češi chtěli pochopit Ukrajinu skrze umění, říká překladatelka Marie Iljašenko
„Řekla bych, že kultuře se na Ukrajině daří dobře,“ říká knižní redaktorka, překladatelka a básnířka Marie Iljašenko. Rodačka z Kyjeva vyrostla v Česku. Míní, že zvláště po začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 měli Češi tendenci seznámit se s ukrajinskou literaturou. Vznikají i knihy českých autorů o válkou zasažené zemi. Podle Iljašenko je z těchto textů cítit empatie, nicméně chybí dostatečně hluboký vhled.
23. 2. 2024|ČT24
Muriel je Srdcovka. Pro Štěpánku Jislovou hned třikrát
Jasnou vítězkyní komiksových cen Muriel se stala Štěpánka Jislová, její Srdcovku porota vybrala jako Nejlepší českou komiksovou knihu roku 2023. Upřímné vzpomínky na ne vždy příjemné milostné zážitky získaly také Cenu České akademie komiksu. Třetí cenu si Jislová odnesla za nejlepší scénář. Do Síně slávy českého komiksu vstoupil Jiří Hromádko, scenárista seriálů Modrá pětka, Robinsoni nebo Dobrodružství s Hérakle.
21. 2. 2024|ČTK
V Chile opět prověří smrt básníka Pabla Nerudy. Ve hře dál zůstává vražda na politickou objednávku
Chilská justice svolila k dalšímu pokusu o objasnění okolností, za nichž v roce 1973, krátce po státním převratu vedeném pozdějším diktátorem Augustem Pinochetem, zemřel básník Pablo Neruda. Část jeho příbuzných i Chilanů je přesvědčena, že levicový nobelista byl zavražděn vznikajícím Pinochetovým režimem. Otázka, zda šlo o smrt na politickou objednávku, se řeší opakovaně – a zatím bez jednoznačného závěru.
21. 2. 2024|Reuters, ČTK
Zprávu o městské dopravě veze v románu Petra Šestáka vyhořelý kurýr
Hrdinou nové knihy spisovatele Petra Šestáka je kurýr, který na kole rozváží jídlo. Román nese název Vyhoření a vedle cyklodopravy tematizuje také digitální technologie, sociální nerovnosti a kulturní války.
20. 2. 2024|ČT24
Působil nejistě v zákulisí, ale na pódiu byl strhující. Před sto lety se narodil Jiří Šlitr
Snil o Broadwayi, nicméně i jeho velkou zásluhou se stalo fenoménem pražské divadlo Semafor. Působil nesměle, ale když vyšel na jeviště, málem uletěla střecha. Byl umělcem tělem i duší, ovšem zároveň vystudoval práva a neztratil se v praktickém životě. Před sto lety, 15. února 1924, se narodil Jiří Šlitr, polovina autorské dvojice S+Š. Semafor talentovaného umělce připomíná premiérou revue Šli tři Šlitři a u příležitosti výročí vychází také jeho první životopis.
15. 2. 2024|ČT24, ČTK
Výstava Renáty Fučíkové přivolává na scénu Shakespeara i české pověsti
Ilustrátorka Renáta Fučíková ve svých autorských knihách převypravuje dějiny i zásadní divadelní hry. Literaturu v kontextu doby přibližuje srozumitelným způsobem, chce, aby byly její knihy přístupné i čtenářům ze základních škol. Svou tvorbu z posledních deseti let nyní vystavuje v pražské Galerii Hollar pod názvem Na scénu! Návštěvníci na ní najdou i poštovní známky.
8. 2. 2024|ČT24
Jsem malířka. Eva Švankmajerová neoddělovala život a tvorbu, ukazuje monografie
Nová monografie Jsem malířka uceleně představuje dílo Evy Švankmajerové. Surrealistická umělkyně se věnovala malbě, kresbě, keramice i poezii. Navíc se podílela na filmech svého manžela Jana Švankmajera.
30. 1. 2024|ČT24
Klepy z židovského koupaliště. Humor jim nevzali, a tak židovští teenageři z Budějovic vydávali časopis
„Bylo nebylo, uprostřed léta 1940 byla povolena židovská plovárna. Hurá, židovská mládeži; našlo se místo všech možných radostí, rekreace a sportování.“ Text v jednom z dvaadvaceti čísel časopisu Klepy, který psali a četli mladí z českobudějovického koupaliště, na němž se scházeli Židé. Většina z nich se konce války nedožila. Časopis se ale podařilo dochovat a stal se základem knihy Novináři v utajení, která vznikla v Kanadě a kterou v českém překladu vydala organizace Post Bellum.
