Literatura

Pátek třináctého je sice jen pověra, ale v kultuře jako smolný den nezůstal bez odezvy. Smůlu přinesl táborníkům ze slavného filmového hororu, templářům v bestselleru Dana Browna, rakouskému skladateli Arnoldu Schönbergovi trpícímu fobií z čísla třináct nebo kdysi populárnímu československému zpěvákovi Vítězslavu Vávrovi.

V prosinci 2019 se objevily v Číně první znepokojivé zmínky o nové nemoci, na jaře následujícího roku se proti pandemii covidu-19 už pokoušelo opevnit také Česko. Nouzový stav znemožnil přímý přístup také ke kultuře. Umělci proto hledali cesty, jak dál tvořit pro lidi. I pro mnoho Čechů se umění stalo způsobem, jak se zabavit a odvést myšlenky od frustrujících zpráv.

Jejich písně zlidověly a podpořily společenské změny v komunistickém Československu. Spoluprací Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra a nejslavnější érou divadla Semafor se v nové knize zabývá Pavel Klusák. Hudební publicista měl úspěch už s titulem o Karlu Gottovi, za nějž získal cenu Magnesia Litera.

Knihy patří k nejčastějším dárkům pod stromeček, přestože jejich cena stoupá. Předvánoční období je pro tuzemská knihkupectví nejziskovější částí roku, prodeje v adventním čase šplhají až k sedmdesáti procentům ročních tržeb. „Zvyšuje se počet lidí, kteří kupují knihy na internetu,“ podotýká ředitelka Svazu českých knihkupců a nakladatelů Marcela Turečková. Nejčastěji lidé sáhnou po románech.

Třicet skutečných kriminálních příběhů ze střední Moravy sepsali autoři volného pokračování Hanáckého pitavala. Zaměřili se na příběhy od jedenáctého století až po současnost. Některé z nich navíc doprovodily snímky fotografa Jindřicha Štreita.

V polovině listopadu byl v Alžírsku zatčen spisovatel Boualem Sansal. Francouzsky píšící Alžířan je hlasitým kritikem náboženského fundamentalismu a autoritářství a je znám jako bojovník za svobodu projevu. Na vysvětlení situace a spisovatelovo propuštění apeluje řada literátů i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Vyšel komiks V oku lišky. Jeho autorku Katarinu Kratochvílovou inspiroval japonský folklor. Kreslený příběh už dříve ocenilo i tamní ministerstvo zahraničí. A v objevování země vycházejícího slunce pokračuje také komiksová kniha Hikobae vytvořená plzeňskými studenty.

Proslavil se jako spisovatel, jeho umělecký záběr je ale širší. První turecký nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk se věnuje také výtvarnému umění. Pražské centrum DOX teď vystavuje jeho dílo. Do něj se promítají motivy z rodného Istanbulu i příběhy postav z jeho knih.

Čtenáři, pokud nejsou literárními odborníky, mají problém jednoznačně určit, jestli poezii napsala umělá inteligence, nebo člověk. Ukázala to studie publikovaná v odborném žurnálu Scientific Reports. Její autoři dali čtenářům k posouzení verše Williama Shakespeara nebo T. S. Eliota a zároveň literární pokusy ChatGPT.

Každoročně se 17. listopadu udílejí Ceny Paměti národa. Společnost Post Bellum je v Národním divadle předává i tentokrát – osobnostem, které čelily nacistické i komunistické perzekuci. Mezi pěticí laureátů je letos Marta Neužilová, která pomáhala Židům mířícím do Terezína, Ladislav Szalay, jenž za druhé světové války zachránil život židovskému spolužákovi, signatář Charty 77 Pavel Záleský, ukrajinská disidentka Olha Heiková a Karol Dubovan, který šířil samizdatové knihy.

Česko navštívil britský autor krimi bestsellerů Daniel Cole. Na veletrhu Kniha Brno a poté i v Praze představil novou knihu s názvem Havran, nevyhnul se ale ani dotazům na svůj nejznámější román o sériovém vrahovi Hadrový panák. „Svými knihami se snažím lidi především bavit. To je můj cíl. Nechci, aby byl po jejich přečtení někdo příliš rozrušený nebo poznamenaný,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Státní cenu za literaturu letos získal spisovatel Pavel Kolmačka. Porota ho ocenila za román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala Dagmar Hartlová za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury a za významné pedagogické působení. Ocenění ministerstva kultury si ze slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury, například režisér Karel Smyczek.

