Spisovatel

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Francouzsko-alžírský spisovatel Boualem Sansal, který dostal ve středu 12. listopadu po roce věznění v Alžírsku milost a odcestoval na léčení do Německa, zůstane ještě nejméně několik dní v Berlíně. Napsala to agentura AFP s odvoláním na informovaný zdroj. Sansal byl v Alžírsku od loňského listopadu držen ve vazbě a v červenci byl odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země.

Alžírsko omilostnilo a propustilo vězněného francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala, a to na žádost německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, napsala agentura AFP. Sansal byl v červenci odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země. Spisovatel přicestoval do Berlína, potvrdila agentuře AFP mluvčí německého prezidenta Cerstin Gammelinová.

Ve věku osmdesáti let ve čtvrtek zemřel autor historických románů a detektivek Jan Bauer. Na Facebooku o tom informoval jeden z jeho nakladatelů Josef Pepson Snětivý. Vystudovaný zemědělský inženýr Bauer psal také literaturu faktu. Býval držitelem českého rekordu v počtu vydaných knih, je autorem víc než 250 titulů, z nichž některé vyšly pod pseudonymy.

Na pražských Vinohradech ve středu odpoledne přibyl další kámen zmizelých, takzvaný stolperstein, připomínající exilového publicistu, spisovatele a bývalého ministra kultury Pavla Tigrida. Akci inicioval Česko-německý fond budoucnosti. Na pietní akt v Kouřimské ulici přijely také Tigridovy děti. Kameny obvykle připomínají oběti holocaustu.

Nová kniha jednoho z nejpopulárnějších spisovatelů současnosti Dana Browna s názvem Tajemství všech tajemství vychází v úterý na celém světě. Její děj se odehrává v Praze. „Vždycky jsem vnímal místo jako postavu v knize a je jen málo ‚postav‘ tak krásných a tajemných jako Praha. Jakmile jsem věděl, že budu psát o lidském vědomí, okamžitě jsem se rozhodl, že to musí být Praha,“ řekl spisovatel v exkluzivním rozhovoru pro ČT. „Trvalo mi sedm let knihu napsat, ale o Praze jsem začal přemýšlet už před patnácti lety,“ dodává Brown. V novince nechybí postava inspirovaná legendou o Golemovi, stejně jako agenti české tajné služby ve škodovkách, vincentka, tlačenka, literární kavárna Týnská, muzeum sexuálních přístrojů nebo park Folimanka.

„Franz Kafka není temný, ponurý a záhadný člověk. Je to velice živý a hravý mladý muž,“ říká o postavě slavného spisovatele režisérka Agnieszka Hollandová, která o Kafkovi nyní natočila snímek Franz. Podle ní se v postavě Kafky může zhlédnout mnoho mladých diváků. Režisérka zmínila, že k němu jako člověku i spisovateli má velmi osobní vztah. „Prostě cítil a viděl něco více než jeho současníci, možná i než naši současníci,“ podotkla. Film je podle ní experimentálním vyprávěním. „Snažili jsme se vyjádřit to, co je v Kafkovi neuchopitelné,“ uvedla. Snímek se představí na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu.

Román Misery od jednoho z nejslavnějších autorů hororů a thrillerů Stephena Kinga je v Česku poprvé jako audiokniha. Načetl ji herec Martin Myšička. Příběh je o spisovateli Paulu Sheldonovi, který se po autonehodě ocitá v moci své nebezpečné fanynky. King vycházel z vlastní zkušenosti se závislostí na lécích a s fanatickými obdivovateli. Spisovatel napsal osmdesát knih, z nichž se mnoho dočkalo zfilmování. Adaptace Misery je ale jediným snímkem, který získal Oscara. Spolu se Zlatým glóbem ho dostala herečka Kathy Batesová za roli zdravotní sestry a zároveň věznitelky svého oblíbeného autora knih. Přibývají ale i další filmové adaptace. V září jde do kin snímek Dlouhý pochod, v listopadu pak bude mít premiéru Běžící muž.

