Spisovatel

Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina. Agentuře ČTK to sdělil jeho syn. Štětina patřil také k zakladatelům humanitární organizace Člověk v tísni.

Ve věku 89 let zemřel peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. Podle agentury AP to v neděli oznámil syn velikána latinskoamerické literatury, který je autorem oceňovaných románů jako Město a psi nebo Kozlova slavnost. Potomci spisovatele oznámili, že jejich otec bude zpopelněn a nebude se konat žádné veřejné poslední rozloučení.

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

Spisovatel Josef Škvorecký, jenž se proslavil knihami jako Zbabělci, Tankový prapor nebo Prima sezóna, by v pátek 27. září oslavil sto let. Jubileum připomíná výstava nebo nová audiokniha Prima sezóna. „Je to současné v tom, že je to o dospívání a o vlnách hormonů, které s člověkem mávají. Také válečný odkaz může být v současné době aktuální,“ přiblížil herec Jan Meduna, který audioknihu namluvil. Vlastní tvorbou Škvorecký kultivoval českou literaturu, kterou spolu s manželkou Zdenou Salivarovou dostával mezi zahraniční čtenáře. Nejen do nakladatelské činnosti '68 Publishers nyní dává nahlédnout výstava v Muzeu literatury v Praze.

Brněnské nakladatelství Atlantis v pondělí vydalo v českém překladu román Milana Kundery Totožnost. Dílo přeložila Anna Kareninová, oznámila Jana Uhdeová z Atlantisu. Kundera napsal román L’identité ve francouzštině, což je také jazyk prvního vydání v druhé polovině 90. let. Český název určil sám Kundera.

V pondělí uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky. Výročí si připomíná i univerzita v Oxfordu výstavou rukopisů slavného spisovatele, které má v depozitáři. Poprvé v historii jsou k vidění na jednom místě téměř všechny originály prací rodáka z Prahy.

Až do jeho smrti, od níž uplyne 3. června rovných sto let, byla díla Franze Kafky známá jen okruhu zasvěcenců a ani on sám žádnou celebritou nebyl. Dnes jeho jméno zaslechl přinejmenším v evropském prostoru téměř každý, i když od tohoto pražského německého židovského spisovatele nic nečetl. Stal se synonymem pro absurdnost i značkou, která prodává. Píšou se o něm knihy a pořádají konference. Zjistěte v našem kvízu, co o Kafkovi víte vy.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł může jakožto autor literárních reportáží dělat téměř vše, co autor beletrie. Jen si nemůže vymýšlet, což je v éře dezinformací podle něj těžké. A občas musí napsat i o protiřečících si interpretacích nějaké události, pokud nemůže zjistit, co se skutečně stalo. V pořadu Události, komentáře hovořil mimo jiné i o vztahu Čechů a Poláků.

Ve věku 91 let zemřel v noci na sobotu historik Robert Kvaček, sdělila Jana Čechurová z oddělení moderních a soudobých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kvaček patřil k největším osobnostem poválečné české historické vědy, těšil se respektu i mezi experty v zahraničí. Byl i oblíbeným vysokoškolským pedagogem. Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce devatenáctého a počátku dvacátého století.

Radnice v Náchodě zpřístupní zájemcům knihovnu spisovatele Josefa Škvoreckého. Získala ji od rodiny v kanadském Torontu a převezla do Česka. V Náchodě se Škvorecký před sto lety narodil. V exilu za oceánem žil s manželkou Zdenou Salivarovou od konce šedesátých let. Zemřel v Kanadě v lednu 2012.

Válka na Ukrajině ztížila život řadě ruských autorů, kteří ve své zemi čelí stále tvrdší cenzuře, a jejich díla mizí z obchodů. Ruské úřady předávají seznam zakázaných spisovatelů i knihovnám. Týkají se takzvaných „zahraničních agentů“, kritiků ruské invaze na Ukrajinu nebo děl, v nichž se objevuje tematika sexuálních menšin. Jak zjistil nezávislý zpravodajský server Bumaga na případu Petrohradu, některé knihovny zakázané spisovatele nadále nabízejí, i když pouze na vyžádání. V případě knihoven totiž Rusko zatím k výraznějším postihům nepřistupuje, píše nezávislý web Meduza.