29. 1. 2024|ČT24
Děkuju za cenu, a mimochodem psát mi pomohla AI, přiznala autorka románu o umělé inteligenci
Téměř bezchybné dílo, uvedl jeden z porotců na adresu románu, který získal letošní Akutagawovu cenu pro začínající spisovatele. Sledované japonské literární ocenění přitáhlo větší pozornost než obvykle. Autorka vítězného díla Rie Kudanová totiž přiznala, že část sci-fi knihy na téma umělé inteligence napsala pomocí AI, zhruba pět procent dokonce „doslovně“ z ChatuGPT převzala.
24. 1. 2024|Jana Benediktová
„Furt je co kosit.“ Pavel Zajíček mluví, i když uprostřed slova zmlkne
Při vyslovení jména Pavla Zajíčka nejspíš naskočí asociace na československý underground a jednu z legend, kapelu DG 307 – zcela právem, ovšem jak ukazuje kniha rozhovorů Radost je lehkost, vánek, studená voda, Zajíček je osobností daleko širší a hlubší.
15. 1. 2024|Josef Rauvolf
Seznam „teroristů a extremistů“. Díla zakázaných spisovatelů mizí v Rusku z obchodů i knihoven
Válka na Ukrajině ztížila život řadě ruských autorů, kteří ve své zemi čelí stále tvrdší cenzuře, a jejich díla mizí z obchodů. Ruské úřady předávají seznam zakázaných spisovatelů i knihovnám. Týkají se takzvaných „zahraničních agentů“, kritiků ruské invaze na Ukrajinu nebo děl, v nichž se objevuje tematika sexuálních menšin. Jak zjistil nezávislý zpravodajský server Bumaga na případu Petrohradu, některé knihovny zakázané spisovatele nadále nabízejí, i když pouze na vyžádání. V případě knihoven totiž Rusko zatím k výraznějším postihům nepřistupuje, píše nezávislý web Meduza.
9. 1. 2024|Tamara Kejlová
Octobriana se vrací v současném komiksu. Ukradená superhrdinka s rudou hvězdou na čele způsobila problémy
Na začátku sedmdesátých let se na Západě objevila Octobriana. Undergroundová sovětská superhrdinka s rudou hvězdou na čele, která nadchla třeba Davida Bowieho. Ve skutečnosti šlo o mystifikaci, k níž československý emigrant zneužil kresby výtvarníků Zdeňka Buriana a Bohumila Konečného. Především druhý z nich na nechtěnou slávu své práce doplatil. Nyní se Octobriana představuje českých čtenářům, ovšem v současném zpracování Ondřeje Kavalíra a Marka Bergera.
8. 1. 2024|ČT24
Žít s dávkou nedůvěry vůči sobě je dobré, říká francouzský bohemista o české kultuře
Francouzský bohemista Xavier Galmiche si pozornost tuzemské odborné veřejnosti získal monografií o básníkovi Vladimíru Holanovi i překlady Čapka či Komenského. Nedávno se v českém prostředí představil ale také sám jako autor. Vyšly dvě jeho knihy. Vedle výboru ze statí o české a středoevropské literatuře také novela Metafyzický kurník.
4. 1. 2024|ČT24
Miloval věci, mlčenlivé soudruhy, a soudruzi jeho. Před sto lety zemřel básník Jiří Wolker
„Dosti Wolkera! Dostal se do čítanek. Dává se u maturit. Dohořela jeho buřičská ožehavost,“ zpochybňoval v roce 1925 text uveřejněný v revue Pásmo odkaz Jiřího Wolkera. Nedlouho po básníkově předčasné smrti, od níž 3. ledna 1924 uplynulo rovné století. Wolkerova tvorba se stala synonymem pro proletářskou poezii, byť v době, kdy by komunistická ideologie básníkovu představu už možná nenaplňovala, a přestože on svým původem proletářem příliš nebyl.
3. 1. 2024|Jana Benediktová
Bianca Bellová si všimla muže, který si na letišti nandává snubní prsten. A napsala Transfer
Velké evropské letiště, na němž si každý z masy cestujících nese v příručním zavazadle svůj osobní příběh. Občas se jejich cesty na okamžik protnou. Spisovatelka Bianca Bellová ve své nejnovější knize Transfer propojuje obyčejné a zároveň pozoruhodné lidské příběhy.
