Franz Kafka

Osobnost a dílo Franze Kafky podněcuje i dráždí. Na tuzemských jevištích nejnověji v taneční inscenaci Kafka, kterou připravil Balet Národního divadla Brno. Cílem je představit spisovatele jako člověka s každodenními starostmi a pochybnostmi a zároveň poukázat na stále aktuální motivy jeho tvorby.

Šperky ze sbírky císaře Napoleona, které zloději v neděli odnesli z Louvru, nejsou prvním ukradeným exponátem v tomto vyhlášeném pařížském muzeu. Naposledy tamní díla zlákala k odcizení na konci devadesátých let. Nejznámější ale zůstává krádež, jež pomohla Moně Lise stát se jedním z nejslavnějších obrazů na světě.

Od 25. září se divákům představí v tuzemských kinech Franz. Filmový pohled polské režisérky Agnieszky Hollandové na pražského německy píšícího spisovatele nechce být Kafkovým životopisem, spíše kaleidoskopem jeho osobnosti. Hollandová je čerstvou laureátkou ocenění Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury, inspiraci z ní přitom nečerpá poprvé.

„Franz Kafka není temný, ponurý a záhadný člověk. Je to velice živý a hravý mladý muž,“ říká o postavě slavného spisovatele režisérka Agnieszka Hollandová, která o Kafkovi nyní natočila snímek Franz. Podle ní se v postavě Kafky může zhlédnout mnoho mladých diváků. Režisérka zmínila, že k němu jako člověku i spisovateli má velmi osobní vztah. „Prostě cítil a viděl něco více než jeho současníci, možná i než naši současníci,“ podotkla. Film je podle ní experimentálním vyprávěním. „Snažili jsme se vyjádřit to, co je v Kafkovi neuchopitelné,“ uvedla. Snímek se představí na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu.

Mezinárodní filmový festival ve španělském San Sebastiánu vybral do soutěže snímek Franz. Pohled polské režisérky Agnieszky Hollandové na Kafku vznikl podle scénáře Marka Epsteina, natáčel se v českých lokacích a v koprodukci České televize. Titulní roli ztvárnil německý herec Idan Weiss, Franzovo alter ego hraje Josef Trojan.

„Věděli jsme, že to nemůže být klasická biografie,“ vysvětluje režisérka Agnieszka Hollandová svůj pohled na spisovatele Franze Kafku. Snímek o něm přiblížila na festivalu v Karlových Varech. „Zaměřili jsme se především na člověka,“ upřesnila, proč se názvem filmu stalo jen literátovo křestní jméno – Franz. Hlavní roli ztvárnil německý herec Idan Weiss. Na plátně se objeví i čeští herci, například Kafkovo alter ego hraje Josef Trojan. „Kafka mi pomohl být dobrý pozér,“ přiznal v rozhovoru s Terezou Willoughby. Existenciální knihy četl v patnácti, podobně jako Hollandová. Ta podotkla, v čem si byl spisovatel podobný se současnými mladými lidmi: „Raději psal, než komunikoval přímo.“

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.

Razítkovanou známku rumělkového Merkura nalepili v roce 1856 ve Vídni na balík deseti výtisků novin a poslali předplatiteli. Do dnešních dnů se uchovalo jen asi pět upotřebených exemplářů. Jde o nejdražší raritu mezi poštovními známkami, které se na území dnešní České republiky dřív používaly. Nový vlastník Zdeněk Matějovský získal vzácnou známku v létě, teď ji vystavil v Praze v rodném domě Franze Kafky. Její cena je zhruba dvanáct milionů korun.

Jedna z nejslavnějších povídek Franze Kafky vstupuje na prkna pražského Divadla Rokoko. Absurdní příběh Proměna, v němž se obchodní cestující promění v brouka, nastudoval režisér kyjevského Národního divadla Ivan Uryvskyj. Ke klasické předloze přistoupil jako k surreální počítačové hře. V hlavní roli se představuje Martin Donutil.

Lidé se mohou v pátek zúčastnit workshopů, vědeckých her, kvízů nebo únikových her, komentovaných prohlídek, besed, výstav či promítání, které mají za cíl přiblížit veřejnosti vědu zábavným způsobem. Akce s názvem Noc vědců se ve večerních hodinách uskuteční v padesáti městech Česka.

Po více než půlstoletí se nového českého překladu dočkala povídková sbírka Skořicové krámy, která patří k nejznámějším knihám Bruna Schulze. Polský židovský spisovatel a výtvarník v ní zobrazil haličské maloměsto na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Na filmový festival v Karlových Varech přijel oscarový režisér Steven Soderbergh. Ne náhodou v roce stého výročí Franze Kafky. Osobně totiž uvádí dva své snímky, které o pražském německém spisovateli pojednávají. Mr. Kneff je novou verzí více než třicet let starého dramatu Kafka.

