Švýcarsko

V reakci na mezinárodní krize se Švýcarsko snaží oživit svou síť jaderných krytů. Země ji udržuje už od dob studené války. Zákon přijatý v roce 1963 dokonce garantuje každému občanovi, ale i dočasným rezidentům země, lůžko v úkrytu v případě války. To znamená, že země má mít v podzemí k dispozici zhruba devět milionů míst. V praxi se ale ukazuje, že k naplnění závazku jsou nutné nové investice. Vláda proto hodlá na opravy a plné zprovoznění bunkrů v příštích letech uvolnit v přepočtu až šest miliard korun.

Před rokem vznikla v Berlíně akce Mama geht tanzen (Máma jde tančit) pro ženy na mateřské, které se také potřebují občas odreagovat, a brzy se rozšířila i do rakouských a švýcarských měst. Akce začínají už v osm hodin večer. „Všechny máme malé děti a osm večer je perfektní doba. Tatínci se mohou postarat o děti a my si můžeme s klidným svědomím povyrazit,“ uvedla jedna z návštěvnic Anja. Akce ale není uzavřená, ženy tak mohou přijít i s partnerem. V jedenáct hodin však zábava končí, jelikož účastnice se ráno vrací, s novou energií, ke svým povinnostem.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi. Alpská země už schválila dohodu vedoucí k úpravě hranic, která začne platit po podpisu Říma. Informaci přinesly zpravodajské servery Sky News a Euronews.

Před sedmdesáti lety, 29. září 1954, vstoupila v platnost smlouva o založení Evropské organizace pro jaderný výzkum, známé pod zkratkou CERN. Od té doby tato instituce se sídlem v Ženevě představuje špičkové vědecké pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti subatomárních částic. Pomáhá lidstvu poodhalit tajemství podstaty hmoty a složení vesmíru. CERN dal ale světu třeba i službu World Wide Web neboli internet.

Švýcarské úřady na začátku tohoto týdne zatkly několik lidí, kteří podle prokuratury napomáhali k dokonání sebevraždy prostřednictvím nelegálního zařízení. To bylo ve Švýcarsku, které asistované umírání legalizovalo jako první na světě a poskytnutí pomoci a prostředků k umírání je v něm v souladu se zákonem, nasazeno vůbec poprvé a jeho propagátoři hovoří o poklidném odchodu ze života. Podle kritiků jde ale mimo jiné o spornou, nedostatečně popsanou a potenciálně trýznivou metodu umírání.

Podle odborného časopisu Nature Evropská laboratoř částicové fyziky (CERN) vyhostí 30. listopadu 2024 stovky vědců spojených s ruskými institucemi. Půjde o oficiální ukončení spolupráce v návaznosti na rozhodnutí CERNu přerušit styky s touto zemí po její plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022. CERN ale bude i nadále spolupracovat s ruským Spojeným ústavem jaderných výzkumů (JINR). Řešení, které kooperaci s Ruskem přerušilo i nepřerušilo, je značně kontroverzní.

Německo zavádí od příštího pondělí dočasné kontroly na všech pozemních hranicích, oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Cílem opatření je podle ní omezení nelegální migrace a posílení vnitřní bezpečnosti. A to především s ohledem na možné ohrožení islamistickým terorismem a přeshraniční kriminalitou. Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem a od loňského října také s Českem, Polskem a Švýcarskem.

Neurochirurgové z Fakultní nemocnice Brno a Univerzitní nemocnice Ženeva provedli v červnu unikátní operaci mozku půlročního dítěte. Miminko se narodilo v lednu s diagnostikovanou hemimegaencefalií, při které jedna z mozkových hemisfér abnormálně roste. Oliverovi to od narození způsobovalo časté epileptické záchvaty, denně jich měl i sto. Lékaři část hemisféry mozku odpojili. Nyní se pacientovi podle odborníků daří a předpokládají jeho velmi dobrý psychomotorický vývoj, řekl přednosta neurochirurgické kliniky Martin Smrčka.

Pražský městský soud bude muset znovu rozhodovat o tom, zda uzná švýcarský verdikt, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil miliardáři Jiřímu Divišovi propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací soud, který vyhověl Divišově odvolání. Muž by měl podle dřívějšího verdiktu přijít o zhruba 915 milionů korun. Miliardář dostal ve Švýcarsku za podvod a praní špinavých peněz také dvacetiměsíční podmíněný trest.

