Literatura

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.

Ukrajinci žijící v Česku najdou literaturu své země nově v samostatném knihkupectví. Jako vůbec první v Praze obchod s knihami v ukrajinštině otevřel jejich krajan. Prodává i knížky zakazovaných běloruských autorů.

Vyšel ilustrovaný slovník ostravského dialektu. Kniha Kratke zobaky zprostředkovává také ostravské reálie. Určena je dospělým i dětem a původně ji studentka knižního designu Alžběta Štenclová vytvořila jako bakalářskou práci.

Videohry dnes tvoří celosvětově úspěšný průmysl. Že na ně nemusí být nahlíženo jen jako na prostou zábavu, ale staly se svébytnou uměleckou formou, ukazují dvě nové knihy českých autorů. Průvodce Ještě jeden level od Ondřeje Trhoně je návodem, jak videohry „číst“. Jaroslav Švelch se v publikaci Hráč versus příšery zamýšlí, k čemu v počítačových hrách slouží monstra.

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

Brněnské nakladatelství Atlantis v pondělí vydalo v českém překladu román Milana Kundery Totožnost. Dílo přeložila Anna Kareninová, oznámila Jana Uhdeová z Atlantisu. Kundera napsal román L’identité ve francouzštině, což je také jazyk prvního vydání v druhé polovině 90. let. Český název určil sám Kundera.

Proč se lidem líbí různé věci a jak to ovlivňuje jejich postavení ve společnosti, zamýšlí se čtveřice českých sociologů. Pravidla vkusu popsali ve stejnojmenné knize.

Před stoletím napsal Karel Čapek utopisticko-fantastický příběh o třaskavině s nepředstavitelně ničivým účinkem. Román Krakatit odráží jeho vášeň pro vědu a zároveň vznikal v době, kdy poněkud výbušný byl i autorův citový život rozpolcený mezi dvě ženy. I tyto inspirace představuje výstava, kterou k výročí románu otevřel Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.

Z většiny fotografií hledí Franz Kafka hlubokýma očima, které jako by odrážely všechnu tu existenciální tíhu v jeho textech. Navíc zemřel předčasně na souchotiny – před rovnými sto lety, 3. června 1924, což tragickému vyznění jen nahrává. Jenže Kafka také uměl žít a vnímat svět s humorem. Připomínky v době výročí vyzdvihují, proč se stal po své smrti jedním z nejvlivnějších spisovatelů 20. století, a zároveň rozkolísávají naznačené stereotypy o literátově osobnosti.

Franz Kafka onemocněl tuberkulózou hrtanu, neúspěšně se s ní snažil bojovat, léčil se, pobýval v sanatoriích, a posléze v jednom z nich, v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku před sto lety – 3. června 1924 – zemřel. Byť jsou život, osobnost i tvorba tohoto pražského německého spisovatele zahaleny záhadami, jeho odchod se zdá naopak jasný. I když německý publicista Reiner Stach, který okolnosti Kafkova skonu podrobně rozkryl, naznačil, že vše mohlo být jinak.

Až do jeho smrti, od níž uplyne 3. června rovných sto let, byla díla Franze Kafky známá jen okruhu zasvěcenců a ani on sám žádnou celebritou nebyl. Dnes jeho jméno zaslechl přinejmenším v evropském prostoru téměř každý, i když od tohoto pražského německého židovského spisovatele nic nečetl. Stal se synonymem pro absurdnost i značkou, která prodává. Píšou se o něm knihy a pořádají konference. Zjistěte v našem kvízu, co o Kafkovi víte vy.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł může jakožto autor literárních reportáží dělat téměř vše, co autor beletrie. Jen si nemůže vymýšlet, což je v éře dezinformací podle něj těžké. A občas musí napsat i o protiřečících si interpretacích nějaké události, pokud nemůže zjistit, co se skutečně stalo. V pořadu Události, komentáře hovořil mimo jiné i o vztahu Čechů a Poláků.

Jednou z největších hvězd letošního ročníku Světa knihy byl současný německý spisovatel a také právník Bernhard Schlink. Proslavil ho román Předčítač, který režisér Stephen Daldry adaptoval ve známý film s Kate Winsletovou v hlavní roli. Na veletrh dorazili i nakladatelé, kteří vydávají českou literaturu v zahraničí. Podle spisovatelky Radky Denemarkové jsou všichni autoři a autorky, kteří píší v malých jazycích, jako ve vězení.

