Izraelská armáda tvrdí, že při zásahu proti flotile zadržela čtyři sta lidí

Nahrávám video

Izraelská armáda ve čtvrtek večer uvedla, že při zásahu proti flotile propalestinských aktivistů mířící do Pásma Gazy zadržela přibližně čtyři sta lidí a zabavila 41 lodí. Píší to portál The Times of Israel a agentura AFP. Cílem aktivistů z projektu Global Sumud Flotilla bylo porušit izraelské námořní embargo uvalené na Pásmo Gazy a dovézt humanitární pomoc tamním obyvatelům. Námořnictvo převezlo aktivisty do přístavu Ašdod.

Mezi zadrženými jsou podle médií například známá ekologická aktivistka Greta Thunbergová, několik členů Evropského a italského parlamentu či bývalá barcelonská primátorka Ada Colauová. Mezi zadrženými jsou dle úřadů a médií rovněž čtyři desítky Italů, podobný počet Španělů a desítky lidí z Francie, Turecka či Tuniska. Podle dostupných informací při zásahu nikdo nezemřel ani nebyl vážně zraněn.

„Na konci operace bylo přes čtyři sta účastníků bezpečně přepraveno do přístavu Ašdod,“ upřesnil podle agentury AFP představitel armády. Podle flotily izraelští vojáci zadrželi prakticky všech 443 aktivistů na palubě lodí. Ti budou mít na výběr buď podpis prohlášení, že vstoupili na izraelské území nelegálně, což povede k jejich rychlému vyhoštění, nebo se podrobí soudnímu stání, což celou záležitost prodlouží.

„Kampaň pro delegitimování Izraele,“ říká Netanjahu

Zásah uvítal izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Gratuluji vojákům a velitelům námořnictva, který splnili svůj úkol během svátku Jom kipur nejprofesionálnějším a nejúčinnějším způsobem,“ prohlásil. Flotilu označil za „kampaň pro delegitimování Izraele“.

Postup židovského státu však vzbudil kritiku řady zemí a mezinárodních organizací. Španělské státní zastupitelství zásah zahrne do svého vyšetřování válečných zločinů v Pásmu Gazy. Postup Jeruzaléma vyvolal také protesty v několika evropských městech.

Nejsilnější byly demonstrace zřejmě ve Španělsku a Itálii. Vedení italských odborů ve čtvrtek potvrdilo konání generální stávky reagující na zastavení flotily a válku v Pásmu Gazy, ačkoliv úřady prohlásily, že akce je v rozporu se zákonem kvůli nedodržení lhůt. Šéf italské největší odborové centrály CGIL Maurizio Landini odpoledne kontroval, že stávka v souladu se zákonem je. „Proti rozhodnutí se odvoláme,“ avizoval Landini.

Zadržení účastníků flotily, mezi nimiž jsou i švýcarští občané, podnítilo demonstrace také v Ženevě a Bernu. Ženevská policie podle očitých svědků agentury Reuters použila proti demonstrantům slzný plyn a vodní děla. To agentuře potvrdil i policejní mluvčí Alexandre Brahier, podle nějž se ve čtvrtek večer na demonstraci ve městě sešlo asi tři tisíce lidí. „Museli jsme sáhnout k opatřením pro kontrolu davu včetně slzného plynu a vodních děl,“ řekl Brahier. Demonstranti podle něj u sebe neměli zbraně, ale házeli předměty a způsobili škody na majetku sprejováním graffiti.

Podobné konfrontace jsou ve Švýcarsku poměrně vzácné, podotkl Reuters, ačkoli protesty na podporu Palestinců v Pásmu Gazy v posledních týdnech i v této zemi nabírají na síle. „Ve velkých městech lze očekávat rozsáhlé protesty, ale ne každý den jsme nuceni se uchýlit k takovýmto kontrolním opatřením,“ dodal Brahier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 59 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...