Lidé mají letos enormní zájem o mezinárodní řidičské průkazy. Od ledna letošního roku jich úřady vydaly více než 40 tisíc, tedy o deset procent víc, než za stejné období vloni. Vyplývá to z dat Ministerstva dopravy. Mezinárodní průkazy slouží jako doplněk ke klasickému řidičskému osvědčení při cestách mimo Evropskou unii, Norsko, Švýcarsko nebo Velkou Británii.

Dva čeští občané přišli v pondělí o život při nehodě raftu ve francouzských Alpách, informovala stanice BFM TV a následně to potvrdilo české ministerstvo zahraničí. První oběť byla prohlášena za mrtvou na místě, druhá zemřela v nemocnici. Podle dalších francouzských médií bylo oběma zhruba šedesát let.

Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Základem spravedlivého míru musí být respekt k územní celistvosti zemí, uvádí dále text. Delegace z několika zemí včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily.

Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat, řekl o summitu ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí jednají o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích. Rusko, které je ve válce agresorem a pozvánku nedostalo, podmiňuje jakákoli mírová jednání ústupem ukrajinských sil.

Desítky státníků o víkendu hledají ve Švýcarsku společnou vizi, jak se dobrat ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině čelící ruské agresi. Na summit se vypravila i čtyřiatřicetiletá Ukrajinka Svitlana Bilousová. Světu chce říct o svém manželovi, který je pohřešovaný po bojích na frontě, a orodovat u světových lídrů, aby víc zatlačili na Moskvu. V ruském zajetí zůstávají podle Kyjeva tisíce Ukrajinců, a to i z řad civilistů.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Švýcarské ozbrojené síly ve středu přistály se stíhačkami na úseku dálnice na západě země a vyzkoušely tak schopnost bojových letounů operovat z improvizovaných míst. Výsadek na dálnici byl prvním od roku 1991 v neutrálním Švýcarsku, které bude koncem měsíce hostit mírovou konferenci o Ukrajině.

Německo se potýká se silnými přívalovými dešti. Kvůli stoupajícím hladinám toků úřady v několika okresech v regionu Švábsko na jihozápadě Bavorska vyhlásily stav katastrofy. Informovala o tom agentura DPA. V oblasti kolem města Augsburg musel lidi z domů, které voda odřízla od světa, zachraňovat vrtulník.

Rusové nyní nemají zájem začít jednat o míru na Ukrajině, protože nejsou vyčerpaní, míní bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý a bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář. Podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského je nutné neustále Ukrajinu podporovat jak politicky, tak materiálně, aby se Rusko dostalo do pozice, kdy bude k jednání přinuceno. Tématem Událostí, komentářů byl i mírový summit ve Švýcarsku, který bude 15. a 16. června. Zúčastní se ho i český prezident Petr Pavel.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. První místopředseda hnutí Švýcarská demokracie chce opakovat referendum o vstupu do Evropské unie za podle něj férovějších podmínek, než tomu bylo v roce 2004. Za velký vzor fungování státu si bere Švýcarsko, k jehož podobě by chtěl Česko přiblížit, například i prostřednictvím změny ústavy.

V 68. ročníku Eurovize zvítězilo Švýcarsko. Reprezentoval jej zpěvák a rapper Nemo s písní The Code o cestě k poznání sebe sama jako nebinárního člověka. Skladba kombinovala prvky žánrů drum and bass, opery, rapu a rocku. Na druhém místě skončilo Chorvatsko a třetí byla Ukrajina. Česko se zpěvačkou Aiko se do finále nedostalo. Událost ve švédském Malmö poznamenaly protesty proti izraelské účasti v soutěži kvůli válce v Pásmu Gazy.

Mimořádný zájem zaznamenala architektonická soutěž na stavbu mateřské školy ve Vimperku. Přihlásilo se rekordních sedmdesát zájemců z pěti zemí, což zástupci osmitisícového města vůbec nečekali. O to složitější bylo také vybrat vítěze soutěže. Vítězným návrhem se nakonec stal ten od architekta Logana Amonta ze Švýcarska.