To nemyslíš vážně, Pavlíčku. Novou inscenaci na motivy života spisovatele a disidenta Pavla Kohouta uvádí Vršovické divadlo Mana. V představení se střetává autorovo prvotní zapálení pro komunismus a následný rozchod s režimem.

V češtině vyšel román Cormaca McCarthyho Pasažér. Spisovatel a scenárista, který zemřel letos v červnu, patřil mezi nejvýznamnější americké literáty druhé poloviny 20. století. Na aktuálně vydanou knihu naváže druhý text. Pod názvem Stella Maris by měl vyjít ještě letos.

Přestože se proslavil hlavně literárním zachycením divoké šumavské přírody, býval spisovatel Karel Klostermann už během svého života označován za „apoštola smíření mezi Čechy a Němci“. Díky zobrazení každodennosti přelomu 19. a 20. století na jihu a západě Čech se k němu proto i nyní vrací nadšenci z obou stran státních hranic, kteří ho oceňují nejen jako venkovského kronikáře, ale hlavně jako autora, pro něhož je důležitější soužití s krajem než národnost. Od smrti jednoho z nejvýraznějších regionálních literátů uplyne v neděli 16. července 2023 sto let.

Zesnulý spisovatel Milan Kundera se podle svého přítele, vydavatele a bývalého politika Milana Uhdeho, navzdory dlouholetému pobytu ve Francii velmi živě zajímal o dění v České republice, stále zde podle něj byl zakotvený. Zároveň Uhde odmítl, že by Kundera Čechy nesnášel, naopak prý chtěl svou tvorbu psanou ve francouzštině osobně přeložit do češtiny.

Ve věku 94 let zemřel prozaik a esejista Milan Kundera. Proslavil se zejména romány Žert a Nesnesitelná lehkost bytí či souborem povídek Směšné lásky. Za hranicemi patřil spolu s Kafkou a Havlem k nejslavnějším českým rodákům. Býval opakovaně zmiňován jako kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. Z obavy před špatným výkladem byl rezervovaný k překladům svých knih a rozhovory neposkytoval. Od roku 1975 žil a tvořil v Paříži, kde i zemřel. Informaci potvrdila Moravská zemská knihovna v Brně (MZK).

Z komunistického lyrika se přerodil ve skeptického mistra románu, ze sjezdů spisovatelů zamířil do ústraní, z Brna se přesunul do Paříže, z češtiny do francouzštiny. Spisovatel, který chtěl „zmizet za svým dílem“, se však nikdy zcela neschoval. Naopak, čím hlubší bylo jeho mlčení, tím větší přitahoval pozornost. Někteří kritizují, že nevysvětlil problematická místa svého života. Jiní tvrdí, že bohatě stačí jeho knihy. Milan Kundera zemřel ve věku 94 let.

Ve věku 73 let zemřel britský spisovatel Martin Amis. O úmrtí autora románů Peníze nebo Londýnská pole s odkazem na jeho ženu informuje americký list The New York Times (NYT). Syn neméně slavného spisovatele Kingsleyho Amise patřil k představitelům postmodernismu, vydal 15 románů, oceňované memoáry, díla literatury faktu a sbírky esejů a povídek. Ve svých pozdějších dílech se zabýval stalinistickými zločiny, válkou proti terorismu či holocaustem.

Jeden z nejčtenějších fantasy autorů posledních let Ben Aaronovitch je nyní hostem mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha. Své romány kombinující prvky krimi a magie zasazuje zpravidla do svého domovského Londýna. V rozhovoru pro ČT mluvil o inspiraci českými reáliemi nebo o nápadu s přízračným tankem.

Celý den drobně prší. Tak se jmenuje první díl deníků Jaroslava Foglara. Výbor zachycuje téměř dvacet let spisovatelova života, konkrétně od roku 1920 do roku 1937. Deníky poskytla skautská nadace, která se na vydání také podílela.