Literatura

Čtenáři, pokud nejsou literárními odborníky, mají problém jednoznačně určit, jestli poezii napsala umělá inteligence, nebo člověk. Ukázala to studie publikovaná v odborném žurnálu Scientific Reports. Její autoři dali čtenářům k posouzení verše Williama Shakespeara nebo T. S. Eliota a zároveň literární pokusy ChatGPT.

Každoročně se 17. listopadu udílejí Ceny Paměti národa. Společnost Post Bellum je v Národním divadle předává i tentokrát – osobnostem, které čelily nacistické i komunistické perzekuci. Mezi pěticí laureátů je letos Marta Neužilová, která pomáhala Židům mířícím do Terezína, Ladislav Szalay, jenž za druhé světové války zachránil život židovskému spolužákovi, signatář Charty 77 Pavel Záleský, ukrajinská disidentka Olha Heiková a Karol Dubovan, který šířil samizdatové knihy.

Česko navštívil britský autor krimi bestsellerů Daniel Cole. Na veletrhu Kniha Brno a poté i v Praze představil novou knihu s názvem Havran, nevyhnul se ale ani dotazům na svůj nejznámější román o sériovém vrahovi Hadrový panák. „Svými knihami se snažím lidi především bavit. To je můj cíl. Nechci, aby byl po jejich přečtení někdo příliš rozrušený nebo poznamenaný,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Státní cenu za literaturu letos získal spisovatel Pavel Kolmačka. Porota ho ocenila za román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala Dagmar Hartlová za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury a za významné pedagogické působení. Ocenění ministerstva kultury si ze slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury, například režisér Karel Smyczek.

Na brněnském výstavišti začal veletrh Kniha Brno. Během tří dnů se na něm ve čtyřech knižních a dvou komiksových sálech představí více než sto dvacet českých a zahraničních autorů a celkem dvaašedesát nakladatelů. Organizátoři chtějí touto akcí navázat na dřívější dlouhou tradici brněnských knižních veletrhů, ten poslední se uskutečnil před osmnácti lety.

Přesně před sto lety se spisovatel Karel Čapek vydal na cestu Velkou Británií. Z toulek po ostrově sepsal knihu Anglické listy. V té mimo jiné popisuje, jak poprvé pocítil „zuřivý odpor k moderní civilizaci“, když se dostal do přelidněného Londýna, ale také klid, který později nalezl u jezera ve Skotsku. Čapkův pohled z dalekého Československa tehdejší Brity velice zaujal. Noviny psaly o vtipné ironii a kritickém zrcadlu tamní společnosti.

Spisovatelka J. K. Rowlingová mohla už být jednou z téměř osmi stovek členů Sněmovny lordů. Jenže nabídku na šlechtický titul, který k tomuto opravňuje, odmítá. Dostala ji jak od momentálně vládnoucích labouristů, tak od nyní opozičních konzervativců. Třetí nabídka by mohla přijít za její názory ohledně transgender osob.

Muzikanti z kapel ABBA a Radiohead či herečka Julianne Mooreová se v nové petici ohrazují proti využívání autorských děl k tréninku umělé inteligence. A tvůrci filmu Blade Runner 2049 žalují společnosti Tesla a Warner Bros. Discovery, které podle nich neoprávněně zkopírovaly design z filmu k propagaci nového samořízeného taxi. Využití už existujících „neumělých“ děl pro AI je problémem, který se stále vrací a ještě chvíli nejspíš bude.

Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a rusko-ukrajinské válce. „Jediné, čeho bychom se měli bát, je nechat naši vlast napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců,“ píše se v předstihu zveřejněných úryvcích z jeho pamětí, které v úterý vycházejí v angličtině pod názvem Patriot: A Memoir (Patriot: Paměti).

Frankfurtský knižní veletrh, který až do neděle představuje tvorbu z téměř stovky zemí, si za čestného hosta letošního ročníku vybral Itálii. Jako host se stát z Apeninského poloostrova uvedl z domova nedořešenou hádkou. Italští autoři, kteří nebyli vybráni do oficiální delegace, přijeli po vlastní ose a obvinili vládnoucí politiky své země z cenzury.

