Dosud nezveřejněné rukopisy a skici Franze Kafky a jeho přítele a spisovatele Maxe Broda ve středu představila Národní knihovna Izraele. Získala je po dlouhém soudním sporu ze Švýcarska, kde několik desítek let ležely v bankovních sejfech. Mezi dokumenty jsou i tři různé verze Kafkovy povídky Svatební přípravy na venkově, cestopisy, dopisy a dosud nepublikovaný spisek Kafkových úvah, napsal deník The Times of Israel.
Ze sejfů do knihovny. V Izraeli představili dosud nezveřejněné Kafkovy spisy
„Nový je pro nás zápisník v hebrejštině. Věděli jsme, že Kafka se učil hebrejsky, máme jeden z jeho slovníků, ale nevěděli jsme, že dokázal napsat souvislý text,“ prozradil archivář knihovny Stefan Litt. Reagoval tak na dotaz novinářů, co pozůstalost dovezená ze Švýcarska o Kafkovi prozradí nového.
Většina ve středu představených spisů podle zmíněného deníku totiž neodhalí literárně nic nového, protože jejich obsah už byl publikován. Poskytnou ale možnost bližší analýzy procesu tvorby pražského rodáka a německy píšícího spisovatele, který zemřel v roce 1924 v Rakousku na tuberkulózu.
Dokumenty, které ležely od 50. let minulého století v bankovních sejfech ve Švýcarsku, si přivezla izraelská knihovna před dvěma týdny. Soud v Curychu letos v dubnu potvrdil, že jí mají být předány. Jde o šedesátku souborů, které obsahují stovky položek, včetně dopisů či skic, ve všech případech jde o rukopisy Kafky či Broda.
„Poslední švýcarské rozhodnutí není jen soudním verdiktem, ale i potvrzením toho, co izraelská Národní knihovna tvrdí už dlouho – že Kafka jako židovský spisovatel patří k Jeruzalému a ke kulturnímu dědictví židovského lidu,“ uvedl ve středu pro deník The Times of Israel znalec Kafkova díla, spisovatel a překladatel Benjamin Balint.
O Kafkovu pozůstalost vedla dlouholetý spor rodina Esther Hoffeové, která byla sekretářkou spisovatele Maxe Broda. Ten neuposlechl přání svého přítele Kafky zničit po smrti jeho dílo a místo toho část románů a povídek vydal. Když Brod v roce 1968 v Tel Avivu zemřel, uvedl podle pozdějších soudních verdiktů v závěti, že jeho pozůstalost včetně Kafkových spisů má být předána veřejnému archivu. Esther Hoffeová ale místo toho dílo rozprodávala v aukcích.
Například v roce 1988 podle deníku Haarec prodala Hoffeová rukopis Kafkova románu Proces za dva miliony dolarů (asi 46 milionů korun). Nový majitel ale předal rukopis německému archivu v Marbachu, kde zůstává dodnes.
Národní knihovna v Jeruzalémě rodinu Hoffeových zažalovala a izraelské soudy ve vleklém procesu nakonec rozhodly, že rodina nabyla Kafkovo dílo nelegálně. V roce 2016 izraelský nejvyšší soud definitivně přiřkl díla Národní knihovně v Jeruzalémě. Přesto instituce k některým dokumentům v bankovních sejfech v Tel Avivu a Curychu až do letoška neměla přístup.
Pražský německy píšící spisovatel židovského původu se stal jedním z nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století.
Narodil se 3. července 1883 na Starém Městě pražském jako nejstarší syn obchodníka s galanterií Hermanna Kafky a Julie Kafkové.
Vystudoval práva na německé univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze. Většinu života pracoval jako úředník v pojišťovně.
Za svůj hlavní životní úkol však považoval psaní a obtížně je uváděl v soulad s prací v úřadě, kterou svědomitě vykonával.
Napsal tři romány Amerika, Proces a Zámek a řadu povídek, z nichž nejznámější je Proměna. Knižně vyšly také jeho deníky nebo dopisy.
Po propuknutí plicní choroby roku 1917 sedm let s nemocí zápasil. Poslední léta svého života trávil většinou v zotavovnách a léčebných ústavech.
Zemřel 3. června 1924 v rakouském sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu. Je pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze.
Franz Kafka
Rukopisy povídek, dopisy či kresby. V Jeruzalémě ukázali unikátní Kafkovy písemnosti (zdroj: ČT24)