Zemřel autor historických románů a detektivek Jan Bauer

Ve věku osmdesáti let ve čtvrtek zemřel autor historických románů a detektivek Jan Bauer. Na Facebooku o tom informoval jeden z jeho nakladatelů Josef Pepson Snětivý. Vystudovaný zemědělský inženýr Bauer psal také literaturu faktu. Býval držitelem českého rekordu v počtu vydaných knih, je autorem víc než 250 titulů, z nichž některé vyšly pod pseudonymy.

„To, co jsme z tebe čerpali, nikdy nezmizí, i když ty už tu s námi ode dneška nejsi,“ napsal Snětivý. Připomněl, že Bauer se ještě počátkem tohoto měsíce zúčastnil připomínky svých osmdesátin v pobočce pražské městské knihovny na Hradčanech. „Byl jsi veselý a plný sil, což je moc a moc dobře. Odešel jsi vestoje a jako král,“ dodal Snětivý. Bauera označil za nevyčerpatelnou studnici zábavy i poučení.

Bauerovou prvotinou byla v roce 1978 populárně naučná publikace Uživí naše planeta lidstvo? Prvním jeho dílem o historii byly pětisvazkové Záhady českých dějin, jejichž první díl vyšel v roce 2000. Za sbírku povídek „Špionova dcera“ obdržel v roce 1995 cenu Masarykovy akademie umění. K jeho historickým detektivkám a thrillerům se řadí například série o novoměstském rychtáři Jakubu Protivovi z Protivce a svérázném mnichu Blasiovi, kterou Bauer zasadil do časů vlády Václava IV., napsal server iDNES.cz.

Jeho knihy patřily k nejpůjčovanějším

Bauer opakovaně patřil k nejvíce půjčovaným autorům v českých knihovnách, například v roce 2015 se s téměř dvaceti tisíci výpůjčkami zařadil na druhé místo za jiného autora historické literatury Vlastimila Vondrušku. Agentura Dobrý den ho do české databanky rekordů zařadila jako nejplodnějšího autora v roce 2017, tehdy se 172 vydanými knižními tituly, z nichž některé vyšly pod pseudonymy Felix Krumlowský, Jakub Vít, Vojtěch Fišer, Anna Březinová a Viola Slavíková.

Loňským zápisem agentura Bauera v databance nahradila Zuzanou Pospíšilovou, která je autorkou publikací především pro děti, jako jsou leporela, pracovní sešity, dětské příběhy nebo knihy pro první čtení.

Bauer se narodil v dubnu 1945 v Jihlavě, jeho rodina se pak přestěhovala do Českého Krumlova, kde absolvoval střední školu. Vysokou školu zemědělskou Bauer vystudoval v Českých Budějovicích, od konce šedesátých do konce devadesátých let pracoval jako novinář, redaktor deníku Zemědělské noviny. Jako spisovatel na volné noze pak žil na samotě u jihočeských Vodňan, později v Českých Budějovicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
před 6 hhodinami

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
před 8 hhodinami

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
11:24Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
před 12 hhodinami

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
včera v 15:41‌‌

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
včera v 08:00‌‌

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.