Vzácné rukopisy pražského rodáka a spisovatele France Kafky zůstanou v Národní knihovně v Jeruzalémě. Rozhodl o tom izraelský nejvyšší soud po dlouholetém řízení. Zamítl tak sporné nároky dědiců, kteří však část literární pozůstalosti už rozprodali.
Jsou rukopisy Franze Kafky kulturní památkou, nebo spíš milionovou investicí? Soud o vzácném dědictví rozhodoval několik let. Rukopisy z pozůstalosti Kafkova blízkého přítele a vydavatele jeho děl Maxe Broda si nárokovali jeho dědici. Jejich odvolání proti dřívějším verdiktům ve prospěch knihovny však nejvyšší soud v neděli zamítl.
Spor o dokumenty, které si nárokovaly dcery Brodovy sekretářky Esther Hoffeové, se táhl od roku 2009. V roce 2012 soud rozhodl, že sbírku Kafkových rukopisů musí rodina vydat knihovně. Toto rozhodnutí zopakoval také loni a nyní svůj závěr potvrdil.
Dcery Esther Hoffeové tvrdily, že rukopisy jsou jejich právoplatným dědictvím po matce, která pracovala pro Broda v Palestině jako sekretářka poté, co v roce 1939 uprchl z Prahy před nacisty. Národní knihovna však v procesu argumentovala po celou dobu tím, že Kafkův přítel Brod, který zemřel v roce 1968, odkázal ve své závěti rukopisy kulturní instituci a Hoffeová měla být pouze prostřednice.
Dědici zatím prodali Proces
Podle knihovny Brod sice odkázal rukopisy Esther Hoffové, ale pouze proto, aby je předala univerzitě nebo muzeu v Izraeli nebo v zahraničí. Hoffová je však odkázala svým dcerám. Rodina navíc některá díla prodala. Mezi nimi i to zřejmě nejcennější, rukopis románu Proces se vydražil za dva miliony dolarů. A právě to zřejmě rozhodlo celý soudní spor.
„Max Brod by si nepřál, aby byl jeho majetek prodán za nejvyšší cenu, ale aby zaujal patřičné místo v literárním a kulturním svatostánku,“ rozhodl nejvyšší soud. Potomci Hoffové mají Kafkovy rukopisy uložené v Tel Avivu a ve Švýcarsku. Nyní je musí doručit do Jeruzaléma. Knihovna slíbila přeložit německé texty do hebrejštiny a některé texty i vydat.