Z většiny fotografií hledí Franz Kafka hlubokýma očima, které jako by odrážely všechnu tu existenciální tíhu v jeho textech. Navíc zemřel předčasně na souchotiny – před rovnými sto lety, 3. června 1924, což tragickému vyznění jen nahrává. Jenže Kafka také uměl žít a vnímat svět s humorem. Připomínky v době výročí vyzdvihují, proč se stal po své smrti jedním z nejvlivnějších spisovatelů 20. století, a zároveň rozkolísávají naznačené stereotypy o literátově osobnosti.

Franz Kafka onemocněl tuberkulózou hrtanu, neúspěšně se s ní snažil bojovat, léčil se, pobýval v sanatoriích, a posléze v jednom z nich, v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku před sto lety – 3. června 1924 – zemřel. Byť jsou život, osobnost i tvorba tohoto pražského německého spisovatele zahaleny záhadami, jeho odchod se zdá naopak jasný. I když německý publicista Reiner Stach, který okolnosti Kafkova skonu podrobně rozkryl, naznačil, že vše mohlo být jinak.

V pondělí uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky. Výročí si připomíná i univerzita v Oxfordu výstavou rukopisů slavného spisovatele, které má v depozitáři. Poprvé v historii jsou k vidění na jednom místě téměř všechny originály prací rodáka z Prahy.

Až do jeho smrti, od níž uplyne 3. června rovných sto let, byla díla Franze Kafky známá jen okruhu zasvěcenců a ani on sám žádnou celebritou nebyl. Dnes jeho jméno zaslechl přinejmenším v evropském prostoru téměř každý, i když od tohoto pražského německého židovského spisovatele nic nečetl. Stal se synonymem pro absurdnost i značkou, která prodává. Píšou se o něm knihy a pořádají konference. Zjistěte v našem kvízu, co o Kafkovi víte vy.

Na pražském Výstavišti pokračuje devětadvacátý Svět knihy. Zvláštní pozornosti se na něm dostává německo-jazyčné literatuře. A to právě v roce, kdy si nejen Česko připomíná sté výročí smrti Franze Kafky. Veletrh si letos za motto zvolil Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“

V Praze začíná knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Letos na čestného hosta „povýšil“ dlouholetý spřízněný projekt Das Buch, který seznamuje se současnou německojazyčnou literaturou. Na holešovické Výstaviště ale dorazí hosté celkem ze čtyřiceti zemí a regionů. K hvězdám patří irský romanopisec John Boyne, francouzský komiksový autor Alexis Nolent a pojem severské krimi Alex Ahndoril. Naopak účast zrušila ruská exilová autorka Ljudmila Ulická. Svůj stánek má na Světě knihy také Česká televize.

Pražské Centrum současného umění DOX připomíná Franze Kafku. Výstava KAFKAesque, která tam trvá až do září, ale nenabízí historický pohled na tvorbu tohoto autora. Prostřednictvím děl tří desítek domácích i zahraničních umělců předkládá jejich vlastní „kafkovské“ pojetí současného světa.

Polská režisérka a scenáristka Agnieszka Hollandová má v oblibě inspiraci skutečnými osudy. V současnosti začala v Česku připravovat celovečerní hraný film Franz, který přiblíží život spisovatele Kafky. Ve filmu už dříve znovu vyvolala například zničující vztah básníků Verlaina a Rimbauda, poselství Jana Palacha, neuvěřitelný příběh Solomona Perela či tajemnou zprávu o hladomoru na Ukrajině.

Správa Pražského hradu vypíše soutěž na nové pronájmy domků ve Zlaté uličce. Chce tam přivést tradiční řemesla a historické místo jimi oživit. Kancelář prezidenta republiky chystá i další novinky, některé by se měly projevit už v letní návštěvnické sezoně.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová po úspěchu na festivalu v Benátkách a negativní kampani ze strany některých polských politiků uvedla i do českých kin svůj nový film Hranice. Proplétá se v něm několik osudů aktivistů, uprchlíků i pohraničníků na polsko-běloruské hranici. „Poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že to má smysl,“ sděluje. Na Oscara třikrát nominovaná filmařka, jež studovala pražskou FAMU, mluví v Interview speciál i o Franzi Kafkovi, svém vztahu s Leonardem DiCapriem i o tom, co jí vadí na současných seriálech.

Kafka Band uzavírá trilogii nahrávek inspirovaných dílem spisovatele Franze Kafky. Po Zámku a Americe vydává v září nahrávku Der Process, která vychází z autorova posledního a nedokončeného románu. Kafka Band tvoří formace okolo spisovatele Jaroslava Rudiše, výtvarníka Jaromíra 99 a hudebníka Dušana Neuwertha.