Když se jihokorejská spisovatelka Han Kang dozvěděla, že ona je letošní laureátkou Nobelovy ceny za literaturu, skromně podotkla, že své vítězství oslaví šálkem čaje se synem. Místo ní ale slavili Jihokorejci, kteří nakoupili už přes milion výtisků jejích knih. Zájem je o vše, co s Han Kang více či méně souvisí. A prestižní ocenění by mohlo přispět k popularitě jihokorejské literatury i v zahraničí.

V říjnu 1944 vyjel z terezínského ghetta do Osvětimi takzvaný umělecký transport. Zařazeni do něj byli i skladatel Viktor Ullmann a básník Petr Kien, kteří v Terezíně napsali jednoaktovou operu Císař Atlantidy. Fantasy příběh se ptá: Co se stane, když smrt začne stávkovat? Konce války, natož premiéry opery v sedmdesátých letech, se umělci nedožili. O interpretaci jejich operního díla se pokoušeli spiritisté – a nově také komiks amerického scenáristy Davea Maase. Vyšel i česky.

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala spisovatelka Han Kang jako vůbec první Jihokorejka. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.

Děj románu Jako po drátku se rozprostírá přes půl světa a téměř dvě století. Generační sága je pozdním debutem ústeckého rodáka, sociálního pracovníka a zemědělce Ondřeje Šance.

Nové filmové adaptace se dočká jedno z významných děl anglické literatury. Dramatický příběh románu Na větrné hůrce na plátně prožijí Margot Robbieová a Jacob Elordi, nedávná filmová Barbie a filmový Elvis Presley. Jejich obsazení do adaptace románu Emily Brontëové ale nebylo přijato vůbec s nadšením od diváků ani od filmových publicistů.

Spisovatel Dimitri Verhulst patří k výrazným představitelům současné belgické literatury. V překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové letos vyšla česky jeho novela Mít a být. Autor se v ní sarkasticky a s humorem zamýšlí nad tím, co se s lidskou duší děje po smrti. Knihu v září osobně představil na pražském festivalu Fall.

Ivan Martin Jirous, který by se 23. září dožil osmdesáti let, zanechal v kulturním životě, ale nejen v něm, nezapomenutelnou stopu – a při rozmýšlení nad jeho odkazem se jen potvrzuje, jak důležitou a inspirativní osobností byl.

Ve Francii zemřela Věra Kunderová, vdova po spisovateli Milanu Kunderovi. O jejím úmrtí informovala Moravská zemská knihovna, která v Brně provozuje Knihovnu Milana Kundery a uchovává část jeho osobní bibliotéky a archivu.

Arcidiecézní muzeum v Olomouci vystavuje nejcennější rukopisy z Kroměřížské zámecké knihovny. Některé je možné vidět jen vzácně. Zdobené tisky pocházející z devátého až šestnáctého století pojednávají mnohdy o víře, ale třeba také o právu, lidském těle nebo o hvězdách. Stoletými tisky mohou návštěvníci díky moderním technologiím i listovat.

Osudy obyčejných lidí na pozadí velkých dějin vypráví spisovatelka Tereza Boučková v novém románu. Kniha Dům v Matoušově ulici předkládá téměř sto let trvající příběh jednoho místa na pražském Smíchově, kterého se silně dotkly nacismus i komunismus.

Populární komiks Vrána se dočkal nového filmového zpracování. V titulní roli se tentokrát představí Bill Skarsgård. Temný příběh o lásce, smrti a pomstě vznikal z velké části v Česku, v tuzemských kinech se nyní i promítá.

Ruské útoky proti Ukrajině od února 2022 poškodily podle UNESCO na tři sta čtyřicet památek. Zničení velké části kulturního dědictví povzbudilo zvýšený zájem Ukrajinců o vlastní kulturu, píše se dokonce o ukrajinském kulturním boomu.

Japonský Godzilla patří k nejslavnějším filmovým příšerám. Obrovský ještěr probuzený jadernými testy vzal v polovině padesátých let útokem Tokio i filmová plátna. A stále se na ně vrací. Úspěch tohoto fenoménu zkoumá kniha Král monster! filmového historika Dana Krátkého.

I v českých kinech se promítá milostné drama Námi to končí podle úspěšného románu Colleen Hooverové. Autorka předlohy patří mezi fenomény žánrové literatury posledních let. Ve Spojených státech její knihy vládnou žebříčkům bestsellerů, ale také rozdělují čtenáře. Příznivci na románech Hooverové oceňují silné emoce, kritici jí vyčítají, že romantizuje domácí násilí.