V pondělí uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky. Výročí si připomíná i univerzita v Oxfordu výstavou rukopisů slavného spisovatele, které má v depozitáři. Poprvé v historii jsou k vidění na jednom místě téměř všechny originály prací rodáka z Prahy.
Rukopisy i osobní korespondenci Franze Kafky představuje výstava v Oxfordu
Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Tak zní první věta povídky Franze Kafky jménem Proměna.
Výstava ukazuje originál rukopisu. Úhledně sepsaného. Slova, která postupně plnila stránky prázdných sešitů. Proměna pak čekala i na samotného autora. Ze zakřiknutého mladíka z pražské židovsko-německé rodiny až – posmrtně – v ikonu světové literatury.
Originály nejslavnějších Kafkových rukopisů se nyní vystavují ve známé knihovně v Oxfordu. „Máme tady Proměnu, máme Ortel, máme většinu jeho deníků a máme také Zámek,“ vyjmenovává profesor Oxfordské univerzity Barry Murnane.
Zachovat tyto dokumenty byl přitom nesnadný proces, dodává zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský. Kafka (1883–1924) si totiž přál, aby se po jeho smrti všechno spálilo. Žádá o to přítele Maxe Broda dopisem. I ten je na výstavě k vidění. A přestože Kafka nikdy nebyl v Americe ani v Británii – většina jeho pozůstalosti skončila právě tady.
Poslední vlak a kufr plný rukopisů
„Max Brod uprchl z Prahy v úplně posledním vlaku s kufrem plným Kafkových rukopisů. Odvezl je pak do Palestiny. Odtud byly pak převezeny do bezpečí ve Švýcarsku,“ připomíná zásadní moment profesorka německé literatury na Oxfordu Carolin Duttlingerová.
„Kafka byl Shakespearem dvacátého století,“ dodává profesor Murnane.
Projde proměnou i ikona?
Výstava připomíná trochu zámek, s 90 procenty všech rukopisů Kafky a osobní korespondence, uvedl Dolanský. A to nejen v němčině, dodal.
„Ukazujeme tady také jeho práce v češtině,“ říká profesorka Duttlingerová.
Kafka si například česky dělá legraci, že se zúčastnil velkých lyžařských závodů v Poliance a „zatrh jsem si při tom nehet pravého malíčka." V Oxfordu tak doufají, že i tohle způsobí proměnu, tedy to, jak lidé dnes Kafku vnímají. Ze zasmušilé introvertní literární ikony v člověka, který byl veselý, bavil se a cestoval.
Jen jediného návštěvníci výstavy litují. Prázdných míst v Kafkových sešitech. Která, kvůli předčasné smrti, nedokázal v další slova už proměnit.