V archivu Památníku národního písemnictví (PNP) objevili literární vědci větší část rukopisů slavného satirického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Texty, které spisovatel psal nebo diktoval do své smrti v roce 1923, našli při zpracovávání pozůstalosti Haškova nakladatele Karla Synka. Informoval o tom ředitel PNP Michal Stehlík. Rukopisy budou po zrestaurování a digitalizaci přístupné badatelům.

„Stávám se smrtí, ničitelem světů,“ řekl „otec“ atomové bomby Robert Oppenheimer o jejím testu. Úsvit atomového věku ale započal mnohem dříve, v době, kdy devítiletý Oppenheimer chodil ještě na základní školu.

Za pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho americký soud na 25 let poslal do vězení útočníka Hadiho Matara, informuje agentura AP. Matar, který má americké a libanonské občanství, na známého autora zaútočil nožem v srpnu 2022 v neziskovém vzdělávacím centru na západě amerického státu New York a zasadil mu více než deset ran. Rushdie v důsledku útoku oslepl na jedno oko.

Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina. Agentuře ČTK to sdělil jeho syn. Štětina patřil také k zakladatelům humanitární organizace Člověk v tísni.

Ve věku 89 let zemřel peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. Podle agentury AP to v neděli oznámil syn velikána latinskoamerické literatury, který je autorem oceňovaných románů jako Město a psi nebo Kozlova slavnost. Potomci spisovatele oznámili, že jejich otec bude zpopelněn a nebude se konat žádné veřejné poslední rozloučení.

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

Spisovatel Josef Škvorecký, jenž se proslavil knihami jako Zbabělci, Tankový prapor nebo Prima sezóna, by v pátek 27. září oslavil sto let. Jubileum připomíná výstava nebo nová audiokniha Prima sezóna. „Je to současné v tom, že je to o dospívání a o vlnách hormonů, které s člověkem mávají. Také válečný odkaz může být v současné době aktuální,“ přiblížil herec Jan Meduna, který audioknihu namluvil. Vlastní tvorbou Škvorecký kultivoval českou literaturu, kterou spolu s manželkou Zdenou Salivarovou dostával mezi zahraniční čtenáře. Nejen do nakladatelské činnosti '68 Publishers nyní dává nahlédnout výstava v Muzeu literatury v Praze.

Brněnské nakladatelství Atlantis v pondělí vydalo v českém překladu román Milana Kundery Totožnost. Dílo přeložila Anna Kareninová, oznámila Jana Uhdeová z Atlantisu. Kundera napsal román L’identité ve francouzštině, což je také jazyk prvního vydání v druhé polovině 90. let. Český název určil sám Kundera.

V pondělí uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky. Výročí si připomíná i univerzita v Oxfordu výstavou rukopisů slavného spisovatele, které má v depozitáři. Poprvé v historii jsou k vidění na jednom místě téměř všechny originály prací rodáka z Prahy.

Až do jeho smrti, od níž uplyne 3. června rovných sto let, byla díla Franze Kafky známá jen okruhu zasvěcenců a ani on sám žádnou celebritou nebyl. Dnes jeho jméno zaslechl přinejmenším v evropském prostoru téměř každý, i když od tohoto pražského německého židovského spisovatele nic nečetl. Stal se synonymem pro absurdnost i značkou, která prodává. Píšou se o něm knihy a pořádají konference. Zjistěte v našem kvízu, co o Kafkovi víte vy.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł může jakožto autor literárních reportáží dělat téměř vše, co autor beletrie. Jen si nemůže vymýšlet, což je v éře dezinformací podle něj těžké. A občas musí napsat i o protiřečících si interpretacích nějaké události, pokud nemůže zjistit, co se skutečně stalo. V pořadu Události, komentáře hovořil mimo jiné i o vztahu Čechů a Poláků.

Ve věku 91 let zemřel v noci na sobotu historik Robert Kvaček, sdělila Jana Čechurová z oddělení moderních a soudobých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kvaček patřil k největším osobnostem poválečné české historické vědy, těšil se respektu i mezi experty v zahraničí. Byl i oblíbeným vysokoškolským pedagogem. Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce devatenáctého a počátku dvacátého století.