21. 12. 2023|ČT24
Papírové knihy zlepšují dětem porozumění textu násobně víc než digitální čtení, zjistila studie
Pro rozvoj dětského myšlení je mnohem výhodnější věnovat se čtení klasických knih než brouzdat po internetu. Čtení tištěných textů totiž zlepšuje porozumění více než čtení digitálních materiálů. Vyplývá to z nové studie vědců z Valencijské univerzity.
18. 12. 2023|ČTK
Kvíz: Nikdo neví, kdo je Elena Ferrante. Ale víte, kdo je Bolavá nebo Galbraith?
Pražské divadlo ABC převedlo do téměř čtyři a půl hodiny trvajícího představení ságu Geniální přítelkyně. Inscenace, stejně jako literární předloha, sleduje složitý vztah dvou dívek, později žen, které pojí přátelství na život a na smrt. Právě především touto tetralogií si čtenáře (i kritiky) získala autorka Elena Ferrante. Bývá řazena k nejvlivnějším spisovatelkám současnosti, přestože svou pravou totožnost už tři dekády tají. Nicméně není prvním literátem, který se skryl za pseudonymem, jak připomíná kvíz na konci článku.
7. 12. 2023|Jana Benediktová
Jak by vypadal život v totalitním Irsku, líčí dystopický vítěz britské literární ceny
Letošní britskou Bookerovu cenu za román získal irský spisovatel Paul Lynch. Šestačtyřicetiletý autor zaujal knihou Prophet Song (Píseň proroka), v níž představil dystopickou vizi Irska v sevření totality. Inspiroval se problémy současného světa. Podle poroty ve vítězné próze vylíčil strhující a konfrontující portrét země i jedné obyčejné rodiny na pokraji katastrofy.
27. 11. 2023|
Paradoxní studie naznačuje, že v chudých zemích může korupce pomáhat chránit přírodu
Zejména země třetího světa se potýkají s ničením životného prostředí. Nová rozsáhlá studie sledovala, jaký vliv na to má korupce. Výsledky jsou překvapivé, protože naznačují, že korupce může ochraně přírody paradoxně pomáhat.
27. 11. 2023|
Detektivka Sudetenland pátrá, jaké by bylo Československo bez odsunu Němců
Jak by vypadalo Československo po sametové revoluci, kdyby nedošlo k odsunu Němců? Náhled do světa, ve kterém se historie odehrála jinak, nabízí detektivní román Sudetenland. Jeden z bestsellerů posledních týdnů napsal Leoš Kyša, známý také pod pseudonymem František Kotleta.
22. 11. 2023|
Česko poskytne Ukrajincům mobilní Archu pro záchranu vzácných knih
Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.
21. 11. 2023|
Amsterodamské vigilie spekulují, o čem mluvili Rembrandt s Komenským
Malíř Rembrandt van Rijn a myslitel Jan Amos Komenský bydleli v Amsterdamu téměř v sousedství, pravděpodobně se museli potkávat. Navíc Rembrandtův portrét starce i podle některých badatelů mohl být portrétem Komenského. Z těchto spekulací vyšla spisovatelka Lenka Horňáková-Civade ve svém románu Amsterodamské vigilie. Zinscenovala v něm setkání dvou velikánů nejen své doby.
17. 11. 2023|
Za perzekuci kvůli přesvědčení. Salman Rushdie převzal cenu nesoucí Havlův odkaz
Britsko-indický spisovatel Salman Rushdie v New Yorku obdržel cenu Disturbing the Peace (narušování klidu). Rushdie ocenění převzal osobně, jeho přítomnost byla ale do poslední chvíle utajena. Cenu každoročně uděluje newyorská Nadace Knihovny Václava Havla spisovateli či spisovatelce, kteří „čelili nespravedlivé perzekuci pro své přesvědčení“ a sdílejí Havlovo odhodlání zasazovat se za lidská práva.
15. 11. 2023Aktualizováno15. 11. 2023, 11:51|
První sbírka Shakespearových her přišla před čtyřmi sty lety na dva dělnické platy, dnes stojí miliony
Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1623, byla vydána jedna z nejdůležitějších knih anglicky psané literatury, takzvané První folio. Nebýt této sbírky, nedochovala by se část díla Williama Shakespeara, včetně tragédie Macbeth.
8. 11. 2023|