Literatura

Velký knižní čtvrtek přestavuje opět vybrané novinky, na které chtějí upozornit tuzemští nakladatelé. Do výběru se dostalo dvanáct titulů od českých i zahraničních autorů napříč žánry. Ke čtenářům se dostávají nové knihy od prozaičky Pavly Horákové, reportéra Jakuba Szántó, thriller od irské autorky Michelle Dunneové, životopis papeže Františka i kompletní vydání Andersenových pohádek.

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.

Fanoušci Písně ledu a ohně už přestávají doufat, že autor fantasy ságu někdy dokončí. Jakkoliv sám George R. R. Martin je vágně udržuje v naději. Útěchou jim může být stále se rozšiřující svět seriálové adaptace a od března také v kinech teprve druhý celovečerní film podle Martinovy předlohy. Byť Čarodějnice a lovec s děním ve fiktivních Sedmi královstvích nesouvisí, režisér snímku Paul W. S. Anderson věří, že příznivce Martinovy fantasy poetiky uspokojí.

Velká výstava o českých spisovatelích sklidila úspěch na Tchaj-wanu. Uspořádalo ji Národní muzeum tchajwanské literatury v Tchaj-nanu na jihu ostrova. Věnuje se především samizdatové literatuře a autorům, kteří za normalizace nesměli v Československu vycházet. Podobnou zkušeností prošel během čtyřiceti let takzvaného Bílého teroru do roku 1987 i Tchaj-wan.

Letošnímu vyhlášení komiksových cen Muriel dominovala publikace Winton nebyl sám, která získala tři ocenění. Příběh o záchraně dětí před druhou světovou válkou je dílem Terezy Verecké a Mikuláše Podprockého. Do Síně slávy byl uveden autor sci-fi a novinář Ondřej Neff.

Ve věku 78 let v neděli zemřel americký básník Michael March, zakladatel a dlouholetý prezident Festivalu spisovatelů Praha. Spisovatel, básník a publicista March žil od roku 1996 v Praze, kde mimo jiné po sametové revoluci pomohl obnovit tradici autorských čtení. Na Festival spisovatelů Praha, jehož poslední ročník se konal v roce 2020, díky osobním kontaktům přivezl jedenáct držitelů Nobelovy ceny za literaturu. Informaci serveru Aktuálně.cz o básníkově úmrtí potvrdila Marchova žena Vlasta Brtníková.

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.

Mariánská skála v Ústí nad Labem není zrovna nejlákavější lokalitou. Má pověst místa sebevrahů a bezdomovců. Vrch přitom skrývá víc než jen kámen, který se tu, v centru města, poněkud raritně těží. Příběhy spojené s Mariánskou skálou sepsal ředitel městského archivu Petr Karlíček do knihy s názvem Mariánka/Marienberg a podtitulem Hora milostná a smrtná.

Česká literatura se už přes rok připravuje na knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem. V říjnu 2026 bude na jedné z největších literárních přehlídek na světě čestným hostem.

Literární hádanka s názvem Kainova čelist vyšla poprvé v roce 1934 a od té doby se ji podařilo vyřešit jen několika málo lidem. Šanci najít řešení náročného detektivního rébusu mají i tuzemští čtenáři, protože kniha se nedávno dočkala českého překladu.

Americký spisovatel Dan Brown, který se proslavil tajemnou Šifrou mistra Leonarda, svůj nejnovější román zasadil do Prahy. V příběhu Tajemství všech tajemství se opět vrací symbolog Robert Langdon. Kniha vychází letos na podzim zároveň v originále i v českém překladu.

Jednotlivé stránky si Tomáš Motal předkresluje tužkou na papír, finální podobu komiksu Traum ale tvoří digitálně. Leckdy bizarní až znepokojivé výjevy se v jeho černobílé kresbě objevují v kulisách industriální krajiny, městských periferií i postapokalyptické pustiny. Ty nyní vyšly v novém souborném vydání Traum 1999.

Sci-fi, historická literatura, ale i tematické večery – lidé se stále častěji scházejí, aby diskutovali o knihách, sdíleli doporučení a objevovali nové autory i literární žánry. Čtenářských klubů v Česku za několik posledních let přibylo, a to nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. ČT oslovila desítky klubů po celé republice, které potvrdily, že zájem o setkávání čtenářů i počet členů roste.

Tvorba francouzské spisovatelky Annie Ernauxové, která za své silné osobní příběhy získala Nobelovu cenu za literaturu, je českým čtenářům dostupná i v audioverzi. Její povídky nyní načítá herečka Taťjana Medvecká.

Britský spisovatel Neil Gaiman čelí obvinění osmi žen ze sexuálního obtěžování a znásilnění. Autor komiksové série Sandman či románu Hvězdný prach popírá, že by se kdy s kýmkoliv zapojil do sexuálních aktivit bez vzájemného souhlasu. V souvislosti s dřívějšími obviněními už byly pozastaveny seriálové adaptace některých jeho knih.

V češtině nově vychází příběhy britského fantasy spisovatele Michaela Moorcocka. Ten se sice zásadní literární slávy nedočkal, ale jeho originální nápady využívá významná část moderní popkultury.

Na Karlově mostě stojí třicet kamenných soch a sousoší svatých. Příběhy většinou historických postav i kontext vzniku děl přibližuje kniha Mystický koridor od Aleny Ježkové. Dvojjazyčnou publikaci s černobílými fotografiemi vydala Galerie hlavního města Prahy (GHMP), která je správcem této převážně barokní galerie pod širým nebem.

V seznamu nejlepších knih roku 2024, který sestavila BBC, figuruje také román Slunečník proti sekyře. Fantaskní příběh se odehrává v Praze a napsala ho britská spisovatelka Helen Oyeyemi, která v hlavním českém městě žije.

Dvousvazková kniha System Langhans přibližuje historii ateliéru Langhans, místa, kde se více než sedm desítek let nechávali fotografovat umělci, státníci, vojáci, šlechta i běžní občané. Portrétování u Langhanse patřilo k dobrému bontonu. Publikace vznikla i díky sedmi tisícům portrétů, které kdysi byly pořízeny v tomto ateliéru a později se našly při rekonstrukci domu v centru Prahy.

Pátek třináctého je sice jen pověra, ale v kultuře jako smolný den nezůstal bez odezvy. Smůlu přinesl táborníkům ze slavného filmového hororu, templářům v bestselleru Dana Browna, rakouskému skladateli Arnoldu Schönbergovi trpícímu fobií z čísla třináct nebo kdysi populárnímu československému zpěvákovi Vítězslavu Vávrovi.