Švýcarsko

Vzdušný prostor nad švýcarskou vesnicí Château-d'Oex křižovaly stovky horkovzdušných balonů. Festival, který se koná už pětačtyřicátým rokem, pomohl tradičnímu balonovému létání stát se významnou součástí tamní kultury. Akce se koná vždy na přelomu ledna a února, kdy je počasí ve vyšších oblastech Alp stabilní a pro let ideální. Festival se stal s postupem let jedním z nejvýznamnějších mezinárodních setkání balonových letců.

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.

Američané uvalili sankce na švýcarského právníka Fabia Delca, viní jej z pomoci vlivným Rusům obejít sankce. O muži, který je blízký ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, se před lety mluvilo i v České republice – v souvislosti se sponzory dnes již zaniklé Strany práv občanů, takzvaných Zemanovců. Reportéři ČT mluvili s Petarem Petkovem Stanchevem, který v celém případu Fabia Delca hraje důležitou roli. Reportáž natočili Adéla Paclíková a Václav Crhonek.

Téma eutanazie či asistované sebevraždy nevyléčitelně nemocných lidí dál rozděluje společnost. Na zákonu, který by v Česku některou z těchto možností zavedl, se neshodnou v Poslanecké sněmovně ani v Senátu. Zákonodárci chtějí nejdříve zahájit širokou debatu. O mimořádně citlivé zkušenosti teď promluvila právnička a spisovatelka Hana Frištenská.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Rusko-ukrajinská válka a především jaderné hrozby ze strany Kremlu nutí evropské země přehodnotit systémy civilní obrany a zabývat se stavem svých krytů. Například Německo trápí jejich nedostatek a Švýcarsko se potýká se zastaralými bunkry. Nejen tomu se věnovala Zóna ČT24.

V reakci na mezinárodní krize se Švýcarsko snaží oživit svou síť jaderných krytů. Země ji udržuje už od dob studené války. Zákon přijatý v roce 1963 dokonce garantuje každému občanovi, ale i dočasným rezidentům země, lůžko v úkrytu v případě války. To znamená, že země má mít v podzemí k dispozici zhruba devět milionů míst. V praxi se ale ukazuje, že k naplnění závazku jsou nutné nové investice. Vláda proto hodlá na opravy a plné zprovoznění bunkrů v příštích letech uvolnit v přepočtu až šest miliard korun.

Před rokem vznikla v Berlíně akce Mama geht tanzen (Máma jde tančit) pro ženy na mateřské, které se také potřebují občas odreagovat, a brzy se rozšířila i do rakouských a švýcarských měst. Akce začínají už v osm hodin večer. „Všechny máme malé děti a osm večer je perfektní doba. Tatínci se mohou postarat o děti a my si můžeme s klidným svědomím povyrazit,“ uvedla jedna z návštěvnic Anja. Akce ale není uzavřená, ženy tak mohou přijít i s partnerem. V jedenáct hodin však zábava končí, jelikož účastnice se ráno vrací, s novou energií, ke svým povinnostem.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi. Alpská země už schválila dohodu vedoucí k úpravě hranic, která začne platit po podpisu Říma. Informaci přinesly zpravodajské servery Sky News a Euronews.

Před sedmdesáti lety, 29. září 1954, vstoupila v platnost smlouva o založení Evropské organizace pro jaderný výzkum, známé pod zkratkou CERN. Od té doby tato instituce se sídlem v Ženevě představuje špičkové vědecké pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti subatomárních částic. Pomáhá lidstvu poodhalit tajemství podstaty hmoty a složení vesmíru. CERN dal ale světu třeba i službu World Wide Web neboli internet.

Švýcarské úřady na začátku tohoto týdne zatkly několik lidí, kteří podle prokuratury napomáhali k dokonání sebevraždy prostřednictvím nelegálního zařízení. To bylo ve Švýcarsku, které asistované umírání legalizovalo jako první na světě a poskytnutí pomoci a prostředků k umírání je v něm v souladu se zákonem, nasazeno vůbec poprvé a jeho propagátoři hovoří o poklidném odchodu ze života. Podle kritiků jde ale mimo jiné o spornou, nedostatečně popsanou a potenciálně trýznivou metodu umírání.

