Franz Kafka strana 2 z 2

Je to válečný i protiválečný román, satirická kritika rozkládající se státní moci, vojenské mašinerie i vychýlené moderní společnosti, a jeho hlavní postavou je šibal, kterého kvůli aktivní službě za habsburskou korunu kdekdo označí za idiota. Od vydání Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války uplynulo rovných sto let.

„V pátek v půl čtvrté u Koruny,“ domlouval si v létě 1919 Franz Kafka dostaveníčko se svou „Fräulein“. Pro oba to nebyla známost první, ale ani poslední. To v době, kdy Franz házel psaníčko do pražské potrubní pošty, ovšem ještě nevěděli. Kafka v krátkém listu Julii naopak rozverně prozrazuje, co se rozhodl kvůli ní odložit. Co to mohlo být?

Franz Kafka se vrací do svého dětství. Do bytu v domě na Staroměstském náměstí, kde kdysi vyrůstal a kde dnes působí Skautský institut. Divadelní hra Egona Tobiáše se v někdejším bytě rodiny Kafkových nejen odehrává, ale také hraje.

Francouzský spisovatel Pierre Michon obdržel Cenu Franze Kafky. Stal se tak devatenáctým laureátem tohoto mezinárodního literárního ocenění. „Cítím se šťastný a zároveň vyděšený, že přebírám tuto cenu,“ přiznal autor. Předání pro něj bylo příležitostí poprvé navštívit Prahu, kterou má, i díky četbě Kafky, zapsanou jako „místo záhad, strachu, zázraku a bídy“.

Dosud nezveřejněné rukopisy a skici Franze Kafky a jeho přítele a spisovatele Maxe Broda ve středu představila Národní knihovna Izraele. Získala je po dlouhém soudním sporu ze Švýcarska, kde několik desítek let ležely v bankovních sejfech. Mezi dokumenty jsou i tři různé verze Kafkovy povídky Svatební přípravy na venkově, cestopisy, dopisy a dosud nepublikovaný spisek Kafkových úvah, napsal deník The Times of Israel.

Balet Národního divadla v Praze jako svou poslední inscenaci končící sezony představil adaptaci románu Franze Kafky Proces. Jak soubor v choreografii Itala Maura Bigonzettiho přečetl beze slov toto výsostné slovesné dílo?

Česká republika bývala skutečně bijícím srdcem Evropy. Po listopadu 1989 mluvili lidé v Československu o cestě do Evropy jako o návratu domů, Česko jako země Franze Kafky, Václava Havla nebo Milana Kundery ale udělalo obrovský krok zpět. V Událostech, komentářích tento názor vyjádřil francouzský filozof Bernard-Henri Lévy, který hovořil mimo jiné o populismu a spolupráci evropských extremistických politiků s hnutím SPD. Rozhovor s ním vedl Martin Řezníček.

Ilustrovala knihy o osobnostech jako Karel IV. nebo Tomáš Garrigue Masaryk, dětem svými kresbami přiblížila Bibli a všem čtenářům obrazově zprostředkovala i svět Franze Kafky. Průřez dílem výtvarnice Renáty Fučíkové teď otevřela výstava Stories v pražské Ville Pellé.

Amerika jako naděje na lepší život pro hlavního hrdinu Kafkova románu. Zároveň ale Amerika současná, chladná a těžko uchopitelná. Hlavní myšlenky nové desky Kafka Bandu, který na svém druhém studiovém albu opět zhudebnil text významného pražského německy píšícího spisovatele. Vznikl tak tucet česko-německo-anglických skladeb.

Třetím svazkem, nazvaným Roky poznání, uzavřel německý publicista Reiner Stach neuvěřitelně kvalitní životopis Franze Kafky – dílo, jež by mělo sloužit jako učebnicový příklad všem, kteří se kdy do psaní biografických textů pustí.

Dramatizaci posledního románu Franze Kafky si v Divadle Husa na provázku zvolili za svou první poprázdninovou premiéru. Amerika je příběhem člověka, který přijel do země zaslíbené, v okolním světě se ale cítí ztracen. Z amerického snu na brněnské scéně střízliví Martin Donutil.

Chtělo by se říct, že Siřem je obyčejná malá vesnička schovaná mezi chmelnicemi v kopcovité krajině Lounska, která se proslavila jen tím, že v ní pobýval spisovatel Franz Kafka. Když se ale člověk ocitne na návsi pod mohutnými statky německých sedláků, když stojí vedle obnažených zdí chátrajícího gotického kostela, když se „vydrápe“ k tajemné sýpce nad vsí, která je možná oním Kafkovým zámkem, uvědomí si, že tak docela obyčejná není. Možná že svou zvláštní atmosféru získala právě díky Kafkovi. Možná ale, že si naopak atmosféra této vsi získala Kafku.

Veletržní palác v pražských Holešovicích poskytuje už několik let domovskou scénu divadelnímu badatelství Studia Hrdinů. Dramaturgickou novinkou projektu je inscenace podle povídky Franze Kafky Zpráva pro Akademii se Zuzanou Stivínovou v hlavní roli a v režii Kathariny Schmitt.