Na brněnském výstavišti začal veletrh Kniha Brno. Během tří dnů se na něm ve čtyřech knižních a dvou komiksových sálech představí více než sto dvacet českých a zahraničních autorů a celkem dvaašedesát nakladatelů. Organizátoři chtějí touto akcí navázat na dřívější dlouhou tradici brněnských knižních veletrhů, ten poslední se uskutečnil před osmnácti lety.

Přesně před sto lety se spisovatel Karel Čapek vydal na cestu Velkou Británií. Z toulek po ostrově sepsal knihu Anglické listy. V té mimo jiné popisuje, jak poprvé pocítil „zuřivý odpor k moderní civilizaci“, když se dostal do přelidněného Londýna, ale také klid, který později nalezl u jezera ve Skotsku. Čapkův pohled z dalekého Československa tehdejší Brity velice zaujal. Noviny psaly o vtipné ironii a kritickém zrcadlu tamní společnosti.

Spisovatelka J. K. Rowlingová mohla už být jednou z téměř osmi stovek členů Sněmovny lordů. Jenže nabídku na šlechtický titul, který k tomuto opravňuje, odmítá. Dostala ji jak od momentálně vládnoucích labouristů, tak od nyní opozičních konzervativců. Třetí nabídka by mohla přijít za její názory ohledně transgender osob.

Muzikanti z kapel ABBA a Radiohead či herečka Julianne Mooreová se v nové petici ohrazují proti využívání autorských děl k tréninku umělé inteligence. A tvůrci filmu Blade Runner 2049 žalují společnosti Tesla a Warner Bros. Discovery, které podle nich neoprávněně zkopírovaly design z filmu k propagaci nového samořízeného taxi. Využití už existujících „neumělých“ děl pro AI je problémem, který se stále vrací a ještě chvíli nejspíš bude.

Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a rusko-ukrajinské válce. „Jediné, čeho bychom se měli bát, je nechat naši vlast napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců,“ píše se v předstihu zveřejněných úryvcích z jeho pamětí, které v úterý vycházejí v angličtině pod názvem Patriot: A Memoir (Patriot: Paměti).

Frankfurtský knižní veletrh, který až do neděle představuje tvorbu z téměř stovky zemí, si za čestného hosta letošního ročníku vybral Itálii. Jako host se stát z Apeninského poloostrova uvedl z domova nedořešenou hádkou. Italští autoři, kteří nebyli vybráni do oficiální delegace, přijeli po vlastní ose a obvinili vládnoucí politiky své země z cenzury.

Když se jihokorejská spisovatelka Han Kang dozvěděla, že ona je letošní laureátkou Nobelovy ceny za literaturu, skromně podotkla, že své vítězství oslaví šálkem čaje se synem. Místo ní ale slavili Jihokorejci, kteří nakoupili už přes milion výtisků jejích knih. Zájem je o vše, co s Han Kang více či méně souvisí. A prestižní ocenění by mohlo přispět k popularitě jihokorejské literatury i v zahraničí.

V říjnu 1944 vyjel z terezínského ghetta do Osvětimi takzvaný umělecký transport. Zařazeni do něj byli i skladatel Viktor Ullmann a básník Petr Kien, kteří v Terezíně napsali jednoaktovou operu Císař Atlantidy. Fantasy příběh se ptá: Co se stane, když smrt začne stávkovat? Konce války, natož premiéry opery v sedmdesátých letech, se umělci nedožili. O interpretaci jejich operního díla se pokoušeli spiritisté – a nově také komiks amerického scenáristy Davea Maase. Vyšel i česky.

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala spisovatelka Han Kang jako vůbec první Jihokorejka. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.

Děj románu Jako po drátku se rozprostírá přes půl světa a téměř dvě století. Generační sága je pozdním debutem ústeckého rodáka, sociálního pracovníka a zemědělce Ondřeje Šance.

Nové filmové adaptace se dočká jedno z významných děl anglické literatury. Dramatický příběh románu Na větrné hůrce na plátně prožijí Margot Robbieová a Jacob Elordi, nedávná filmová Barbie a filmový Elvis Presley. Jejich obsazení do adaptace románu Emily Brontëové ale nebylo přijato vůbec s nadšením od diváků ani od filmových publicistů.

Spisovatel Dimitri Verhulst patří k výrazným představitelům současné belgické literatury. V překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové letos vyšla česky jeho novela Mít a být. Autor se v ní sarkasticky a s humorem zamýšlí nad tím, co se s lidskou duší děje po smrti. Knihu v září osobně představil na pražském festivalu Fall.