Podle odborného časopisu Nature Evropská laboratoř částicové fyziky (CERN) vyhostí 30. listopadu 2024 stovky vědců spojených s ruskými institucemi. Půjde o oficiální ukončení spolupráce v návaznosti na rozhodnutí CERNu přerušit styky s touto zemí po její plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022. CERN ale bude i nadále spolupracovat s ruským Spojeným ústavem jaderných výzkumů (JINR). Řešení, které kooperaci s Ruskem přerušilo i nepřerušilo, je značně kontroverzní.

Německo zavádí od příštího pondělí dočasné kontroly na všech pozemních hranicích, oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Cílem opatření je podle ní omezení nelegální migrace a posílení vnitřní bezpečnosti. A to především s ohledem na možné ohrožení islamistickým terorismem a přeshraniční kriminalitou. Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem a od loňského října také s Českem, Polskem a Švýcarskem.

Neurochirurgové z Fakultní nemocnice Brno a Univerzitní nemocnice Ženeva provedli v červnu unikátní operaci mozku půlročního dítěte. Miminko se narodilo v lednu s diagnostikovanou hemimegaencefalií, při které jedna z mozkových hemisfér abnormálně roste. Oliverovi to od narození způsobovalo časté epileptické záchvaty, denně jich měl i sto. Lékaři část hemisféry mozku odpojili. Nyní se pacientovi podle odborníků daří a předpokládají jeho velmi dobrý psychomotorický vývoj, řekl přednosta neurochirurgické kliniky Martin Smrčka.

Pražský městský soud bude muset znovu rozhodovat o tom, zda uzná švýcarský verdikt, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil miliardáři Jiřímu Divišovi propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací soud, který vyhověl Divišově odvolání. Muž by měl podle dřívějšího verdiktu přijít o zhruba 915 milionů korun. Miliardář dostal ve Švýcarsku za podvod a praní špinavých peněz také dvacetiměsíční podmíněný trest.

Lidé mají letos enormní zájem o mezinárodní řidičské průkazy. Od ledna letošního roku jich úřady vydaly více než 40 tisíc, tedy o deset procent víc, než za stejné období vloni. Vyplývá to z dat Ministerstva dopravy. Mezinárodní průkazy slouží jako doplněk ke klasickému řidičskému osvědčení při cestách mimo Evropskou unii, Norsko, Švýcarsko nebo Velkou Británii.

Dva čeští občané přišli v pondělí o život při nehodě raftu ve francouzských Alpách, informovala stanice BFM TV a následně to potvrdilo české ministerstvo zahraničí. První oběť byla prohlášena za mrtvou na místě, druhá zemřela v nemocnici. Podle dalších francouzských médií bylo oběma zhruba šedesát let.

Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Základem spravedlivého míru musí být respekt k územní celistvosti zemí, uvádí dále text. Delegace z několika zemí včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily.

Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat, řekl o summitu ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí jednají o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích. Rusko, které je ve válce agresorem a pozvánku nedostalo, podmiňuje jakákoli mírová jednání ústupem ukrajinských sil.

Desítky státníků o víkendu hledají ve Švýcarsku společnou vizi, jak se dobrat ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině čelící ruské agresi. Na summit se vypravila i čtyřiatřicetiletá Ukrajinka Svitlana Bilousová. Světu chce říct o svém manželovi, který je pohřešovaný po bojích na frontě, a orodovat u světových lídrů, aby víc zatlačili na Moskvu. V ruském zajetí zůstávají podle Kyjeva tisíce Ukrajinců, a to i z řad civilistů.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Švýcarské ozbrojené síly ve středu přistály se stíhačkami na úseku dálnice na západě země a vyzkoušely tak schopnost bojových letounů operovat z improvizovaných míst. Výsadek na dálnici byl prvním od roku 1991 v neutrálním Švýcarsku, které bude koncem měsíce hostit mírovou konferenci o Ukrajině.

Německo se potýká se silnými přívalovými dešti. Kvůli stoupajícím hladinám toků úřady v několika okresech v regionu Švábsko na jihozápadě Bavorska vyhlásily stav katastrofy. Informovala o tom agentura DPA. V oblasti kolem města Augsburg musel lidi z domů, které voda odřízla od světa, zachraňovat vrtulník.