Na pražském Výstavišti pokračuje devětadvacátý Svět knihy. Zvláštní pozornosti se na něm dostává německo-jazyčné literatuře. A to právě v roce, kdy si nejen Česko připomíná sté výročí smrti Franze Kafky. Veletrh si letos za motto zvolil Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“

V Praze začíná knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Letos na čestného hosta „povýšil“ dlouholetý spřízněný projekt Das Buch, který seznamuje se současnou německojazyčnou literaturou. Na holešovické Výstaviště ale dorazí hosté celkem ze čtyřiceti zemí a regionů. K hvězdám patří irský romanopisec John Boyne, francouzský komiksový autor Alexis Nolent a pojem severské krimi Alex Ahndoril. Naopak účast zrušila ruská exilová autorka Ljudmila Ulická. Svůj stánek má na Světě knihy také Česká televize.

Několik generací českých školáků se o řecké mytologii dozvídalo díky převyprávění od Eduarda Petišky. Od narození spisovatele uplynulo 14. května rovné století. Tento romanopisec, dramatik či překladatel se zapsal především právě jako autor Starých řeckých bájí a pověstí, které převyprávěl v době komunistického Československa a bral je podle nakladatelství Argo jako metaforický román o českých zoufalstvích a nadějích. V následujícím kvízu si můžete ověřit, jak moc se v řecké mytologii vyznáte vy.

Cenu Jiřího Ortena, určenou autorům do třiceti let, obdržel Marek Torčík. Básník zaujal svým prozaickým debutem Rozložíš paměť, autofikci o dospívání gaye na moravském maloměstě. Torčík za tuto knihu už získal ocenění Magnesia Litera.

Ve věku 92 let zemřela kanadská spisovatelka Alice Munroová. Literátka, označována za Čechova z Ontaria, za své povídky obdržela v roce 2013 Nobelovu cenu za literaturu. Čtenářům i kritikům ukazovala, že kratší literární texty dovedou být svou hloubkou stejně plnohodnotné jako romány.

Před téměř sto lety se 9. května v Brně-Pisárkách hrálo vůbec první tuzemské utkání v ragby. Nechyběl na něm Ondřej Sekora, který měl nemalou zásluhu na rozvoji tohoto sportu v Československu. Popularizace ragby je jednou z kapitol jeho života, který přibližuje nový grafický román Trampoty člověka Sekory. Autorka díla Barbara Šalamounová připomíná, že „otec“ Ferdy Mravence byl také karikaturistou či vězněm v pracovním táboře.

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

V roce 1889 stoupl počet registrovaných lodí na Temži o padesát procent. Už tak oblíbenou zábavu projížděk po řece ještě posílil bestseller Tři muži ve člunu (s dodatkem – o psu nemluvě). Jeho autor Jerome Klapka Jerome se narodil 2. května před 165 lety a sláva této knihy zastínila jeho další tvorbu, v níž čerpá rovněž ze svého života, byť už méně radostných zkušeností první světové války. Knižní dobrodružství tří přátel a jednoho psa má jistou návaznost i na české reálie – ovšem ne díky jménu Klapka, jak by asi mnozí předpokládali, ale díky protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi.

Nejlepší loňskou audioknihou jsou memoáry Vlastní životopis, které načetla Alena Vránová. Nyní jednadevadesátiletá herečka propůjčila hlas vzpomínkám slavné autorky detektivek Agathy Christie. Nejlepší interpretkou se stala Eliška Balzerová za paměti Roky nobelistky Annie Ernauxové, nejlepším interpretem je Jiří Vyorálek díky hororu Zvedá se vítr.

Den před popravou za údajnou velezradu v červnu 1950 vyjádřil Veleslav Wahl přání, aby se jeho kniha Pražské ptactvo dočkala upraveného vydání. Odborná publikace původně napsaná za protektorátu vyšla nedávno nejen jako odkaz Wahla-ornitologa, ale i jako připomínka jeho zapojení do odboje proti dvěma totalitám.

Už více než století sedí v Kodani, u břehu omývaného Baltským mořem, Malá mořská víla a zasněně hledí zhruba na milion zvědavců, kteří si ji ročně přijedou prohlédnout. A někteří nejen to. Vandalské a recesistické útoky na sochu připomínající příběh dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena jsou téměř „národním sportem“. Už dvakrát vandalové víle dokonce uřízli hlavu – poprvé se tak stalo 23. dubna 1964. Případ vyšetřovali kriminalisté.