Literatura

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.

Hudební publicista Karel Veselý se v knize Touhy a sny věnuje ideologii českého postsocialistického popu. Na písních Chinaski, Jiřího Korna nebo Michala Davida představuje vývoj tuzemské mainstreamové hudby v uplynulých čtyřech dekádách.

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Na Frankfurtském knižním veletrhu, jehož je letos čestným hostem, představuje Česko německým čtenářům téměř dvě stě překladů tuzemských knih. „Je to podobné jako na rockových koncertech, když vydáte desku, tak i Rolling Stones musí vyjet a propagovat,“ říká za organizátory generální ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček. Prezentaci na jednom z největších knižních festivalů na světě si prohlíží nejen veřejnost, ale i profesionálové z knižního byznysu. „To jsou ti, které potřebujeme získat, a vidí-li zájem německých čtenářů, tak se zajímají, co to je za knihu,“ dodal Kubíček. „Když se podaří naplnit, co od Frankfurtu očekáváme, zvedne se zájem o českou literaturu i v dalších a pro nás důležitých velkých jazykových oblastech,“ doufá.

Ve Frankfurtu nad Mohanem začal největší knižní veletrh na světě. Čestným hostem sedmdesátého osmého ročníku je Česko. Zahajovací projev tak pronesla spisovatelka Radka Denemarková, která kritizovala „hnědnutí Evropy“ i ministry, kteří „ničí kulturu“.

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.

Ve věku 74 let zemřel skotský spisovatel a scenárista Peter May, autor detektivních sérií Čínské thrillery a Ostrov Lewis. S odkazem na jeho francouzské nakladatelství Éditions du Rouergue o tom informovala agentura AFP.

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.

Bývalá první dáma Dagmar Havlová předá bezplatně licenci Václava Havla Městské knihovně v Praze. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že knihovna umí Havlovo dílo zpřístupnit široké veřejnosti. Knihovna bude mít na starosti kontinuitu a hlavně dlouhodobou péči o Havlův odkaz. Havlová to v pondělí oznámila novinářům u příležitosti odhalení Lavičky Václava Havla na Mariánském náměstí při oslavách devadesátého výročí exprezidentova narození.

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.

J. R.R. Tolkien, Verne nebo Carroll stvořili místa, dokonce celé světy, které ve skutečnosti neexistují a pro cestu do nich stačí fantazie. Přesto mají svou historii, a dokonce mapy, jak dokládá aktuální výstava knihovny v Curychu. V kvízu si můžete ověřit, jestli byste se v atlasu smyšlených míst zvládli zorientovat.

Vyšla románová biografie herečky Natalie Portmanové. Tedy možná. Hrdinka knihy Life of M (Život M) má totiž s filmovou hvězdou mnoho společného. Novinka od britsko-kanadské spisovatelky Rachel Cuskové tak podnítila řadu nebulvárních dohadů, jestli o herečce pojednává a jestli je to vlastně důležité.

Ve věku 61 let náhle zemřel básník, redaktor, publicista a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Od roku 2012 žil v Praze, spojen je ale především s Brnem.

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.

Filozof a spisovatel Ladislav Klíma se již stal dostatečně známým pojmem. Vycházejí jeho spisy, je studován, byl zhudebněn, a přesto se v jeho životě nachází bílá místa. Jedno bylo nasvíceno díky knize České úlohy, kterou k vydání připravil Matěj Klíma. Přibližuje, za jakých okolností budoucího myslitele vyloučili coby studenta ze všech rakouských škol.

V neděli ve věku nedožitých 94 let zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informaci potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.